Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přenášeném přes hranice států

Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přenášeném přes hranice států byla podepsána v Ženevě dne 13. listopadu 1979.

S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval.

Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 23. července 1982.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dnem 16. března 1983 a pro Československou socialistickou republiku na základě téhož článku odst. 2 dnem 22. září 1982.

Klíčové body Úmluvy

Úmluva bere v úvahu příslušná ustanovení deklarace konference OSN o životním prostředí a zvláště 21. c) že je žádoucí založit program monitorování na systému jak státních, tak i mezinárodních programů.

Čtěte také: Výzvy Pařížské dohody

e) potřebu vyměňovat si v dohodnutých obdobích údaje o emisích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje kysličníkem siřičitým, pocházejících z jednotek sítě dohodnutých velikostí, nebo o tocích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje kysličníkem siřičitým, přes hranice států v úsecích dohodnuté délky a v dohodnutých obdobích.

• Text navrhovaných dodatků bude postoupen písemně Výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise OSN, který je předá všem smluvním stranám.
• Dodatek k této úmluvě bude přijímán konsensem představitelů smluvních stran a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které jej schválily, devadesátého dne po datu, kdy dvě třetiny smluvních stran uložily své listiny o přijetí u depozitáře.

Tato úmluva bude otevřena k podpisu v úřadovně Organizace spojených národů v Ženevě od 13. do 16. listopadu 1979 při příležitosti Schůzky na vysoké úrovni o ochraně životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise členskými státy Evropské hospodářské komise a státy majícími konzultativní statut v Evropské hospodářské komisi podle článku 8 rezoluce Hospodářské a sociální rady OSN 36 (IV) z 28. března 1947.

V rámci své pravomoci budou takovéto regionální hospodářské integrační organizace svým jménem vykonávat práva a plnit povinnosti, které tato úmluva připisuje jejich členským státům.

Tato úmluva bude otevřena k přístupu počínaje 17. listopadu 1979.

Kdykoliv po uplynutí pěti let od data vstupu v platnost této úmluvy pro smluvní stranu, může tato smluvní strana písemně oznámit depozitáři výpověď úmluvy.

Čtěte také: Vysvětlení katarské úmluvy

Dáno v Ženevě, dne 13. listopadu 1979.

Zákon o ochraně ovzduší

Zákon č. 86 ze dne 14. února 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) stanoví práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a při zacházení s regulovanými látkami, které poškozují ozonovou vrstvu Země, a s výrobky, které takové látky obsahují.

Podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek, nástroje ke snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země, opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší jsou také součástí tohoto zákona.

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

• Vnějším ovzduším ovzduší v troposféře, s výjimkou ovzduší na pracovištích určených zvláštním právním předpisem a v uzavřených prostorách.
• Znečišťující látkou jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo a nebo může mít po fyzikální nebo chemické přeměně nebo po spolupůsobení s jinou látkou škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na klimatický systém Země nebo na hmotný majetek.
• Znečišťováním ovzduší vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času.
• Emisí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí.
• Emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování ovzduší vyjádřené jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnost znečišťující látky vztažená na jednotku produkce nebo lidské činnosti nebo jako počet pachových jednotek na jednotku objemu nebo jako počet částic znečišťující látky na jednotku objemu.
• Emisním stropem nejvyšší přípustná úhrnná emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek vznikající v důsledku lidské činnosti vyjádřená v hmotnostních jednotkách za období 1 roku ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, z jejich vymezené skupiny nebo z jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší na vymezeném území.
• Úrovní znečištění ovzduší hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času.
• Provozovatelem zdroje znečišťování ovzduší (dále jen "provozovatel") právnická osoba nebo fyzická osoba, která zdroj znečišťování ovzduší skutečně provozuje; není-li taková osoba, považuje se za provozovatele vlastník zdroje znečišťování.
• Imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek.
• Imisním limitem hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku.
• Mezí tolerance procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen.
• Pachovými látkami látky nebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový vjem, charakterizované pachovým číslem, pachovou jednotkou nebo čichovým prahem.
• Přípustnou tmavostí kouře nejvýše přípustný stupeň znečišťování ovzduší vyjádřený zabarvením kouřové vlečky nebo zjištěný v kouřovodu metodou stanovenou prováděcím právním předpisem.
• Těkavou organickou látkou jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 °C (293,15 K) má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití, a která může v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů.
• Nejlepší dostupnou technikou (technikami) nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
• Redukčním cílem procento, o které je nutno ve stanoveném termínu snížit emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek ze všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na vymezeném území, případně z vymezené skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, ve srovnání s rokem stanoveným jako referenční.
• Světelným znečištěním každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru.

