Vliv Těžby Dřeva na Biodiverzitu a Zdraví Lesních Ekosystémů v České Republice

Podle nové studie týmu více než 200 botaniků z celého světa, publikované v prestižním časopise Nature, je vegetace přírodních oblastí často ochuzena o mnohé rostlinné druhy, které by se v ní mohly vyskytovat. Tento jev je patrný zejména v oblastech silně ovlivněných lidskou činností.

V České republice shromáždili výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR a dalších institucí pro projekt DarkDivNet data hned z pěti regionů - Krkonoš, Ralska, Šumavy, Novohradských hor a Podyjí.

„Zaznamenali jsme všechny druhy rostlin vyskytující se ve výzkumných plochách v přírodních oblastech a botanickým průzkumem širšího okolí jsme určili tzv. „temnou diverzitu” - tedy původní druhy, které by mohly ve studované ploše růst, ale nezaznamenali jsme je,“ popisuje Michaela Vítková z Botanického ústavu AV ČR.

Míru lidského narušení okolní krajiny hodnotili výzkumníci pomocí indexu vlivu člověka, který zahrnuje hustotu obyvatel, změny ve využití krajiny (např. urbanizaci a zemědělství) a infrastrukturu (silnice, železnice).

Zjistili, že rozmanitost rostlin je negativně ovlivněna nejen přímou lidskou činností, ale i jejími důsledky v okruhu stovek kilometrů. V oblastech s malým lidským vlivem chybí v každém porostu v průměru 65 % potenciálně vhodných druhů přítomných v širší krajině. V člověkem silně ovlivněných oblastech však v porostech chybí kolem 80 % takových druhů.

Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě

Tento výsledek je alarmující, protože ukazuje, že lidské aktivity mají mnohem širší dopad, než se dosud předpokládalo, a to i na chráněná území. Znečištění prostředí, těžba, fragmentace přírodních biotopů a další lidské vlivy mohou zabránit rostlinám v osídlování jejich přirozených stanovišť v krajině, a to i v případě, že v širším území se jejich menší populace stále vyskytují.

Tato studie upozorňuje na důležitost ochrany ekosystémů i mimo přírodní rezervace. Koncept temné diverzity také představuje praktický nástroj využitelný v ochraně přírody. Díky němu lze identifikovat chybějící cílové druhy a lépe tak vyhodnotit úspěšnost obnovy zájmových ekosystémů.

Dopady Těžby Dřeva v ČR

V lesích ČR bylo vytěženo celkem 32,58 mil. m3 dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená další nárůst o 6,89 mil. m3. Nahodilá těžba představuje 95 % celkové těžby dřeva, která činila 32,58 mil. m3, což vykazuje ve srovnání s předchozími roky výrazný nárůst. Důvodem je především zpracování nahodilých těžeb, zejména tzv. kůrovcového dříví.

V roce 2019 se jednalo o rekordní výši 734,1 mil. Kč, jde o nárůst o 341 mil. oproti předcházejícímu roku.

Vlastníci lesů se v důsledku probíhajících klimatických změn snaží zvýšit odolnost a rezilienci svých porostů a usilují o zakládání smíšených lesů, aby minimalizovali rizika a škody způsobené nepředvídatelnými událostmi.

Čtěte také: Fosfor a ekosystémy

Zvýšení počtu využívaných druhů lesních dřevin v lesním hospodářství, např. vyšším zastoupením vzácných listnáčů, může hrát důležitou roli v ochraně stability lesních porostů před možnými riziky, jako jsou výskyt škůdců a patogenů, lesní požáry a ztráta biotopů.

Zdravotní Stav Lesů a Škodliví Činitelé

Rok 2019 byl hodnocen jako období velice nepříznivé z hlediska abiotických vlivů a sucha. V roce 2019 vzrostla nahodilá těžba o cca 7,93 mil. m3 v důsledku působení bořivého větru. Nejvíce zasaženy byly porosty jehličnatých dřevin, dominantně smrku a borovice.

