Třešeň ptačí a její ekologický význam

Třešeň ptačí, někdy také třešeň obecná, je statný listnatý strom, který plodí drobné peckovice. Lidově se jí také někdy říká ptáčnice. Patří do čeledi růžovitých. Jeho původní domovinou je Asie, ale nyní je rozšířen i po celé Evropě.

Dřevo je velmi cenné. Má široké červenohnědé jádro a úzkou červenavou běl. Plody jsou oblíbeným ovocem, obsahují mnoho vitamínů, cukrů a minerálních látek. Listy a květy se využívají v lidovém léčitelství a dřevo se používá k výrobě drobných předmětů.

Rozšíření a ekologie

Evropa, kromě nejjižnějších oblastí, je domovem třešně ptačí. Dále roste ve Střední Asii, na Kavkazu, v Malé Asii a v severozápadní Africe. Pěstováním se rozšířila do jiných oblastí s vhodnými klimatickými podmínkami. U nás je rozšířená roztroušeně, až dosti hojně, po celém území republiky. Častá je především v teplejších oblastech a v nižších polohách mezofytika.

Třešeň ptačí osidluje křovinaté stráně, meze a remízky, dále roste podél komunikací a ve světlých listnatých lesích. Vyskytuje se ve společenstvech svazů Quercion pubescenti-petraeae a Prunion spinosae. Je diagnostickým druhem svazu Carpinion. Kvete v dubnu a květnu.

V přírodě roste ve světlých lesích, na okrajích porostů, nebo jako solitér na mezích a stráních. Má ráda světlo, takže v zahradě ji dopřejte kout, kde ji nebude nic zastiňovat. Dobře se ji daří, pokud má stabilní přísun vláhy. Nemusí ani vysychající půdy, ale ani zamokřené, nebo záplavové lokality.

Čtěte také: Třešně ve volné přírodě

Popis

Jedná se o strom až 35 m vysoký s vejcovitou až pyramidální korunou. Kůra bývá červeno, nebo šedohnědá, později se odlupuje v příčných proužcích. Silný kmen má v mládí hladkou, zpravidla šedavě hnědou, ve starším věku tmavohnědou borku, která se odlupuje v různě širokých a příčných pásech. Mladé větve bývají přímé, silné a lesklé.

Květní pupeny jsou vejcovité až kuželovité, na vrcholu zaoblené s mnoha červenohnědými lepkavými šupinami. Listové pupeny jsou proti květním mnohem menší, kuželovitého tvaru a na vrcholu zašpičatělé. Čepel listu je obvejčitá až eliptická, na vrcholu protažená v krátkou špičku, po okrajích pilovitá. Lícní strana listu je matná a lysá (nebo s ojedinělými chlupy), na rubu je světlejší.

Listy třešní mají vejčitý tvar, pilovitý okraj a na konci zúženou špičku. Řapík listu je až 4 cm dlouhý, s 1-2 tmavočervenými žlázkami. Dlouze stopkaté květy mají 2-3,5 cm v průměru. Jsou bílé, vzácně narůžovělé barvy a uspořádány po 2-6 ve zdánlivých okolících na krátkých brachyblastech. Kališní lístky bývají vejčité a lysé, za květu nazpět ohnuté, často červenavě zabarvené. Korunní lístky pak obvejčité až široce obvejčité, 10-15 mm dlouhé.

Květy jsou bělavé, méně pak i narůžovělé. Kvetou koncem dubna a v květnu. Plodem jsou 1-1,5 cm veliké peckovice, nejčastěji červené barvy, ale můžou přecházet od oranžové až k téměř černé barvě. Plody jsou drobné peckovice, které v plné zralosti mají temně rudou až černou barvu.

Význam pro ptactvo a endozoochorie

Z toho můžeme vidět, že třešně rostoucí na tomto stromě jsou oblíbenou potravou ptáků. Zejména si na nich pochutnají špačci. Třešňové dřevo má krásnou, načervenalou barvu. Je tvrdší a těžko se vám bude štípat. Svoje využití má tato třešeň i v sadařství, jedná se o významnou podnož.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Třešeň ptačí nazývaná ptáčnice má typické pojmenováni související s endozoochorií tohoto druhu. Ukazuje to také, jak člověk pozorně sledoval jevy v přírodě a dávno rozpoznal význam ptáků pro šíření rostlin s peckovicemi a bobulemi. Však na to ptáci (jak uvidíme dále u jmelí) v minulosti hodně dopláceli.

Vedle tetřívka hoduje na třešních spadlých na zem i jezevec a liška. Koruny stromů s dozrávajícími plody navštěvuje kos, drozd, špaček, straka, sojka, vrána, koňadra, modřinka, brhlík, kvíčala, brávník, cvrčala, pěníce, sojka, kolohřivec, všichni datlovití ptáci, brhlík a řada dalších. Mnozí z nich se nedají příliš pobízet a s velkým zájmem navštěvují též třešňové stromy v zahradách, sadech a alejích.

Botanika proto nepřekvapí porůznu zplanělé ušlechtilé třešně. Divoce rostoucí třešeň ptačí nacházíme v jasanových monokulturách lužních lesů u řeky Moravy, v dubohabrových hájích pahorkatin a také v bučinách podhůří a našich hor. Je také příjemným oživením jednotvárných okrajů smrkových monokultur. Nedovedeme si vůbec představit, že by v našich lesích, při jejich okrajích, na křovinatých stráních, na zarostlých mezích a podle vodních toků chyběla ptáčnice.

