Úloha zahrad v ekologii

Pro zachování biologické rozmanitosti je nejvýznamnější ochrana přírodního prostředí a jeho složek v místě původního výskytu druhů (ochrana in situ). Neustále ale narůstá také význam ochrany mimo tato přirozená místa výskytu (ochrana ex situ), a to zejména s ohledem na měnící se podmínky, ztrátu přírodních stanovišť a ohrožení druhů na původních stanovištích.

Zoologické zahrady

Zoologické zahrady hrají významnou roli při ochraně druhu mimo původní přirozené prostředí a díky své popularitě a vysoké návštěvnosti i při ekologické výchově. Zoologické zahrady se významně podílejí na zastavení procesu vymírání a stále více do popředí vystupuje význam zoo jako genových bank.

Ministerstvo životního prostředí je podle zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad, ústředním správním úřadem pro oblast zoologických zahrad. Celkem 14 z těchto zoologických zahrad je členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) a další 3 zahrady jsou členy České asociace zoologických zahrad a akvárií (CZAZA). Zoologické zahrady jsou zapojeny i do mezinárodní spolupráce a jsou např. členy Evropského asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), Světové asociace zoo a akvárií (WAZA), Euroasijské regionální asociace zoo a akvárií (EARAZA). Zahrady spolupracují také v rámci Evropských chovných programů (EEP), Evropských plemenných knih (ESB) a Mezinárodních plemenných knih (ISB).

Botanické zahrady

Botanické zahrady zaujímají stále významnější místo v ochraně genofondu planých i kulturních druhů rostlin domácího i zahraničního původu. Jejich nezastupitelná úloha spočívá nejen v záchraně genofondu rostlin v podmínkách ex situ, ale především ve vzdělávání a popularizaci této problematiky a v jejím přibližování návštěvníkům z řad nejen odborníků, ale i veřejnosti. Zřizovateli botanických zahrad jsou ve většině případů obce nebo kraje, veřejnoprávní vysoké školy, střední školy a spolky. Některá zařízení jsou ryze soukromá.

V současnosti existuje v České republice celkem asi 54 botanických zahrad.

Čtěte také: Ekologie v našem životě

Agrolesnické systémy

Agrolesnické systémy (ALS) jsou způsoby hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s jednou nebo více formami zemědělské produkce (pěstování zemědělské plodiny a/nebo chov zvířat). Integrované dřeviny zde plní významné ekosystémové služby a mimoprodukční funkce jako je zejména ochlazování krajiny a aktivní působení proti změně klimatu.

Dle výzkumů v tropech, ale i v temperátní oblasti v Evropě a Severní Americe, mají ALS velmi příznivé environmentální benefity v porovnání s konvenčními agroekosystémy. Mezi nejvýznamnější patří jejich protierozní funkce, příznivější bilance živin (omezují potřebu externích vstupů - hnojení), zvýšení biodiverzity (nadzemní i podzemní), eliminace vyplavování dusičnanů, sekvestrace uhlíku v půdě. Dále fungují účinně jako ochrana vod (vyrovnávají vodní bilanci v krajině, upravují chemismus a filtraci vody).

V neposlední řadě pak výrazně přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů a jejich dopadů (dlouhá období sucha, poté přívalové deště): vytvářejí specifické mikroklima, ochlazují krajinu, podporují tzv. malý vodní cyklus, zvyšují a urychlují vsak srážkové vody, aj. Tato klimatická funkce je po průběhu počasí v letošním roce obzvláště aktuální aspekt.

Moderní agrolesnické systémy na orné půdě jsou zároveň kompatibilní se současnými agrotechnickými postupy při využití stávající mechanizace, diverzifikují rizika a jsou perspektivní i po produkční a ekonomické stránce. Proto jsou již v mnoha zemích Evropy, ale i světa rozšiřovány jako produkční alternativa ke konvenčnímu zemědělství. Na našem území se zemědělské hospodaření se stromy historicky běžně vyskytovalo až do začátku 20. století a v tomto smyslu se nejedná o nic nového. Zavádění dalších moderních agrolesnických systémů s významnými mimoprodukčními funkcemi tak může zvýšit konkurenceschopnost a ekologickou odolnost našeho zemědělství. Jde o plnohodnotnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství s velkými environmentálními benefity pro krajinu.

