Podpora obnovitelných zdrojů energie v České republice

03.03.2026

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Akcelerační oblasti pro urychlení využívání OZE

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území.

Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Často kladené otázky k akceleračním oblastem

Tato sekce poskytuje odpovědi na nejčastější dotazy týkající se vymezování akceleračních oblastí, pravidel jejich fungování, dopadů na obce i veřejnost a postupů při povolování obnovitelných zdrojů energie.

Co jsou akcelerační oblasti a proč vznikají? Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury.
Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti: Vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.
Právní rámec: Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE.
Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují? Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí.
Role obcí a krajů: Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu).

Formy provozní podpory energie

Formy provozní podpory energie definuje zákon o POZE. Provozní podpora elektřiny se poskytuje v různých formách a režimech. V případě podpory elektřiny formou výkupní ceny, nebo zeleného bonusu (v ročním nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu) se jedná o podporu, jejíž výše je stanovena cenovým výměrem ERÚ.

Hodinový bonus (od roku 2026 čtvrthodinový) je kalkulován vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou. Další formou podpory je aukční bonus (v ročním režimu u KVET nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu u OZE), který se týká výlučně výroben elektřiny uvedených do provozu nebo modernizovaných od roku 2022 s instalovaným výkonem zpravidla vyšším než 1 MWe.

Umožňuje-li to zákon o POZE, lze v případě podpory na elektřinu z OZE formu podpory změnit jednou ročně postupem podle registrační vyhlášky, nejpozději však do 30.11. daného kalendářního roku s účinností od 01.01 následujícího kalendářního roku.

Pro elektřinu vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je provozní podpora poskytována pouze formou zeleného nebo aukčního bonusu v ročním režimu a v případě využití druhotných zdrojů pouze formou zeleného bonusu v ročním režimu. (§ 24) formou zeleného bonusu na teplo v ročním režimu. Udržovací podpora tepla z biomasy podle zákona o POZE (§ 25a) formou zeleného bonusu pro udržení výroben tepla v provozu v ročním režimu.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Podpora biometanu se stanovuje cenovým výměrem podle zákona o POZE (§ 27a) formou zeleného bonusu na biometan, který je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti (od roku 2026 ve spalném teple) a je poskytován v ročním režimu. Od roku 2026 je v případě nových výroben biometanu uvedených do provozu od ledna 2026 definovaná zákonem č. 87/2025 Sb. (novela zákona POZE, tzv. lex OZE III) pouze aukční podpora formou aukčního bonusu na biometan v měsíčním režimu.

Délka provozní podpory

Délku provozní podpory podle zákona o POZE, definuje příslušná vyhláška ERÚ o technicko-ekonomických parametrech nebo přímo zákon o POZE. V případě nových výroben elektřiny, tepla nebo biometanu trvá právo na podporu elektřiny, tepla nebo biometanu od data uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanu do provozu po dobu životnosti stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanu do provozu.

V případě modernizovaných výroben elektřiny (provedení modernizace od 01.01.2022) právo na podporu elektřiny trvá ode dne provedení registrace podpory po dobu životnosti stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni registrace podpory pro modernizované výrobny elektřiny.

Přechodná ustanovení zákona o POZE (Čl. II zákona č.:

U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem do 5 MW a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů, s výjimkou důlních plynů, uvedených do provozu do 31.12.2012, trvá právo na podporu elektřiny do 31.12.2025.
U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad 5 MW uvedených do provozu do 31.12.2012 trvá právo na podporu elektřiny do 31.12.2029.
U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu v období od 01.01.2013 do 31.12.2021 trvá právo na podporu elektřiny po dobu 15 let od uvedení výrobny elektřiny do provozu.
U výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu do 31.12.2005, trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů do 31.12.2025, v případě výroben elektřiny využívajících energii vody, u kterých byla od 13.08.2002 do 31.12.2005 provedena rekonstrukce, trvá právo na podporu do konce 30. roku od ukončení rekonstrukce.

Způsob a postup (datum) uvedení výrobny energie do provozu pro účely provozní podpory definuje vyhláška č. 166/2022 Sb., o vykazování energie z podporovaných zdrojů. Podmínky a požadavky na modernizaci definuje zákon o POZE a vyhláška č.

Financování obnovitelných zdrojů energie

Něco přes 35 miliard korun, tedy o 10 miliard korun více než v roce 2023. Takový je závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie v roce 2024. Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu. Konečný účet, který zhruba odpovídá očekávání, projedná vláda na svém jednání ve středu.

Stát by tedy mohl oproti očekávání mírně ušetřit. Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun.

Zatímco financování obnovitelných zdrojů energie v minulém roce běželo celkem hladce, to samé nelze říct o dotování v letošním roce. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun.

Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun.