Emise z Topení Uhlím: Studie Dopadů na České Domácnosti

České teplárny v roce 2020 investovaly 1,5 miliardy korun do snižování emisí škodlivých látek. Od roku 2013 šlo už o 25 miliard. Největší výzvou současnosti jsou ale emise skleníkových plynů, ty musejí do roku 2050 zmizet. Hlavním palivem i nadále zůstává uhlí. Rostoucí ceny povolenek k jeho spalování ale dostávají teplárny do problémů. Stát chce teplárny podpořit 40 miliardami z takzvaného modernizačního fondu, kam zamířilo 150 miliard z emisních povolenek. Stále se ale vedou spory, jak s teplárnami, které jsou nyní v nevýhodě, naložit dál.

Ekologové ale tvrdí, že podporovat teplárny není správné. Podle nich je nutné jít na to z druhé strany - investovat do zateplení budov, aby nebylo potřeba tolik tepla a zároveň obdobou emisních povolenek zatížit i menší kotelny a případně i domácnosti. Menší zdroje by tak nebyly ve výhodě a i domácnosti by byly nucené od pálení uhlí i plynu ustupovat. Řešení této situace se stále hledá.

Teplárnám mělo původně pomoci vyšší nasazování zemního plynu, který je ekologičtější a jehož spalování produkuje méně skleníkových plynů. Proto s sebou nese i menší náklady na emisní povolenky. Přesto však mělo jít jen o dočasné řešení, které navíc bledne ve světle geopolitické bezpečnostní situace. Znamenalo by totiž větší spotřebu plynu, který do Evropy nyní dominantně přichází z Ruska. Ačkoliv se s plynem po roce 2050 počítat nedá, donedávna jeho nízká cena v kombinaci s drahými povolenkami nahrávala paroplynovým elektrárnám. Jejich výhodou, ale i důvodem, proč se prakticky nebudují, je jejich rychlá výstavba.

Proto je například pro bytové domy výhodnější pořídit si vlastní vytápění. Pokud si běžný bytový dům topí uhlím, platí z tuny daň jen 170 korun. Velká teplárna ale musí zaplatit za tunu při současných cenách 1300 až 1900 korun za emisní povolenky. Teplárny zásobují přes tři miliony lidí, školy i úřady. Vláda má snahu jim pomáhat, a to nejen skrze modernizační fond.

Dlouhodobě se s plynem ovšem počítat nedá, jde o fosilní palivo a po roce 2050 již nebude možné jej k vytápění využívat. Ačkoliv plyn technicky mohl pomoct s koncem uhlí, a to nejen v teplárnách, ale i v domácnostech a průmyslu, do bezemisní energetiky se nehodí. I možnosti nahradit jej obnovitelným bioplynem jsou omezené. Nastoupit musí hlavně zelené zdroje, jako jsou větrné a fotovoltaické elektrárny. K vytápění se ve stále větší míře používají tepelná čerpadla. Teplárny vedle zemního plynu využívají i obnovitelnou biomasu a bioplyn. Díky kogeneračním jednotkám pak s teplem zároveň vyrábí i elektřinu a tím ve výsledku uleví rozvodné síti. Do budoucna se s teplárnami počítá i jako s úložišti přebytků elektřiny.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Dopady EU ETS 2 na Domácnosti

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny. Právě uhlí je nejšpinavějším zdrojem tepla vůbec a zároveň jsou k němu jednoduše dostupné alternativy - pelety, dřevo, tepelná čerpadla nebo zemní plyn. Evropské státy přitom nijak polevují v ambici bojovat proti změně klimatu, skleníkové plyny omezovat a emisní povolenky jsou nástroj, který funguje.

Systém nových emisních povolenek má začít fungovat v roce 2027. Zatímco česká vláda vede evropskou iniciativu za jeho změny, odborníci připravují veřejnost na to, že systém přinese konec uhlí v obcích. Vede zároveň k tlaku na inovace a přechod na čistší zdroje, ale také ke zdražení energií. Podle výpočtů pro pořad Bilance zdražuje dosavadní povinnost platit za uhlíkové exhalace elektřinu v Česku o deset až patnáct procent a dálkové vytápění o asi dvanáct procent. Nové zpoplatnění emisí od roku 2027 má dopadnout na vytápění (uhlí, zemní plyn), pohonné hmoty a také emise malých a středních průmyslových firem - tedy na produkci oxidu uhličitého.