Zaznamenán byl opětovný dramatický nárůst rozsahu poškození kůrovcem. V roce 2019 bylo v Česku evidováno 20,7 mil. m3 kůrovcového dříví, což představuje nárůst oproti roku 2018 o více než 70 %, kdy bylo zaznamenáno cca 12 mil. m3. Nejvíce kůrovcového dříví bylo vytěženo v krajích Vysočina (4,82 mil. m3), Jihočeský (3,39 mil. m3) a Jihomoravský (2,25 mil. m3).

Výskyt tzv. hmyzu se výrazněji nevymykal trendu posledních let. Z tzv. hmyzu byl zaznamenán na ploše cca 500 ha.

Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis) bylo v roce 2019 (3,3 tis. ha) opět srovnatelné s předchozími roky. Rozsah poškození obalečem dubovým (Tortrix viridana, Erannis sp., Agriopis sp.) byl evidován na necelých 1 000 ha.

Čtěte také: Veletov: Životní prostředí a těžba

K dalším faktorům ovlivňujícím lesní prostředí patří býložravá zvěř. Bez snížení stavů zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná obnova lesů.

Odumírání smrkových porostů dosáhlo hodnoty téměř 210 tis. m3. Vliv imisí ("imisemi") zůstal na podobné, nepříliš vysoké hodnotě, exhalační těžby dosáhly cca 24 tis. m3.

Certifikace Trvale Udržitelného Hospodaření v Lesích

Ve světě i u nás byla podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích. Certifikace je dobrovolným nástrojem (rozhodnutím) vlastníka lesa. Cílem je dosáhnout trvale udržitelného hospodaření v lesích podle předem stanovených kritérií trvale udržitelného hospodaření v lesích. V ČR jsou využívány dva hlavní certifikační systémy - FSC a PEFC.

Postoje Veřejnosti k Hospodaření v Lesích

Česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma důležitosti produkční funkce lesů. Veřejnost vnímá ohrožení lesů klimatickou změnou, akcentuje mimoprodukční funkce lesa a přiklání se k přírodě blízkým způsobům zacházení s lesem. Veřejnost se obecně přiklání k opatřením, která vedou k přírodě bližším podobám lesa.

Veřejnost se obecně přiklání k opatřením, která vedou k přírodě bližším podobám lesa. Většina lidí se domnívá, že návrat šelem do českých lesů je žádoucí (78 %), stejně tak se lidé ve většině domnívají, že ve srovnání s vytvářením velkých pasek zvyšuje těžba dřeva po malých skupinách stromů nebo jednotlivých stromech, odolnost lesa vůči klimatickým změnám, tedy suchu a vysokým teplotám (78 %) 76 % respondentů se domnívá, že vysazování cizích druhů dřevin dovezených z jiných kontinentů může mít na lesy špatný vliv 75 % dotázaných je toho názoru, že při hospodaření v českých lesích převládá zájem vypěstovat co nejvíce dřeva bez dostatečného ohledu na životní prostředí 54 % dotazovaných se pak domnívá, že je nutné snižovat stavy zvěře v českých lesích.

Většině lidí se v lese nelíbí rozsáhlé paseky (65 %), ale ještě více se jim nelíbí asfaltové cyklostezky (77 %). Veřejnost není nakloněna ani intenzivnímu hospodaření v lesích, ani jejich intenzivnímu rekreačnímu využívání.

Tabulka: Těžba dříví podle krajů v roce 2019 (mil. m3)

tags: #tezba #dreva #a #biodiverzita #graf

Oblíbené příspěvky:

• Teplice nad Metují: Ubytování pro školy
• Instalace flexibilního odpadu
• Čtěte o znečištění ovzduší v České republice
• Více o přístupech v krajinné ekologii
• Podpora OZE z Modernizačního fondu