Úloha musek v přírodě a nový výzkum v České republice

Biologie ochrany přírody se snaží o zachování toho nejcennějšího, co na planetě Zemi existuje - její biologické diverzity. Není sporu o tom, že ochrana přírody se v celém světě těší stále větší oblibě. Českému čtenáři se nyní dostává do rukou základní učebnice biologie ochrany přírody, která vhodně zaplňuje volný prostor v této oblasti.

Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světě devastována lidskou činností. Rada druhů vymírá následkem nadměrného lovu, poškozování biotopů a náporu zavlečených predátorů (dravců) a konkurentů. Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně. Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní. Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes.

Lavinovité vymírání druhů a ničení přírodního prostředí na celém světě může řadu lidí trápit, přičemž někteří z nich to mohou chápat jako výzvu k zastavení této zkázy. Biologie ochrany přírody je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení těchto problémů. Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi a znalosti z mnoha oborů.

Biologie ochrany přírody vznikla proto, že žádný z tradičních aplikovaných oborů se nezaměřoval vyčerpávajícím způsobem na biologickou diverzitu. Ačkoli jsou tyto obory stále více zainteresovány v ochranářských aktivitách, jejich celková snaha není zaměřena na ochranu přírodních společenstev. Biologie ochrany přírody integruje tyto aplikované disciplíny zobecňováním teoretického přístupu k ochraně biologické rozmanitosti. Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou Činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii.

V každém případě je biologie ochrany přírody krizovou disciplínou. Ochranářská rozhodnutí se dělají každodenně, často s použitím omezených informací a v časovém stresu. Biologie ochrany přírody se snaží odpovědět na specifické otázky v daných situacích. Tyto otázky vznikají při hledání nejlepší strategie pro ochranu vzácných druhů, navrhování přírodních rezervací, vytváření plánů řízení parků a víceúčelových oblastí a slaďování ochranářských záměrů s potřebami místních obyvatel a vlád.

Čtěte také: Ekologie v našem životě

Potřeba zachovaní biologické rozmanitosti byla uznávána v mnoha oblastech světa po desetiletí, dokonce po staletí. Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru. Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.

Rozmanitost druhů a společenstev by měla být zachována. Stovky milionů návštěvníků zoologických zahrad, národních parků, botanických zahrad a akvárií jsou každý rok dokladem obecného veřejného zájmu o pozorování různých druhů a společenstev. Dokonce se spekulovalo o tom, že lidé mají genetické předpoklady k tomu, aby se jim líbila biologická rozmanitost, což je tzv. biofilie.

Výzkum Michaely Fenckové a grant EMBO Installation Grants

Dne 17. ledna 2023 byly vyhlášeny výsledky „EMBO Installation Grants“, které poskytují víceleté finanční prostředky hlavním výzkumným pracovníkům na založení a rozvoj jejich vědeckých týmů a laboratoří v jednotlivých zúčastněných zemích. Noví příjemci grantů, kterých je celkem 11, zřídí své laboratoře v sedmi zemích: Chorvatsku, České republice, Estonsku, Litvě, Polsku, Portugalsku a Turecku.

„Granty EMBO Installation Grants poskytují výzkumným pracovníkům obrovskou příležitost pustit se do široké škály ambiciózních projektů v oblasti věd o živé přírodě,“ říká ředitelka EMBO Fiona Watt. Jako jediný projekt z České republiky uspěl výzkum Michaely Fenckové z Katedry molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Význam habituace a role drozofil

Zabývá se základní formou učení, tzv. habituací. Ta je rozšířena od jednobuněčných organismů až po člověka. Slouží k odfiltrování nepodstatných informací z prostředí a umožňuje soustředit se na důležité podněty, jako je potrava nebo nebezpečí. Genetické faktory však mohou způsobit, že se habituace pokazí, což přispívá k poruchám, jako jsou mentální postižení a autismus.

Čtěte také: Vliv zahrad na životní prostředí

„Jak mohou genetické defekty způsobit dysfunkci nervových procesů, které habituaci řídí, je stále zahaleno tajemstvím,“ popisuje Michaela Fencková. „Přibližně tři čtvrtiny genů, jejichž defekty vedou ke vzniku mentálního postižení a autismu, existují také u drozofil. Pomocí vysoce výkonného habituačního testu budeme zkoumat, jakými mechanismy ovlivňují nervovou aktivitu a naučené chování, které u mušek vede k habituačnímu deficitu,“ doplňuje.

„Je povzbuzující získat pro tento výzkum podporu grantu EMBO Installation Grants a úžasný pocit, že mohu své výzkumné nápady proměnit ve skutečnost. Zdejší kampus je skvělý a univerzita mě velmi podporuje a poskytuje veškeré zařízení, které je nezbytné k mému výzkumu. Noví příjemci grantů EMBO Installation Grants zřídí laboratoře v různých evropských zemích.

Jedna laboratoř bude v Chorvatsku, jedna v České republice, jedna v Estonsku, dvě v Litvě, dvě v Polsku, dvě v Portugalsku a dvě v Turecku (Türkiye). Šest z 11 příjemců grantu jsou ženy (55 %) a pět jsou muži (45 %).

Čtěte také: Výběr podlahy na půdu

tags: #úloha #musek #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Co recyklovat v ČR?
• Ekologické aspekty krajiny
• Recyklace: Průvodce cizími značkami
• Celodenní obnova v Německu
• Česká města a znečištění ovzduší