Tváře přírody: Od fraktálů po přátelství člověka a zvířat

Podívejte se do Kanady, Etiopie, Malajsie nebo Jižní Afriky, tváří v tvář přírodě uvidíte její největší poklady. Bioložka a archeoložka Perrine Crosmary prozrazuje překvapivá fakta o nejpodivnějších přátelstvích mezi člověkem a zvířetem. Navštěvuje místa, kde se muži a ženy - ochránci přírody, místní farmáři nebo původní kmenoví obyvatelé - snaží žít v harmonii s okolní přírodou. Nezapomíná ani na pohled z druhé strany a zjišťuje, s jakými těžkostmi se musí vyrovnat zvířata. Jak se vůbec přizpůsobili přítomnosti člověka?

Fraktály v přírodě: Krása ukrytá v opakování

Když obdivujeme expozice na umělecké výstavě nebo stromy v přírodě, má to na nás uklidňující účinek. Podle dřívějších studií to souvisí s tím, jak vidíme a vnímáme přirozené vzory. Podle nové studie máme tuto vlastnost již od svých tří let.

Termín fraktál vznikl v roce 1975, když jej jako první použil matematik Benoît Mandelbrot. Vyjadřuje geometrický objekt, který je soběpodobný, přičemž má určitý opakující se tvar. Ten se na první pohled může zdát složitý. Výsledně je ovšem repetitivním užitím jednoduchých pravidel. Rozvětvení stromu, spirála v ulitě, prsty řeky, pás hor, sněhové vločky.

„Naše preference pro fraktály jsou nastaveny před našimi třetími narozeninami, což naznačuje, že náš vizuální systém je vyladěn tak, aby tyto vzorce, které jsou v přírodě časté, lépe zpracoval,“ říká psycholožka Kelly Roblesová z Oregonské univerzity. Děti dnes většinou vyrůstají v lese budov než stromů. „Protože děti nejsou vystaveny těmto přirozeným fraktálním vzorům nízké až střední složitosti, musí tato preference pocházet z něčeho dřívějšího ve vývoji. Nebo je možná vrozená,“ dodává Roblesová.

„Příroda tyto výhody poskytuje zdarma, ale stále častěji jsme obklopeni městskou krajinou bez fraktálů.

Čtěte také: O tání ledovců

Krystaly: Skryté poklady přírody

S výjimkou několika případů, jako je například opál, minerály vytvářejí krystaly. Je pro ně totiž charakteristický krystalický stav, který je dán jejich vnitřní stavbou - krystalovou strukturou. Ta vzniká zákonitým trojrozměrným opakováním atomů, iontů nebo molekul, z nichž je minerál složen.

V praxi ovšem nejčastěji používáme výrazu "krystal" u minerálů, které jsou ohraničeny rovnými plochami, hranami a rohy. Skupinu krystalů narostlých na společném základě nazýváme drúza. Velké množství krystalů téhož nerostu pohromadě vytváří shluk neboli agregát.

Dobře vyvinuté krystaly se vytvářejí pouze v případě, kdy minerál má pro svůj růst dostatek prostoru (např. v dutinách). V horninách, kde najednou krystaluje velké množství zrn, tomu tak není. Krystaly se v nich proto vyvíjejí nedokonale a často nejsou omezeny rovnými plochami.

Nepatrný počet minerálů v přírodě nevytváří krystaly, ale obvykle jen celistvé výplně či kulovité, hroznovité nebo krápníčkovité tvary. Říkáme jim minerály beztvaré neboli amorfní. Mezi ně patří například opál (SiO2 . xH2O) nebo limonit (Fe2O3 . Všechny minerály jsou látky tuhé, jedinou výjimkou, tekutým nerostem, je ryzí rtuť.

Geoda - Nejznámější jsou geody kulovitého tvaru ve vyvřelých horninách výlevných. Ty se vylévají na zemský povrch jako láva, která obsahuje bubliny vulkanických plynů. Na povrchu láva rychle utuhne, plyny vytěkají a zanechají po sobě kulovité dutiny. Později mohou takovou horninou prostupovat roztoky, ze kterých na stěnách dutin krystalují různé minerály, například křemen, a vytvářejí tak geody. Časté jsou například geody achátu, ametystu, záhnědy nebo křišťálu. U nás se nacházejí v dutinách prvohorních čedičů (tzv. mandlovcových melafyrů) v Podkrkonoší (Kozákov, Nová Paka).

