Videoatlas chráněných a ohrožených druhů: Káně lesní

Jeden z nejlepších pořadů věnující se tématu ohrožených zvířecích druhů je skvělou podívanou. Zaslouží si ji čmelák, moták pochop, káně lesní, mihule a jasoň červenooký.

Co mě ale opravdu mrzí je to, že naše ČT na svém ivysílání neumí divákům zpřístupnit videa tohoto pořadů i ostatních blokovaných, na které údajně nemá autorská práva na internet. A co víc, před asi čtyřmi nebo pěti lety si webový profil změnila, který je mi opravdu cizí a vůbec ho neznám. Dřívější profil byl lepší v tom smyslu, že obsahoval stručný obsah nejen tohoto pořadů, ale i ostatních.

Uvedené vlastnosti obrazu nebo zvuku platí pouze pro konkrétní televizní vysílání.

Z obecných znalostí o živočiších

Umíš správně zařadit živočichy do jednotlivých skupin?

Mají kostru, jejíž páteř je tvořena z obratlů. Nemají kostru složenou z kostí. Zkus pojmenovat jednotlivá zvířata jejich rodovými názvy.

Čtěte také: Vliv včel a psů na ekosystém

Plícemi dýchají savci, ptáci, plazi a dospělí obojživelníci a někteří měkkýši. přijímají ze vzduchu. Žábrami dýchají ryby, pulci obojživelníků, někteří měkkýši a korýši. A otevřená ústa. B uzavřená ústa. 1 skfelové kosti. Vzdušnice jsou rozvětvená trubice a přivádí vzduch přímo ke tkáním.

Kromě potravy potřebují všichni živočichové ke svému životu vodu. je součástí jejich těl. Živí se pouze rostlinnou potravou. Živí se masem větčinou loví jiné živočichy. Živí se hmyzem. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou.

oplozením. Pářením dojde ke spojení samčích a samicích pohlavních buněk. oplození. Pářením dojde ke spojení samčích a samicích pohlavních buněk. oplození. Samice klade vajíčka do hníza. Vejce mají pevnou skořápku. Způsob rozmnožování ryb se nazývá tření. Pářením dojde ke spojení samčích a samicích pohlavních buněk. oplození. Samice klade vajíčka v kožovitém obalu. Samice žab kladou velké množství vajíček v želatínových obalech. vodě, ke spojení samčích a samicích buněk dochází tedy vnějším oplozením. jedince. Samice klade vajíčka. se vyvine dospělý jedinec. Rozdělují se na plže a mlže. Plži žijící u nás jsou tzv. oplodnit, dochází k vnitřnímu oplození.

U korýšů dochází k vnějšímu oplození. Jeden z našich hadů rodí živá mláďata.

Rybí tělo je kryto kůží. útvary. Mají holou pokožku. Pokožka hmyzu je tvořena dvěma vrstvami. odolná.

Čtěte také: Ohrožení čmeláků

Savci

Savci patří k vývojově nejpokročilejším obratlovcům. plícemi. Rozmnožují se pářením a dochází k vnitřnímu oplození. Tělo mají pokryto srstí, štětinami, nebo bodlinami.

Jsou drobní savci s délkou těla do 20 cm. v České republice se vyskytuje 10 druhů. hmyzu se živí také drobnými obratlovci. výborný sluch. Patří mezi noční živočichy. Krtek je považován za škůdce. velký nepořádek. škůdců.

přeměněných v křídla. Živí se převážně hmyzem. odpočívají a spí v jeskyních, nebo budovách. vnímáním vibrací. ohrožené druhy. škodlivé.

Většinou jde o menší živočichy. velmi ostré. složku tvoři rostlinná strava, jsou považováni za býložravce. K přenosu dochází zejména z důvodu kontaminace potravin výkaly hlodavců. jsou však i druhy, které patří mezi ohrožené. Je to např. k vyhubení z důvodu zhoršujícího se prostředí a lovu pro její kožešinu.

předurčují k loveckému stylu života. potravního řetězce. vynikající sluch, zrak a čich. Šelmy jsou většinou masožravé nebo všežravé. ohrožen především na majetku (lovením drůbeže a jiných domácích zvířat). rošiřování zemědělských oblastí, těžba dřeva, ničení životního prostředí apod. vymizely z naší přírody. Vlk, rys a medvěd jsou naše velké šelmy, které jsou chráněné zákonem. dokonce mezi silně ohrožené druhy.