Komunitní zahrady

Sdílené zahrady, kde si lidé uprostřed městské zástavby mohou pěstovat vlastní hrášek nebo mrkev, u nás nyní zažívají doslova rozkvět. Jak komunitní zahrady fungují a proč si získávají tolik příznivců? Jaký vliv mají zahrady na sousedské vztahy a co přinášejí samotnému městu? Komunitní městské zahrady u nás v posledních pár letech začaly růst jako houby po dešti. Co do počtu hraje prim hlavní město, komunitní zahrady však fungují také v Brně, Olomouci a dalších městech. Ve světě se nejedná o nic nového, městské zahrady mají dlouhou historii v celé řadě velkých měst jako je New York, Londýn nebo Paříž.

Čtěte také: Výběr podlahy na půdu

Spotřebu zeleniny sice komunitní zahrada svým členům zdaleka nepokryje, důležitější je ale budování sousedských vztahů a společný cíl. V komunitní zahradě můžete obdělávat třeba jen malý záhonek.

České komunitní zahrádkaření je i přes velký rozvoj v posledních letech stále spíše v plenkách, a tak se řada vznikajících zahrad potýká s komplikacemi při hledání vhodných ploch a také s finančními problémy. Některým zahradám se již podařilo na svůj provoz získat granty od městských částí nebo soukromých institucí. Většina nákladů se hradí z členských příspěvků, které se ročně pohybují v řádech stokorun. Se členstvím v komunitní zahradě se pojí možnost využívat společné nářadí, k dispozici je voda na zalévání a mnohdy také klubovna či podobné místo pro občerstvení a setkávání s ostatními zahradníky. Komunitní zahrady také pořádají různé workshopy, společné grilování a podobné akce, na kterých se lidé mohou poznat ještě více nebo se také něco nového naučit.

Komunitní zahrady mohou vzniknout i na vybetonovaném prostranství, rostliny se pak pěstují ve velkých pytlích naplněných zeminou, které jsou umístěny na paletách (např. zahrada „Prazelenina“ v Praze Holešovicích nebo „Zahrada v pytli“ v Brně). Pěstovat se dá také v různých typech bedýnek a dalších nádob. Druhou možností jsou klasické záhony na volném terénu (např. zahrada „Kuchyňka“ v Praze Tróji). Rostlinám stačí k růstu objemné pytle.

Zahrady se také liší svým přístupem k rozdělování úrody mezi členy. Např. členové již zmíněné „Kuchyňky“ plánují společně záhony obdělávat a pozdější výpěstky si rozdělit rovným dílem, naopak třeba komunitní zahrada na pražském Jižním Městě založená neziskovou organizací Kokoza umožňuje každému osázet a také sklízet přidělený prostor zcela individuálně.

Pěstování vlastních plodin a přímý kontakt s hlínou (byť uprostřed města) láká čím dál více lidí. Největší zájem o městské zahradničení mají údajně aktivní mladé páry i jednotlivci, poté rodiny s malými dětmi a až následně lidé okolo důchodového věku. Atraktivita komunitních zahrad pravděpodobně vychází z kombinace několika důvodů: Přehnaný porevoluční individualismus je postupně vystřídán přirozenou touhou člověka po sdílení. Komunity vzniklé ve virtuálním světě sociálních sítí již mladým lidem pravděpodobně přestávají stačit. Mezi lidmi v posledních letech výrazně vzrostl zájem o původ, způsob pěstování a kvalitu potravin. Roste nespokojenost s nízkou kvalitou a chuťovými vlastnostmi zeleniny a ovoce v supermarketech. Rodiče chtějí ukázat svým dětem, jak se pěstují potraviny od semínka až po sklizeň. Zahradničení je konec konců také silná česká tradice (mnoho lidí si ještě pamatuje na přísun kvalitního ovoce a zeleniny od prarodičů z venkova či zaniklých zahrádkářských kolonií, což dnes často chybí).

Čtěte také: Mouchy a jejich význam

Komunitní zahrady pomáhají překonat městskou anonymitu a nabízejí nový způsob aktivního trávení volného času ve městě.

Komunitní zahrady mají městu co nabídnout:

• Kompostování, čistší vzduch, zkrášlení nevzhledných ploch

Každá zeleň uprostřed městské zástavby má pozitivní vliv na své okolí. Zahrady čistí vzduch a umožňují ve městě život také ostatním živočichům. Do měst by se mohly vrátit včely, stromy poskytnou úkryt ptákům apod. Zahrady dokážou zútulnit zanedbané plochy. Budování vztahů mezi lidmi je pro městský život také žádoucí. Zelené a rozkvetlé plochy zpříjemní pobyt ve městě.

