Úspěšnost recyklace odpadu v České republice

10.12.2025

Celý minulý rok byl pro systém EKO‑KOM složitý, podobně jako pro všechny ostatní sektory průmyslu. Od počátku roku strmě klesaly ceny druhotných surovin a třídicí linky i odpadové společnosti se potýkaly s karanténními opatřeními. Přesto se podařilo dosáhnout dobrých celkových výsledků a splnit požadované cíle v plném rozsahu.

Zásadní pro tento úspěch bylo i to, že i přes omezení v pandemii obyvatelé ČR nepřestali své domovní odpady třídit a dokonce třídili s větší intenzitou! Pro většinu obyvatel ČR je třídění odpadů již naprostou samozřejmostí. Pravidelně odnáší tříděný odpad do barevných kontejnerů 73 % lidí. Pozitivní skutečností je, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském velmi složitém roce provázeném pandemií COVID.

V roce 2020 bylo na tuzemský trh dodáno 1 227 tis. tun jednocestných obalů, 76 % jich bylo následně vytříděno a předáno k využití či dotřídění na dotřiďovacích linkách. Tradičně nejlépe je na tom papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry využití 90 %.

Aktuálně zveřejněná data Eurostatu potvrzují, že systém třídění v Česku funguje efektivně a přináší konkrétní výsledky, které jednoznačně obstojí v celé EU. Za tento úspěch patří poděkování především lidem, kteří aktivně a dlouhodobě třídí odpad, a také obcím a firmám, které systém zajišťují v praxi.

Recyklace začíná právě u třídění - a to je oblast, v níž Češi dlouhodobě patří k evropské špičce. Neberme to však to jako samozřejmost, je to mimo jiné známka důvěry obyvatel v zavedený systém a také v jeho smysl.

Čtěte také: Úspěchy absolventů FHS UK

"Česko je v recyklaci plastových obalů na čtvrtém nejlepším místě z celé EU. Lidem patří díky, bez třídění by nebyla ani recyklace. Znovu se také hodí připomenout nepravdy, které záměrně šířily některé zájmové skupiny, "instituty" a někteří politici, v posledních dvou letech o tom, že ČR platí údajně dokonce pokuty za nízkou míru recyklace plastů. Nic takového samozřejmě není, byla to lež, což data Eurostatu dokládají." Komentuje aktuální statistické údaje Eurostatu Petr Havelka, z České asociace odpadového hospodářství.

A dodává: "Je to přesně naopak, ČR již několikátým rokem dokonce přeplňuje stanovené evropské cíle k recyklaci plastů, a proto do EU platíme jedny z nejnižších odvodů tzv. evropské plastové daně. Odborníci opakovaně vyzývají k dalšímu postupnému rozvoji a zachování stability stávajícího efektivního systému. Česká republika má v efektivitě a hustotě svého systému velkou konkurenční výhodu oproti většině členských států.

V roce 2023 vzniklo v Evropské unii celkem 79,7 milionu tun obalového odpadu, což odpovídá 177,8 kg na obyvatele. Průměrně tak v roce 2023 připadlo na každého obyvatele EU 35,3 kg plastového obalového odpadu. V roce 2023 bylo v EU recyklováno 42,1 % veškerého vzniklého plastového obalového odpadu, což představuje zvýšení míry recyklace oproti roku 2013, kdy činila 38,2 %. Nejvyšší míru recyklace zaznamenaly: Belgie (59,5 %) a Lotyšsko (59,2 %).

V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů). Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun! Meziročně došlo tedy během loňského pandemického roku k téměř 3% nárůstu.

Oproti minulým rokům se loni zejména vlivem protiepidemických opatření poměrně významně změnila skladba tříděných odpadů. Z hlediska hmotnosti se vytřídilo nejvíc papíru - přes 228,6 tisíce tun. Kovů se vytřídilo přes 145 tisíc tun. Dále lidé do barevných kontejnerů odložili více než 173 tisíc tun plastů, přes 161 tisíc tun skla a bezmála 4,5 tisíce tun nápojových kartonů.

Čtěte také: Jak se dostat na vysokou školu?

Na obce jsou českou odpadovou legislativou nově kladeny povinnosti dosáhnout zásadního omezení skládkování využitelných odpadů. Podle statistik AOS EKO-KOM se u většiny komodit (kov, papír a sklo) pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci kolem 96 %. Jen malé procento bylo využito pro výrobu alternativních paliv nebo uloženo na skládku.