Jak pro Bilanci vysvětlil Kotoun z Green0meteru, povolenky nebudou platit jednotlivé domácnosti nebo řidiči, ale distributoři pohonných hmot, paliv a energií. Kolik zaplatí, bude záležet na jejich mixu zdrojů. Tedy například podílu biosložky v palivu nebo zda buduje firma i nabíječky pro elektroauta či zda se společnost živí pouze prodejem uhlí. V roce 2027 by měly povolenky startovat na ceně 57 eur za tunu CO2, což je strop určený EU a navázaný na cenu uhlíku v roce 2020 plus připočtená inflace.

Podle výpočtů ministerstva životního prostředí prodražuje i nižší cena (45 eur za tunu CO2) uhlí o polovinu, tedy asi o tři sta korun za sto kilogramů. Podle Kotouna už dnes domácnosti závislé na uhlí mohou narážet na problémy s bankami, pokud chtějí půjčit na rekonstrukci stavby. „Určitě proto dává smysl hledat alternativy, ať už jde o tepelná čerpadla, peletky, nebo plyn. Pro nízkopříjmové domácnosti bude přechod financovat klimatický sociální fond,“ dodal Kotoun.

„Pro tlak na technologické změny v palivech je klíčová cena uhlíku na burze a přelomová je částka sto eur za tunu CO2, při které už se výrazně vyplatí investice do obnovitelných zdrojů. Při takové ceně by pohonné hmoty mohly zdražit o šest až osm korun za litr,“ přibližuje.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Evropa si ponechala nástroje, jak cenu povolenky srážet dolů. Přesto existují konzultanti, kteří předpovídají, že pokud se systém nezmění, v průběhu let bude povolenek na trhu nedostatek a to bude prudce tlačit cenu nahoru. Například podle norských specialistů na nízkouhlíkovou ekonomiky VEYT by se cena po roce 2030 mohla vyšvihnout až na dvě stě eur za tunu CO2 a pak postupně klesat.

Kotoun ale připomíná, že podobné předpovědi pro dřívější systém ETS 1, který platí pro velké energetické a průmyslové výrobce, se v historii nenaplnily. Podle něj by pak bylo nutné, aby Evropská komise do ceny dále zasahovala. Například uplatnění cenového stropu hned v prvních letech obchodování by naopak mohlo znamenat, že ceny paliv porostou minimálně.

Tržní Přístup vs. Uhlíková Daň

Systém emisních povolenek je často srovnáván s uhlíkovou daní. Evropská unie se rozhodla pro tržní přístup, který má firmám poskytnout větší flexibilitu. „Velkou výhodou emisních povolenek je, že je na firmách, zda nakoupí povolenky, nebo zda investují do snížení emisí. Dochází tak k tomu, že redukce probíhá tam, kde je to nejlevnější,“ vysvětlil pro podcast Bilance ČT Tomáš Protivínský z CERGE-EI. Podle něj hraje důležitou roli i zapojení finančních institucí, které s povolenkami obchodují. Díky tomu je prý trh likvidní a firmy mohou lépe plánovat své cash flow. „Negativní dopady spekulací se zatím nepotvrdily, nicméně by bylo vhodné posílit transparentnost,“ upozornil Protivínský.

Rizikem pro průmysl i domácnosti zůstávají vysoké výkyvy cen povolenek. Protivínský proto doporučuje zavedení cenového pásma. „Stanovilo by minimální a maximální cenu, za kterou lze povolenky obchodovat. Tím by bylo zaručeno, že cena neuteče do výšin, které by byly pro firmy či domácnosti neúnosné,“ uvedl. Podobné mechanismy už fungují například v Kalifornii nebo na Novém Zélandu. Zavedení stabilizačních prvků považuje za klíčové i proto, že evropský průmysl čelí silné konkurenci. „Pokud dokážeme udržet ceny v rozumných mezích, průmysl se z Evropy nevytratí. Zároveň Evropa díky náskoku v regulaci získá výhodu, protože firmy investují dříve než jejich globální konkurenti,“ dodal.