Bioodpad tvoří asi 40 % domácího odpadu. Pokud není zkompostován a leží hnijící na skládce, nejen že nepřináší žádný užitek, ale uvolňuje se z něj také metan řadící se mezi významné skleníkové plyny. Druhý způsob likvidace ve spalovně také neumožňuje další využití (kromě získání tepla). Komunitní kompostování proto přináší řadu benefitů. Na komunitní kompost mohou bioodpad přinášet i lidé z okolí, kteří se aktivit na zahradě jinak neúčastní. Tento postup je všestranně výhodný, díky přísunu rozložitelného materiálu budou mít komunitní zahrádkáři dostatek kompostu pro hnojení, aby nemuseli používat umělá hnojiva.

Zahrady přináší naději: Zvláštní úloha městských komunitních zahrad v období společenských krizí

Městské nebo komunitní zahrady hrají v celosvětovém kontextu velmi zajímavou roli spojenou prakticky vždy s obdobím krizí. Již během krize konce 19. století se v západních městech zakládaly městské zahrady k zajištění dodávek potravin nezaměstnaným dělníkům, kterým navíc poskytly smysluplnou práci. V období dvou světových válek pak městské zahrady zažívaly přímo renesanci. Je až k nevíře, že během 2. světové války poskytly americké městské zahrady 40 % zeleniny spotřebované v té době na území USA. Prací na zahradě člověk vytváří něco nového ve spolupráci s přírodními zákonitostmi, kterých je sám součástí. Péče o zahradu, sdílená navíc s ostatními, tak přináší naději, které se v době krizí obvykle příliš nedostává.

Další oživení komunitních zahrad se na západě objevilo, jak jinak než v krizí zasažených 70. letech 20. století, kdy v amerických i evropských městech začalo vlivem úpadku průmyslu kvapem přibývat zdevastovaných a zpustlých ploch, které bylo možné využít novým způsobem. Zahrady v této době opět pomáhaly překonávat frustraci. Určitou paralelu s dřívějšími krizemi tak můžeme spatřit i dnes, kdy se společnost opět nachází na rozcestí.

Vertikální zahrady

Vertikální zahrady, kaskádové zahrady nebo také zelené či živé stěny. O důležitosti zeleně ve městech i mimo ně nemůže být pochyb: kromě vysoké estetické hodnoty je klíčová i pro udržitelnost a kvalitu životního prostředí. I když je na ekologii v architektuře kladen větší a větší důraz, ne vždy je uprostřed náměstí či nové výstavby možné vysadit stromovou alej nebo založit park. Právě tady přicházejí na řadu vertikální zahrady, inovativní systémy vegetace integrované do fasád nebo stěn uvnitř budov.

Živé stěny mají celou řadu benefitů. Ty vnější chrání fasádu před povětrnostními vlivy a pomáhají omezovat energetické náklady na vytápění a chlazení. Vegetace na fasádách snižuje okolní teplotu, ochlazuje stavby a brání jejich přehřívání. Podporuje také tolik potřebnou biodiverzitu ve městech. Zanedbatelný není ani její psychologický význam: zeleň má prokazatelně příznivý efekt na psychiku člověka, přispívá k příjemnějším pracovním podmínkám a podporuje soustředění i kreativitu.

Uplatnění vertikálních zahrad je prakticky neomezené. Zelené stěny nádherně vypadají na fasádách administrativních budov a úřadů, hotelů, restaurací nebo nákupních center. Doslova oázou zeleně se díky nim stávají bytové komplexy, panelové i rodinné domy. V interiéru zaujmou v hotelových recepcích, na klinikách a v ordinacích lékařů, v kadeřnických a beauty salonech. Ideálně předělují tzv.

Zásadní je správná volba druhů rostlin podle prostředí. Zeleň v exteriéru musí odolat teplotním výkyvům, sezónním změnám i vnějším vlivům jako vítr nebo znečištění.

Vytvořit si domácí zelenou stěnu zvládnete s trochou šikovnosti sami, například s pomocí variabilní Cascade Garden. Rozsáhlejší vertikální zahrady ale již vyžadují pokročilé zavlažovací systémy, kvalitní substráty nebo hydroponické technologie. Počítat je přitom třeba nejen s investicí do pořízení, ale také do provozu a pravidelné údržby.

Mezi takovými je i společnost Němec, která se právě na zelené stěny specializuje a v Česku patří mezi přední odborníky. Nabízí komplexní řešení od poradenství přes návrh až po realizaci a servis. Na kontě má desítky projektů včetně největší vertikální zahrady ve střední Evropě.

Vliv zelených ploch na biodiverzitu měst

V mnoha urbanizovaných oblastech se neformální zelené plochy, které výrazně podporují místní biodiverzitu, převádějí na více řízené formy využívaného území. Z toho vyplývá, že úloha spravovaných zelených ploch, jako jsou parky, zahrady a ulice, bude pro poskytování prostoru a zdrojů pro dlouhodobou ochranu městské přírody stále důležitější. Tyto lokality ale také představují důležitou příležitost, jak propojit městské obyvatelstvo s přírodou a zvýšit jejich zájem o přirozené ekosystémy.