Čtěte také: Ohrožení živočichové na DVD

Charakteristické pro zajíce jsou dlouhé ušní boltce. hlavně v noci. Jsou někteří živočichové ze skupiny zajíců prospěšní pro člověka?

Jsou savci, které spojuje úptrava končetin. zakončené kopyty. nepřežvýkaví mají jednoduchý žaludek. dorůstají jim nové. Přežvýkaví živočichové mají složený žaludek.

Jsou savci, které spojuje úptrava končetin. zakončeny kopyty. Jsou to býložravci. Mají jednoduchý žaludek.

Ptáci

Ptáci jsou dvojnozí obratlovci. Dosahují různých velikostí. končetiny jsou přeměněny v křídla. živočichů pokryto peřím. Všichni ptáci dýchají plícemi. pářením a dochází k vnitřnímu oplození. Snášejí vejce s tvrdou skořápkou. Některé druhy si nestaví hnízdo vůbec. mláďata starají samička i sameček. mláďata, rodiče je nekrmí, pouze vodí a hlídají).

Pěvci

Pěvci jsou nejpočetnější skupinou ptáků. projevy jsou považování za nejvyvinutější řád ptáků. ve kterém žijí, a také jím vábí samec samičku k páření. krmivé. Podle zpěvu můžeme rozpoznat jednotlivé druhy pěvců. větvích. Dle jednotlivých charakteristik zkus určit, o jaké pěvce jde.

ocasem, spodní část těla má šedobéžovou s o něco světlejším hrdlem. se táhne nevýrazný světlý proužek. vegetaci. Má neobyčejně bohatý hlasový fond. tóny, vydává silný tlukot, hvízdá i kloktá. parazitismem (tzn. mláďata). Je štíhlá s dlouhým ocasem. Je hnědě nebo šedě zabarvena. především v lesích. Patří mezi ptáky stěhovavé. Patří mezi hmyzožravce. odpadků. ozačován za škodnou.

(vytahování larev). pohybu na kmenech. Hnízdí v dutinách, nebo korunách stromů. mezi ptáky krmivé. šplhavců, napiš jejich názvy.

Vodní ptáci

Patří zde ptáci vrubozobí. Mají lžícovitý zobák s vroubky. prsty mají plovací blány různého tvaru. nesmáčivé, protože ho potírají olejovitým výměžkem z kostrční žlázy. většinou na souši blízko vody. Potravu loví ve vodě. Další skupinu vodních ptáků tvoří ptáci brodiví. Ptáci brodiví jsou neplavci. Většinou mají dlouhý špičatý zobák a loví na mělčinách i mimo vodu.

Hrabaví ptáci

Ptáci hrabaví mají silné nohy a tupé drápy. Málo a špatně létají. zobák. Patří mezi všežravce. Mláďata jsou nekrmivá. Ptáci měkozobí patří mezi středně velké ptáky, mají krátké kráčivé nohy. jednoduchá hnízda na stromech, skalách, nebo na zemi. Ptáci hrabaví mají silné nohy a velmi ostré drápy. Mláďata hrabavých ptáků se rodí holá a patří tedy mezi krmivé ptáky.

Ptáci hrabaví mají silné nohy a tupé drápy. Ptáci hrabaví jsou všežravci. může jíst maso těchto ptáků. Jsou mezi nimi také domácí ptáci. hrabavých ptáků se rodí opeřená a patří tedy mezi ptáky nekrmivé. skalách,nebo na zemi.

Dravci

Jsou masožraví ptáci žijící převážně v lesích. Patří mezi výborné letce. hákovitě zahnutý zobák a silné nohy se zahnutými drápy (pařáty). zrak i sluch. Jejich mláďata jsou krmivá. drobnou lovnou zvěř. především hlodavci. a napiš jejich názvy.

Mají dlátovitý zobák a dlouhý jazyk se zpětnými háčky.

Ryby

Všechny ryby patří mezi obratle živočichy. jsou větší a zavalitější a ryby tekoucích vod jsou menší. dýchají žábrami. Způsob rozmnožování ryb se nazývá tření. vajíčka, zvané jikry a dochází k jejich vnějšímu oplodnění samečkem. druhů ryb o své potomky nepečuje. nežádoucími změnami ve složení vody i před mechanickým poškozením. jejich tělo. Kůže je pevná a pružná.

