Uložení Opatření na Místě Při Ekologické Havárii

Havárie se prostě stávají a co se stane, nedá se odestát. Proto je nejdůležitější, jak se k havárii postavit a co vše udělat, aby se zamezilo jejím negativním vlivům na prostředí a dopady se snížily na co nejmenší možnou míru.

V případě havárie je nutné spojit se s několika orgány a jedním z nich je příslušný správce povodí. O tom, co by měl ekolog či firma dělat při havarijních událostech, jsme si promluvili s Jiřím Vaitem, havarijním technikem, ze státního podniku Povodí Vltavy.

Administrativní a Materiální Opatření

Není toho vůbec málo, pokud ekolog přistupuje k problematice odpovědně. Opatření související s haváriemi lze obecně rozdělit na preventivní a následné. První skupina opatření má za cíl, aby riziko, že k havárii dojde, bylo sníženo na minimum. K tomu je třeba dodržovat požadavky stanovené právními předpisy.

V nejjednodušších případech jsou povinnosti uloženy vodním zákonem a prováděcí „havarijní“ vyhláškou č. 450/2005 Sb., ale i některé menší provozy musí současně zohledňovat zákon o odpadech, zákon o ochraně ovzduší, zákon o předcházení ekologické újmě nebo zákon o prevenci závažných havárií. Větší podniky a provozy spadají do zákona o integrované prevenci a dalších, které závisí na druhu konkrétního provozu.

Vyjmenované předpisy jsou navíc provázány i s dalšími právními předpisy a orientace v nich je, vzhledem k legislativnímu procesu s neustálými novelizacemi, poměrně obtížná a nikdy nekončící práce. Na uvedené legislativní povinnosti jsou přímo navázána opatření, která bychom mohli nazvat materiální. Ať už se jedná o zabezpečení skladů, skládek, shromaždišť atd., nebo o prostředky, které slouží k odstranění příčin a následků havárie.

Čtěte také: Ukládání tříděného odpadu

Zde je třeba také neustále vyhledávat konkrétní výrobky, porovnávat jejich efekt, kontrolovat jejich stav a doplňovat je dle potřeb a požadavků. V neposlední řadě jsou to opatření personálně organizační, ekolog musí vědět, kdo za co zodpovídá, na koho se má obrátit v konkrétním případě, kdo má odpovědnost za konkrétní činnost, konkrétní proces. Pokud už k havárii dojde, je třeba, aby všechna výše uvedená opatření byla funkční, vyzkoušená a nebyla nutná přílišná improvizace.

Povinnost Informovat Správce Povodí

Povinnost informovat správce povodí, kterými jsou státní podniky povodí, vychází přímo z § 41 vodního zákona. Ten ukládá každému, kdo zjistil havárii, nemusí se tedy přímo jednat o toho, kdo ji způsobil, aby ji neprodleně hlásil Policii ČR nebo Hasičskému záchrannému sboru, případně správci povodí. Tyto složky se potom vzájemně informují a současně předávají informaci vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí.

Role státních podniků Povodí ale nekončí pouze ohlášením havárie, právě naopak. Ve většině případů jsou správci povodí současně správci vodních toků, které jsou havárií přímo zasaženy nebo ohroženy. Například státní podnik Povodí Vltavy spravuje téměř 22 000 km vodních toků. V těchto případech se účastní přímo na místě odstraňování příčin a následků havárie, spolupracuje s vodoprávním úřadem nebo Českou inspekcí životního prostředí a navrhuje realizaci konkrétních opatření.

Etapy Průběhu Havárie

Průběh havárie lze rozdělit do několika etap. V prvé řadě je nutné odstranit příčinu havárie - např. utěsnit prasklé potrubí, proraženou nádrž apod., v podstatě souběžně s tím probíhají opatření, která mají za úkol minimalizovat následky, zabránit dalšímu šíření znečištění.

Tyto dvě etapy zpravidla zajišťuje původce havárie v koordinaci s Hasičským záchranným sborem. Následně řízení prací přebírá vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí, která ukládá opatření k odstranění závadného stavu. Tato opatření jsou v některých případech jsou velice jednoduchá a jejich realizace proběhne v podstatě v rámci výše uvedených etap. Často je ale nutné uložit další opatření, která zajišťuje původce závadného stavu.