Povinnosti Právnických a Fyzických Osob

Každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek stanovených podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

Čtěte také: Ochrana ovzduší v Evropě

Veškerá paliva lze vyrábět, skladovat, dovážet, prodávat a používat jen v souladu se zvláštními právními předpisy a s tímto zákonem a v souladu s požadavky na kvalitu ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. Jako palivo nelze použít odpad podle zákona o odpadech.

Výrobky s obsahem těkavých organických látek včetně pohonných hmot lze vyrábět, dovážet, prodávat, označovat, přepravovat, přečerpávat, skladovat a používat jen v souladu s požadavky na jejich kvalitu a na způsoby nakládání s nimi stanovenými prováděcím právním předpisem.

Spalování látek ve zdrojích znečišťování ovzduší, které nejsou palivy určenými výrobci jejich zařízení, popřípadě látkami uvedenými v souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdrojů znečišťování ovzduší podle § 11 odst. 2, je zakázáno. Tento zákaz se nevztahuje na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií a živelných i jiných krizových situací prováděných v souladu se zvláštními právními předpisy.

V otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami.

Je-li to technicky možné, musí být znečišťující látky ze zvláště velkého, velkého a středního zdroje znečišťování ovzduší odváděny do ovzduší definovaným způsobem, a to komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení pro omezování emisí, jejichž výška musí být vypočtena tak, aby bylo chráněno lidské zdraví a životní prostředí.

Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.

Provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší jsou povinni na požádání orgánu ochrany ovzduší (§ 42), nebo stanoví-li tak prováděcí právní předpis, poskytovat informace o těchto zdrojích, jejich technickém stavu a emisích vypouštěných z těchto zdrojů.

Kategorie a Zařazování Zdrojů Znečišťování Ovzduší

Zdroje znečišťování ovzduší jsou:

• Mobilní
• Stacionární

Mobilními zdroji znečišťování ovzduší (dále jen "mobilní zdroj znečišťování") jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení.

Stacionární zdroj znečišťování ovzduší (dále jen "stacionární zdroj") je zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost.

Stacionární zdroje se dělí:

• Podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie:
  1. Zvláště velké
  2. Velké
  3. Střední
  4. Malé
• Podle technického a technologického uspořádání na:
  1. Zařízení spalovacích technologických procesů, ve kterých se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla, (dále jen "spalovací zdroje")
  2. Spalovny odpadů a zařízení schválená podle § 17 odst. 2 písm. c) pro spoluspalování odpadu a
  3. Ostatní stacionární zdroje (dále jen "ostatní zdroje").

Biopaliva

Osoba uvádějící motorové benziny a motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky je povinna zajistit, aby jí uváděný sortiment pohonných hmot obsahoval nejpozději od 1. ledna 2007 stanovený objem biopaliv podle druhu stanovený prováděcím právním předpisem.

Osoba uvedená v § 3a odst. 1 je povinna snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v úplném životním cyklu pohonné hmoty tak, aby dosáhla, ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, snížení o 2 % do 31. prosince 2014, o 4 % do 31. prosince 2017 a o 6 % do 31. prosince 2020.

Osoba uvedená v § 3a odst. 1 je povinna podávat každoročně do 15. března ministerstvu a místně příslušnému celnímu úřadu zprávu o emisích skleníkových plynů z jí dodaných pohonných hmot za uplynulý kalendářní rok (dále jen „zpráva o emisích“).