Čtěte také: Dobrodružství s Bearem Gryllsem

Pro každý krystalovaný minerál jsou charakteristické úhly, které svírají jeho jednotlivé plochy. Velikosti těchto úhlů nazýváme úhly krystalových hran. U všech krystalů téhož nerostu jsou stejné (bez ohledu na velikost krystalu, je však třeba vždy porovnávat úhly mezi stejnými plochami).

Nerovnoměrný přísun nového materiálu během růstu vede k různoměrnému vývinu krystalů. Jsou to tzv. reálné krystaly. Vyskytují se v přírodě. Na obrázcích jsou znázorněny převážně krystaly tzv. Příklad: Geometricky přesná krychle soli kamenné by vykrystalovala jen z roztoku NaCl, který by měl ve všech místech naprosto stejnou koncentraci. To je obtížné i v laboratorních podmínkách, natož v přírodě, kde sůl vzniká odpařováním z mořské vody. V té vždy dochází alespoň k minimálnímu proudění. Proto bývají krystaly přírodní soli často spíše hranolovité. Podobně tomu bývá i u jiných minerálů.

To jsou formy výskytu minerálů, které si „vypůjčily" tvar od jiného nerostu. Pseudomorfózy vznikají částečnou nebo úplnou přeměnou chemického složení původního minerálu. Jeho hmota byla nahrazena hmotou odlišného složení, přitom však zůstal zachován tvar původního minerálu. Příklad: Časté jsou například pseudomorfózy limonitu po pyritu, vzniklé chemickým zvětráváním. Jako pseudomorfózy jsou označovány i zkamenělé zbytky organismů, jejichž vnější tvar zůstal zachován.

Vnitřní stavba (struktura) krystalů je dána uspořádáním nejmenších stavebních částic (tj. atomů, iontů či molekul). Tyto hmotné částice jsou zákonitě geometricky seskupeny a vytvářejí tzv. krystalovou strukturu. Vnitřní stavbu nerostů lze zjistit pomocí rentgenových paprsků, stejných, jaké jsou používány v lékařství. Na obrázku je vidět, že grafit a diamant mají rozdílnou vnitřní stavbu. Z toho vyplývají jejich rozdílné fyzikální vlastnosti.

Grafit i diamant jsou složeny z atomů uhlíku (C). Va struktuře diamantu jsou tyto atomy pravidelně rozmístěny a jsou navzájem poutány pevnými vazbami. Diamant je nejtvrdší známá látka. Ve struktuře grafitu jsou atomy uhlíku pevně vázány ve vrstvičkách. Jednotlivé vrstvičky jsou navzájem spojeny velmi slabými vazbami. Při psaní tužkou dochází k přerušení slabých vazeb.

Čtěte také: Více o komunálním odpadu

Vnější tvar a souměrnost krystalu nerostu jsou odrazem jeho vnitřní stavby. Krystaly mohou být souměrné podle rovin, os a středu souměrnosti. Krystaly mohou být i zcela nesouměrné; nerostů, které vytvářejí takové krystaly, je však velmi málo.

Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Klencová soustava bývá někdy pro zjednodušení řazena do šesterečné soustavy. Tyto soustavy mají stejný typ osního kříže a liší se četností svislé osy.

Miroslav Bobek a jeho pohled na zvířata

Mluví o gorilách jako o kamarádech. „Označení zvíře je u nich nesprávné. Před lety, ještě když jsem byl v rozhlasu, jsem o nich začal mluvit jako o trochu jiných lidech,“ vzpomíná. Jak odpovídá na otázku, které zvíře má nejraději?

„Gorily jsou inteligentní,“ přesvědčuje Miroslav Bobek. „A vidět je v přírodě, setkat se s nimi tváří v tvář bez toho, aby vás oddělovalo sklo, je jeden z nejúchvatnějších zážitků, jakého se vám v životě může dostat.

Podle Bobka se prostor pro zvířata po celém světě neustále zmenšuje. „Situace je zoufalá. Za necelých 20 let, co jezdím do Kamerunu, zmizelo tolik deštného pralesa... Člověk má obavu, jestli to, co dělá, má nějaký smysl. A jestli se to někde zastaví.“ Má nějaký návod, jak chránit přírodu? Ten prý dává v předmluvě k jeho knize Ryšavý knihovník světoznámá primatoložka Jane Goodall.

tags: #tvari #tvar #prirode #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Hry v přírodě pro vzdělávání
• Příroda anglicky mluvících zemí
• Ochrana přírody v ČR
• Postupy při CBRN událostech
• Sbírky a dárcovské projekty v ČR