Čtěte také: Jak účtovat poplatek za skládku

Pokud své povinnosti neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zajistí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho náklady prostřednictvím odborné firmy disponující technikou i odbornými znalostmi. Jedná se například o těžbu kontaminovaných zemin, jejich vzorkování, odběry a analýzy vzorků povrchových i podzemních vod, sanační čerpání apod.

Realizace těchto opatření bývá v některých případech velmi náročná a může se protáhnout na řadu měsíců nebo dokonce roků, kdy již lze považovat havárii za uzavřenou.

Významná Havárie z Poslední Doby

V uplynulém roce bylo státnímu podniku Povodí Vltavy nahlášeno celkem 69 havárií, v některých případech se neprokázalo zhoršení nebo ohrožení jakosti vod závadnými látkami. K tomu došlo v 53 případech. Za nejvýznamnější havárii lze bezesporu považovat únik několika set litrů chemické směsi na impregnaci dřeva z areálu firmy Holz Schiller, s.r.o. v Klatovech.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o látku rozpustnou ve vodě, nebylo možné ji z vodního prostředí následně odstranit. Jedinou možností, jak zmírnit potenciální škody, bylo znečištění naředit zvýšením odtoku vody z vodních děl. Celkem bylo pro naředění znečištění použito 20 mil. m3 vody z vodních děl Nýrsko, České Údolí, Hracholusky a z Vltavské kaskády.

Postup látky byl detailně monitorován vodohospodářskými laboratořemi Povodí Vltavy, státní podnik. Uniklá směs, obsahující pesticidní látky, kontaminovala Drnový potok a následně Úhlavu, která je zdrojem pitné vody pro Plzeň a okolí. Z toho důvodu zajistil HZS Plzeňského kraje náhradní zásobování plzeňské vodárny převodem povrchové vody z Radbuzy. Znečištění postupovalo dále přes Berounku do Vltavy a jeho koncentrace byly měřitelné až v Labi v profilu Roudnice nad Labem.

Čtěte také: Úložiště jaderného odpadu: obce v ohrožení?

V tomto konkrétním případě došlo k havárii v noci ze 7. na 8. října a havarijní monitoring trval až do 27. 10, kdy se hodnoty sledovaných látek v profilu Vltava - Zelčín přiblížily na úrovně, které lze detekovat běžnými metodami.

Definice Havárie Podle Vodního Zákona

Za havárii podle § 40 VODZ je považováno mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod; případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů; a dále případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání ropných látek, zvlášť nebezpečných látek, popřípadě radioaktivních zářičů a radioaktivních odpadů, pokud takovému vniknutí předcházejí.

Z definice plyne, že havárie musí být náhlá, nepředvídatelná, závažná, spočívající v krátkodobém zhoršení či alespoň ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Přeroste-li změna ve stav dlouhodobý, lze již hovořit o vzniku závadného stavu, jehož může být havárie příčinou (srov. § 42 odst. 1 VODZ), popř. ekologické újmy podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Je třeba zdůraznit, že havárií je mimořádné závažné zhoršení (ohrožení) jakosti vod, nikoliv tedy jakékoliv zhoršení (ohrožení) jejich jakosti. Za havárii proto nelze považovat např. běžné úniky pohonných hmot v rámci dopravního provozu. Oproti tomu by mohl být za havárii považován případ dopravní nehody cisterny převážející závadné látky, pokud by se v místě nehody např. nacházel vodní zdroj.

Povinnosti původce havárie, Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "Hasičský záchranný sbor"), Policie České republiky (dále jen "Policie") a správců povodí, příslušného vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí (dále jen "ČIŽP"), popř. osob zúčastněných na likvidaci havárie zakotvuje § 41 VODZ.

Povinnosti Původce Havárie

Ustanovení § 41 VODZ upravuje obecnou povinnost původce havárie činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Původcem havárie je každý, kdo způsobil havárii, může se tedy jednat o osobu právnickou i fyzickou, podnikající či nepodnikající. Původce havárie je podle povinen plnit povinnosti bezprostředně související s havárií:

• Povinnost činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie.
• Povinnost havárii neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru - nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii, případně správci povodí.
• Povinnost spolupracovat se správními orgány při odstraňování příčin a následků havárie.
• Povinnost poskytnout potřebné údaje.

