Environmentální problémy Ústeckého kraje

Krajské zprávy se věnují charakteristice stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich problémy a aktivitami.

Ovzduší

Emisní situace

Na kvalitu ovzduší v Ústeckém kraji mají nepříznivý vliv průmyslové a energetické podniky, rovněž ale i vytápění domácností a doprava. Koncentrace znečišťujících látek jsou ovlivňovány aktuálními meteorologickými podmínkami.

Emise znečišťujících látek v Ústeckém kraji v období 2008-2018 klesaly, a to zejména z počátku sledovaného období, od roku 2015 již všechny látky setrvale klesají. Největší pokles byl v průběhu celého hodnoceného období zaznamenán u emisí SO2, a to o 56,7 %, a dále také u emisí NOx o 53,8 %.

Emise TZL vyprodukované v Ústeckém kraji (celkově 6,7 tis. t v roce 2018) pocházely především z malých stacionárních zdrojů znečišťování (70,9 %), kam mimo jiné patří i vytápění domácností. Stejně tak emise CO (jejichž celkový objem činil 36,8 tis. t) byly emitovány zejména touto kategorií zdrojů (60,6 %).

Převažujícím zdrojem emisí SO2 (celkově 25,6 tis. t) a emisí NOx (28,8 tis. t) byly v kraji velké průmyslové a energetické provozy včetně výroby elektřiny a tepla (94,5 %, resp. 80,3 %). Emise NH3 s celkovou produkcí 3,2 tis. t souvisely v kraji zejména se zemědělskou činností (91,4 %), především s chovem hospodářských zvířat. Vznik emisí VOC (15,2 tis.

Čtěte také: Ústecký kraj: emise plynů

Kvalita ovzduší

Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu (120 µg.m-3) byl v roce 2018 překročen na 9 stanicích v kraji, meziročně tak došlo k překročení tohoto imisního limitu, neboť v roce 2017 byl překročen pouze na 3 stanicích. Na 7 stanicích byl navíc v roce 2018 překročen také imisní limit pro hodinovou koncentraci ozonu (180 µg.m-3).

Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 (50 µg.m-3, maximální povolený počet překročení za kalendářní rok je 35krát) byl v roce 2018 v kraji překročen na celkem 5 stanicích, což představuje meziroční snížení počtu stanic (o 1), kde byl tento imisní limit překročen.

Imisní limit (1 ng.m-3) pro roční průměrnou koncentraci B(a)P byl v kraji v roce 2018 překročen, shodně jako v roce 2017, na 1 lokalitě, a to v Doksanech. Ostatní imisní limity nebyly na stanicích sítě imisního monitoringu v kraji překročeny.

Voda

V Ústeckém kraji nedošlo k výrazným změnám v hodnocení jakosti vodních toků v porovnání s předchozím obdobím. Velmi silně znečištěná voda (V. třída jakosti) byla vyhodnocena na vodním toku Chomutovka a vodním toku Bystřice, silně znečištěná voda (IV. třída jakosti) byla zjištěna na vodním toku Bílina, Liboc a Blšanka.

V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Ústeckém kraji v koupací sezoně 2018 sledováno 18 koupacích oblastí. Voda nebezpečná ke koupání byla zjištěna v rybníku Chabařovice, rybníku Chmelař a ve VN Nechranice (kemp u hráze). Voda nevhodná ke koupání byla zjištěna ve VN Nechranice (Tušimice).

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Ústeckém kraji

Odpady

Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele se od roku 2009 snížila o 8,1 % na 523,2 kg.obyv.-1 v roce 2018. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu v důsledku zavedení jeho separace, a tím i evidence produkce.

Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele mezi lety 2009-2018 poklesla o 15,9 % na hodnotu 276,5 kg.obyv.-1. Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele se od roku 2009 zvýšila o 1,7 % na 3 418,6 kg.obyv.-1 z důvodu vzrůstu produkce stavebních a demoličních odpadů. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety 2009-2018 klesla o 67,3 % na 151,2 kg.obyv.-1.

Meziroční pohyb v produkci nebezpečných odpadů je spojen především s nárazově probíhajícími sanacemi starých ekologických zátěží, případně s investiční činností doprovázenou demolicemi starých průmyslových areálů.

Průmysl

Ústecký kraj je zaměřen průmyslově, v roce 2018 zde bylo v provozu 181 zařízení, která spadají do režimu IPPC z celkového počtu 1 481 zařízení IPPC na území ČR. Po Středočeském kraji je to druhý nejvyšší počet ze všech krajů ČR.

