Tuňák je oblíbená ryba, kterou lze lovit různými způsoby. I když se to podle chuti nedá poznat, způsob lovu má zásadní vliv na ohrožené druhy tuňáků a decimaci dalších mořských živočichů.
Detailní výsledky toho, jak si stojí v Česku dostupné tuňákové konzervy, najdete na webu Greenpeace, které nedávno vydalo tuňákového průvodce.
Jeden z nejhorších způsobů lovu je lov do kruhových zátahových sítí, kam se ryby přilákají pomocí speciálního zařízení. Kvůli tomu rybáři z moře vyloví i spoustu ryb a savců, které lovit nechtěli, a kteří tento výlov zpravidla nepřežijí. Tento způsob lovu je i hodně náročný pro samotné populace tuňáků.
Naopak šetrný je lov na prut a vlasec, protože nechtěné úlovky jsou minimální. Jestli chcete mít z koupeného tuňáka opravdu radost, kupujte ryby lovené takto.
Čím Marks and Spencer zazářil? Tím, že prodává konzervy s tuňákem pruhovaným, který je podle informací Greenpeace nejméně ohroženou rybou. V obchodech se dají sehnat i konzervy s tuňákem křídlatým či velkookým, kterých je již méně.
Čtěte také: Recenze: Klimatická apokalypsa očima skeptika
Marks and Spencer deklaruje, že jím prodávané ryby jsou loveny na prut a vlasec (Pole and Line). Jde o nejšetrnější metodu lovu tuňáků, protože každý tuňák je uloven zvlášť. Podle hodnocení Greenpeace má obchod také výborně zmapovaný dodavatelský řetězec, což je důležité pro kontrolu toho, zda má daný produkt skutečně inzerované kvality. Marks and Spencer díky tomu může garantovat, že prodávané ryby byly získané legálně.
Greenpeace spustilo výzvu „Není ryba jako ryba“ určenou obchodním řetězcům v ČR, které ve svém sortimentu nabízejí ryby a mořské plody. Spotřebitelé tak mají možnost požádat největší supermarkety v Česku, aby o prodávaných rybách a mořských plodech poskytovaly úplné informace, neprodávaly ohrožené druhy a přijaly udržitelnou nákupní politiku rybích produktů.
Dobrovolníci Greenpeace provedli v českých supermarketech podrobný průzkum nabídky. Zjistili, že najít informace o původu ryby - zejména o přesném místě ulovení (tzv. podoblast lovu FAO) a rybolovné metodě - je skoro nemožné.
„Pro začátek bychom byli spokojeni, kdyby se u nás obchodní řetězce chovaly například jako Kaufland v Německu. Ve své domovské zemi totiž poskytuje svým zákazníkům informace, díky nimž mohou zjistit, zda ryby v jejich košíku nepocházejí ze zdecimovaných populací nebo nebyly uloveny metodou ničící mořský ekosystém. Zároveň má v Německu tento obchodník také progresivní udržitelnou politiku, podle které nakupuje ryby a mořské plody od dodavatelů.
„Jako zákazníci máme právo vědět, jaký původ má ryba, kterou právě kupujeme. Chceme, aby i čeští spotřebitelé měli k dispozici dostatek informací, které jim pomohou si odpovědně vybrat,“ doplňuje Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR. „Zároveň chceme obchodníkům pomoci vytvořit udržitelnou nákupní politiku, která zaručí, že ryby na jejich pultech pocházejí z udržitelného lovu nebo chovu ryb.
Čtěte také: Průvodce ekologickou výchovou
Spotřebitelskou kampaň zaměřenou na ryby a mořské plody odstartovalo Greenpeace ČR vydáním průvodce spotřebitele se stejným názvem „Není ryba jako ryba“.
V důsledku stávající praxe rybářského průmyslu jsou světové oceány na pokraji kolapsu. Nešetrné rybolovné metody nenávratně poškozují mořské ekosystémy, obrovské sítě tahají z moře vše živé a jako „nechtěné úlovky“ končí např. i delfíni, velryby, rejnoci nebo želvy. Některé druhy (např. Chceme zamezit masovým výlovům velryb, delfínů, žraloků a jiných paryb. Chceme ukončit neohleduplný rybolov. Je nejvyšší čas změnit náš celkový přístup k mořským živočichům a začít je chránit. Za pár let totiž mohou být oceány opravdu prázdné. Skutečnost je mnohem více zdrcující, než by se mohlo na první pohled zdát. Vše se sebou souvisí. Obrovské lodě, obrovské sítě, obrovské úlovky. To co vyloví jedna tato loď za den vyloví malé rybářské loďky za rok. Přes 3,5 milionu rybářských a tisíce pirátských lodí denně pase v mořích po úlovku. Hejna ryb sledují pomocí sonarů i satelitních systémů a jakmile je najdou je konec. Celá obrovská hejna jsou ulovena za pár minut a umírají dlouho a bolestivě. Některé z nich umírají už ve vodě, kde jsou umláceny jinými rybami. Ty, které přežijí, rybáři umlátí kyjem. Je to jedním z nejvíce destruktivních metod rybolovu. Po mořském dně je vlečeno obrovské několikatunové zařízení, které ničí, co mu přijde no cesty. Na jeden záběr jsme schopni ulovit přes 200 tun úlovku. Kromě ničivé síly lovu, je tímto mechanismem během pár vteřin zničeno i dno oceánu, koráli, rostliny, vše, co jim přijde do cesty. Protože pobřežní oblast kolabují a jsou téměř vyloveny. Zvláště kritická je situace v evropských vodách. 9 z 10 evropských populací konzumovaných ryb jsou na pokraji vyhynutí. Nadměrný rybolov významně ovlivňují politická rozhodnutí: Pomocí Kvót na množství ulovených ryb, které jednotlivé vlády stanovují. Většinou jsou úplně mimo. Vůbec nerespektují momentální situaci a doporučením vědců. Hold peníze jsou peníze. Jedním z nejhorších dopadů průmyslového rybolovu jsou nechtěné úlovky. V obrovských sítích končí kromě cílových druhů i další živočichové, včetně mladých ryb, mořských ptáků, žraloků, želv, delfínů, a dokonce i velryb. Zejména při lovu tzv.
V mnoha oblastech pravidla a kvóty o rybolovu chybí nebo jsou rybáři ignorovány - každá pátá ryb je ulovena nelegálně! Opět to je otázka peněz, je potřeba dbát na kontrolu rybářů a mořských pytláků. Ovšem tyto kontroly opět stojí peníze a státy je mnohdy nechtějí za tímto účelem vydávat.
Konzervovaný tuňák může být součástí vyváženého jídelníčku, ale jeho dopad na oceány se podle způsobu lovu výrazně liší.
Tuňák je sice velmi rozšířená ryba, ale některé populace jsou v určitých oblastech lovené nadměrně. Vedle toho mohou nevhodné rybolovné techniky způsobovat tzv.
Čtěte také: Pobyt v přírodě: užitečné rady
tags: #tunakovy #pruvodce #greenpeace