UNESCO Úmluvy k ochraně přírody: Seznam a význam

Památková péče v České republice má mnohaletou tradici a její právní základ i metodické principy se utvářely v souladu s odbornými aktivitami v zahraničí, zejména v Evropě. V rámci UNESCO nebo ve spolupráci UNESCO a jiných mezinárodních organizací byla uzavřena celá řada mezinárodních úmluv v oblasti vzdělávání, kultury, životního prostředí nebo sportu.

Mezinárodní úmluvy definují pravidla, která se země, které k úmluvě přistoupí, zavazují respektovat. Doporučení jsou dokumenty, jejichž prostřednictvím Generální konference UNESCO, tedy státy samy na ní zastoupené, formuluje principy a normy pro jednání v určitých problémových okruzích. Deklarace jsou dalším prostředkem vyjádření společných názorů mezinárodního společenství zastoupeného vládními delegacemi na Generální konferenci. Nejsou předmětem ratifikace, ale formulují obecná stanoviska tohoto společenství k určitému důležitému problému.

Webové stránky NPÚ nemají za cíl suplovat či dávat odkaz na všechny úmluvy či jiné strategické dokumenty. Dokumenty, které mají právní relevanci systematicky zveřejňuje na svých stránkách Ministerstvo kultury v kontextu obecného právního rámce pro památkovou péči a pro ochranu kulturních statků.

Významné úmluvy UNESCO v oblasti ochrany dědictví

• Úmluva na ochranu kulturního dědictví při ozbrojeném konfliktu (1954): Jejím cílem je zajistit mezinárodně přijatelné podmínky ochrany kulturních statků při probíhajícím ozbrojeném konfliktu.
• Úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků: Upravuje problematiku nelegálního obchodu s movitým kulturním dědictvím.
• Úmluva o zachování nemateriálního dědictví: Je významná pro kulturního dědictví, které nemá hmotnou povahu, ale velmi často je vázáno na konkrétní obec, město, region. Součástí nemateriálního dědictví je mimo jiné tradiční a lidová kultura.
• Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (Paříž, 20.10.2005): Česká republika se řídí v oblasti památkové péče i řadou mezinárodních dokumentů, včetně předpisů mezinárodního práva. Jejich širší přehled je dostupný na webu Ministerstva kultury.
• Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy:
• Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy:
• Evropská úmluva o krajině:

Program Paměť světa (Memory of the World)

UNESCO chránění rovněž dokumentární dědictví nadnárodního významu, a to prostřednictvím programu Paměť světa (Memory of the World). Na jeho základě je sestavován seznam tomto seznamu má Česká republika rovněž již řadu součástí svého kulturního dědictví. Národní památkový ústav je zapojen do meziresortní mezioborové pracovní skupině pro program Paměť světa, která působí při České komisi pro UNESCO. Z fondů v péči Národního památkového ústavu je na seznamu paměti světa unikátní dokument, vzniklý formou dagueerotypie.

Doporučení pro projekty financované EU

Dokument zejména doporučuje sledovat kvalitu u projektů, jejichž součástí jsou intervence do kulturního dědictví. Obsahuje doporučení a nabízí postupy, jak vyvažovat rozvoj a ekonomické cíle s potřebou zachovat historické, kulturní a estetické hodnoty pro budoucí generace. Dokument zároveň zdůrazňuje v rámci realizací projektů financovaných ze strany EU význam interdisciplinární spolupráce, dodržování zásad udržitelnosti a transparentnosti i zapojení místních komunit při ochraně hodnot kulturních památek.

Čtěte také: UNESCO a plastový problém na Hendersonově ostrově

Již v zadávacích dokumentech by se přitom mělo požadovat, aby projekty respektovaly autenticitu hmotných a nehmotných aspektů kulturního dědictví a s cílem jejich zachování byly v souladu s existujícími mezinárodními standardy v oblasti kulturního dědictví. V případě programů, z nichž se financují projekty s vlivem na kulturní statky, by se mělo provádět posouzení vlivu na dědictví (Heritage Impact Assessments - HIA), se zohledněním rozdílu mezi posouzením vlivu a posouzením rizik.

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví

V listopadu 1972 byla přijata Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage). U přípravy a následného zrodu zmiňované mezinárodní mnohostranné konvence stála od samého začátku jedna z nejstarších odborných institucí Organizace spojených národů: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která je dodnes jejím patronem.

Úmluva vytváří Seznam světového dědictví (World Heritage List), do něhož jsou zapisovány památky s výjimečnou hodnotou, jedinečností, autenticitou a celistvostí splňující nejméně jedno z deseti náročných kritérií. O zápisu do Seznamu rozhoduje Výbor pro světové dědictví (World Heritage Committee), složený ze zástupců států, jež se staly smluvními stranami úmluvy. K 1. srpnu 2024 jich bylo 196, tedy všechny členské státy OSN.