V kategorii Energetika je provozováno 18 zařízení, jedná se převážně o elektrárny, teplárny a zařízení pro výrobu tepla pro průmyslové účely. Řadí se sem také rafinérie v Litvínově. V kategorii Výroba a zpracování kovů je provozováno 21 zařízení, sem patří slévárny, žárové zinkovny, válcovna trub, zařízení pro výrobu automobilových dílů, kovoobrábění či povrchová úprava materiálů. Nerosty se zpracovávají v 15 zařízeních IPPC, tj. v závodech na výrobu skla, keramických výrobků, cementu, cihel či žáruvzdorných materiálů.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší v Ústeckém kraji

Emise z dopravy

S ohledem na průmyslové zaměření Ústeckého kraje je podíl dopravy na celkové emisní bilanci jednotlivých látek v kraji společně s Moravskoslezským krajem nejnižší v ČR, v dopravně zatížených lokalitách však má doprava významný vliv na kvalitu ovzduší.

Příroda a krajina

V roce 2018 dle katastru nemovitostí zaujímala v Ústeckém kraji zemědělská půda 274,8 tis. ha, tedy 51,5 % území kraje. Rozloha orné půdy pak činila 180,2 tis. ha (65,5 % zemědělské půdy) a rozloha trvalých travních porostů činila 73,4 tis. ha (26,7 % zemědělské půdy). Od roku 2000 klesla výměra zemědělské půdy o 3,9 tis. ha (1,4 %) a výměra orné půdy pak o 7,8 tis. ha, tj. o 4,1 %.

Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly 16,0 % území Ústeckého kraje (v roce 2000 to bylo 16,2 %), což je v rámci ČR nadprůměrný podíl způsobený průmyslovým zaměřením kraje a povrchovou těžbou hnědého uhlí na jeho území. Lesnatost kraje v roce 2018 byla 30,6 %, od roku 2000 se rozloha lesních pozemků zvýšila o 5,1 tis. ha (3,2 %).

V porovnání s rokem 2017 došlo k mírnému poklesu rozlohy ekologicky obhospodařované půdy, a to o 2,0 %. V roce 2018 se v kraji nacházelo 302 ekofarem z celkového počtu 4 596 ekofarem v ČR.

Ochrana území a krajiny

Rozloha všech zvláště chráněných území Ústeckého kraje (bez překryvů) v roce 2018 činila celkem 148,1 tis. ha, tj. 28,1 % území kraje. Na území Ústeckého kraje se v roce 2018 nacházelo či do něj zasahovalo 5 velkoplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 140,6 tis. ha. Jednalo se o NP České Švýcarsko (7,9 tis. Kromě toho se na území Ústeckého kraje v roce 2018 nacházelo 175 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 9,3 tis. ha. Mezi ně patřilo 13 národních přírodních rezervací, 14 národních přírodních památek, 55 přírodních rezervací a 93 přírodních památek. Na území Ústeckého kraje bylo do roku 2018 vyhlášeno celkem 7 přírodních parků o celkové rozloze 54,5 tis.

Environmentální vzdělávání a výchova

Environmentální vzdělávání a výchova v Ústeckém kraji se dlouhodobě opírá o skutečný kontakt s místem, ve kterém děti žijí. Mnohé školy i partnerské organizace pracují s environmentálními tématy tak, aby nezůstala jen v učebnici, ale byla prožitá, pozorovaná, vyzkoušená a postupně přenášená do každodenních návyků.

ZŠ Jirkov, Nerudova: příroda jako učebna i prostor pro odpovědnost

Základní škola Jirkov, Nerudova dlouhodobě rozvíjí environmentální výchovu jako přirozenou součást vzdělávání i každodenního života školy. Žáci se zapojovali do péče o záhony, sledovali růst rostlin, sklízeli úrodu a pracovali na projektu „Zdravé bedýnky naší sklizně“, v jehož rámci se seznamovali se základy soběstačnosti, plánování výsadby a odpovědného přístupu k potravinám. Současně pokračovala badatelská výuka v hydroponické laboratoři, kde se žáci seznamovali s moderními způsoby pěstování, hospodařením s vodou a energií a s možnostmi udržitelné produkce potravin v kontextu současných environmentálních výzev.