Při odstraňování příčin a následků havárie je původce havárie povinen postupovat primárně podle havarijního plánu [§ 39 odst. 2 písm. a)], popř. podle pokynů ČIŽP a vodoprávního úřadu, který řídí práce při zneškodňování havárie. Rozsah a způsob hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování škodlivých následků stanoví Ministerstvo životního prostředí tzv. havarijní vyhláškou (vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů).

Opatření k Nápravě

Vodní zákon upravuje podmínky ukládání nápravných opatření k odstranění škod na vodách způsobených nedovoleným vypouštěním odpadních vod (vypouštění odpadních vod bez povolení vodoprávního úřadu, resp.

Hodnocení Provozní Činnosti Č. 10

Hodnocení provozní činnosti č. 10 nakládání s nebezpečnými látkami nebo přípravky se provádí pouze v případě, že závod nakládá s látkami (směsmi), které jsou toxické/vysoce toxické/nebezpečné pro životní prostředí/látky, které při styku s vodou uvolňují toxický plyn (uvedené v tabulce nařízení)? Tzn. nakládá-li podnik např. látkami, které jsou klasifikované jako hořlavé aj. ale nenakládá s výše uvedenými látkami/přípravky, tak hodnocení pro tuto činnost vůbec neprovádí?

U provozní činnosti č. 10 se hodnocení rizik provádí pouze u těch chemických látek nebo přípravků (směsí), jejichž vlastnosti jsou specifikovány v bodech a) - e) řádku 5 části B přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb.

Místo Provozní Činnosti

Např. areál podniku je rozlehlý a v areálu se nachází 3 sklady s chemickými látkami. Na různých pozemcích vzdálené od sebe např. 100m, dále čerpačka s benzínem, který je rovněž skladován v uvedených skladech. Provádím hodnocení pro jednotlivé sklady zvlášť (pravděpodobnost, že by došlo k úniku chem. Látek ze všech skladů je skoro nepravděpodobná) nebo jejich množství sčítám a hodnocení mám provést pro celý závod? Obdobně s benzínem v benzínce mam jeho množství sečíst nebo hodnotím zvlášť?

Podle § 2 písm. b) nařízení vlády č. 295/2011 Sb. se místem provozní činnosti rozumí objekt nebo zařízení příslušného provozovatele, ve kterém vykonává provozní činnost, v němž jsou při této provozní činnosti umístěny nebezpečné látky nebo v němž příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami nebo nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními. Provozní činností je dle § 2 písm. h) zákona č. 167/2008 Sb. činnost vykonávaná v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo její ziskový či neziskový charakter.

S ohledem na výše uvedené jsou tedy místem provozní činnosti jednotlivé sklady chemických látek či přípravků a dále čerpačka s benzínem (záleží na havarijním plánu či kolaudačním rozhodnutí k těmto skladům). Pokud jsou všechny sklady uvedeny v jednom havarijním plánu nebo v jednom kolaudačním rozhodnutí, provádí se jedno základní (popř. podrobné) hodnocení rizik.

Povinnost Provedení Hodnocení

Povinnost provedení hodnocení je vázáno na provozovatele nebo na toho, na koho je napsáno povolení? Př. ČOV se pronajímá jiné firmě, která ji provozuje ale povolení je na někoho jiného.

Provozovatelem ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 167/2008 Sb. je právnická nebo fyzická osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost zařazenou do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo další činnost, která splňuje podmínky stanovené v § 5 odst. 2, nebo osoba, na kterou byla podle insolvenčního zákona převedena rozhodující ekonomická pravomoc nad fungováním provozní činnosti, včetně držitelů povolení, souhlasu nebo jiného oprávnění k výkonu provozní činnosti nebo osob vykonávajících nebo řídících provozní činnost na základě registrace, evidence nebo ohlášení. S ohledem na výše uvedenou činnost provádí hodnocení rizik provozovatel, který je držitelem povolení k příslušné provozní činnosti.