Ke kulturnímu dědictví se podle úmluvy řadí architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace těchto prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy. Světovým kulturním dědictvím UNESCO se proto mohou stát i skupiny oddělených či spojených budov, jež mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy.

Přírodní památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO musejí být přírodní jevy tvořené fyzikálními a biologickými útvary nebo skupinami takových útvarů, které mají vynikající univerzální hodnotu z estetického či vědeckého hlediska. Dále se může jednat o z globálního pohledu důležité geologické a geomorfologické útvary a přesně vymezené oblasti zahrnující místa přirozeného výskytu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jestliže výjimečné památky splňují současně alespoň jedno kritérium jak pro kulturní, tak přírodní světové dědictví, mohou být prohlášeny smíšeným kulturním a přírodním dědictvím lidstva.

Čtěte také: Seznam ohrožených památek UNESCO v ČR

Každá smluvní strana úmluvy má právo navrhnout každoročně k zápisu na Seznam jednu lokalitu nacházející se na jejím území. Příprava nominace památek pro zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO bývá zpravidla během na dlouhou trať. Navrhovaná lokalita musí být nejdříve oficiálně zapsána na čekatelský (indikativní) seznam (Tentative list), jakýsi zásobník možných budoucích celosvětově významných kulturních, přírodních či smíšených prvků. Poté příslušný stát o navržené památce zpracuje podrobný materiál. Nejsložitější částí nominačního procesu zůstává příprava odpovídajícího plánu péče o příslušnou památku. Celý ne právě jednoduchý proces končí hodnocením všech podkladů k nominaci dané památky na zasedání Výboru pro světové dědictví, který jediný rozhoduje o tom, zda bude či nebude památka na Seznam zapsána, případně může dokumentaci vrátit k dopracování.

Výbor pro světové dědictví vede a uveřejňuje Seznam světového dědictví v ohrožení (World Heritage in Danger): zahrnuje lokality světového dědictví, k jejichž zachování jsou potřebné větší zásahy, protože takovým částem společného dědictví lidstva hrozí závažné nebezpečí, kupř. zničení či další pohromy. K 1. srpnu 2024 bylo na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno 1 223 lokalit, z toho 952 kulturních, 231 přírodních a 40 smíšených památek rozprostřených mezi 168 států doslova celého světa. Bohužel ke stejnému datu muselo být 56 míst, z nichž 15 bylo přírodních, zařazeno na Seznam světového dědictví v ohrožení.

Světové dědictví a Česká republika

Československo se stalo smluvní stranou Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v únoru 1991. Na území České republiky se k 1. srpnu 2024 nacházelo 16 kulturních památek zapsaných na Seznam. Uvedený počet potvrzuje, že Česká republika může být zcela oprávněně považována za klenotnici světového kulturního dědictví.

Lokality světového dědictví UNESCO v České republice (stav k 1. srpnu 2024):

Až donedávna se československé a české pokusy zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO přírodní lokalitu nacházející se na území ČR nesetkaly s úspěchem, uvedené návrhy byly staženy anebo po ověřování šance nakonec nebyly uvažované lokality nominovány ani na čekatelský seznam. Důvodů najdeme hned několik. Více než polovina všech zapsaných míst světového dědictví se nachází v Evropě včetně Ruské federace: návrhy na nové přírodní lokality z našeho kontinentu proto byly zmraženy a naopak jsou upřednostňovány plochy z rozvojových zemí, zejména z Afriky jižně od Sahary. Kromě toho navržené plochy musejí představovat typ přírodního dědictví, které na Seznamu není zastoupeno vůbec nebo jen nedostatečně.

Čtěte také: Kulturní a přírodní dědictví UNESCO v České republice

Jizerskohorské bučiny drží důležitý primát

Středa 28. července 2021 se zapsala do dějin péče o přírodní a krajinné dědictví České republiky. V ten den totiž 44. zasedání Výboru pro světové dědictví konané v čínském městě Fu-čou schválilo v rámci rozšíření stávající lokality Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy zapsání národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny na již zmiňovaný prestižní Seznam světového dědictví UNESCO. Pozoruhodný dobře zachovalý lesní ekosystém na severu Čech se tak po zásluze dostal mezi skutečné poklady světové přírody.

tags: #unesco #umluvy #k #ochrane #prirody #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Zemědělství a katastrofy
• Profil: Milan Jeglík
• Inspirace pro zahradní domek
• Složení emisí spalovacích motorů
• Proces recyklace kovů z PC