Trvalky, neboli víceleté nedřevnaté rostliny, jsou nenáročné na pěstování a pereny (trvalky) jsou ze zahradních rostlin druhově nejbohatší. Mají několik set rodů a druhů je počítáno na tisíce. Původ rostlin zahrnuje místa celého světa, a tím i nejrůznější stanoviště a podmínky, v nichž se jim daří.
Aby se trvalkám dařilo, je potřeba zvolit správnou trvalku na správné místo. Při výběru zohledněte především stanoviště (slunce, polostín, stín) a vlhkost půdy. Toužíte-li po barevné zahradě, která vám kvete od jara do zimy, zvolte trvalky, které rozkvétají postupně. Máte-li na zahradě stinné místa, nemusíte se spokojit jen s břečťanem. Najdou se trvalky, které stín přímo vyhledávají. Mrazuvdorný, vhodný do stínu či polostínu a do podrostu stromů. Květy mají jemnou nasládlou vůni. Rozhodně přitáhne pozornost svým kompaktním růstem. Snese jak stín, tak i polostín. Nádherná a efektní, když je sesazená do skupin. Květenství čechrav se na podzim barví do hněda a ozvláštní tak zahradu i v zimě. Dlužichy mají mnoho barev, které se mění s odrazem světla.
Zahrada bez trvalek by postrádala bohatý výběr barev i tvarů a její údržba by byla o dost pracnější. Neváhejte se proto pustit do jejich pěstování. Při návštěvě našeho zahradnictví najdete mnoho druhů trvalek a naši odborníci vám rádi poradí, které trvalky zvolit do vaši zahrady.
Pro slunné a suché stanoviště máte na výběr velké množství trvalek, o nichž možná ani nevíte, že se jim v takových místech bude dařit lépe než v kyprých vyhnojených záhonech s pravidelnou zálivkou.
Z nízkých suchomilných rostlin jistě znáte trávničky, například trávničku přímořskou (Armeria maritima). Často bývají vysazovány do skalek. Tmavě zelené trsy úzkých listů s paličkami růžových, bílých a červených kvítků se polštářovitě rozrůstají do všech stran.
Čtěte také: Jaké půdopokryvné trvalky vybrat na slunce?
Pěkné jsou i pelyňky (Artemisia), v létě kvetoucí keříčky asi půl metru vysoké. Zdobí především svými šedozelenými plstnatými listy a stonky. Klasovité (nebo kulovité) květenství může bílé či růžové.
Déletrvající sucho a plné slunce snáší dobře také některé druhy aster, jako je hvězdnice chlumní (Aster amellus). Polovysoká rostlina kvete v pozdějším létě buď modře, nebo modrofialově, pěstují se i bílé a růžové odrůdy.
Hvozdíky (Dianthus) se pěstují většinou jako letničky nebo dvouletky, pro plně osluněná stanoviště a propustné suché půdy je vhodný hvozdík sivý (D. gratianopolitanus) a hvozdík peřitý (D. plumarius). Oba kvetou brzy zjara v barvě růžové, bílé a karmínové.
Kdo rád suší květenství pro zimní aranžmá, neměl by zapomenout na bělotrn (Echinops). Je vysoký přes metr, celý šedě plstnatý a ostnatý.
Známý a oblíbený hlaváček jarní (Adonis vernalis) kvete zářivě žlutou barvou už od dubna. Po odkvětu zatahuje, nemá rád kyselé půdy a je jedovatý.
Čtěte také: Suchomilné trvalky
Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum) je kobercovka pro výsluní jak stvořená. Rožec je nápadný stříbřitou barvou celé rostliny, květy jsou drobné bílé zvonky. Rychle se rozrůstá a dobře pokrývá půdu.
Křížence kakostu (Geranium) můžete použít nejen na suchá místa s přímým sluncem, ale dobře porostou i v polostínu. Výšku mívají do třiceti centimetrů, kvetou od června do konce července v barvách od bílé přes růžovou až po karmínovou.
Plazivé plamenky (Plox subulata) mají výšku do deseti centimetrů, hodí se jak do skalek, tak k lemování chodníků a záhonů.
Velkokvěté kosatce (Iris) na výsluní a do suchých půd moc nezkoušejte, jsou mnohem náročnější. Jarní zahradu ale zkrášlí nizoučký (do dvaceti centimetrů) a již v dubnu obvykle fialově kvetoucí kosatec nízký (Iris pumila).
Křížením tohoto kosatce s vyššími druhy byly vyšlechtěny nízké odrůdy v odstínech žluté a modré, bělavé i modrofialové.
Čtěte také: Trvalky pro slunná místa
Od června do srpna se můžete těšit pohledem na kvetoucí poléhavé kaktusy i na vaší zahradě. Jako jednomu z mála mrazuvzdorných se v našich podmínkách daří žlutě kvetoucímu nopálu (Opuntia fragilis).
Podobné květy s červeným středem má další opuncie (Opuntia humifusa), žlutě, červeně či růžově květe Opuntia polyacantha. Všechny opuncie jsou dlouhověké a dobře se rozrůstají, kvetou každoročně. Špatně snáší jen zimní přemokření půdy.
Mrazuvzdorná juka vláknitá (Yucca filamentosa) zdobí záhony vysokými listovými trsy ojíněných listů a květenstvím na stonku až metr a půl vysokém. Kvetou dospělé růžice, zvonky jsou v smetanově bílé barvě od července do srpna.
Na výsluní můžete bez obav vysazovat jak nízké, tak i vysoké druhy okrasných trav - dobře se kombinují s dalšími trvalkami a hlíznatými rostlinami. Nízké druhy jsou výrazné hlavně listem, u vysokých trav bývá nápadné i květenství.
