Uctívání přírody v pravěku

Pravěk je období, o kterém nemáme žádné písemné doklady. Dělíme ho na tři období podle toho, jaké nástroje lidé uměli vyrábět: doba kamenná, bronzová a železná. V době bronzové už lidé znali bronz, slitinu cínu a mědi, která má dobré vlastnosti obou kovů. V době železné vynalezli tavení železné rudy a poznali tak železo.

Naše území postupně osídlily kmeny Keltů, Germánů a Slovanů. Keltské kmeny uctívaly mnoho bohů a přinášely jim oběti. Bohové je měli chránit proti různým nástrahám přírody. Tento způsob uctívání bohů se nazývá pohanství. Jedním z keltských kmenů byli Bójové.

Archaický člověk a náboženství

Archaický člověk rozumný vytvořil první náboženství. Projevy uctívání se nazývá kult. Náboženství je založeno především na osobní zkušenosti a vychází z pozorování přírodních dějů. Výrazem takového náboženství je mýtus. Náboženství je založeno na cyklickém pojetí času.

Přírodní síly či bytosti byly považovány za nejvyšší, nejmocnější (svatou) skutečnost. Nejčastěji se uctívalo slunce, vítr, voda, oheň, ale také mocná zvířata. Uctívání přírody se pojilo s cyklickým pojetím času. Nejmocnějším zdrojem života se staly rituální úkony: tance, modlitby a oběti. Ideou bylo návrat zemřelých k bohu.

Uctívání zvířat

Uveďme příklad uctívání zvířat na příkladu medvěda. Důvodů bylo hned několik, například zvláštnosti medvědího života, chování i vztahu k lidem. V jeskyni vymodelovali z hlíny medvědí sochu, dlouhou 110 centimetrů. Napodobovali své chování při lovu, a dokonce do sochy bodali oštěpy a šípy. Šlo o usmíření s loveným zvířetem.

Čtěte také: Definice animismu

Medvěd byl považován za nejvyšší, nejmocnější (svatou) skutečnost, tedy za zdroj nejvyššího bohatství - sebezáchovy. Byl považován za nejvyšší, nejmocnější (svatou) skutečnost. Jeskyně je nejčastější z těchto metafor a odkazuje na oblohu (nebe), případně na vrcholky hor.

Život v pravěku

Pravěký člověk lovil jednotlivá a zřejmě jen menší zvířata. Za nimiž přespávali pod převisy. Vyráběli také různá škrabadla a rydla. Začali rozdělávat oheň. Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu) se objevil nejdříve kolem r. 40 000 př. Kr. v divoké přírodě než zhýčkaný městský člověk dneška.

Lidé žili v tlupách, které byly zhruba 100 - 150 členy početnější než někdejší tlupy. Vyráběli kameny obdobné sekáčům, navíc však vytvarované pro snazší držení v ruce, a také čepele, hroty i jiné nástroje. Oblečení si vyráběli z kožešin a kůží. Lovili buď jedno velké zvíře (slona mamuta) nebo větší počet zvířat středně velkých (jelena, koně, bizona…). Homo sapiens sapiens se začíná věnovat umělecké tvorbě a tíhne k náročnějším formám abstraktního myšlení.

Umění v pravěku

Homo sapiens sapiens (od asi 45 000 př. n. l.) produkoval (vytvářel) drobné plastiky. Malby pocházejí z doby asi 30 000 - asi 20 000 let př. n. l. a známy jsou např. lidé rozumní dnešního typu v oblasti severního Španělska (Altamira, Clotilde, Pindal). Nejznámější je Věstonická venuše z jihomoravské lokality Dolní Věstonice. Byla vytvarována z hliněné směsi a vypálena v peci před 25 000 - 30 000 lety. Byli mrtví vybaveni předměty denní potřeby, což se pojilo s ideji návratu zemřelých k bohu.

Na našem území postupně osídlily kmeny Keltů, Germánů a Slovanů. Keltové byli vynikajícími řemeslníky. Uctívali mnoho bohů, přinášeli jim oběti. Bohové je měli chránit proti různým nástrahám přírody. Tento způsob uctívání bohů se nazývá pohanství.

Čtěte také: Historie uctívání Přírody

Doba bronzová a železná

V Evropě znalost bronzu nastala koncem 3. tisíciletí. Ve starší době bronzové (2300-1550) existovala únětická kultura, větší sociální rozdíly, počátky opevnění a jemné šperky z bronzu, jantaru, zlata, a také zbraně - sekery, dýky. Ve střední době bronzové (1550-1300) existovala mohylová kultura, pohřbívání do kamenných mohyl, meče, kopí, břitvy, pinzety a počátky spalování mrtvol. V mladší a pozdní době bronzové existovaly kultury popelnicových polí, převládalo spalování mrtvých, velký přírůstek obyvatelstva, časté války a bohaté bronzové poklady.

Doba železná nastala na Předním východě již ve 2. tisíciletí, v Evropě až v 8. století př.n.l. Existovala oppida centra větších oblastí, mohutné valy, kamenné zdi, mince (duhovky) a uctívání přírody. Dále existovaly další kmeny - Skythové, Thrákové. Doba římská znamenala středoevropské kultury ovlivňované římskou říší. Germáni byli zaostalí, pastevci, řemeslníci, s runovým písmem při obřadech, náboženstvím nabádajícím k boji - kdo zemře v boji, jde do ráje. Utlačovali Kelty, kmenové svazy útočily na římské provincie (Alamani, Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové). Stěhování národů proběhlo ve 4. století a začátek středověku v Evropě znamenal nástup Hunů.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

tags: #uctívání #přírody #pravěk

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro studny v ČR
• Uhlí a ekologie v ČR
• Třídění odpadu Přelouč - recenze firem
• Řešení pro povrchové vody
• Více o ekologii