Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód související se zemědělskými pozemky. V 70. letech dvacátého století vznikl v Československu systém hodnocení a mapování zemědělského půdního fondu pomocí bonitovaných půdně-ekologických jednotek.

V 70. a 80. letech byla prostřednictvím této metody zmapována veškerá zemědělská půda do „bonitních“ map v měřítku 1:5000. Tato klasifikace je s mírnými úpravami používána dodnes v České republice.

Tzv. bonitace zemědělského půdního fondu byla původně prováděna s cílem ocenění a vyhodnocení produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. Tzv. bonitace zemědělského půdního fondu byla zpracována podle Metodiky vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek z r. 1973 a z r. 1974. V roce 1984 byla metodika aktualizována o část týkající se užívání map BPEJ.

Přibližně od r. 2007 je při pořizování dat (např. při aktualizaci BPEJ) v terénu používáno přístrojů využívající GNSS k zaznamenávání polohy vyhodnocovaných sond a popisných informací nezbytných k aktualizaci plošného rozmístění BPEJ. Odpovědným správcem databáze BPEJ je od 1.1. 2016 Státní pozemkový úřad, do 31.12. 2015 jím byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP, v.v.i., v roce 2024 přejmenován na Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v.

Struktura kódu BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód. První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (označeny kódy 0 - 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů.

Čtěte také: Co je BPEJ?

Na základě zevšeobecnění uvedených podkladů bylo pro ČR vymezeno a na mapě 1:200 000 zobrazeno deset klimatických regionů se základním členěním na oblast velmi teplou, teplou, mírně chladnou a chladnou s podtříděním subregionů na suchý, mírně suchý, mírně vlhký a vlhký.

Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78). Je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, půdním typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území.

Čtvrtá číslice stanoví kombinaci sklonitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Je to z toho důvodu, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě dané výsledné BPEJ. Sklonitost území ovlivňuje obhospodařování pozemku (použití zemědělských strojů, agrotechniky apod.), s tím souvisí např. riziko zvýšené eroze na svažitém území.

Podobně expozice pozemku ovlivňuje i vegetační podmínky vzhledem k rozdílným teplotám, osvitu a následně i srážkám. Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. Počáteční tři číslice pětimístného kódu označují na mapách a kartách tzv.

Využití BPEJ

Z kódu BPEJ lze odvodit potenciální retenční schopnost půdy, míru schopnosti půdy poutat kontaminanty, uhlík, apod., míru filtrační schopnosti půdy pro různé látky, erodibilitu (environmentálně, ekologicky, z vodohospodářského i ekonomického hlediska velice důležitá vlastnost), stupeň eroze apod.

Čtěte také: Bonitovaná půdně ekologická jednotka

BPEJ je užívána pro hodnocení záborů a vyčíslení výše poplatku za odnětí zemědělské půdy, územně plánovací proces, správu, převod a oceňování nemovitostí, zajišťování veřejných zájmů v území, projekční činnost (např. úřední ceny zemědělské půdy dle BPEJ jsou pro každou existující kombinaci kódu uvedeny v příloze vyhlášky č. 1 2 3 4 SEDMIDUBSKÝ, T. Evaluated soil-ecological units and their signifi cance for soil and landscape in Šarapatka, B., Bednář, M. (Eds.) 2017, DEGRADATION AND REVITALIZATION OF SOIL AND LANDSCAPE, Proceedings [online]. Olomouc: Palacký University in Olomouc, 2017 [cit. 2018-12-01].

Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení.

Musí-li v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze ZPF, je nutno především a) odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách, b) odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany, c) co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, d) odnímat jen nejnutnější plochu ZPF a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků, e) při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně zatěžovat obhospodařování ZPF a f) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace.

Pořizovatelé a projektanti územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. V praxi to znamená vysoce procentní nemožnost výstavby na ZPF I., II. Třídy.

Čtěte také: Více o aktualizaci BPEJ

tags: #bonitovaná #půdně #ekologická #jednotka #bakalářská #práce

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana životního prostředí hrou
• Nebezpečný odpad Nymburk
• Vše o přírodě Réunionu
• Vlastnosti a Použití Akrylového Tmelu
• Prevence sesuvů půdy