Živí se drobnými živočichy i jinými rybami. Dle charakteristik urči a zapiš názvy ryb.

Jde o nejznámější rybu našich vod. Je to všežravec, žijící ve stojatých vodách. obzvláště v době vánočních svátků. bezšupinatý.

Je to dravá ryba, její potravou jsou zejména jiné ryby. tělo, zploštělou a širokou hlavu. zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla. světlými skvrnami. Může dorůstat délky přes 1,5 m.

Je to naše největší dravá ryba. Na kůži nemá šupiny. dlohé a 4 krátké hmatové vousy kolem širokých úst. dosáhnout váhy až 100 kg.

Plazi

Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryto tuhými šupinami. výhradně plícemi. samicích pohlavních buněk. Dochází k vnitřnímu oplození. Plazy můžeme rozdělit na ještěrky a hady. hadi vcelku a ještěrky postupně. Často se můžeme setkat s úmyslným usmrcováním plazů. zejména z obavy o hadí uštknutí. Takto ohrožená je zejména zmije obecná. jediný jedovatý had. názvem Sérum antiviperinum. komplikací.

Je představitel beznohých ještěrek. Dorůstá obvykle délky kolem 30 cm. Loví v noci. hledá potravu. Narazit na něj můžeme ale i přes den, a to od jara do podzimu. přes den ukrývá, především v mechu a pod kameny. září. Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více. Žije pod kameny nebo ve skulinách. tělo. Ocas se často od těla při napadení odděluje, ale znovu se regeneruje a dorůstá. kamenech a různorodých materiálech. brouky), také pavouky, červy, plže a pozemní korýše. písku, mechu, hlíně či suché trávě 3-15 kožovitých měkkých vajíček. vylíhnutí odkázána pouze na sebe a potravu si musí shánět sama. Jde o nejrozšířenějšího hada na světě a jediného jedovatého hada České republiky. řazena mezi kriticky ohrožené druhy. riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti a staré a nemocné lidi. malý had. pobytu v těle vyživovány primitivní placentou. Je to nejedovatý , náš nejběžnější had. Dosahuje délky 100-120 cm. lemovanými půlměsíčitými skvrnami za hlavou. Vyskytuje se většinou v blízkosti vody, ale ani tohle není pravidlo. nebo v blízkosti lidských obydlí. (drobnými hlodavci), ještěrkami a hmyzem. kožovitým povrchem, jsou kladena po osmi až čtyřiceti kusech.

Obojživelníci

Obojživelníci paří mezi obratlovce a dělí se na dvě skupiny. ocas zachovalý po celý život, jsou obojživelníci ocasatí. a mloci. patří mezi ně všechny žáby. žerou také malé obratlovce. ohrožených druhů obojživelníků. působící vlivy.

Čolci jsou menší než mlok. korýši, pavouky a malými červy. Žijí většinou skrytě. v noci. Žije na vlhkých místech v lesích. Je asi dvakrát větší než čolek. s křiklavě žlutými skvrnami. Mlok za potravou vylézá v noci. slimáky.

Žáby mají krátké zavalité tělo a přední končetiny kratší než zadní. předních i zadních končetinách mají plovací blány. víčka. V dutině ústní mají s výjimkou kuněk, vymrštitelný jazyk. bradavičnatou, nebo hladkou kůži. způsobit alergickou reakci. živočichy. životu na keřích a stromech(rosnička). rozmnožování. U žab dochází k vnějšímu oplození. správně je zapiš pod text.

Tato žába má silnou bradavičnatou kůži, která vylučuje palčivý sliz. bráni proti nepříteli. protože má na prstech přísavné polštářky. Je zeleně zbarvená. skřehotají, když má druhý den pršet. vypouklýma očima. Dospělý jedinec je dlouhý 18-28 cm. zbarvený, kůže je černá se žlutými skvrnami. Patří mezi živorodé.

