Ústavní soud České republiky se zabýval rozsahem, v jakém se mohou ekologické spolky účastnit správních řízení týkajících se ochrany přírody a stavebního práva. Rozhodnutí soudu přinesla důležité závěry ohledně vlivu těchto spolků na rozhodování správních orgánů.
Podle Ústavního soudu se mohou ekologická hnutí účastnit správních řízení jen v odborné rovině, nemohou ale rozhodovat o vině či výši trestu. Aktivisté tak mohou zasahovat do správních řízení jen v případě, kdy se jedná vyloženě o ochranu přírody. Účastníci řízení mají třeba právo nahlížet do spisů, vznášet námitky a argumenty a hlavně se proti případnému rozhodnutí odvolat.
Podle Ústavního soudu se mohou ekologické spolky účastnit správních řízení jen v odborné rovině, nemohou ale rozhodovat o vině či výši trestu. Ve čtvrtek Ústavní soud rozhodl, že i když se ekologické spolky mohou za určitých okolností účastnit správního řízení, mohou nejvýše předkládat svůj odborný názor a stanoviska. Usnesení Ústavního soudu připomíná, že o vině a trestu mohou rozhodovat pouze soudy a orgány, které se správního řízení účastní, nikoliv ekologické organizace.
Vytvořeno dne 15. 11. 2021. Ekologické spolky nemohou ovlivňovat rozhodnutí správního řízení o vině nebo výši trestu v případě porušení ochrany přírody. Podle Ústavního soudu mohou aktivisté pouze předkládat odborná stanoviska. Možná zatím není čas na podávání žaloby a samotné rozhodnutí ještě můžete ovlivnit.
Právě kvůli možnosti odvolání ve věci výše trestu se rozhořel spor mezi Hnutím Duha a Správou Národního parku Šumava. Správci v roce 2011 rozhodli o těžbě stromů napadených kůrovcem v oblasti Ptačího potoka, čímž porušili ochranu přírody. Aktivisté se obávali, že za překročení ochrany nevystaví Česká inspekci životního prostředí správě parku dostatečnou pokutu. Proto se chtěli správního řízení účastnit a proti případnému nedostatečnému trestu se odvolat. Správa Národního parku Šumava nakonec dostala pokutu ve výši 450 tisíc korun.
Čtěte také: Více o Škole v přírodě
Žalobce podal dne 14. 7. 2011 k České inspekci životního prostředí, oblastnímu inspektorátu České Budějovice (dále jen „ČIŽP“), podnět upozorňující na kácení stromů napadených kůrovcem v oblasti Ptačího potoka jižně od první zóny Národního parku Šumava a v okolních lokalitách, které způsobuje rušení zvláště chráněných druhů živočichů, například tetřeva hlušce či datlíka tříprstého. ČIŽP provedla na dotčených lokalitách kontrolu a rozhodla se zahájit se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava správní řízení podle § 88 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobce následně požádal ČIŽP, aby byl podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny informován o všech zahajovaných správních řízeních, která souvisejí se zásahy do chráněných přírodních ekosystémů a rázu krajiny v Národním parku Šumava, včetně uvedeného řízení podle § 88 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Souběžně proběhlo bez účasti žalobce samotné řízení o uložení pokuty, v němž ČIŽP rozhodnutím ze dne 24. 8. 2012 uložila Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava pokutu ve výši 250 000 Kč za správní delikt podle § 88 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny, spáchaný rušením tetřeva hlušce přítomností lidí a hlukem motorových pil při odstraňování souší a kácení smrků, a dále pokutu ve výši 200 000 Kč za správní delikt podle § 88 odst. 2 písm. n) téhož zákona, spáchaný hospodařením na pozemcích v Národním parku Šumava způsobem vyžadujícím intenzivní technologie. Žalovaný na základě odvolání Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava rozhodnutím ze dne 2. 10.
Strana zelených v roce 2017 spolu se skupinou senátorů iniciovala podnět k Ústavnímu soudu na zrušení vyloučení ekologických spolků z řízení dle stavebního zákona. Ústavní soud v úterý 2. února nejtěsnějším poměrem 8:7 tuto žádost zamítl. Ústavní soud rozhodl, že vyloučení spolků ze stavebních řízení je v souladu s Ústavou.
Ústavní soud také výslovně řekl, že neexistuje studie potvrzující konkrétní vliv zapojení spolků na průměrnou délku stavebního řízení. „Věříme, že v novém stavebním zákoně se tato možnost opět objeví. Ekologické spolky jsou přínosem ve většině případů, do kterých se aktivně zapojí. V Poslanecké sněmovně je nyní projednáván úplně nový stavební zákon. O tom, zda budou moci občané prostřednictvím svých spolků moci ovlivňovat, jak nové stavební projekty dopadnou na jejich okolí, se bude teprve rozhodovat.