Inovace a Reinvestice

Systém povolenek má dvojí efekt: tlačí firmy k inovacím a zároveň všechny peníze, které vybere, reinvestuje do inovací a čistých technologií - tedy do zateplování a rekonstrukcí domů, fotovoltaických elektráren nebo úspor v továrnách. Jen v roce 2024 se na povolenkách v EU vybralo 43 miliard eur.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Konkrétní Dopady na Domácnosti

Dopad zavedení systému emisních povolenek EU ETS 2 na domácnosti se bude lišit podle typu vytápění a využívání auta. Nejsilněji zasáhne vesnické domy vytápěné uhlím, kterým by se roční náklady i při zastropování cen povolenek mohly zvýšit o 23.400 korun. Zároveň se povolenky projeví i ve vyšší inflaci a zpomalení hospodářského růstu. Domácnostem by ale mohly nové náklady do určité míry kompenzovat programy ze Sociálního klimatického fondu, který bude využívat peníze vybrané z povolenek. Systém EU ETS 2 by měl zavést povolenky na emise z dopravy a z vytápění pro domácnosti, fungovat má od roku 2027.

Česko s dalšími 18 státy EU usiluje o stanovení stropu na cenu povolenek ve výši 45 eur (1090 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2). Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka ale dnes upozornil, že strop je stanovený v cenách roku 2020, v roce 2027 tedy při zohlednění inflace bude znamenat cenu zhruba 57 eur (1380 korun). Zároveň připomněl, že není jisté udržení ceny pod stropem, když se nyní kontrakty na budoucí nákup povolenek na konci roku 2027, takzvané futures, obchodují na burze kolem 80 eur (1940 korun).

Podle analýzy XTB se bude přímý dopad povolenek významně lišit podle typu domácnosti. Domácnost s bytem vytápěný centrálním zdrojem tepla nebo tepelným čerpadlem, která nevyužívá auto, zaveden EU ETS 2 prakticky nepocítí. Domácnosti s bytem vytápěným plynem a s jedním autem by si při ceně povolenky 57 eur připlatily ročně zhruba 6000 korun, při ceně povolenky 80 eur 8200 korun. Největší dopad by byl na domy vytápěné uhlím, kde lidé využívají dvě auta, kde by při zastropování dodatečné roční náklady činily 23.400 korun, při ceně povolenky 80 eur by byly 32.000 korun. Povolenky by se ale nepřímo dotkly všech domácností, a to kvůli zvýšení inflace o 0,5 až 1,2 procentního bodu.

Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil, že podle evropského návrhu by část nákladů domácnostem měly kompenzovat sociální programy financované z prodeje povolenek. Podle něj je tak možné, že by Česko vypsalo podpory pro přechod na jiný typ vytápění, což by nejvíc zasaženým domácnostem ulevilo.

Jak Zdraží Vytápění Plynem a Uhlím?

Aplikace ceny emisních povolenek i na malé spotřebitele může zdražit vytápění plynem o cca 9 % a u uhlí o 30 %. Nebo i více. Ve stávajícím systému EU ETS nakupují emisní povolenky producenti skleníkových plynů ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického a sklo-keramického průmyslu, rafinérií, letecké dopravy a nově také z námořní přepravy. V energetickém sektoru se týká spalovacích zdrojů (elektrárny, teplárny) o jmenovitém příkonu vyšším jak 20 MW. Od roku 2021 je součástí Green Dealu tzv. klimatický balíček Fit for 55.

Definitivní podobu získal EU ETS2 za českého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Ve schválené podobě systém EU ETS2 znamená, že od 1. 1. a plynná paliva, která jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů používaných ke spalování v sektoru budov, silniční dopravy a ostatních činností ještě nezahrnutých ve stávajícím ETS. Současně se zavedením EU ETS2 bude zřízen Sociální fond pro klimatická opatření, který by měly členské státy využívat na financování opatření a investic, které mají zranitelným domácnostem, mikropodnikům a uživatelům dopravy pomoci vyrovnat se s dopady systému obchodování s emisemi na ceny v odvětví budov, silniční dopravy a v dalších odvětvích. Tento fond má být financován z příjmů EU ETS2 a z vnitrostátních příspěvků. Nicméně způsob zmírňování dopadů financemi z fondu není prozatím znám.

