Určování světových stran v přírodě: Metody a postupy

Při pobytu v přírodě je velmi důležité umět se orientovat, a to zejména, když se ztratíte. Existuje celá řada způsobů, jak určit světové strany. Některé jsou více přesné, některé zas méně. Nejjednodušší způsob, jak určit světové strany, je pomocí kompasu nebo buzoly.

Moderní navigační technologie

Moderní navigační technologie - od GPS zařízení přes chytré hodinky až po mobilní mapové aplikace - dnes výrazně usnadňují orientaci v terénu. Nabízejí přesné určení polohy, plánování trasy i offline mapy. Jejich hlavní slabinou je ale závislost na baterii, signálu a funkčním hardwaru.

• GPS zařízení a chytré hodinky: Nabízejí přesné určení polohy, záznam trasy včetně výškoměru a často i možnost ukládání offline map. Mezi nevýhody patří občasné výpadky signálu, nižší odolnost některých modelů v náročném terénu a omezená výdrž baterie. Pro delší výpravy je proto vhodné mít s sebou náhradní zdroj energie, například powerbanku, která spolehlivě prodlouží dobu provozu.
• Mobilní telefon s mapovou aplikací: Pro běžné outdoorové akce v evropském prostředí je mobilní telefon s kvalitní mapovou aplikací často nejpohodlnějším navigačním nástrojem. Aby byl spolehlivý i mimo dosah signálu, nahrajte si před cestou offline mapy, aktivujte úsporný režim baterie a mějte po ruce i powerbanku.
• Satelitní komunikátory a nouzové vysílače (PLB): Jsou zařízení určená pro situace, kdy není dostupný mobilní signál. Modely jako Garmin inReach, SPOT nebo PLB dokážou odesílat SOS signály přímo přes satelitní síť a přivolat pomoc i z odlehlých oblastí. Využijete je při vícedenních túrách v horách, plavbách na moři nebo expedicích do oblastí bez pokrytí. Některé přístroje, například Garmin inReach, navíc umožňují posílat textové zprávy, fotografie či hlasové zprávy i bez mobilní sítě. Pro většinu satelitních komunikátorů je nutné předem aktivovat tarif předplatného, aby byly v nouzové situaci plně funkční.

Kompas a buzola

Kompas a buzola patří k nejspolehlivějším navigačním nástrojům. Nevyžadují baterii, fungují v každém počasí a jsou odolné proti většině terénních nástrah. Kompas slouží k rychlému určení světových stran, zatímco buzola kombinuje funkce kompasu s možností přesného zaměřování a práci s mapou. Sever leží ve směru hrotu střelky označeného „N“.

Magnetická střelka na buzole určuje směr sever-jih. Na sever ukazuje červeně nebo jinak výrazně označená polovina střelky. Na každé turistické mapě je sever nahoře, u jinak orientovaných map bývá sever označen nakreslenou růžicí.

TIP: Magnetický sever se od zeměpisného liší - rozdíl (tzv. magnetická deklinace) může být v ČR přibližně 3-5°.

Čtěte také: Určování klimatu oceánů

Jak používat buzolu:

1. Nejprve si zorientujte mapu. To v praxi znamená, že sever na mapě se shoduje se severem i ve skutečnosti.
2. Nastavte si azimut. Pokud půjdete pod úhlem 0°, zamíříte na sever, pod úhlem 90° na východ, pod úhlem 180° na jih a pod 270° na západ. Nejčastěji si musíte azimut nastavit sami pomocí buzoly a mapy.
3. Přiložte buzolu k mapě tak, aby krajní hrana buzoly kopírovala linii mezi výchozím a cílovém místem.
4. Otáčejte úhloměrem buzoly, dokud severojižní čáry na úhloměru nebudou rovnoběžné s těmi na mapě. Dejte si pozor, aby orientační šipka buzoly směřovala k hornímu okraji mapy (na sever). Stupnicí už dále neotáčejte.
5. Hrana buzoly směřuje k vašemu cílovému bodu. Při přesunu z bodu A do bodu B průběžně kontrolujte nastavený azimut.
6. Pokud nevíte, kde přesně se nacházíte, snažte se v krajině najít výrazné body, které jste schopni určit i na mapě. Čím více bodů najdete, tím bude měření přesnější. Vyznačte si dané místo na mapě a přiložte k němu buzolu dlouhou stranou tak, aby střelka směřovala na sever. Postup opakujte s dalšími vyznačenými místy.

Jak používat kompas:

1. Stejně jako v případě buzoly, musíte nejprve zorientovat mapu.
2. Pomocí kompasu určete směr, kterým chcete jít, položte kompas na mapu tak, aby jeho okraj procházel výchozím bodem a střelka směřovala k hornímu okraji mapy (na sever).
3. Otáčejte kompasem, dokud směrová čísla nebudou ukazovat do bodu, kam se chcete dostat. Dejte si pozor, aby se v blízkosti kompasu neobjevily kovové předměty, mohly by měření ovlivnit.