Zelené lokality mají tři hlavní funkce, které jsou důležité pro zachování městské biodiverzity. Zaprvé, usnadňují pohyb volně žijících živočichů mezi jinak izolovanými populacemi, za druhé mohou poskytovat stabilní doplňkové zdroje pro volně žijící živočichy, jejichž základní stanoviště jsou umístěny v potravní vzdálenosti a za třetí mohou poskytovat prostor pro rozmnožování některých druhů. Lze však očekávat, že míra, do které mohou tyto role plnit, závisí na způsobu, jakým jsou tyto prostory plánovány, navrženy a udržovány.

Příklad: Střešní zahrady v Singapuru

Tato studie se zaměřila na střešní zahrady v tropickém Singapuru, který má celkovou plochu 718,3 km2, rovníkové podnebí s denním teplotním rozmezím 23-30 ° C a celkové roční srážky kolem 2300 mm. Zde bylo vybráno 30 zahrad, kde byla zohledněna řada biofyzikálních podmínek, včetně velikosti, výšky, v jaké je zahrada umístěna, jejího stáří či floristické složení porostu. Na každé lokalitě bylo provedeno celkem 20 mapování ptáků a motýlů v intervalech 3-5 týdnů, od května 2014 do prosince 2015, přičemž kvantitavní srovnání pozorovaných druhů bylo realizováno pomocí srovnání jednotlivých atributů, tj. znaků definovaných jako jakýkoli morfologický, fyziologický nebo fenologický znak měřitelný na individuální úrovni (např. velikost těla).

Během studie bylo zaznamenáno více než 23 000 nezávislých pozorování celkem 53 druhů ptáků a 57 druhů motýlů. U ptáků představoval celkový počet druhů vyskytujících se na střešních zahradách 13% z celkové avifauny Singapuru, u motýlů pak 18%. U 20 druhů ptáků a 15 druhů motýlů bylo pozorováno chování značící námluvy, páření nebo hnízdění. 24 druhů (12 druhů ptáků a 12 druhů motýlů) jsou druhy považované za místně vzácné nebo neobvyklé, z toho devět druhů ptáků bylo původních.

Na nejméně pěti místech byli nalezeni tři neobvyklí původní ptačí obyvatelé (Zosterops palpebrosus, Loriculus galgulus, Copsychus saularis) a jeden migrant (Ficedula mugimaki) s celkovým počtem více než 30 jedinců. Monticola solitaria, vzácný migrující druh, byl spatřen na dvou místech. Velké druhy ptáků byly v zahradách zastoupeny méně, než v celkové singapurské avifauně. Co se týče nalezených motýlů, z 12 místně vzácných druhů bylo 11 původních a dva byly zaznamenány v hojnosti více než 10 jedinců na třech nebo více místech (Pelopidas assamensis a Pachliopta aristolochiae asteris). Na jednom místě byl přítomen vzácný Tajuria dominus. Střešní zahrady přilákaly úměrně vyšší bohatství podrostových motýlů ve srovnání s celkovou motýlí faunou Singapuru.

Analýza hlavních komponent ukázala, že první dvě osy vysvětlují 49,9% rozptylu mezi 22 statisticky důležitými prediktorovými proměnnými. Pro interpretaci bivariačních vztahů byly relevantní dvě sady korelací: (1) hluk brzy ráno, výška místa, malá expozice a vzdálenost k nejbližší vegetační ploše bez stromů ≥ 5 ha byly pozitivně propojeny a (2) počet druhů preferující keře pozitivně koreloval s počty motýlů specializujícími se na nektar, zatímco oba počty negativně korelovaly s průměrnou výškou stromů.

Tyto výsledky jasně ukazují, že tropické městské střešní zahrady mohou podporovat různorodé skupiny druhů ptáků a motýlů. Při určování atraktivity střešních zahrad pro volně žijící živočichy se ukázalo, že dominantní roli hraje výška umístění zahrady, plocha zahrady a výběr rostlin.

Zdroj: Wang, J. W., Poh, C. H., Tan, C. Y. T., Lee, V. N., Jain, A., and Webb, E. L.. 2017. Building biodiversity: drivers of bird and butterfly diversity on tropical urban roof gardens. Ecosphere 8( 9):e01905.

tags: #úloha #zahrádek #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Studie o emisích z topení uhlím
• Nové RVP pro obory Ekologie
• Moderní bydlení v Českém ráji
• Tipy pro bezpečnost žen v přírodě
• Emise bludných proudů z agregátů