Problémovou komoditou jsou ale z hlediska účinnosti dotřídění plasty, těch bylo loni dotříděno pro materiálové využití necelých 30 %, dalších 30 % bylo dotříděno a využito pro výrobu alternativních paliv a přes 40 % plastového odpadu bylo využito energeticky v ZEVO či uloženo na skládku.

„Svaz měst a obcí ČR v této oblasti apeluje na nutnost zvýšit „standard“ dotřiďování zejména plastových odpadů na třídících linkách,“ říká jeho místopředseda a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.

Dle ještě loni platné definice recyklace se do výpočtu recyklace zahrnovala i výroba certifikovaných alternativních paliv. To se ale počínaje letošním rokem mění a nově již státy EU, stejně jako ČR, budou výrobu TAP z odpadů považovat za využití energetické. Pro naplnění nových recyklačních cílů bude tedy nutné zvýšit účinnost dotřídění plastových komunálních odpadů na třídicích linkách pro materiálovou recyklaci ze současných cca 30 %.

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak na tom byl loni nejlépe Kraj Vysočina. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 80,3 kilogramu papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Jen těsně za tímto lídrem skončil Olomoucký kraj (78,6 kg/obyv.) a Královehradecký kraj (77,7 kg/obyv.).

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V městech a obcích ČR je díky dlouhodobému rozvoji systému sběru separovaného odpadu třídění odpadů velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Lidé mohou třídit odpad prakticky napříč celou republikou, k dispozici mají více než 558 tisíc barevných kontejnerů na ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Jedno sběrné místo slouží v průměru 112 lidem. Česká republika se tak může pochlubit jednou z nejhustších sběrných sítí pro tříděný odpad v Evropě.

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a rozhodnutí. Stále častěji jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se dle komodit až na třídící lince.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil, a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. Dlouhodobým cílem vyplývajícím z direktiv Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum, od roku 2030 bude povoleno skládkovat nanejvýše 10 % komunálního odpadu.

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

Olomoucký kraj 51,6 %
Pardubický kraj 51 %
Kraj Vysočina 50,2 %
Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.

Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.

Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. „Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. „Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek .

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

Evropská komise doporučuje opatření na podporu recyklace v 18 členských státech, kterým hrozí nesplnění cílů v oblasti odpadů. Ve své zprávě komise identifikuje členské státy, u nichž hrozí, že nesplní cíle pro přípravu na opětovné použití a recyklaci komunálního a veškerého obalového odpadu do roku 2025 a cíl pro skládkování do roku 2035. Každý rok vyprodukují Evropané v průměru 530 kilogramů komunálního odpadu na osobu (odpad pocházející z domácností a podobný odpad z podniků).

Přestože se stále více recykluje a méně skládkuje, zůstává komunální odpad jedním z nejsložitějších toků odpadů, s nimiž je třeba nakládat. V EU se přibližně 50 procent komunálního odpadu recykluje nebo kompostuje a 23 procent se skládkuje. Množství vyprodukovaného obalového odpadu neustále roste. Mezi lety 2013 a 2020 vzrostlo množství vyprodukovaného obalového odpadu v celé EU o 15 procent a dosáhlo téměř 80 milionů tun. V současné době se recykluje přibližně 64 procent obalových odpadů, i když se tento podíl liší podle materiálu.

Zpráva ukazuje, že v EU existují značné rozdíly v nakládání s odpady. Některé země mají před sebou ještě dlouhou cestu ke splnění cílů dohodnutých v právních předpisech EU a je třeba provést další reformy, zejména zajistit zpracování bioodpadu, který představuje třetinu komunálního odpadu; tříděný sběr odpadu - nezbytný předpoklad recyklace; a zlepšit kvalitu údajů.

Výsledky ovlivnily také vnější faktory, včetně dopadů pandemie COVID-19, která v některých zemích omezila nebo zastavila tříděný sběr. Komise předkládá konkrétní doporučení pro 18 členských států, u nichž hrozí, že nedosáhnou hlavních recyklačních cílů pro rok 2025. Komise bude i nadále podporovat členské státy při provádění právních předpisů EU o odpadech, a to prostřednictvím podpory z fondů EU, technické pomoci (například prostřednictvím přezkumu provádění předpisů v oblasti životního prostředí, výměny osvědčených postupů a podpory vzájemného učení).

Nakládání s bioodpady se spolu s obalovými odpady objevuje jako jeden z hlavních problémů, které byly identifikovány jako překážka výkonnosti v oblasti recyklace, ačkoli povinnost odděleného sběru bioodpadů platí od 1. Zpráva včasného varování navazuje na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, který již odhalil problémy s prováděním právních předpisů EU o odpadech.