Určování světových stran podle Slunce

Velmi přesně zorientovat se můžete pomocí Slunce. Velmi jednoduchý způsob, jak se orientovat je podle Slunce. To se pohybuje po obloze a za jednu hodinu se posune o 15°. Podle tohoto údaje si můžete i spočítat, kam se Slunce posune za určitou dobu. V den rovnodennosti, to je 21.3. a 21.9. Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Pro všechny dny platí, že Slunce je na SV ve 4 hodiny ráno, v 6 hodin je na východě, přesně v poledne je na jihu a v 18 hodin je na západě.

Máte-li u sebe analogové hodinky, získáváte cennou pomůcku pro orientaci. Hodinky natočíme tak, aby malá ručička ukazovala na Slunce. Úhel mezi touto ručičkou a číslem 12 rozpůlíme (při letním čase číslem 1). Čára vedená takto rozpůleným úhlem ukazuje od severu k jihu. Blíže ke Slunci je směr jižní. Tato metoda je velmi jednoduchá. Stačí vám k ní pouze klasické ručičkové hodinky. Ovšem musí ukazovat přesný čas a to beze změny na letní čas (není nutné je přeřizovat, stačí, když si je posunete jen „v hlavě“). Čím blíže jste rovníku, tím méně přesná tato metoda je.

Jednou z nejjednodušších metod je zapíchnout do země klacík a vyčkat na pravé poledne. V tu chvíli bude jeho stín směřovat přibližně k severu, takže snadno určíte i ostatní světové strany. Pomůže vám také základní znalost, že Slunce vychází na východě a zapadá na západě.

Stínová metoda

K určení světových stran můžeme využít i tzv. stínovou metodu. Nejdůležitějším předpokladem je, abyste našli rovinatou plochu, na kterou dopadá sluneční svit. Dále potřebujete alespoň metr dlouhý klacek nebo tyč, kterou zabodneme do země. Místo, kam dopadá její stín, si označíme kamenem nebo jiným předmětem, vyčkáme nejméně 15 minut a stejným způsobem si označíme i polohu nového stínu. Když tyto dva body spojíte, dostanete směr východ-západ, přičemž první označený bod směřuje na západ.

Určování světových stran podle Měsíce

Pro určení přibližné polohy jihu můžeme použít i neúplně osvícený Měsíc. Stačí propojit horní a dolní konec a protáhnout tuto pomyslnou čáru k zemi. Tam, kde se dotýká obzoru, je jih. Tato metoda není příliš přesná, lze ji však použít v libovolné necelé fázi měsíce.

Čtěte také: Určování světových stran v přírodě

Podobně jako podle Slunce můžeme světové strany určit i podle Měsíce. Tato metoda je o něco složitější, protože musíme nejprve odhadnout, kolik dvanáctin průměru měsíčního kotouče má jeho svítící část. Jestliže Měsíc dorůstá (tvar připomíná písmeno D), počet těchto dílků odečteme od skutečného času, a naopak jestliže Měsíc ubývá (tvar písmene C - couvá), počet dvanáctin připočteme. Součet nebo rozdíl udává hodinu, kdy by Slunce stálo na obloze tam, kde je v této chvíli Měsíc. Pak už postupujeme jako při normálním určování světových stran za slunečního svitu. Číslo na ciferníku, které označuje tuto výslednou vypočítanou hodinu, natočíme k Měsíci a rozpůlíme úhel mezi číslem a dvanáctkou.

Osvětlená část Měsíce napovídá, odkud přichází sluneční světlo, a tím i orientačně směr.

• Dorůstající Měsíc (světelný „oblouk“ vpravo) znamená, že Slunce je - když se díváte na Měsíc - po vaší pravé straně, tedy na západě.
• Ubývající Měsíc (světelný „oblouk“ vlevo) značí, že Slunce je po vaší levé straně, tedy na východě.
• Úplněk nastává, když je Měsíc přesně naproti Slunci. Pokud kráčíte směrem k úplňku, pohybujete se zhruba na západ.

Poznámka: Pamatujte, že tato pravidla platí pro severní polokouli.

Určování světových stran podle hvězd

Pokud nemáte po ruce kompas, buzolu ani funkční technologii, je dobré znát metody, jak se zorientovat pouze podle nebeských těles. Tyto postupy využijete především tehdy, pokud si alespoň přibližně pamatujete mapu oblasti a víte, na které světové straně se má nacházet váš cíl.

Podle hvězd určujeme sever v noci. Na obloze si najdeme Polárku (Severku), která je vždy celou noc na severu.

Čtěte také: Techniky určování světových stran

Nejdůležitější hvězdou pro orientaci na severní polokouli je Severka (Polárka). Tato hvězda se nachází téměř přesně nad severním pólem a její poloha se na obloze během noci nemění.

Jak Severku najít:

1. Najděte souhvězdí Velkého vozu.
2. Zaměřte se na dvě hvězdy tvořící „zadní stěnu“ jeho „mísy“.
3. Vzdálenost mezi těmito hvězdami si představte pětkrát za sebou v přímce směrem od „otevřené“ strany mísy - na jejím konci najdete jasnou hvězdu, která je právě Severka.

