Ekologické systémy 21. století rozrušené katastrofálním způsobem

Český ministr průmyslu Karel Havlíček považuje za dobrou zprávu, že čím dál více zemí začíná ohledně změny systému emisních povolenek hovořit poměrně racionálně a český postoj se postupně šíří. Špatnou zprávou podle něj nicméně je, že stále většina států systém emisních povolenek měnit nechce. Havlíček to uvedl v Bruselu před dnešním jednáním unijních ministrů průmyslu.

„Situace je neudržitelná a energeticky náročný průmysl nejenom v Česku, ale v celé Evropě začíná mít opravdu vážné problémy. Je nezbytně nutné to řešit," uvedl Havlíček. „Dobrá zpráva je, že čím dál tím více zemí začíná hovořit poměrně racionálně, a jsem rád, že se nám daří najít společnou řeč například s Německem, s Itálií a s Francií," prohlásil Havlíček. I tyto státy jsou ale ve svých opatřeních stále opatrné a podle českého ministra si uvědomují, že "mléko je rozlité".

Fakt, že většina zemí stále nechce systém emisních povolenek měnit, ale podle Havlíčka neznamená, že se to časem nepodaří. "My musíme být urputní. Nesmíme to vzdát. I premiér Andrej Babiš považuje za hlavní úkol své vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Babiš ve svém prohlášení před několika dny označil systém povolenek za absolutní katastrofu, na které Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Babiš svůj požadavek zmínil i v dopise, který napsal unijním lídrům před neformálním únorovým summitem EU.

Ministr Havlíček je na návštěvě Bruselu již od středy, setkal se mimo jiné s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem. Spolu debatovali zejména o současné situaci ohledně amerických cel. Český ministr se chystá za tři týdny na návštěvu Spojených států, kde bude jednat se svými protějšky. Jedním z hojně diskutovaných témat v EU je nyní koncept upřednostnění evropských výrobků, nazývaný "buy european".

„Jak široce, či úzce definovat koncept upřednostnění evropských výrobků ve veřejných zakázkách v klíčových odvětvích je jablkem sváru mezi členskými státy," napsal nedávno server Politico. Česko je podle ministra Havlíčka jednou z nejotevřenějších ekonomik, a to je potřeba zohlednit. „Jsme rádi, pokud bude kladen větší důraz na produkty, které pocházejí z Evropy. Ocení to nepochybně menší a střední firmy," uvedl český ministr. „Stejně tak si musíme uvědomit, že jsme i silně průmyslově orientovanou zemí vázanou na celou řadu importů ze třetích zemí. To znamená, že nemůžeme, jak se říká, vylít s vaničkou i dítě," dodal.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Energeticky náročným firmám v Česku hrozí brzká ztráta konkurenceschopnosti. Příčinou jsou vysoké ceny energií, které v tuzemsku patří k nejvyšším v Evropě. Vyplývá to ze studie, kterou dnes novinářům představila poradenská společnost EGU. Místopředseda hnutí ANO a předpokládaný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček avizoval, že cílem sestavované vlády bude snižovat ceny energií.

Důvodem problémů v průmyslu je podle studie nezvládaná dekarbonizace v celé Evropě. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu podle EGU patří zejména vysoké ceny energií, které jsou hlavně kvůli emisním povolenkám výrazně vyšší než v USA nebo v Číně. V Česku je podle něj situace ještě složitější. V této souvislosti Macenauer připomněl, že tuzemské spotové ceny elektřiny i regulovaná část ceny energií patří k nejvyšším v Evropě. Zástupci firem proto vyzvali stát k rychlé reakci.

Podle Havlíčka bude nová vláda vycházet z hospodářské strategie hnutí ANO. Potvrdil, že jedním z prvních energetických opatření nového kabinetu by mělo být přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie od odběratelů na stát. "Nenecháme se zviklat tím, že nám bude někdo vykládat něco o tom, jak je to účetně špatně. Vláda se podle něj zaměří také na revizi všech výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou, regulovaných cen energií nebo odpisové politiky.

Principem rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) je zajištění zodpovědnosti výrobce za jeho produkt, která je prodloužena až do konce životnosti výrobku, tedy včetně nakládání s odpadem. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) EPR znamená odpovědnost výrobce i za post-spotřebitelskou fázi života výrobku. Směrnice o odpadech (2008/98/ES) definuje systém EPR následujícím způsobem (čl. 3 odst. 21): „Systémem rozšířené odpovědnosti výrobce je soubor opatření přijatých členskými státy, jejichž cílem je zajistit, aby výrobci nesli finanční odpovědnost nebo finanční a organizační odpovědnost za výrobek v rámci jeho životního cyklu i poté, co se stal odpadem.“

Přístup je plně v souladu s principem „znečišťovatel platí“. Ten je založen na myšlence, aby znečišťovatel, resp. výrobce byl organizačně a finančně odpovědný za negativní externality svého jednání vůči životnímu prostředí a aby se snížilo zatížení společnosti, která by tyto náklady jinak hradila sama. Zároveň tyto náklady představují tlak na znečišťovatele, resp. výrobce, který by měl být motivován k minimalizaci dopadu svého jednání na životní prostředí.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