Hmyz

popsaných druhů. organismů. V České republice je známo víc než 30 000 druhů. Charakteristické pro hmyz jsou velké složené oči. k registraci pohybu. jednoduchých oček, která slouží k zachycení změn světla. orgány čichu a hmatu, zaznamenávají především různé vonné látky. Samička klade vajíčka. stádiích a nazývá se proměna.

vivinutá. Po několika svlékáních se promění v dospělce. Rybenky - nemají křídla, na povrchu těla mají šupiny. Je asi lem velká. Pohybují se ve vlhkém prostředí. nalézt ve sklepech, koupelnách, nebo třeba na toaletách. Vážky- mají dva páry dlouhých žilnatách křídel a velké složené oči. vody také kladou vajíčka. v pekárnách apod. Kobylky - mají dva páry křídel složených podél těla. Dlouhý poslední pár nohou určených ke skoku. Dlouhá nitkovitá tykadla. Vši - Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. druhů. se nazývají hnidy. Hnidy vši lepí na srst svých hostitelů. se líhne nymfa I. Nymfa I. » f Nymfa III. Nymfa II. jedinci. šťáv. Sáním rostliny poškozují. viróz, způsobují proto značné škody v zemědělství. Ploštice - mají ploché tělo. Bodavě sací ústrojí. křídel, ale vyskytují se zástupci i bez křídel. existují suchozemské i vodní druhy. Nakresli jednoho zástupce hmyzu s proměnou nedokonalou.

nepodobají ani tvarem ani vzhledem. nakonec se promění v kuklu. Síťokřídlí - druh hmyzu, který má štíhlé protáhlé tělo. žilnatinou. skupinách na rostliny nebo větvičky. Blanokřídlí - mají dva páry křídel a lízavě sací, nebo kousací ústrojí. oči a silná tykadla. Jen v České republice se vyskytuje asi 7000 druhů. blanitých křídel. oblastí. Počet druhů se odhaduje na zhruba 100 000. Nejtypičtější je sací ústní ústrojí, může se vyskytovat i bodavě-sací. výživu larev. hnilobné prostředí (např. zdechliny). (např. po narození zakuklí. potravou nektar, ale mnoho druhů je i masožravých. představa je nepřesná. Ústní ústrojí je sací (spirálně stočený sosák). housenky. Larvy některých druhů se nazávají ponravy (chroust). masožraví.

blanokřídlých - konkrétně o včele medonosné. Nakresli jednoho zástupce hmyzu s proměnou dokonalou.

Pavoukovci

pohybových nohou. přemohou a pak snědí, nebo ji otráví jedem, nebo ji chytí pomocí sítě. plicními vaky nebo vzdušnicemi. Pavouci - mají na hlavohrudi 6 až 8 jednoduchých očí a ústní ústrojí. části 4 páry nohou a po 1 páru makadel a klepítek. Sekáči - nemají snovací bradavky, kořist loví. Roztoči - mnohdy cizopasí. 4 páry.

Měkkýši

Měkkýše žijící u nás můžeme rozdělit na plže a mlže. živočichům, nemají tedy vnitřní kostru. ulitou, někdy bývá nahé. plíce. jinými bezobratlými živočichy. Rozmnožují se pohlavně. nimi hermafrodité. Plži - U nás žije jen několik zástupců. Plži žijící u nás dýchají plícemi. nimi zástupci, kteří mají tělo chráněné ulitou např. bez ní např. Plzák. Mlži - jsou bezobratlí vodní živočichové. Dýchají pomocí zaber. Pohubují se pomocí svalnaté nohy.

Kroužkovci

Nejběžnějším zástupcem kroužkovců u nás je žížala obecná. složeno z článků. V první třetině hlavy má opasek (kroužek). zeminou a v ní odumřelými živočichy apod. (obnovy) tzn. pokud jí nepřítel uklovne zadní část těla, zbytek jí opět doroste. jedinci musejí vzájemně oplodnit.

Korýši

Nejběžnějším zástupcem korýšů u nás je rak říční. V nebezpečí uniká rak couváním. kvůli růstu několikrát svléká. Je to všežravec. vodách. V posledních letech vlivem znečišťování těchto vod raků velmi ubylo. naší živočišné říši.

Zdroje

• Černík, V.,Martinec, Z. Přírodopis 1 pro 6. Ročník základní školy.
• Andrýsková, L, Vieweghová, T. Přírodověda 4, učebnice pro 4. školy,Bmo: Nová škola Brno, 2012.
• Čapková, D. Živočichové v přírodovědě a v prvouce. Praha:Scientia, 1993.
• Jurčák, J. a kol., Přírodověda, 5 ročník. Olomouc: Prodos, 1996.

tags: #videoatlas #chranenych #a #ohrozenych #druhu #kane

Oblíbené příspěvky:

• Moderní řešení pro shoz odpadu
• Recenze ekologických materiálů
• Životní prostředí na Zemi
• Objevte krásy Baham
• Časopis Příroda online