Škola se aktivně zapojila do akce „Vyčisti les“, během níž žáci obou stupňů uklízeli přilehlé lesy a reflektovali dopady lidské činnosti na krajinu. Den stromů přinesl poznávání významu dřevin v krajině i společnou výsadbu a tvorbu „stromových karet“, Den zvířat byl věnován tématům péče o zvířata a spolupráci s místním útulkem. Celkově bylo environmentální učení na škole v tomto období charakteristické propojením praktických činností, badatelského přístupu, uměleckého vyjadřování a rozvoje vztahu k místu i odpovědnosti za svět kolem nás.

ZŠ Bílá cesta: Patronáty a proměna vztahu k místu

Na ZŠ Bílá cesta bylo v letošním roce vykročeno na novou cestu prostřednictvím zapojení do programu Patronáty Skautského institutu. Školou byla převzata péče o vybrané místo v krajině - „náš vlastní kousek přírody“, který se stal dlouhodobým prostorem pro učení, pozorování i konkrétní odpovědnost. Princip Patronátů je postaven na pravidelné péči o jedno území: pokud je místo navštěvováno opakovaně, začíná být vnímáno jako součást života školy.

V rámci aktivit se žáci pravidelně vydávají do terénu, kde je prováděno pozorování a jednoduché mapování lokality. Dětem je zároveň umožněno pracovat rukama a přenášet poznatky do konkrétních návrhů, jak může být lokalitě jako škola pomáháno. Vzniká tak zkušenost, která se nedá nahradit pouze výukou ve třídě: vztah k přírodě je budován dlouhodobě, prožitkem a pravidelnou péčí o jedno konkrétní místo.

Mění se jazyk - a s ním i vztah. Najednou jim není jedno, zda někdo odhodil odpadek, zda se v lokalitě šíří invazní rostliny, nebo jak sucho proměňuje podobu celého území. Místo se postupně stává osobní a děti ho začínají vnímat jako něco, za co nesou odpovědnost. Posilována je zodpovědnost a porozumění tomu, že příroda není kulisa, ale živý organismus, na který máme přímý vliv. A v neposlední řadě je tu radost z obyčejného bytí venku - jak samy děti bez okolků říkají, venku je to prostě lepší než ve třídě.

Mezinárodní setkání v Bahratalu: udržitelnost bez hranic

V říjnu letošního roku bylo uspořádáno mezinárodní setkání pro 19 žáků naší školy a 24 žáků německé státní školy z Chamu. Setkání bylo realizováno v saském městečku Bahratal, jehož poloha uprostřed přírody vytváří ideální podmínky pro environmentálně zaměřené programy.

Týdenní program „Udržitelnost bez hranic“ byl koncipován tak, aby bylo žákům umožněno porozumět základním principům klimatické změny a zároveň se prakticky seznámit s možnostmi, jak může jednotlivec i komunita přispět k ochraně životního prostředí. Účastníky byly zkoumány příčiny a důsledky klimatické změny, její dopady na ekosystémy i každodenní život lidí a společně byly hledány cesty, jak lze chování více přiblížit principům udržitelnosti.

V rámci environmentální výchovy byla vyzkoušena upcyklace papíru a látek, během níž byl jinak odpadový materiál proměněn v drobné užitné a dekorativní předměty. Tematické workshopy byly doplněny dvěma exkurzemi. V Lipsku byla prostřednictvím aplikace Actionbound absolvována netradiční trasa, která účastníky zavedla k místům spojeným s udržitelností. Turistická procházka Saským Švýcarskem nabídla seznámení s krajinou, která je dlouhodobě zatěžována turismem i klimatickými extrémy, přičemž i tato zkušenost byla cennou součástí environmentální výchovy a osvěty.

Mezinárodní charakter projektu poskytl žákům příležitost vnímat environmentální témata v širším kulturním i evropském kontextu. Programové týdny v Bahratalu propojují environmentální vzdělávání s mezinárodní spoluprací a moderními formami výuky. Žákům jsou zprostředkovávány nejen nové znalosti o ochraně klimatu, ale především jsou jim umožněny prožitky, které mohou podnítit dlouhodobý zájem o udržitelnost.

Zázemí a inspirace pro školy: SEVER Litoměřice a krajské setkávání Kapradí

Vedle školních aktivit je pro rozvoj EVVO v Ústeckém kraji důležité také odborné zázemí a podpora institucí, které školám nabízejí programy, metodickou inspiraci a prostor pro sdílení zkušeností. Středisko ekologické výchovy SEVER Litoměřice dlouhodobě realizuje výukové programy pro mateřské i základní školy a přispívá k rozvoji environmentálního vzdělávání v regionu.

Dne 7. 11. 2025 byl v Litoměřicích uskutečněn další ročník krajské konference EVVO Kapradí, která proběhla pod záštitou krajského koordinátora EVVO pro Ústecký kraj. Tématem „Můj region, můj svět“ byl zdůrazněn význam vztahu k domovu a místně zakotveného učení. Konference byla tradičně organizačně zajištěna Střediskem ekologické výchovy SEVER Litoměřice ve spolupráci s partnerskými subjekty, mimo jiné s městem Litoměřice, sítí středisek ekologické výchovy Pavučina a ZŠ Na Valech.

Za zmínku stojí také úpravy výukové zahrady, kterou SEVER využívá pro vzdělávání. Díky spolufinancování Ústeckého kraje byly do zahrady doplněny výukové prvky, jako jsou budky a krmítka, historické odrůdy ovoce, vyvýšené záhony či informační cedule. Zahrada je návštěvníkům přístupná také formou questu, který přibližuje principy přírodní zahrady.

Společný obraz EVVO v Ústeckém kraji

Když se tyto příběhy poskládají vedle sebe, vzniká jasný obraz: EVVO v Ústeckém kraji stojí na propojení praxe, badatelského učení, vztahu k místu a spolupráce. Někde je tím „živým centrem“ školní zahrada, jinde adoptovaná lokalita v krajině, jinde mezinárodní zkušenost a jinde zase setkávání pedagogů a metodická podpora.

Průmyslové dědictví

Ústecký kraj patří k nejvýraznějším průmyslovým regionům střední Evropy - a zároveň k těm, které dnes hledají novou identitu. Jen málokde je průmyslová minulost tak viditelná jako zde: opuštěné továrny, monumentální výrobní haly, aktivní, ale i rekultivované lomy, specifická sociální struktura i silná industriální kultura. Studie identifikovala tři odlišné narativy, které popisují, jak jednotlivé skupiny chápou průmyslové dědictví a jakou roli mu přisuzují v budoucím rozvoji regionu.

První z nich - pragmatický narativ - je typický pro firmy. Ty vidí dědictví především v odborných dovednostech pracovníků, v tradičních značkách či technologickém know-how, které je stále možné využít. Druhý, problematizující narativ, je typický zejména pro zástupce měst a veřejné správy. Pro ně je industrializace více spojena s brownfieldy, sociálními či urbanistickými problémy a narušenou krajinou. Třetí, revitalizační narativ, zdůrazňuje kulturní a historické hodnoty průmyslových objektů. Zástupci muzeí, neziskových organizací či někteří úředníci považují průmyslové dědictví za potenciál pro nové využití - jako základ pro kreativní centra, turistické trasy, kulturní projekty či posílení regionální identity.

Z rozhovorů je zřejmé, že Ústecký kraj má silnou průmyslovou identitu - ale zároveň velmi slabou společnou vizi toho, jak s ní pracovat. Autoři studie upozorňují, že region potřebuje koordinovaný přístup, který by tyto rozdílné pohledy dokázal propojit. „V regionu existují tři velmi odlišné představy o tom, co je průmyslové dědictví a k čemu by mohlo sloužit. Každá z nich je legitimní, ale dohromady se zatím nepotkávají. Bez sdílené vize a bez aktérů, kteří ji budou společně prosazovat, se potenciál průmyslového dědictví jednoduše ztrácí,“ říká hlavní autor studie Vladan Hruška.

Studie ukazuje, že problémy nejsou jen finanční. Mezi obecními a městskými úřady a firmami je potřeba hledat nové směry komunikace, nové průmyslové podniky nemají k regionu silnou vazbu a veřejnost někdy vnímá průmyslové artefakty negativně. Chybí také systematické vzdělávání o průmyslové historii kraje.

Transformace energetiky

Transformace energetiky je velkým tématem, zejména v Ústeckém kraji, kde těžba uhlí stále hraje klíčovou roli. Je důležité v tomto procesu neustrnout a pokračovat ve snižování znečištění krajiny. Těžba uhlí má v Ústeckém kraji svou historii, ale je jasné, že její budoucnost je omezená. Naší vizí je postupný a spravedlivý přechod na obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné, solární a geotermální technologie. Klíčové je, aby tento proces probíhal s ohledem na pracovní trh. Plánujeme rozsáhlé rekvalifikační programy pro pracovníky z uhelného sektoru, aby se mohli zapojit do nových odvětví v oblasti čisté energie.

