Ledovce jsou jedinečné přírodní zásobárny, které uchovávají téměř 70 % veškeré sladké vody na Zemi. Avšak v důsledku rostoucích teplot tyto zásobárny mizí alarmující rychlostí - od Himalájí přes Andy až po Alpy a Arktidu. Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě - ve městech i na venkově. Jejich tání přináší vodu lidem, podporuje ekosystémy a zajišťuje zdroje pro zemědělství, průmysl i čistou energii. Dopady tohoto procesu jsou znepokojivé.
Klimatické změny jsou podle převládajícího názoru vědců důsledkem konání člověka, respektive narůstajícími hodnotami emisí skleníkových plynů. Po celém světě se lidé potýkají s následky globálního oteplování. Tání v polárních oblastech a stoupající teplota oceánů jsou jen špičkou ledovce, jelikož největší dopady se projevují různými způsoby po celé Zemi. Některé změny, například sucha, požáry a extrémní srážky, probíhají rychleji, než vědci dříve odhadovali. Podle Organizace spojených národů (OSN) je to poprvé, co lidé zaznamenávají pozorovatelné změny globálního klimatu.
Oceány pohlcují většinu tepla způsobeného globálním oteplováním. Proto se oteplování vodních ploch v posledních dvou desetiletích velmi zrychlilo, a to ve všech hloubkách. Odborníci OSN uvedli, že teplejší voda se rozpíná, což způsobuje zvětšování objemu. Experti zaznamenali od roku 1880 nárůst hladiny o 0,2 metru, kritická hodnota nastane při dvou metrech. Takové by mohlo být maximální navýšení do roku 2100. Pohlcený oxid uhličitý navíc okyseluje vodu, což ohrožuje mořské živočichy a korálové útesy. Na četnost a rozsah tropických bouří má vliv také oteplování oceánu. Cyklóny, hurikány a tajfuny se živí teplými vodami na povrchu oceánu. Mnoho regionů po celém světě zaznamenává intenzivnější a častější ničivé bouře. Způsobují je rostoucí teploty, kvůli kterým se vypařuje víc vlhkosti.
Téměř ve všech suchozemských oblastech přibývá horkých dnů a vln veder. Vyšší teploty zvyšují počet onemocnění souvisejících s horkem a ztěžují práci venku. Při vyšších teplotách snadněji vznikají a rychleji se šíří lesní požáry. Podle Evropské agentury pro životní prostředí ubývají ve střední Evropě i sněžná období důležitá pro přirozenou regeneraci půdy. Globální oteplování zhoršuje nedostatek vody. To zvyšuje riziko zemědělských such, která ovlivňují úrodu, a ekologických such, jež zvyšují zranitelnost ekosystémů. Sucha mohou také vyvolat ničivé písečné a prachové bouře, které mohou přesunout miliardy tun písku napříč kontinenty. Pouště se rozšiřují, čímž se zmenšuje plocha pro pěstování potravin.
Rybolov, zemědělství a chov zvířat mohou utrpět devastující ztráty nebo se stát méně produktivní. Zvyšující kyselost oceánů ohrožuje mořské zdroje, které živí miliardy lidí. Změny sněhové a ledové pokrývky v mnoha arktických oblastech narušily zásobování potravinami z pastevectví, lovu a rybolovu. Změna klimatu představuje riziko pro přežití druhů na souši i v oceánu. Tato rizika se zvyšují s rostoucí teplotou. V důsledku klimatických změn dochází na světě k úbytku druhů tisíckrát rychleji než kdykoli v historii lidstva.
Čtěte také: Charakteristika Tolaszových klimatických regionů
Změna klimatu postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se zase lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami a obdobími extrémního sucha. Objem vody se zahřátím zvyšuje. Globální oteplování způsobuje zároveň tání ledovců a ledové pokrývky v polárních oblastech. Silné deště a podobné extrémní povětrnostní jevy jsou v dnešní době stále častější. Jižní a střední Evropa se dnes potýká s častějšími vlnami veder, extrémního sucha a lesních požárů. Ve Středozemí spadne za rok stále méně srážek, což způsobuje častější období sucha a vznik lesních požárů. K nejvíce postiženým patří chudé rozvojové země. V některých regionech již dochází ke zvýšení počtu úmrtí v důsledku období zvýšených teplot a v jiných oblastech se zase snížil počet úmrtí souvisejících s nízkými teplotami. Poškození majetku či infrastruktury, jakož i lidského zdraví v důsledku těchto změn představují pro společnost a hospodářství vysoké náklady. Ke změně klimatu dochází takovým tempem, že se mu mnohé rostlinné a živočišné druhy nestíhají přizpůsobit. Mnohé suchozemské, sladkovodní a mořské druhy se již z tohoto důvodu přemístily do jiných lokalit.
Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature. Na 35 vědeckých týmů od roku 2000 do roku 2023 analyzovalo ledovce po celé planetě. V roce 2000 měly ledovce bez započítání Antarktického ledového příkrovu a Grónského ledového příkrovu rozlohu 705 221 kilometrů čtverečních a tvořilo je odhadem 121 728 miliard tun ledu. Do roku 2023 přišly ledovce zhruba o pět procent ledu. Míra úbytku se pohybovala mezi dvěma procenty na arktických a subpolárních ostrovech a 39 procenty ve střední Evropě. V průměru tak podle studie ztrácely 273 miliard tun ledu ročně. Vědci ale upozornili na to, že úbytek ledu značně zrychlil v druhé části studie, která trvala od roku 2012 do roku 2023. Za toto období roztálo o 36 procent ledu více než za první období (2000 až 2011).
To ale není jediný negativní dopad úbytku ledovců. Jejich ztráta například zhoršuje i dostupnost pitné vody. Hlavně regiony v Asii a Jižní Americe závisí na vodě z ledovců jak pro lidskou spotřebu, tak i pro zavlažování.
Tání ledu také druhotně urychluje klimatické změny. Když zmizí led, odhalí se tmavší povrch pod ním. A to snižuje odrazivost země, tedy schopnost odrážet sluneční záření. Tím způsobem se zvyšuje množství absorbovaného tepla, což může urychlit globální oteplování a způsobit extrémnější počasí, jako jsou sucha, povodně a hurikány.
Na ledovce jsou navázané také důležité ekosystémy. Využívá je množství druhů specializovaných na chlad a mráz. Úbytek těchto oblastí může ohrozit místní faunu a flóru, včetně těchto endemických druhů. Další dopady se jen špatně předpovídají kvůli složité propojenosti ekosystémových vazeb. Ledovce totiž slouží jako přirozená hradba, která drží svahy, skály a kopce. Pokud zmizí, snižuje se i stabilita těchto míst. Další vliv dopadá už nyní na obydlená místa.
Čtěte také: Fakta o klimatických změnách
„Sněhová pokrývka byla dříve větší a delší dobu. Výzkumy ukázaly, že dnes je o 36 dní méně sněhu, než je dlouhodobý průměr za posledních 600 let. K výraznému úbytku začalo docházet ve 20. století a k největšímu ve století 21., tedy posledních 20 let,“ uvádí ekoložka. „Sněhová pokrývka během zim zadržuje vodu a pak na jaře začne odtávat. Pokud je tento sníh na povrchu ledovce, tak ho i chrání, takže začne odtávat až během léta a tím napájí potoky a řeky.“
„Třeba alpské ledovce jsou zdrojem vody pro velké řeky jako Rhonu, Sávu, Pád nebo Rýn, v němž asi třetina vody pochází z ledovce. Letošní rok je ale chudý na sněhové srážky a víme, že v Rýnu je letos mnohem méně vody.“ Dojde-li k tání ledovců rychleji kvůli nedostatku sněhu, který ho zakrývá, dochází také k častějším povodním. „A v průběhu léta, kdy je voda potřeba nejvíce, jí pak není dostatek.“ Alpy už ztratily asi 60 procent svých ledovců od malé doby ledové, tedy od poloviny 19. století, kdy se zmenšila pokrývka na 1800 kilometrů čtverečních, připomíná Šabacká. „Je pravděpodobné, že do roku 2050 ztratíme další polovinu objemu ledovců.“ Předpokládá se, že řada ledovců v Alpách překročila hranici, kdy nudou napájet méně a méně horských jezer a budou méně důležitým zdrojem vody pro velké řeky. „V oblasti And nebo Himalájí se tento jev předpokládá v polovině tohoto století.“
Řešením klimatické změny je přestat vypouštět emise do atmosféry, k čemuž se ostatně většina světa zavázala. „Pak je třeba adaptace na to, že podmínky budou jiné. Například ve Švýcarsku bude méně ledovců, budou teplejší zimy a třeba u nás budou období sucha a tak podobně.“
„Nesmíme problém zhoršovat a zároveň se musíme přizpůsobit měnícímu se prostředí. Planeta už se oteplila o víc než jeden stupeň, u nás se otepluje dvakrát rychleji a víme, že do roku 2050 se ještě určitě oteplí. Takže ruku v ruce s tím musí jít adaptace na mírnější zimy, větší vlny veder a tak dále,“ doporučuje polární ekoložka Marie Šabacká.
Ledovců sice ubývá, ale naše odpovědnost za jejich ochranu nesmí být opomíjena. Pakt pro budoucnost byl přijat loni v září. Zavazuje státy k ambiciózním krokům, které směřují k ochraně a obnově světových ledovců, a k posílení odolnosti společnosti vůči klimatickým změnám. Rok 2025 je klíčový pro dosažení skutečných změn. Každý stát by měl předložit konkrétní a ambiciózní národní klimatické plány, které budou v souladu s cílem omezit globální oteplování do 1,5 °C. Současně je nezbytné navýšit financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti. Ochrana ledovců není jen ekologickou prioritou - je to závazek vůči současným i budoucím generacím.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Následující tabulka shrnuje klíčové údaje o úbytku ledovců:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha ledovců v roce 2000 | 705 221 km² |
| Úbytek ledu do roku 2023 | 5 % |
| Průměrný roční úbytek ledu | 273 miliard tun |
| Zvýšení hladiny oceánů (2000-2023) | 18 mm |
tags: #dopady #tání #ledovců #změna #klimatu