Vydal podle vás správní orgán povolení ke kácení dřevin, integrované povolení nebo jiné rozhodnutí v oblasti ochrany životního prostředí, které je nezákonné, a vaše odvolání proti němu bylo neúspěšné? Nebo nesouhlasíte s obsahem nově přijatého územního plánu nebo jeho změny? Vy i váš ekologický spolek se můžete bránit pomocí správní žaloby. V tomto manuálu se dočtete, jaké podmínky musíte splnit, aby vaše žaloba byla u soudu přípustná a soud se jí musel věcně zabývat.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí
Pokud se změna, která představuje výrazný zásah do životního prostředí, zatím pouze projednává, můžete se se svým spolkem do probíhajícího řízení zapojit a vyjádřit svůj pohled na věc. Pro více informací navštivte náš manuál Kterých řízení se může váš spolek účastnit? Totéž platí i pro územní plán a zásady územního rozvoje. Ty se liší podle toho, který zákon se na danou situaci vztahuje. Pokud záměr podléhal procesu posuzování vlivu na životní prostředí („EIA“) a chcete žalovat rozhodnutí vydané v řízením navazujícím na EIA, je třeba řídit se zvláštní úpravou v zákoně o EIA. Ten, kdo tvrdí, že jeho práva byla správním rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy (př.
Přístup ekologických spolků k soudům byl v minulosti o dost obtížnější, než je nyní. Soudy totiž dříve soudní řád správní vykládaly tak, že spolky mohou být zkráceny pouze na procesních právech (př. na nahlížení do spisu, vypořádání námitek). Tento výklad je ale již překonán. Spolky mohou být za stanovených podmínek dotčeny i na svých hmotných právech. Významný vliv na tento posun v judikatuře mělo mezinárodní a evropské právo, zejména Aarhuská úmluva. Podrobnější informace o jejím dopadu najdete v našem manuálu Mohou spolky ve správních žalobách používat věcné argumenty?
Z aktuální judikatury vyplývá, že členové spolku se mohou prostřednictvím spolku domáhat svého práva na příznivé životní prostředí. Místní vztah spolku k lokalitě, které se napadané rozhodnutí nebo opatření obecné povahy týká. Toto kritérium je bezpochyby naplněno, pokud má spolek na daném území sídlo nebo pokud jsou jeho členové vlastníky dotčených nemovitostí. Pro oprávnění spolku podat žalobu svědčí ale i to, když obvyklá činnost spolku má lokální opodstatnění - např. Tak tomu bylo i v případě žaloby Frank Bold, která se týkala rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro provoz elektrárny Prunéřov. Nejvyšší správní soud zde potvrdil, že Frank Bold je oprávněn žalobu podat. Jeho vztah k území byl dán tím, že prokazatelně (s ohledem na předchozí řízení, jichž se účastnil) vyvíjí činnost související s ochranou přírody a krajiny na celém území České republiky. Předmět činnosti spolku. Aby mohly spolky hájit před soudem příznivé životní prostředí, mělo by se jednat o spolky, které vyvíjejí činnost v oblasti ochrany životního prostředí. V některých případech může ale jít i o spolky, které nejsou ze své povahy ekologické. Délka časového působení spolku. Obecně platí, že dlouhodobé působení spolku působí při zkoumání naplnění podmínky zkrácení na právech věrohodněji.
Nebyl váš spolek účastníkem správního řízení nebo nepodal námitky či připomínky při přijímání územního plánu (nebo jiného opatření obecné povahy)? Opatření obecné povahy můžete napadnout žalobou i v případě, že jste proti němu během jeho přípravy neuplatnili námitky či připomínky. Jelikož námitky ani připomínky nejsou řádnými opravnými prostředky, jejich vyčerpání nemůže být podmínkou pro přístupu spolku k soudní ochraně. Správní rozhodnutí můžete zažalovat i tehdy, aniž byste se účastnili řízení, které jeho vydání předcházelo. Podmínkou ale je, že jste se objektivně daného řízení jako účastník účastnit nemohli (zákon s vámi jako s účastníkem nepočítal). Obecně platí, že žalobu je možné podat pouze, pokud vyčerpáte řádné opravné prostředky (proti rozhodnutí se odvoláte). Váš spolek tedy může žalovat vydané rozhodnutí o povolení záměru i v případě, že se ho účastnit jako účastník řízení nemohl (např. proto, že záměr nepodléhal EIA). Nejedná se ale o příliš efektivní obranu. Doporučujeme proto i v případech, že se Váš spolek řízení jako účastník účastnit nemůže, navázat spolupráci s některým z dotčených vlastníků, prostřednictvím kterého budete moci uplatnit své námitky již v průběhu řízení. Aby byla vaše žaloba přípustná, je třeba splnit i další základní podmínky. Musíte dodržet lhůtu pro podání žaloby. Žalobu proti nezákonnému správnímu rozhodnutí můžete podat do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Pokud se rozhodnete žalobu podat, doporučujeme obrátit se na advokáta. Ústavní soud považuje za zásadní a nepřekročitelnou ústavní kautelu, že podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Co se však týče účastenství ve správních řízeních jakožto řízení „u jiného orgánu“, toho se nelze dle čl. 36 odst. 1 Listiny domáhat vždy, ale pouze ve „stanovených případech“. V jiných případech je to pak nezávislý a nestranný soud, u něhož se lze postupem stanoveným procesními předpisy domáhat svého ústavně zaručeného práva podle Listiny. Právo na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny je právem s relativním obsahem a lze se ho domáhat pouze v rámci zákonů, které ho provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny).
