Tání ledovců a jeho dopady na globální klima

Ledovce jsou jedinečné přírodní zásobárny, které uchovávají téměř 70 % veškeré sladké vody na Zemi. Jejich tání přináší vodu lidem, podporuje ekosystémy a zajišťuje zdroje pro zemědělství, průmysl i čistou energii. Avšak v důsledku rostoucích teplot tyto zásobárny mizí alarmující rychlostí - od Himalájí přes Andy až po Alpy a Arktidu. Dopady tohoto procesu jsou znepokojivé.

Globální úbytek ledu a jeho příčiny

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky zveřejnil odborný magazín Nature. Na 35 vědeckých týmů od roku 2000 do roku 2023 analyzovalo ledovce po celé planetě. V roce 2000 měly ledovce bez započítání Antarktického ledového příkrovu a Grónského ledového příkrovu rozlohu 705 221 kilometrů čtverečních a tvořilo je odhadem 121 728 miliard tun ledu. Do roku 2023 přišly ledovce zhruba o pět procent ledu. Míra úbytku se pohybovala mezi dvěma procenty na arktických a subpolárních ostrovech a 39 procenty ve střední Evropě. V průměru tak podle studie ztrácely ledovce 273 miliard tun ledu ročně.

Vědci ale upozornili na to, že úbytek ledu značně zrychlil v druhé části studie, která trvala od roku 2012 do roku 2023. Za toto období roztálo o 36 procent ledu více než za první období (2000 až 2011).

Zrychlené oteplování Arktidy

Nový výzkum finského meteorologického institutu potvrdil, že na Arktidě se zvyšuje teplota téměř čtyřikrát rychleji než ve zbytku světa. Celá planeta je přibližně o 1,1 stupně Celsia teplejší než na začátku průmyslové revoluce. Oblast za severním polárním kruhem se už posledních 43 let otepluje téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. A to bude mít obrovské dopady na tamní biosféru a velmi citlivé klima, změny můžeme pocítit po celé zeměkouli. Numerické klimatické modely obvykle odhadují, že Arktida se otepluje 2,5krát rychleji, než je globální průměr. Jenže nové výzkumy už mluví o čtyřnásobku.

S táním mořského ledu se míra pohlcení paprsků zvyšuje, oceán se otepluje a tím podporuje další tání mořského ledu i ledovců. Tento uzavřený kruh je vysvětlením, proč se Arktida zcela pokrytá ledem a sněhem otepluje rychleji než zbytek planety.

Čtěte také: Dobrodružství s Bearem Gryllsem

Dopady tání ledovců

Zmíněné tání ledovců od roku 2000 do roku 2023 vedlo ke zvýšení hladiny oceánů o osmnáct milimetrů. Studie poukázala, že tání je rovněž výraznou ztrátou regionálních zdrojů sladké vody. Zmíněných 273 miliard tun ledu, které průměrně každý rok roztály, znamenají podle glaciologa Michaela Zempa množství vody, které by celému lidstvu postačilo k přímé spotřebě na třicet let. Zemp vychází ze spotřeby tři litry vody na osobu na den.

Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě - ve městech i na venkově. Jejich ztráta například zhoršuje i dostupnost pitné vody. Hlavně regiony v Asii a Jižní Americe závisí na vodě z ledovců jak pro lidskou spotřebu, tak i pro zavlažování.

Tání ledu také druhotně urychluje klimatické změny. Když zmizí led, odhalí se tmavší povrch pod ním. A to snižuje odrazivost země, tedy schopnost odrážet sluneční záření. Tím způsobem se zvyšuje množství absorbovaného tepla, což může urychlit globální oteplování a způsobit extrémnější počasí, jako jsou sucha, povodně a hurikány.

Na ledovce jsou navázané také důležité ekosystémy. Využívá je množství druhů specializovaných na chlad a mráz. Úbytek těchto oblastí může ohrozit místní faunu a flóru, včetně těchto endemických druhů. Ledovce totiž slouží jako přirozená hradba, která drží svahy, skály a kopce. Pokud zmizí, snižuje se i stabilita těchto míst.

