Těžba hnědého uhlí a znečištění životního prostředí v České republice

Černé uhlí je fosilní palivo, které hraje klíčovou roli v energetickém průmyslu po celém světě. I přes rostoucí tlak na přechod k obnovitelným zdrojům energie a snížení emisí skleníkových plynů zůstává černé uhlí v mnoha regionech nepostradatelným zdrojem energie. V tomto článku se podíváme na hlavní výhody a nevýhody, které s sebou černé uhlí přináší.

Výhody černého uhlí

• Energetická hodnota: Černé uhlí má vysokou energetickou hodnotu, což znamená, že dokáže vyprodukovat velké množství energie z relativně malého množství paliva. Tato vlastnost dělá uhlí velmi efektivním zdrojem pro výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách a vynikajícím topivem pro zahřáté domovy.
• Dostupnost a rozšířenost: Uhlí je jedním z nejrozšířenějších fosilních paliv na světě a vyskytuje se ve velkém množství v mnoha zemích. Tato dostupnost zajišťuje relativně nízké náklady na těžbu a zpracování, což činí uhlí atraktivním zdrojem energie pro rozvíjející se ekonomiky.
• Stabilita dodávek: V porovnání s obnovitelnými zdroji jako je vítr nebo slunce, uhlí poskytuje stabilní a předvídatelnou dodávku energie, což je klíčové pro udržení nepřetržitého provozu průmyslových zařízení a elektráren.
• Dlouhá doba hoření: Uhlí hoří mnohem déle ve srovnání se dřevem. To znamená, že uživatelé nemusí tak často přikládat, což je výhodné zejména během chladných nocí.
• Nízké náklady: Černé uhlí je často levnější než jiná fosilní paliva, jako je zemní plyn nebo topné oleje, zejména v oblastech, kde je uhlí snadno dostupné. To může vést k nižším nákladům na vytápění pro domácnosti.
• Nezávislost na dodávkách energie: Tam, kde není připojení na plynovodní síť nebo v oblastech s častými výpadky elektrické energie, může být uhlí spolehlivým zdrojem tepla, neboť nevyžaduje elektřinu pro svou funkci.
• Podpora průmyslu: Těžba uhlí a výroba energie z uhlí podporuje pracovní místa a ekonomiku v regionech, kde jsou tyto aktivity provozovány.

Nevýhody černého uhlí

• Emise skleníkových plynů: Spalování černého uhlí produkuje velké množství oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu zodpovědného za globální oteplování. Uhlí také produkuje emise síry a dusíku, které přispívají k kyselým dešťům a mají negativní vliv na kvalitu ovzduší.
• Ekologické dopady: Těžba uhlí má často devastující dopady na životní prostředí, včetně degradace krajiny, kontaminace vodních zdrojů a ztráty biodiverzity. Odkaliště, zbytky po těžbě uhlí, mohou obsahovat toxické látky, které ohrožují životní prostředí a lidské zdraví.
• Náročnost na infrastrukturu: Výstavba a údržba infrastruktury pro těžbu, transport a spalování uhlí je nákladná a technicky náročná.
• Sociální a zdravotní dopady: Komunity žijící v blízkosti uhelných dolů nebo elektráren často čelí zdravotním problémům způsobeným špatnou kvalitou ovzduší. Tyto problémy zahrnují respirační onemocnění, kardiovaskulární problémy a další chronické zdravotní stavy.

Těžba hnědého uhlí v severozápadních Čechách

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici I/13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Je to obrovská díra v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky těžbě hnědého uhlí si už v podstatě 100 let můžeme doma rozsvítit světlo nebo pustit rádio. Spousta z nás navíc hnědým uhlím stále ještě topí.

Těžba hnědého uhlí na severu Čech přitom často vypadala jinak, než jak si ji většina z nás představuje. Říkáme tomu selské dobývání - to uhlí se tady těžilo povrchovým způsobem, tedy na hlavě té sloje, která byla de facto pod ornicí. Prostě odkryli, co mohli a pak kutali až do míst, která dokázali odvětrat. Uhlí má totiž tu vlastnost, že když ho těžíte, jde z něj uhelný prach. Jsou tam také uhelné plyny, které jsou jedovaté a výbušné.

Kolem Ústí, Sokolova, Mostu nebo Teplic začaly vznikat malé lomy i hlubinné doly. Dobývání uhlí ale bylo nepříjemnou a nebezpečnou prací - docházelo k propadům půdy, průvalům i výbuchům.

S nástupem parních strojů začalo být hnědého uhlí potřeba obrovské množství. Přesto se poptávka po něm dala stále uspokojit prostřednictvím hlubinné těžby. To se ale změnilo s příchodem hnědouhelných elektráren.

Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě

Ekologické dopady a rekultivace

Povrchová těžba hnědého uhlí zanechala v krajině opravdu velké díry. Jednou z nich je třeba důl Československé armády pod zámkem Jezeří na Mostecku. Těžba hnědého uhlí se společně s provozem tepelných elektráren a těžkým průmyslem opravdu negativně podepsala na životním prostředí severozápadních Čech. V tamních městech nešlo v 80. letech pověsit prádlo na balkon. Lidé dýchali prach a síru a za znečištěné ovzduší brali příplatky, kterým přezdívali „pohřebné“.

Lidé v dnešní době považují za samozřejmost, že k těžbě patří i následná rekultivace krajiny. Přitom ta je poměrně novým výdobytkem. Za Rakouska - Uherska ani za první republiky se uzákonit povinnost obnovy krajiny nepodařilo. Podle něj je už při každém otvírání lomu připraven plán na jeho rekultivaci.

Od hnědého uhlí, jako zdroje energie, se pomalu ustupuje. V roce 1991 se vláda usnesla na limitech těžby hnědého uhlí, za které už rypadla nepojedou. Připravují se i další využití rekultivovaných území.

Ekonomické a zdravotní dopady těžby

Na druhou stranu povrchová velkolomová těžba hnědého uhlí a následně využití této energetické suroviny při výrobě elektřiny a tepla působí četné negativní efekty, které ovlivňující zdravotní stav obyvatel a kvalitu životního prostředí zejména v Podkrušnohoří. Z ekonomického pohledu představují tyto dopady dodatečné náklady společnosti.

Začátkem 90. let minulého století patřila oblast Severočeské hnědouhelné pánve (SHP) mezi postižené oblasti se zhoršenou kvalitou životního prostředí. Příčinu ve zhoršeném prostředí lze hledat mimo jiné ve velkolomové povrchové těžby hnědého uhlí, jejíž rozvoj v tomto regionu nastal od poválečného období, a také vlivem energetického využití uhlí v tepelných elektrárnách.

Čtěte také: Fosfor a ekosystémy

V souhrnu za proces těžby a užití uhlí pro výroby elektrické energie a tepla se výše odhadu externích nákladů podle jednotlivých variant pohybuje v rozmezí 14 až 39 mld. Kč. Ve variantě 1 jsou celkové externí náklady z těžby a užití uhlí ve velkých stacionárních zdrojích odhadovány ve výši 14 mld. Kč, ve variantě 2 ve výši 24 mld. Kč.

Současná situace a budoucnost

Ještě v roce 2022 se podle ministerstva průmyslu u nás vytěžilo víc než 33 miliónů tun hnědého uhlí. Čím ho nahradíme, to zatím není jasné. Uhlí je hlavní zdroj znečištění ovzduší a zároveň emisí skleníkových plynů v ČR. Propočty potvrzují: Česká republika se může postupně zbavit závislosti na povrchové těžbě uhlí, pokud rozhýbeme zelené inovace a investice do chytrých domů. Je to ekonomicky i ekologicky výhodné a postaráno bude i o pracovníky uhelného sektoru.

Přestože se výhledově obejdeme zcela bez hnědého uhlí a uhelné elektrárny budeme moct zavřít v průběhu příštího desetiletí, nějakou dobu bude ještě těžba a využívání uhlí (zejména v teplárnách) pokračovat.

Na topení uhlím v domácích kotlích a kamnech si ve většině vyspělých zemí už nikdo nevzpomíná. Ale v Česku je to stále realita v několika stovkách tisíc domácností. Je to jedna z hlavních příčin toho, že většina z nás musí dýchat špinavý vzduch.

Plánovaná roční bilance těžby hnědého uhlí pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL (v mil. tunách)

Plánovaná těžba hnědého uhlí do roku 2050 v současných činných těžebních lokalitách Sokolovské a Severočeské hnědouhelné pánve za předpokladu dodržení těžebních limitů (varianta 1) se podle studií VUPEK (2015) a MPO (2015) odhaduje na 761 mil. tun hnědého uhlí. Při zrušení územních ekologických limitů na dole Bílina (varianta 2) se produkce hnědého uhlí odhaduje na 885 mil. tun, při variantě 3 - zrušení ÚEL na lomu Bílina a částečné prolomení na dole ČSA - se jedná o 928 mil. tun a při zrušení ÚEL na obou lomech (varianta 4) by plánovaná těžba umožnila produkci 1 031 mil. tun.

Čtěte také: Veletov: Životní prostředí a těžba

tags: #tezba #hnedeho #uhli #a #znecisteni #zivotniho

Oblíbené příspěvky:

• AVE Odpady Třebíč: Podrobný pohled
• Ekologie a Životní Tabulky
• Odpad v Přerově
• Karel Weinfurter: Biografie
• Karibské klima a monitorovací stanice