Metodika výpočtu „emisního zdanění“ jednotlivých paliv bude shodná s metodikou používanou nyní v systému EU ETS. Každý členský stát stanoví pro každé palivo typickou výhřevnost NCV (TJ/kt, TJ/mil. m3) a emisní faktor EF, který stanovuje, kolik tun CO2 je „úředně“ vypuštěno do ovzduší spálením jednotkového množství (kilotun, milionů m3) konkrétního paliva. Cenu B za vypuštěnou tunu CO2 stanoví burza. Podle množství prodaných jednotek paliv bude muset jejich dodavatel na burze nakoupit potřebné množství povolenek. Je samozřejmostí, že cenu za nakoupené emisní povolenky započítá dodavatel paliv do ceny pro konečného spotřebitele, protože půjde o jeho náklady.

Lze předpokládat, že národní EF CO2 pro zemní plyn bude v systému EU ETS2 shodný, či velice podobný s EF platným již nyní pro systém EU ETS. Ten je nyní 55,51 tun CO2/TJ při „tabulkové“ výhřevnosti 34,6 TJ/mil. m3. Z toho je zřejmé, že spálením milionu m3 zemního plynu bude pro systém počítáno s vyprodukováním 1920 tun emisí CO2, což znamená 0,00192 t/m3. Pokud se bude cena povolenek pohybovat na horní hranici (což se předpokládá) 45 €/t CO2, pak k tržní ceně m3 zemního plynu bude nutné připočíst tuto novou emisní „uhlíkovou daň“ ve výši 0,086 €. Při současném kurzu na hranici 25,5 Kč/€ by to činilo přibližně 2,20 Kč/m3.

Ve stávajícím systému EU ETS je národní EF pro hnědé uhlí 99,1 t CO2/TJ při výhřevnosti 13,62 MJ/kg (TJ/kt). Je to dáno tím, že ve velkých zdrojích nad 20 MW je spalováno drobné uhlí nižší výhřevnosti. V lokálních zdrojích je nicméně spalováno tříděné hnědé uhlí o minimální výhřevnosti 17,6 MJ/kg. Dle tabulek IPCC, na které se odvolává i Směrnice, je pro toto uhlí počítáno s EF 94,6 tun CO2/TJ. Spálením jedné kilotuny tříděného hnědého uhlí je vyprodukováno 1 665 tun CO2. Spálením jedné tuny hnědého uhlí tak vznikne 1,665 tuny CO2. Při uvažované ceně povolenek 45 €/tunu CO2 je to 75 € za tunu spáleného uhlí. Při kurzu 25,5 Kč/€ to znamená navýšení o 1 912 Kč/t.

Zmíněná opatření pro případ nadměrného růstu cen nestanoví, že nepřekročitelný cenový strop pro povolenky na burze bude 45 €/t CO2. Je zde pouze definován mechanismus, který se spustí v případě, že cena bude po dobu 2 měsíců vyšší jak oněch 45 €. Konkrétně by mělo být na trh postupně uvedeno dalších 20 milionů nových povolenek. To jsou ale pouhá 2 % z předpokládaného počtu povolenek uvedených na trh. Není tak nikterak zaručeno, že navýšení o tak malé množství povede k reálnému snížení cen již obchodovaných povolenek na burze.

Jak autor uvádí, tak s částí finančních prostředků získaných zavedením EU ETS2 se počítá na konkrétně „nespecifikované“ aktivity ve formě administrace různých projektů podpory, financování neziskových organizací, které budou obyvatelům radit, jak se vyhnout dopadům opatření, tedy přestat používat fosilní paliva. Tato část finančních prostředků získaných zavedením EU ETS2 tak bude využita na jiný účel, než přímo na projekty a investice, kam by jít měly. Budou tak mít i specifickou formu sociálních podpor (Social Climate Fund).

Obr. spotřeba autorem zmíněných 2 000 m3 zemního plynu aktuálně, po opuštění ruského zemního plynu, představuje cca 21 900 kWh spalného tepla. Přibližně uprostřed aktuálních nabídek dodavatelů na toto množství energie v plynu se nachází cena 48 000 Kč. Zvýšení o 4 400 Kč, o „daň“ vyvolanou zavedením EU ETS2, by v autorem uvedené ceně emisních povolenek způsobilo zvýšení nákladů domácnosti na vytápění o cca 9,2 %. Aktuálně se cena tříděného hnědého uhlí ořech 2 pohybuje okolo 6 000 Kč/tuna bez dopravy. Při spotřebě 4 tun to představuje náklad 24 000 Kč. Zavedením EU ETS2 se takové domácnosti prodraží vytápění o 8 000 Kč na 32 000 Kč, tedy o 30 %.

