Jedovatá tuje a kompost: Co s ní na zahradě?

Pokud jste se na své zahradě rozhodli mulčovat, půda vám bude vděčná. Ovšem i u tohoto procesu je potřeba znát základní pravidla. Které listí můžete k mulčování či kompostování bez obav použít a které raději dejte ohni?

Mulčování a jeho výhody

Mulčování je proces, při kterém vlastně napodobujeme přírodu. Ta také chrání půdu nastlaným spadaným listím či starou trávou. Tento odumřelý organický materiál totiž slouží jako ochrana a výživa půdy. Když budete na svém pozemku mulčovat, tedy pokrývat povrch půdy vhodným organickým materiálem, výsledky vás překvapí.

Mezi nesporné výhody této metody patří, že mulč zabraňuje vysychání půdy a snižuje nutnost zavlažování, což je v době, kdy je sucho stále větším problémem, klíčové plus. Dále brání růstu většiny plevelných rostlin, ale naopak vytváří vhodné mikroklima pro půdní život a vývin kořenů těch rostlin, které na zahrádce chceme. Mulč se časem přirozeně přetváří v humus, čímž zeminu obohacuje a také vytváří novou. Navíc vám ušetří starost, co s rostlinným odpadem a zbytky, a ušetří práci s údržbou zahrady, můžete zapomenout na namáhavé pletí a časté zalévání. Zabraňuje rovněž vzdušné i vodní erozi.

Listí je vlastně přirozený mulč, proto bychom ho neměli odklízet a ze zahrady odvážet. Naopak se s ním dá naložit bez větší námahy a zároveň mnohem efektivněji. Například spadané listí shrabané z cest či trávníku můžete využít na zamulčování záhonů, kde přinese nejen všechny výše zmíněné pozitivní efekty, ale také bude chránit půdu na zimu před mrazem.

Z listí si můžete vytvořit lehký, ale výživný substrát, tzv. listovku. Stačí ho navrstvit do kompostéru nebo laťkové ohrady, a pokud je suché, tak ho kropit vodou. Za rok z něj vznikne výborný mulč, pokud vydržíte ještě rok, máte z něj skvělý kompost. Jemné listy například z lísky nebo lípy se zkompostují ještě rychleji. Listovku můžete použít pro květiny a mladé dřeviny, ale také pro předpěstování sazenic či jako horní vrstvu pro klíčení semen v záhonech.

Čtěte také: Kompost a túje: co je důležité vědět

Jaké listí při přípravě mulče použít?

Vhodné je prakticky jakékoliv zdravé listí, nemusíte zatracovat ani listí z ořešáků, o kterém se traduje, že je pro mulčování a kompostování nevhodné. Je pravda, že produkuje látky bránící růstu rostlin, proto se nehodí na celou zahradu, ale můžete ho použít jako mulč či z něj udělat kompost jen pro potřeby dotyčného ořešáku.

Tuje a kompostování

Opatrnost je namístě také u túje - ta obsahuje jedovatý alkaloid thujon, který zabíjí mikroorganismy v kompostu, pro kompostování tedy vhodná není. Z jejích rozdrcených zbytků ale můžete udělat mulč, který poslouží právě tújím samotným.

Pokud chcete túje či břečťan přeci jen kompostovat, pak je přidávejte do kompostu podrcené a pouze v malém množství. Pokud likvidujete větší množství, pak je raději kompostujte samostatně.

Pozor na nemocné listí

Především listí ze stromů, které jsou napadené nějakými chorobami, hlavně houbovitými, jejichž spory by v listí dál přežívaly a ohrožovaly vaši zahradu. Pro kompostování ani mulčování se proto napadené listí nehodí. Také listí z ovocných stromů má mnoho problémů. Právě ony jsou často napadeny chorobami a navíc v listí přebývají nejen choroboplodné zárodky, ale i cizopasný hmyz. Listí pod ovocným stromem tak je lepší shrabat a spálit.

Při pálení byste měli dodržovat pravidla bezpečnosti a pálit jen suché listí a takové, které nebylo ošetřené chemickými látkami.

Čtěte také: Túje: Čistí, nebo znečišťují vzduch?

Co s ořechovým listím?

Na podzim se ořechové listí hromadí nerozložené pod ořechy. Stejně tak se ořechové listí rozkládá i v kompostu. Obecně platí, že s pestrostí skladby kompostovaného materiálu roste i kvalita kompostu.

Ořechové listí obsahuje antiseptické (antibakteriální) silice, které brzdí kompostovací proces. Proto je žádoucí promíchání listí s dalším, nejlépe zeleným materiálem. Ideálním řešením jsou proto vícekomorové kompostéry, které vám umožní spadané listí shrabat a ihned uložit do kompostéru.

Na jaře, když je dostatek dalšího zeleného materiálu, snadno promícháte již částečně rozložené ořechové listí s čerstvě posekanou trávou a ořechové listí bez problémů přeměníte na užitečný kompost. Pokud chcete kompostování ořechového listí urychlit, sbírejte listy do barelu či sudu a před uložením do kompostéru je nadrťte strunovou sekačkou na menší kousky. I ořechové listí má své místo v kompostu.