Za vegetace, kdy je všechno zelené, ptáčnici ve vysokém lese sotva postřehneme. Na jaře ji však ihned prozradí záplava bílých květů. Kdo ji tam vysadil? Takřka výlučně ptačí potravou je bez černý. Celkem asi šedesát našich ptačích druhů neustále „pečuje" o to, aby bez černý nevyhynul. Budiž jim za to dík, neboť oni udržují tuto cennou léčivku těšící se rostoucímu zájmu sběren léčivých rostlin a konzervárenského průmyslu.

V hornatých krajích patří ptačí zájem jeřábu a borůvce. Na zralých borůvkách se ráda pase koza nebo zajíc, na své si přijdou i šelmy jako liška, kuny a medvěd. Ptákům nevadí ani jed obsažený v některých bobulích. Krásně šarlatové peckovice lýkovce ozobává kos, drozd, červenka, pěníce, zvonek, dlask, bažant, jeřábek aj. I třešním osudně podobné bobule rulíku zlomocného jsou na jídelníčku drozda a kosa.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Bez ptačí pomoci by se vůbec neobešly středoevropské cizopasné rostliny jmelí a ochmet. Také jejich bobulím podobné plody jsou na podzim a v zimě oblíbenou ptačí potravou. Jedině díky ptákům se mohou šířit ze stromu na strom. Lidé si této skutečnosti dávno všimli, jak dokazuje staré latinské přísloví Turdus ipse malum cacat, což ve volném překladu znamená, že drozd si sám své neštěstí působí. Svým trusem totiž roznáší i semena jmelí.

Na třicet ptačích druhů přispívá tak k šíření jmelí bílého, rostoucího u nás ve třech poddruzích na jehličnatých i listnatých dřevinách. Podobně. Nejpopulárnějším a nejznámějším zahradníkem v naší přírodě je nesporně kos. Slovenský badatel F. J. Turček uvedl přes sto druhů dřevin, jejichž plody se kos živí. Ve střední Evropě ani tolik endozoochorních dřevin domácího původu neroste.

Zatímco plody a semena synzoochorních rostlin jsou nevýrazně zbarvené, plody rostlin endozoochorních září naopak pestrými barvami. Rostliny jimi lákají ptačí strávníky k prostřenému stolu. Plody bývají zbarveny šarlatově, červeně, oranžově, fialově a černě. Listě bílé plody má z našich domácích dřevin pouze jmelí bílé, z cizokrajných pámelník. Barva a případná vůně se dostavují u plodů až v době zralosti.

Využití

Malinké plody se používají k výrobě zavařenin, likérů, nebo pálenek. Plody jsou oblíbeným ovocem, obsahují mnoho vitamínů, cukrů a minerálních látek. Listy a květy se využívají v lidovém léčitelství a dřevo se používá k výrobě drobných předmětů. Třešeň ptačí je také nepostradatelnou podnoží v ovocnářství.

V kosmetickém průmyslu se využívá extrakt získaný z plodů tohoto stromu. Třešně obsahují velké množství aktivních látek jako jsou fenoly, antokyany, vitaminy a minerály. Extrakt má revitalizační, antioxidační a hydratační vlastnosti. Může zvyšovat buněčnou obnovu, podporuje rozjasnění pleti a chrání pokožku před volnými radikály a dalšími škodlivými faktory z vnějšího prostředí. Redukuje viditelné známky stárnutí jako jemné linky a vrásky. Přidává se do produktů osobní péče jako jsou tělové i pleťové krémy, masky na obličej, séra a čistící přípravky na pleť.

Obnova porostů

Obnova porostů po kalamitě je prioritou Lesů České republiky a k ní patří i sběr semen a plodů. Do Semenářského závodu Lesů ČR v Týništi nad Orlicí již dorazila dodávka plodů z jižní Moravy. Stromky vypěstované z letošních pecek se dostanou do lesů už příští rok. Podle ředitele závodu Miloše Pařízka mají o třešeň ptačí majitelé i správci lesů v posledních letech obrovský zájem: „Ptáčnice zvyšuje biodiverzitu. Její drobné plody s mnoha minerálními látkami a vitamíny chutnají ptactvu a květy jsou medonosné pro včely. Kromě toho má velmi cenné a pevné červenohnědé dřevo se zajímavou kresbou využívané truhláři, řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. A navíc krásně kvete,“ řekl.

Právě v semenářském závodě, jediném svého druhu v republice, se nyní zpracovávají její plody. „Zbavujeme je dužniny, oddělíme pecky, ty máčíme, plavíme, sušíme, a buď rovnou expedujeme lesním školkařům, nebo je uložíme a nabídneme v příštím roce. Dnešní dodávka červených a černých drobných plodů z jižní Moravy obsahuje bezmála 200 kilogramů sebraných 24. a 27. června lesníky z Lesní správy Buchlovice a Oblastního ředitelství jižní Morava Lesů České republiky včetně ředitele Libora Strakoše: “Třešně pochází ze sedmihektarového semenného sadu Vršava na Buchlovicku, kde se staráme o kvalitní plodonosné dřeviny. Z jejich plodů a semen se pak dají vypěstovat stejně hodnotné sazenice. Lesy ČR obnovují lesy směsí dřevin, vždy podle podmínek konkrétního stanoviště. Podporují i přirozenou obnovu ze stojících stromů. Letos je v plánu zalesnění 19 tisíc hektarů a výsadba 85 milionů sazenic.

tags: #tresen #ptaci #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Informace o koších
• Průvodce výběrem odpadkových košů
• Neživá příroda: Voda a půda
• Odpadkové koše Lamart LT
• Studium Územního Plánování