Jakmile Severku vidíte, máte jistotu, že se díváte na sever. Ostatní světové strany pak určíte podle základního schématu: jih za vámi, východ vpravo, západ vlevo.

Pro lepší orientaci je užitečné znát i další cirkumpolární souhvězdí (například Malý vůz, Kasiopeju nebo Draka), která na severní polokouli nezapadají a mohou vám posloužit, pokud je část oblohy zakrytá mraky nebo stromy.

K určení severu podle hvězd na severní polokouli Země nám stačí znalost jen několika hvězd. Přímo nad severním pólem se nachází jasná hvězda Polárka, kolem které se jakoby otáčí hvězdná obloha (otáčí se však samozřejmě naše Země). Polárka je první hvězdou v souhvězdí Malé medvědice (Malý vůz). Samo souhvězdí není příliš nápadné. K nalezení Polárky používáme hlavně velmi výrazné uskupení hvězd zvané Velký vůz (součást souhvězdí Velká medvědice). Propojíme si poslední dvě hvězdy a prodloužíme tuto čáru nad vůz. V případě pochybnosti nebo pokud Velký vůz nevidíme (mraky), můžeme využít k určení polohy Polárky i souhvězdí Cassiopeia (vypadá jako písmeno „W“).

Určování světových stran podle přírodních ukazatelů

Světové strany lze v přírodě určit i bez kompasu a moderních technologií. Následující metody nejsou stoprocentní, ale při použití více ukazatelů najednou a jejich vyhodnocení v kontextu dokážou být velmi spolehlivé. Klíčem je pozorovat detaily a ověřovat je z různých zdrojů. Při hodnocení berte v úvahu i okolní podmínky: stojí strom u stěny? Jaký vliv má vítr či vlhkost prostředí?

• Mech a lišejníky: Na severní straně kmenů a kamenů bývá často více mechů a lišejníků, protože zde dopadá méně přímého slunce a drží se vyšší vlhkost.
• Tvar koruny stromů: V oblastech s dostatkem slunečního světla se stromy často přizpůsobují směru slunce. Solitérní stromy mají větve na jedné straně rozložitější a listnatější - pokud je to strana obrácená k polednímu slunci, pravděpodobně směřuje k jihu.
• Slunečnice: Mladé rostliny slunečnice se během dne otáčejí za sluncem - ráno směřují květy na východ, večer na západ.
• Mraveniště: Lesní mravenci staví svá hnízda tak, aby jižní strana byla více vystavená slunci. Obvykle je proto otevřenější, sušší a mírně se svažuje k jihu.
• Letokruhy stromů: Bývají na jižní straně širší, protože tato část kmene dostávala během růstu více slunečního světla. Na jih mířená strana dřeva je také často světlejší a sušší.
• Tání sněhu: V zimě taje sníh rychleji na jižních svazích a plochách, protože jsou více vystavené slunečnímu záření. Stejně tak na jižní straně stromů, kamenů či budov bývá méně sněhu a povrch rychleji rozmrzá.

Třeba na stromech ze strany severozápadní - severní je více mechu, lišejníků a zelených řas. Letorosty (letokruhy) na pařezu osamělých stromů jsou více zhuštěny na severozápadní straně než jinde. Starší kostely jsou stavěny hlavním vchodem na západ a oltář je orientován na východ (Pozor: neplatí to u všech kostelů). Nebo mraveniště mají větší plochu s mírnějším sklonem otočenou na jih.

Co dělat, když se ztratíte

Ztratit se může každý. Klíčové je zachovat klid, nepanikařit a postupovat systematicky.

• Zůstaňte na místě: Tím zvýšíte šanci, že vás záchranáři najdou včas.
• Naslouchejte zvukům: Zvuky vody, silnic nebo lidí mohou pomoci určit směr.
• Zanechávejte značky: Např. větvičky, kameny nebo šipky z přírodního materiálu.
• Signalizujte: Třemi krátkými písknutími (píšťalka), blikáním čelovky nebo signálním ohněm.

Doporučené vybavení pro orientaci v přírodě

• Kompas nebo buzola: Lehký, spolehlivý a mechanický přístroj, který funguje bez elektřiny.
• GPS hodinky: Ideální pro sledování trasy, rychlosti nebo výšky.
• Turistická mapa s vrstevnicemi: Ukazuje, kde jsou kopce, údolí i sedla. Orientační body - Jezera, lesy, rozcestí nebo výrazné vrcholy pomáhají určit vaši aktuální pozici.

Technologie jsou skvělým pomocníkem, ale mohou selhat - proto je důležité být připraven předem a nenechat se v terénu zaskočit. Nevsázejte vše na mobil nebo GPS, ale osvojte si i tradiční metody, které fungují bez elektřiny a signálu.

tags: #určování #světových #stran #v #přírodě #metody

Oblíbené příspěvky:

• Toxicita chlorovaných uhlovodíků
• České osobnosti a ekologie
• Srovnání ekologických pracích prostředků
• Sociální a kulturní ekologie v praxi
• Recenze dřevěného domečku