Pevně (Hermeticky) Uzavřeny

Co je míněno pod pojmem „pevně (hermeticky) uzavřeny" to nemusí být totéž ne? Mohu poprosit o nějaké příklady? Např. záložní dieselagregát s naftou/chladicí okruhy s chladivem nejsou předpokládám hermeticky uzavřeny.

"Pevně" a "hermeticky" opravdu nemusí být totéž, z metodického pokynu k základnímu hodnocení rizik (MP pro ZHR) však nevyplývá, že by to totožné bylo. Předpokladem pro využití výjimky dle 5. odstavce kapitoly "Výjimky" na str. 3 MP pro ZHR je ovšem i skutečnost, že ...."se s těmito látkami nenakládá a........" Příkladem jsou např. transformátory.

Dle nařízení musí provozovatel zařízení dle § 14 ost. 1 zákona o odpadech vypracovat hodnocení pro tuto činnost. Tzn. každý provozovatel zařízení ke sběru a výkupu kovů (reálná šance na ek. újmu z jeho činnosti=0) rovněž vypracovat toho hodnocení?

Hodnocení rizik jsou povinni provést všichni provozovatelé provozních činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu 167/2008 Sb., včetně provozovatelů zařízení ke sběru a výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle § 14 zákona o odpadech. Pokud takový provozovatel nenakládá s nebezpečnými odpady nebo vybranými výrobky, získá v části B nula bodů. Část B se ovšem rovněž nevyplňuje u provozních činností č. 3 - 8, 12 a 14, a přesto se další části ZHR vyplňovat musí.

Objektivní Odpovědnost

Jak je v zákoně podchycena „objektivní odpovědnost“provozovatelů vybraných rizikových činností za ekologickou újmu?

Vznik povinnosti prevence nebo nápravy ekologické újmy vychází z principu objektivní odpovědnosti (tj. odpovědnosti za výsledek) s možností liberace poukazem na události nebo činnosti, na něž se zákon výslovně nevztahuje (§ 1 odst. 3 zákona č. 167/2008 Sb.). Podstatnou změnou, kterou přináší tento zákon, oproti stávající právní úpravě je, že podmínkou provedení preventivních nebo nápravných opatření provozovatelem vybraných činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu není jeho protiprávní jednání.

Ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provést preventivní nebo nápravné opatření postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a vznikem ekologické újmy (§ 4 zákona č. 167/2008 Sb.); nevyžaduje se tedy prokázání protiprávnosti a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti.

Zákon č. 167/2008 Sb. vychází z toho, že ke vzniku ekologické újmy může dojít na základě právně kvalifikované události mající původ v prováděné provozní činnosti. Příloha č. 1 k zákonu obsahuje výčet těch provozních činností považovaných za rizikové pro životní prostředí a lidské zdraví, s nimiž se spojuje objektivní odpovědnost za ekologickou újmu vyvolanou samotnou povahou takové provozní činnosti (bez ohledu na porušení právního předpisu nebo povolení vydaného na jeho základě).

Pouze v případě ekologické újmy na chráněných druzích a přírodních stanovištích, která byla provozovatelem způsobena provozní činností neuvedenou v příloze č. 1, je povinnost k prevenci a nápravě ekologické újmy založena na porušení právních předpisů (§ 5 zákona č. 167/2008 Sb.).

Posouzení Ekologické Újmy

Kdo a na základě jakých kritérií posoudí, jedná-li se o ekologickou újmu?

Zákon považuje za ekologickou újmu jen takovou nepříznivou změnu, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje (chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přírodní stanoviště, podzemní a povrchové vody, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a půda).

Aby se jednalo o ekologickou újmu, na kterou se zákon vztahuje, musí být prokázány:

• závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů a stanovišť (v případě ekologické újmy na chráněných druzích a přírodních stanovištích),
• závažné nepříznivé účinky na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál (v případě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách) nebo
• závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj (v případě ekologické újmy na půdě).

Kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a stanovišť jsou v příloze č. 3 zákona.