Podle Organizace spojených národů (OSN) je to poprvé, co lidé zaznamenávají pozorovatelné změny globálního klimatu. Oceány pohlcují většinu tepla způsobeného globálním oteplováním. Proto se oteplování vodních ploch v posledních dvou desetiletích velmi zrychlilo, a to ve všech hloubkách. Odborníci OSN uvedli, že teplejší voda se rozpíná, což způsobuje zvětšování objemu. Experti zaznamenali od roku 1880 nárůst hladiny o 0,2 metru, kritická hodnota nastane při dvou metrech. Takové by mohlo být maximální navýšení do roku 2100.

Čtěte také: Přátelství člověka a zvířat

Globální oteplování zhoršuje nedostatek vody. To zvyšuje riziko zemědělských such, která ovlivňují úrodu, a ekologických such, jež zvyšují zranitelnost ekosystémů. Sucha mohou také vyvolat ničivé písečné a prachové bouře, které mohou přesunout miliardy tun písku napříč kontinenty. Rybolov, zemědělství a chov zvířat mohou utrpět devastující ztráty nebo se stát méně produktivní. Změny sněhové a ledové pokrývky v mnoha arktických oblastech narušily zásobování potravinami z pastevectví, lovu a rybolovu.

Vlivy klimatu již poškozují zdraví, a to prostřednictvím znečištění ovzduší, nemocí, extrémních povětrnostních jevů, nuceného vysídlování, tlaku na duševní zdraví a zvýšeného hladu a špatné výživy v místech, kde lidé nemohou vypěstovat nebo najít dostatek potravin.

Grónský ledový příkrov

Jonathan Bamber také doplnil, že nesmíme zapomínat ani na grónský ledový příkrov. Jako největší ledová masa na severní polokouli obsahuje tolik zmrzlého ledu, že by v případě úplného roztátí zvýšil hladinu světového oceánu o 7,4 metru. Studie zveřejněná 29. srpna 2022 poprvé dokazuje, že grónský ledový příkrov je odsouzen ke zmenšení o nejméně 59 tisíc kilometrů čtverečních, což je plocha podstatně větší než Dánsko. I kdyby se dnes zastavily všechny emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování, úbytek grónského ledu při současných teplotách by zvýšil hladinu světového oceánu nejméně o 27,4 centimetrů.

Úbytek ledu v Grónsku přispívá v posledním desetiletí k celosvětovému zvyšování hladiny moří přibližně o jeden milimetr ročně. Ačkoli existují určité regionální rozdíly v rozsahu arktického oteplování, pozorované tempo oteplování Arktidy je mnohem vyšší, než předpokládaly modely. Tím se nebezpečně blížíme ke klíčovým klimatickým prahům, jejichž překročení bude mít globální důsledky. Jednoduše řečeno, co se stane v Arktidě, nezůstane v Arktidě.

Opatření a závazky

Ledovců sice ubývá, ale naše odpovědnost za jejich ochranu nesmí být opomíjena. Pakt pro budoucnost byl přijat loni v září. Zavazuje státy k ambiciózním krokům, které směřují k ochraně a obnově světových ledovců, a k posílení odolnosti společnosti vůči klimatickým změnám. Rok 2025 je klíčový pro dosažení skutečných změn. Každý stát by měl předložit konkrétní a ambiciózní národní klimatické plány, které budou v souladu s cílem omezit globální oteplování do 1,5 °C. Současně je nezbytné navýšit financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti. Ochrana ledovců není jen ekologickou prioritou - je to závazek vůči současným i budoucím generacím.

Čtěte také: Více o komunálním odpadu

tags: #tání #ledovců #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Zábavný kvíz pro děti
• Puzzle s přírodou: tipy a triky
• Zajímavosti o lesích, které jste nevěděli
• Komunální odpad a zahraniční studenti
• Udržitelné obaly