EPR je tedy nástrojem, který představuje klíčový krok k udržitelnějšímu nakládání s odpadem a ochraně životního prostředí. Efektivně nastavený EPR systém přenáší odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci výrobků na výrobce a vytváří ekonomické incentivy k navrhování trvanlivějších, recyklovatelnějších a ekologičtějších produktů. Dále pomáhá ke snížení množství odpadu, podpoře hierarchie nakládání s odpady, dosažení cílů oběhového hospodářství, snížení environmentálních dopadů a úspoře nákladů. Zároveň vede k podpoře vývoje a inovací v oblasti udržitelných materiálů a výrobních procesů.

Výrobky a jejich části by měly být vhodné například pro vícero použití, obsahovat recyklované materiály, mít delší životnost po technické stránce a být snadno opravitelné. Poté, co se výrobky stanou odpadem, by měly být vhodné pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Podle platné evropské a národní legislativy dopadá rozšířená odpovědnost výrobců na celou řadu výrobků, jejichž životnost skončila. V České republice se zejména jedná o tyto výrobky:

• elektrická a elektronická odpadní zařízení,
• obalové odpady,
• odpadní baterie a akumulátory,
• vozidla s ukončenou životností,
• odpadní pneumatiky a
• vybrané jednorázové plastové výrobky (cigaretové výrobky s filtrem, balonky, vlhčené ubrousky).

Ministerstvo životního prostředí vyhodnotilo fungování stávajících systémů EPR a zvažuje případné rozšíření o další segmenty, resp. Rok 2025 ukázal, že OZE mají v Česku rostoucí ekonomický a sociální význam. Jejich rozvoj je nerovnoměrný a v řadě oblastí brzděný regulatorní nejistotou. Podle Komory OZE se potvrzuje, že vlastní výroba a vlastní spotřeba energie jsou ve veřejném zájmu státu.

„Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a ke stabilizaci energetiky. Posilují naší bezpečnost. Komora OZE podporuje cíl instalovat do roku 2030 přibližně 10 gigawattů (GW) nových obnovitelných zdrojů. U fotovoltaiky doporučuje vyvážený rozvoj malých decentralizovaných systémů (určených pro vlastní nebo lokální spotřebu) a velkých projektů, u větru transparentní a jednotný přístup v povolování.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

„Pokud má energetická transformace fungovat, musí být srozumitelná, spravedlivá a ekonomicky výhodná. U solární energetiky, tepelných čerpadel i dalších malých zdrojů se potvrzuje silný přínos pro domácnosti, které si investici mohou dovolit. Podmínkou je ale ekonomická návratnost. Ta se dá zajistit přímou podporou, podpůrnými nástroji či ukončením zvýhodňování fosilních zdrojů, uvedla komora. Zároveň se ale prohlubuje rozdíl mezi středně a nízkopříjmovými skupinami, pro které zůstává vstupní investice nedostupná. Komora proto doporučuje proměnit program Nová zelená úsporám v sociálně-ekologický nástroj, cílený na domácnosti, kde energie tvoří významnou část výdajů.

„Navrhujeme vyvážit podporu napříč opatřeními na úsporu energie. Ať už jde o obnovitelný zdroj nebo opatření na obálce budovy. Česko patří mezi globálně největší výrobce tepelných čerpadel, jejich domácí instalace ale v roce 2025 meziročně opět klesly. Aktuální pokles ceny elektřiny pomáhá těm, kdo už čerpadlo mají, nikoli domácnostem bez kapitálu. Pro ně je pořízení úspornějšího zdroje často nedosažitelné. Chybí jim přitom finanční i odborná podpora.

Větrná energetika se v roce 2025 posunula z dlouhodobé stagnace do fáze příprav. Přibývá projektů i referend, loni poprvé s vyrovnaným poměrem souhlasných a nesouhlasných výsledků. Výstavba ani repowering starších projektů se ale zatím nerozběhly. „Klíčové bude odstranit nesmyslné blokace projektů, nových i modernizací stávajících elektráren.

Bioplyn se po letech legislativní stagnace vrací do hry jako domácí strategická surovina. Rok 2025 byl především o stabilizaci a přípravě, další vývoj bude záviset na funkčním nastavení aukcí na biometan, které by se měly letos rozjet. Malé vodní elektrárny dlouhodobě zajišťují stabilní výrobu elektřiny, nové projekty jsou však prakticky zablokované regulatorní nejistotou.

tags: #ekologicke #systemy #21 #stoleti #rozrusene #katastrofalnim

Oblíbené příspěvky:

• Recenze: Evidence odpadu v restauracích
• Růžová a její hit TKO
• Mgr. et Mgr. Jakub Koláček - Ekologie
• Systém nakládání s odpady a plasty
• Proměny ekologického myšlení