K posuzování vzniku ekologické újmy nebo její bezprostřední hrozby bude docházet:

• ve správním řízení (zahájeném podle § 8 z moci úřední nebo na základě žádosti) - příslušný orgán provede důkazy podle správního řádu, např. si vyžádá odborná vyjádření odborných subjektů (např. AOPK, VÚV, CHMÚ) a uloží preventivní opatření/nápravná opatření; k zjištění vzniku ekologické újmy na půdě bude docházet na základě analýzy rizik, jejíž zpracování zajistí příslušný orgán existuje-li důvodné podezření, že v důsledku provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 došlo k ekologické újmě (§ 11),
• mimo správní řízení - zákon stanoví povinnosti k provádění preventivních opatření/nápravných opatření provozovatelům přímo (§ 6 odst. 1 a § 7 odst. 1), provozovatel, resp. příslušný orgán na základě informací poskytnutých provozovatelem a po příp. konzultaci s odborným subjektem (např. AOPK, ČHMÚ, VÚV) dojdou ke zjištění, že se jedná o ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu; příslušný orgán má v takovém případě vyzvat provozovatele k provedení preventivních opatření/nápravných opatření a uložit mu pokyny k jejich provádění (§ 6 odst. 4 a § 7 odst. 4).

Ekologická újma dle ustanovení § 2 písm. a) zákona může být jak přímo hrozící, tak ekologická újma již vzniklá.

Doba Vzniku Ekologické Újmy

Pokud je zjištěna ekologická újma, je pro potřeby aplikace zákona rozhodná doba jejího vzniku?

Zákon se nevztahuje na ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu vzniklé před nabytím účinnosti zákona (tj. před 17.8.2008). Podle § 22 odst. 1 zákona se povinnost provést preventivní nebo nápravná opatření nebo nést náklady podle tohoto zákona neuloží, pokud jde o ekologickou újmu způsobenou událostí nebo emisí, k níž došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, nebo po nabytí jeho účinnosti jako důsledek provozní činnosti, která byla prokazatelně ukončena před tímto dnem.

Doba vzniku ekologické újmy je rozhodná pro ukládání vyrovnávacích nápravných opatření, jejichž účelem je vyrovnání tzv. přechodných ztrát, které nastaly ode dne, kdy došlo k ekologické újmě, do doby, dokud primární nebo doplňková nápravná opatření nedosáhnou účinku (viz příloha č. 4).

Kritéria pro Posuzování Ekologické Újmy na Vodách

Z jakých kritérií se bude vycházet při posuzování ekologické újmy na vodách nebo její bezprostřední hrozby?

Za ekologickou újmu na povrchových nebo podzemních vodách považuje zákon č. 167/2008 Sb. takovou nepříznivou měřitelnou změnu povrchových nebo podzemních vod (nebo měřitelné zhoršení jejich funkcí), která má závažné nepříznivé účinky na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál. Zákon č. 167/2008 Sb. (stejně tak jako směrnice 2004/35/ES) neobsahuje žádné kritéria pro posuzování ekologické újmy na vodách.

Rozhodující pro posouzení ekologické újmy na vodách budou zejména odborná vyjádření pověřených odborných subjektů provádějících monitoring stavu vod podle § 21 zákona č. 254/2001 Sb. (ČHMÚ, VÚV, správci povodí). Za účelem zajištění činností souvisejících s přípravou, zpracováním, zavedením a prováděním programů monitoringu vod a podáváním zpráv Evropské komisi podle směrnice 2000/60/ES a k naplňování ustanovení § 21 zákona č. 254/2001 Sb. byl vydán Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod (publikován ve Věstníku MŽP č. 3/2007).

Řízení Prací Při Havárii Podle Vodního Zákona

Řízení prací při havárii podle vodního zákona přísluší vodoprávnímu úřadu. Kdo, kdy a na jakém základě při havárii rozhodne, že se bude postupovat v případě ukládání nápravných opatření podle tohoto zákona (§ 21 odst. 4) a ne podle § 42 vodního zákona (uvést na příkladu, jaký bude postup).

tags: #ulozeni #opatreni #na #miste #pri #ekologicke

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní řešení odpadového hospodářství
• Ekologické travní směsi
• Firmy a odpad
• Nebezpečné Odpady v ČR
• Výskyt ledního medvěda