Listí z ořešáku se sice co do struktury rozpadá déle - až dva roky, protože obsahuje víc tříslovin než listí jiných ovocných stromů, ale juglon je už zhruba po roce neaktivní. Juglon tedy rozkládá čas a urychluje to jiný organický materiál.

Ořechové listí tak můžete přidávat do kompostu po troškách a prohazovat ho s jiným materiálem, pokud se Vám s tím chce párat. Pokud jste pohodlní jako já, prostě ho dejte do normálního kompostu, nesahejte na to další dva roky a všechno vyřeší čas. Jen listí nenechávejte na povrchu kompostu, tam by se rozpad zbytečně protahoval.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Jediný kopost, kam se listy ořešáku opravdu nehodí, je rychlý, neboli horký kompost, který je hotový v řádu 2 - 3 měsíců. Juglon opravdu potřebuje čas a vyšší teplota, ani neustálé přehazování kompostu ho nezkrátí.

Pokud pěstujete ořešák černý (Juglans nigra), vězte, že ten má juglonu ze všech ořešáků nejvíc. Pokud pěstujete ořešák japonský srdčitý (Juglans ailantifolia), ten obsahuje juglonu méně než černý a královský, ale pořád dost na to, abychom s ním nakládali stejně. Prostě vše, co má v latinském názvu Juglans, obsahuje juglon.

Použijte ořechové listí jako mulč tam, kde nechcete, aby něco rostlo: na cestičky mezi záhony, nebo pod větší ovocné stromy. Ořechové listí je také skvělé pro ochranu skladované kořenové zeleniny ve sklepě.

Pokud skladujete kořenovou zeleninu v písku, přidáním ořechového listí do písku se sníží pravděpodobnost, že se při skladování rozšíří nějaké houbové choroby. Také je možné skladovat kořenovou zeleninu v bedně se samotným mírně vlhkým ořechovým listím.

A taky se ořechové listí přidává do kurníků k podestýlce, protože odpuzuje čmelíky - parazitického roztoče, který slepicím pije krev. A taky eliminuje drůbeží štěnice a vši. V takovém případě se vyplatí ořechové listí na podzim nasušit a v suchu uskladnit a postupně co nejdéle přidávat do kurníku k podestýlce.

Zákaz pálení listí a kompostování

Od března 2025 platí zákaz pálení listí a trávy. Zahrádkáři musí od nynějška dodržovat novelu zákona o ovzduší, která v kombinaci se zákonem o odpadech definitivně zakazuje pálení trávy nebo listí. Co tedy s bioodpadem? Snadné a ideální řešení je kompostování.

Pokud potřebujete zlikvidovat staré listí, větve z prořezu nebo trávu, musíte to udělat jinak než spálením na otevřeném ohništi. Zdravé listí, větve a trávu použijte do kompostu.

Listí stromů se v kompostu rozkládá poměrně pomalu. Je pravda, že listy z tohoto stromu se pomaleji rozkládají, rozklad však lze urychlit. Můžeme je prohnat drtičem, nebo do kompostu můžeme přidat urychlovač, tak funguje například dusíkaté hnojivo. Do kompostu je možné dát i jehličí a podrcené větve.

Jak založit kompost

Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti. Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva.

V dobře založeném kompostu se rozběhne přeměna organických látek na humus, což poznáte tak, že se kompost začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C.

Bez obav můžete do kompostu přidat téměř všechny organické zbytky z kuchyně, zahrady i pastviny. Při práci s kompostem se naopak vyvarujte veškerých masných a mléčných výrobků, chemicky ošetřených zbytků, napadených rostlin, papíru, plastu a jiných umělých materiálů.

Jak správně kompostovat

Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1.

Mikroorganismy v kompostu potřebují pro své optimální fungování velké množství kyslíku. Nedostatek vlhkosti zastavuje proces rozkladu, její nadbytek naopak vede k tlení. Jak poznat optimální vlhkost? Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě.

Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.

Co (ne)patří do kompostu

• Ano: Zelený vlhký materiál (bohatý na dusík), hnědý suchý materiál (bohatý na uhlík), skořápky od vajec (pouze papírové), kávová sedlina
• Ne: Vařená rýže a těstoviny (lákají hlodavce), maso (láká hlodavce), velké množství listí ořešáku (okyseluje kompost), plevel se semeny (hrozí rozprášení), chemicky ošetřené zbytky, papír.

Pokud máte vícekomorový zahradní kompostér, vytvořte si na něj informační cedule, aby všichni věděli, kam čerstvý bioodpad házet.

tags: #jedovata #tuje #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Odpad a živnostníci v ČR
• Aktuality z autobusové dopravy v Litvínově
• Znečištění fasády
• Výzvy přírody: Kočky – recenze karetní hry
• Inovace odpadového hospodářství