Byť zde hovořím o zvýšené volatilitě cen zemního plynu a uhlí pro malé spotřebitele, domácnosti, tak zvýšená volatilita a snížená předvídatelnost se to týká i cen tepla a elektřiny. Tyto zdroje musí ve velmi krátké době projít masívními investicemi. Jejich vliv na cenu domácnosti rozhodně nejsou schopné předpovídat. Je zřejmé, že jsme opustili nejen období levných cen energie, ale i období, kdy se výsledná cena energie dala předvídat s relativně slušnou přesností.

Připusťme, že cena nové povolenky nevyšplhá nad zmíněných 45 euro za tunu CO₂. Měsíční náklady průměrné domácnosti se mohou zvýšit o 200 až 400 korun. 45 euro na tunu CO₂ znamená, že na výrobu 1 kilogramu CO₂ je třeba 0,045 eur. Litr nafty vyprodukuje přibližně 2,66 kg CO₂. V případě plynu se roční náklady domácnosti budou zvyšovat v závislosti na spotřebě. Například domácnost s roční spotřebou 20 MWh (cca 4 tuny CO₂) by mohla zaplatit o 180 euro více. Tato spotřeba je ale velmi vysoká.

Pro malé podniky může být problémem zdražení energií (plynu a topných olejů) a samozřejmě i benzinu a nafty, což se promítne do vyšších provozních nákladů na vytápění, výrobu a dopravu. Logicky konkurenceschopnější pak budou podniky s ekologickým vytápěním, s ekologickými či nízkoenergetickými domy a elektromobily.

Podle ekonoma a hlavního poradce ČBA Miroslava Zámečníka, který je spoluautorem studie PwC, by Česko nemělo být v Evropské unii jediné, kdo povolenky odmítá. Během listopadu 2025 se budoucí ceny povolenek v kontraktech na burze na prosinec 2027 pohybují kolem 47 eur (za tunu CO₂), zatímco ještě v říjnu 2025 to byl dvojnásobek. Podle Miroslava Zámečníka přispěje každá intervence, ke které by došlo vždy při překonání limitu 45 eur za tunu oxidu uhličitého, ke stabilizaci a snížení cen.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je naopak přesvědčen o tom, že budou povolenky po roce 2027 výrazně dražší než 45 eur (za tunu CO₂). „Cena povolenek musí být takto vysoká, aby se stihlo dekarbonizovat do roku 2050. Pokud cíle odložíme do roku 2075 nebo 2100, pak se takový scénář samozřejmě naplnit nemusí. Kdyby státy nedodržovaly své závazky ve snižování národních emisí, tak by opravdu ceny povolenek vystřelily nahoru. Zmíněné studie by podle Luďka Niedermayera byly relevantní, pokud by v Evropě nedocházelo k postupnému snižování emisí. „Kdyby státy nedodržovaly své závazky ve snižování národních emisí, tak by opravdu ceny povolenek vystřelily nahoru, ale nová data zveřejněná na počátku listopadu ukazují, že velká část zemí je na správné cestě k dosažení stanovených cílů.

Zajímají vás novinky z oblasti práva pro podnikání? Mezinárodní tým odborníků upozorňuje, že v Německu může kvůli povolenkám nastat takzvaná šoková inflace, resp. uhlíková inflace. V případě ceny povolenky 45 eur (35 eur v cenách roku 2020), vychází pro Česko pět let po zavedení ETS2 celkový výnos na 154 miliard korun. Ve druhém scénáři pracuje studie PwC se cenou 70 eur (55 eur v cenách roku 2020). Desítky miliard korun půjdou po zavedení ETS2 do evropského Sociálně-klimatického fondu. Další, větší část (přes 100 miliard korun) připadne na národní programy.

Uvádíme tabulku s odhadovanými dopady EU ETS 2 na roční náklady domácností v závislosti na typu vytápění a ceně povolenky:

tags: #emise #topeni #uhlim #studie

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně třídit odpad?
• Obratlovci v Papui-Nové Guineji
• Reakce na ekologické problémy v Nizozemsku
• Likvidace dřevomorky domácí
• Přírodní skvosty Bozkov