Thornthwaiteova klasifikace klimatu

V meteorologii se zkoumá vliv počasí a klimatu na zemědělství. Cennými meteorologickými informacemi pro zemědělce jsou speciální výstupy agrometeorologické předpovědi. Součástí agrometeorologie je agroklimatologie.

Agroklimatologie je klimatologie aplikovaná v zemědělství, a to jak v rostlinné, tak živočišné výrobě. K hlavním úkolům agroklimatologie patří:

• Hodnocení klimatu z hlediska zemědělství.
• Vymezování klimatických oblastí pro racionální pěstování zemědělských plodin, chov dobytka, popř. využití mechanizace, tj. provádění agroklimatologické rajonizace.
• Studium mikroklimatu uzavřených prostor, např. stájí, skleníků, objektů určených k uskladnění zemědělských produktů apod.
• Poskytování podkladů pro výstavbu zemědělských objektů, provádění zemědělských meliorací, provoz závlahového hospodářství atd.

Obecně se v meteorologii hovoří o pohlcování elektromagnetického záření v daném prostředí. V meteorologii jde o pohlcování krátkovlnného nebo dlouhovlnného záření atmosférou, svrchní vrstvou pedosféry nebo litosféry, vegetačním krytem a vodními plochami.

V atmosféře se v průměru absorbuje přibližně 15 % slunečního záření, které do ní vstoupilo, a přibližně 90 % dlouhovlnného záření procházejícího ovzduším od zemského povrchu směrem nahoru. Na absorpci záření se podílejí plynné složky, oblaky, popř. různé aerosolové příměsi; u plynů jde o selektivní absorpci záření. Pevný povrch absorbuje dopadající záření v tenké svrchní vrstvičce, čímž se liší od vody, kde k absorpci dochází ve vrstvě silné až několik metrů. Absorpce záření významně ovlivňuje radiační i tepelnou bilanci planety Země. Absorpce slunečního záření vhodných vlnových délek zelenými rostlinami je v přírodě podmínkou pro fotosyntézu.

Selektivní absorpce je pohlcování krátkovlnného nebo dlouhovlnného záření určitých vlnových délek, působené výskytem absorpčních čar v absorpčním spektru jednotlivých plynných složek atmosféry. Příčinou vzniku absorpčních čar, popř. z nich složených absorpčních pásů, jsou změny kvantových stavů atomů a molekul. Z energetického hlediska se na selektivní absorpci záření podílí největší měrou vodní pára, dále ozón (hlavně v oblasti ultrafialového záření) a oxid uhličitý, který má výrazný absorpční pás v blízkosti vlnové délky 15 μm.

Čtěte také: Ekologické stavby v ČR

Adaptace je proces přizpůsobení se aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho projevům. Adaptací se člověk snaží zmírnit škody způsobené měnícím se klimatem nebo využít možnosti, které změny poskytují. V přírodních systémech mohou lidské zásahy přirozenou adaptaci usnadnit nebo zkomplikovat.

Advekce je přenos dané veličiny prouděním v atmosféře. Advekcí horizontální, izobarickou, izentropickou atd. rozumíme advekci v dané horizontální, izobarické, izentropické atd. hladině. Advekci určité skalární veličiny φ (teploty, tlaku vzduchu, vlhkosti atd.) matematicky definujeme jako záporně vzatý skalární součin rychlosti proudění a gradientu této veličiny, tj. -vx∂φ/∂x -vy∂φ/∂y -vz∂φ/∂z, kde vx , vy , vz značí složky rychlosti proudění v třídimenzionálním kartézském souřadném systému, tvořeném osami x, y, z.

V synoptické meteorologii advekcí zpravidla označujeme přenos vzduchové hmoty určitých vlastností a v tomto smyslu mluvíme např. o advekci studeného, teplého, vlhkého, různě znečištěného apod. vzduchu. Pojem studený, teplý, vlhký, znečištěný apod. vzduch je zde míněn relativně, tj. vzhledem ke vzduchu, který je advehovanou vzduchovou hmotou nahrazován.

Rozlišujeme různé typy advekce:

• Advekce vyvolaná ageostrofickým prouděním (ageostrofická advekce).
• Advekce vyvolaná geostrofickým prouděním (geostrofická advekce).
• Advekce působící v daném místě ochlazování (studená advekce).
• Advekce působící v daném místě oteplování (teplá advekce).

Atmosférický aerosol jsou pevné a kapalné částice přítomné v atmosféře Země. Mohou být původu přírodního (vodní kapičky, ledové částice, částečky mořské soli, půdní a prachové částice, pylová zrna apod.) nebo antropogenního (kouř, popílek průmyslového původu a jiné zplodiny spalovacích procesů, chem. a mech. technologií apod.).

Čtěte také: Více o Hvězdičkové Klasifikaci Odpadu

Důležitými charakteristikami atmosférického aerosolu jsou velikost a morfologie jeho částic, které podmiňují pádovou rychlost částic, absorpci plynů aj., dále pak chemické složení částic, jejich hmotnostní či objemové koncentrace, míra depozice na zemský povrch apod. Pojem atmosférický aerosol se dnes obvykle zužuje na ty částice, které se po dostatečně dlouhou dobu volně vznášejí v ovzduší, tzn. že se v časovém horizontu dnů jen zanedbatelně projevuje na jejich koncentraci sedimentace působená pádovou rychlostí ve vzdušném prostředí. Orientačně se jedná o částice o velikosti do cca 10 mikrometrů. V tomto smyslu lze částice atmosférického aerosolu, neuvažujeme-li vodní kapičky a ledové částice, v jistém přiblížení ztotožnit s částicovou frakcí PM10.

Z hlediska původu aerosolových částic se v literatuře vyskytují pojmy aerosoly kontinentální, mořské, pouštní, přirozené, antropogenní, městské, průmyslové, dopravní atd. Dále se rozlišují aerosoly primární a aerosoly sekundární (popř. aerosoly disperzní nebo nukleační (kondenzační)).

Sekundární organické aerosoly (SOA) jsou aerosolové částice, které vznikají v atmosféře cykly chemických reakcí, do nichž vstupují těkavé organické látky (VOC) jak přírodního (biogenního), tak antropogenního původu. Prvotními reakcemi jsou zde zejména reakce VOC s hydroxylovým radikálem OH*, ale uplatňují se též reakce s dalšími radikály, popř. s ozonem. Navazujícími cykly reakcí se vytvářejí organické sloučeniny se stále nižší volatilitou (těkavostí), až nakonec dojde k nukleaci, tj. vzniku částic typu Aitkenových jader. Jako součást sekundárních organických aerosolů se uplatňují látky typu PAN, hydroperoxidů a další typy organických sloučenin.

Atmosférický aerosol, jehož částice jsou do vzduchu přímo emitovány ze svých zdrojů, se nazývá primární aerosol. Atmosférický aerosol, jehož pevné nebo kapalné částice vznikají v atmosféře procesem nukleace z původně plynných látek, se nazývá sekundární aerosol.

Čtěte také: Ekologické aspekty čistoty vody

tags: #thornthwaiteova #klasifikace #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje a Česká republika
• Více o skládce Hořovice
• Přehled vozíků na odpadkové pytle
• Recenze Školy v Přírodě CK Sport
• Dřevo vs. bambus: Co je ekologičtější?