Čtěte také: Nejvyšší soud o alkoholu v Plzni
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) zamítlo návrh skupiny senátorů na zrušení § 70 odst. 3 věty první zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve slovech „podle tohoto zákona“, a zastavilo řízení o návrhu na zrušení § 4 odst. 9 až 11 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č.
Skupina 17 senátorů (dále jen „navrhovatelka“) nesouhlasí s tím, že spolky ztratily možnost účastnit se například některých řízení podle stavebního zákona, u kterých se neposuzují vlivy na životní prostředí podle jiného, speciálního zákona (EIA), zejména jí pak vadí vyloučení účastenství spolků z rozhodovacích procesů u tzv. „středně velkých záměrů“. Namítá přitom, že existuje řada alternativních a účinných legislativních způsobů, jak omezit účast ve stavebních řízeních a zajistit tak rychlé a efektivní správní řízení. Navrhovatelka dále napadá tři novelizované odstavce stavebního zákona, které omezují možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona.
Ústavní soud se v prvé řadě zabýval námitkou navrhovatelky, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. Tvrzení o neústavnosti omezení účastenství spolků ve správních řízeních navrhovatelka zakládá na představě jakéhosi obecného „základního procesního práva na účastenství v řízení“ a z předchozí judikatury Ústavního soudu dovozuje nutnost přiznat spolkům účastenství en bloc ve správních řízeních. Co se však týče účastenství ve správních řízeních (slovy Listiny „u jiného orgánu“), nelze přehlédnout, že toho se nelze podle čl. 36 odst. 1 Listiny domáhat vždy, ale pouze ve „stanovených případech“.
Pokud jde o tvrzený zásah do práva na příznivé životní prostředí, přistoupil Ústavní soud k použití tzv. testu racionality. Ústavní soud tedy napadené ustanovení podrobil testu racionality, skládajícího se z následujících kroků: 1) vymezení podstatného obsahu (jádra) daného práva z hlediska jeho podstaty a smyslu; 2) posouzení, zda požadovaný nárok zasahuje do esenciálního obsahu (jádra) tohoto práva; 3) posouzení, jsou-li zájmy stojící proti požadovanému nároku legitimní, resp.
Napadené ustanovení v testu racionality obstálo. Napadeným ustanovením se pouze zúžila, nikoliv vyloučila, procesní možnost uplatňování práva na příznivé životní prostředí ve správním řízení. Ekologické spolky se navíc i nadále mohou účastnit správních řízení, a to těch, v nichž lze skutečně identifikovat možnost reálného a vážného dotčení ochrany přírody a krajiny - zejména jde (vedle řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny) o řízení a postupy v režimu zákona o integrované prevenci, zákona o EIA a vodního zákona.
Ústavní soud považuje za zásadní a nepřekročitelnou ústavní kautelu, že podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Co se však týče účastenství ve správních řízeních jakožto řízení "u jiného orgánu", toho se nelze dle čl. 36 odst. 1 Listiny domáhat vždy, ale pouze ve "stanovených případech". V jiných případech je to pak nezávislý a nestranný soud, u něhož se lze postupem stanoveným procesními předpisy domáhat svého ústavně zaručeného práva podle Listiny.
Z ústavního pořádku ani z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nelze dovodit povinnost státu zajistit spolkům, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, účastenství ve všech správních řízeních.
Právo na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny je právem s relativním obsahem a lze se ho domáhat pouze v rámci zákonů, které ho provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). Ústavnost zásahu do tohoto základního práva je třeba posuzovat nikoliv testem proporcionality, ale testem racionality. Za podstatu tohoto práva lze považovat závazek státu k ochraně proti zásahu do životního prostředí, dosahuje-li zásah takové míry, že znemožňuje realizaci základních životních potřeb člověka. Ustanovení § 70 odst. 3 věty první zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve slovech "podle tohoto zákona" do podstaty tohoto práva nezasahuje, neboť pouze zužuje procesní aspekt jeho uplatňování ve správním (nikoliv rovněž soudním) řízení. Je navíc vedeno zcela legitimní snahou o zrychlení územního a stavebního řízení.
tags: #ústavní #soud #ekologické #spolky #rozhodnutí