Velmi brzy rašící třtina (Calamagrostis) má odrůdy kvetoucí v červnu i později s kvetením koncem léta. Výška kvetoucích trav je kolem půldruhého metru. Rostlina na podzim zatahuje, špatně snáší zimní přemokření.
Nízké ostřice (Carex) s výškou do třiceti centimetrů se na podzim barví dohněda (Carex humilis). Brzy zjara vykvétá nenápadnými klásky ostřice horská (C. Montana), na podzim se vybarvuje zlatohnědě.
Oblíbená modrošedá kostřava (Festuca glauca) se pěstuje v mnoha kultivarech různých barevných odstínů základní barvy. Modrozelená je pak kostřava ametystová (F. amethystina) a sytě zelenou můžete mít další kostřavu s latinským názvem F. scoparia.
Rychle rostoucí metlice (Deschampsia caespitosa) je v květnu již přes metr vysoká. Často se na výsluní v zahradách pěstují suchomilné kavyly (Stipa). Zdobný kavyl vousatý (S. barbata) upoutá dlouhými stříbřitými osinami v latách.
S trvalkami bude zahrada krásná po celou sezonu, aniž by vyžadovala příliš péče. Podmínkou však je vybrat vhodné druhy pro daná místa. Pokud je chytře sestavíme, poskytnou trvalkové záhony nádhernou podívanou od jara do zimy. Kromě výšky, šířky, tvaru, barvy květů a doby kvetení musíme brát v úvahu především nároky rostlin. Výběr je tak široký, že ty pravé najdeme pro každé stanoviště. Výsadby můžeme zakládat po celý rok, ideálním časem je časný podzim. Je proto nejvyšší čas začít rozmýšlet, připravovat záhony, vybírat druhy a variety a rozhlížet se po trvalkových školkách.
Na zahradě můžete ušetřit spoustu vody, a to i bez ohledu na výběr rostlin. S našimi tipy a seznamem kytek na zahradě, které nevyžadují moc vláhy, vám v cestě za úsporou vody už nic nestojí.
Při založení záhonuje nejlepší zvolit už na začátku rostliny, které vyžadují jen málo vody. Ušetříte tak čas a peníze a ochráníte životní prostředí. Rozhodující pro to, kolik vody rostlina potřebuje, je její struktura. Méně vody potřebují například rostliny s malými listy. Méně vody stačí také zahradním rostlinám se zvláště tlustými listy. Při nákupu rostlin se zaměřte také na exempláře se stříbřitými nebo šedými listy či s jemným chmýřím.
Sucho a špatná půda? Žádný problém pro drsňáky, pro které jsou mokro a vlhko v zimě větším problémem než letní vedra. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, měli byste pro prérijní trávy a trvalky s nízkými nároky na vodu zlepšit její propustnost použitím hrubého písku.
Stanovištní okruhy (něm. Lebensbereiche) je široce uznávaná kategorizace trvalek podle jejich nároků na půdu, vlhkost a světelné podmínky. Systém stanovištních okruhů byl zpracován v Německu prof. Josefem Siebrem.
FR - Otevřené plochy (něm. Freifläche): Stanoviště otevřených ploch se vyznačuje volnými, nechráněnými plochami na plném slunci. V závislosti na vláhových poměrech však může toto stanoviště značně měnit svůj celkový charakter. Otevřené plochy zahrnují vřesoviště, stepní a prérijní společenstva, luční společenstva i zamokřené plochy.
FS - Skalní step (něm. Felssteppe): Některé rostliny jsou citlivé na vysokou, a zejména dlouhotrvající, vlhkost půdy, a proto nejlépe prosperují v dobře propustných půdách. Nejvhodnějším substrátem pro tyto trvalky je štěrk či skalních drť.
SF - Skalní štěrbiny (něm. Felsspalten): Stanoviště skalních štěrbin se vyznačuje velmi omezeným objemem substrátu. Vzhledem k expozici skalní stěny či suché zídky zde mohou značně variovat světelné, teplotní a vlhkostní podmínky.
M - Skalní kamenité rohože (něm. Matten): Ve skalních útvarech se často vyskytují ploché vrstvy či velké kameny, tzv. rohože, na nichž se hromadí substrát vhodný pro růst specifických druhů. Stanoviště se zpravidla nachází na slunci až v polostínu.
A - Alpinum (něm. Alpiner Rasen): Alpinum poskytuje přirozené stanoviště pro spoustu půvabných a často také velmi náročných trvalek, tzv. skalniček. Většina trvalek tohoto stanoviště není příliš konkurence schopná, jedná se spíše o S-stratégy (rostliny profitující ze schopnosti vypořádat se s určitým stresem - sucho, nízké pH půdy, které jsou pro jiné rostliny limitující). Na poměrně malém prostoru tak lze vytvořit působivé kompozice.
| Trvalka | Stanoviště | Nároky |
|---|---|---|
| Trávnička přímořská (Armeria maritima) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Pelyněk (Artemisia) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Hvězdnice chlumní (Aster amellus) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Bělotrn (Echinops) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Hlaváček jarní (Adonis vernalis) | Slunce | Suchá, propustná půda (ne kyselá) |
| Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Kakost (Geranium) | Slunce, polostín | Suchá, propustná půda |
| Plamenka plazivá (Plox subulata) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Kosatec nízký (Iris pumila) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Nopál (Opuntia fragilis) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Juka vláknitá (Yucca filamentosa) | Slunce | Suchá, propustná půda |
| Kostřava (Festuca glauca) | Slunce | Suchá, propustná půda |
tags: #trvalky #pro #suché #stanoviště #seznam