Emisní Limity a Stropy

Emisní limity pro výrobky vybavené spalovacím motorem [§ 4 odst. 2 písm. c)] stanoví zvláštní právní předpis.

Emisní stropy a redukční cíle pro vybrané znečišťující látky nebo stanovené skupiny látek a lhůty k jejich dosažení, případně emisní stropy a redukční cíle pro vymezená území, pro skupiny nebo jednotlivé stacionární zdroje jsou stanoveny v národních programech snižování emisí znečišťujících látek za účelem dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší podle § 6 odst. 1.

Národní Programy a Programy Ke Zlepšení Kvality Ovzduší

Ministerstvo vypracovává ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady návrhy národních programů snižování emisí těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, pro které byly stanoveny emisní stropy nebo redukční cíle a lhůty k jejich dosažení s cílem zlepšení kvality ovzduší dosažením imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin.

Návrhy národních programů vypracované podle odstavce 2 a předložené ministerstvem schvaluje vláda usnesením, s výjimkou národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, který vydává vláda svým nařízením.

Krajský úřad je povinen zpracovat pro své území krajský program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin a obecní úřad může zpracovat pro své území místní program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, s cílem zlepšení kvality ovzduší zejména dosažením imisních limitů jednotlivých znečisťujících látek nebo jejich stanovených skupin.

V zónách a aglomeracích vypracují krajské úřady a obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad 350 000 programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena.

Smogové Situace

Možnost vzniku, vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje v rámci ústředního regulačního řádu ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba neprodleně.

Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle § 7 odst. 1 stanoví prováděcí právní předpis smogový varovný a regulační systém a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci podle odstavce 3.

Kraj a obec jsou povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území.

Zjišťování Emisí a Úrovně Znečištění

Emise znečišťujících látek ze zvláště velkých, velkých nebo středních stacionárních zdrojů zjišťují provozovatelé především měřením a v případech stanovených v prováděcím právním předpisu výpočtem.

Pokud pro danou znečišťující látku nebo skupinu látek není stanoven u stacionárního zdroje specifický emisní limit, je provozovatel povinen plnit obecný emisní limit.

Úroveň znečištění ovzduší a dodržování imisních limitů zjišťují orgány ochrany ovzduší měřením nebo kombinací měření a modelového výpočtu nebo modelovým výpočtem nebo jinou metodou odborného odhadu.

Povinnosti Provozovatelů Stacionárních Zdrojů

Provozovatelé stacionárních zdrojů jsou povinni:

• i) při vyhlášení regulačních opatření podle § 8 odst. 3 plnit povinnosti vyplývající z ústředního, krajského a místního regulačního řádu podle § 8 odst. 5,
• n) na základě požadavku ministerstva nebo inspekce poskytnout informace nutné ke stanovení kategorie stacionárního zdroje podle § 4 odst. 4 a ke stanovení rozsahu sledovaných znečišťujících látek podle § 9 odst. 1,
• o) plnit úkoly vyplývající z plánu snížení emisí podle § 5 odst. 9,
• p) plnit úkoly vyplývající z programů ke zlepšování kvality ovzduší podle § 7 odst. 6,
• r) plnit plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 10,
• s) předkládat inspekci protokoly o výsledcích měření znečišťujících látek podle § 9 odst. 7.

Evidence Znečišťování Ovzduší

Evidence a vyhodnocování znečišťování ovzduší, údaje o zdrojích znečišťování a jejich emisích jsou zajišťovány orgány ochrany ovzduší a vedeny v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší. Registr emisí a zdrojů znečišťování zajišťuje ministerstvo; jeho vedením může pověřit jím zřízenou právnickou osobu.

tags: #umluva #mobilni #zdroje #ochrana #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Voda v přírodě: přehled
• Odpad v přírodě
• Rekonstrukce rozvodů vody a odpadu
• Zero waste inspirace
• Recyklace papíru: Historický pohled