Ochrana přírody

Přírodní bohatství Ústeckého kraje, jako je České středohoří nebo Labské pískovce, čelí stále většímu tlaku ze strany rozvoje infrastruktury a turismu. Ochrana přírody musí být komplexní. Ochrana začíná u vzdělávání, tedy prevence, kdy lidé vědí, jak se chovat. Chceme prosadit přísnější regulace pro nové infrastrukturní projekty v chráněných oblastech a důsledně dodržovat principy trvalé udržitelnosti.

Odpadové hospodářství

Dlouhodobým problémem je odpad, který v Ústeckém kraji často končí na skládkách. Na odpad je dobré pohlížet jako na příležitost, nikoli problém, ale je třeba se na něj zaměřit trochu jinak. Chceme zavést přísnější pravidla pro třídění odpadu a podporovat rozvoj technologií pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu, jako je kompostování nebo výroba bioplynu.

Ochrana před suchem a záplavami

Klimatické změny přinášejí do Ústeckého kraje riziko sucha i záplav. Je nutné zavést preventivní opatření na ochranu proti suchu a záplavám. V prvé řadě je důležité revitalizovat vodní toky, obnovovat mokřady a zlepšovat schopnost krajiny zadržovat vodu. V městských oblastech bychom měli podporovat zelené střechy, nádrže na dešťovou vodu a budovat systémy pro řízenou retenci vody. Zároveň je potřeba investovat do modernizace vodohospodářské infrastruktury, aby byla schopná zvládat extrémní srážky.

Podpora ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství je často vnímáno jako cesta k udržitelnosti, ale jeho rozvoj v Ústeckém kraji zatím zaostává. Plánujeme prosadit větší podporu pro farmáře, kteří přejdou na ekologické způsoby hospodaření, a zároveň zlepšit přístup k trhům pro lokální ekologické produkty.

Zlepšení životního prostředí

Na severu Čech se za 30 uplynulých let výrazně zlepšilo životní prostředí, ubyl těžký průmysl, zavřely se mnohé doly. Znečišťování ovzduší a vod se podařilo podstatně snížit díky ekologickým programům a zahraničním dotacím.

Ralsko - konflikt zájmů

Plánovaná výstavba větrníků v chráněné oblasti podle něj hrubě porušuje evropské směrnice a nevratně ohrožuje strategické zásoby pitné vody. Podle evropského práva je toto velmi přísně zakázáno, je to v Evropě nepřekročitelné a tvrdě stíhané pravidlo. Pitná voda je ještě více ceněnou nedostatkovou komoditou, než je energie. Evropské právo není tak jednoduché obejít krajským kulatým razítkem. Ve vodních chráněných územích CHOPAV se zakazuje mimo jiné provádět takové zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další zásahy, jako je odvodňování, povrchová těžba atd. A co chtějí developeři? Vyhrabou pod zemí koryta pro elektrické kabely, kterými může voda volně otékat, rozryjí další půdu a vytvoří silnice, vytěží značné množství zeminy a zalijí ji stovkami tun betonu a celé území předělají na průmyslovou zónu na zachycování málo účinné větrné elektřiny za spoustu peněz.

Ústecký kraj v transformaci

Proto má své zástupce v iniciativě Evropské unie „Platforma pro uhelné regiony v transformaci“ i v Uhelné komisi České republiky. Je jím 1. náměstek hejtmana Martin Klika, který zároveň předsedá Uhelné platformě Ústeckého kraje.

Těžba hnědého uhlí je v současné době významným odvětvím, na kterém z velké části stojí průmysl v Ústeckém kraji. S postupným utlumováním těžby se musíme zaměřit na čistější formy získávání energie. Tomu se musí přizpůsobit průmysl, ale také celý region po stránce ekonomické a sociální. Pro Ústecký kraj a významné podniky v regionu bude důležité využití finančních prostředků z EU určených právě na transformaci uhelných regionů.

Projekty a iniciativy

V posledních letech se Ústecký kraj mění k nepoznání. Rozsáhlé změny, které se dotýkají veřejného prostoru i odpadového hospodářství, mají za cíl nejen zlepšit kvalitu života obyvatel, ale především chránit životní prostředí. Projekty jako prosvětlení a úprava zeleně v děčínském parku u „Máchovky“ nebo revitalizace parku Střed v Mostě jsou jen začátek. Města Ústeckého kraje se stávají vzorem udržitelného urbanismu, což zahrnuje vytváření zelených pásů, obnovu městských parků a vodních prvků, které kromě estetických funkcí plní i roli biotopů pro místní flóru a faunu.

Ústecký kraj rovněž klade důraz na koncepty Smart City, které jsou stále více integrální součástí urbanistického plánování. Tyto projekty zahrnují inteligentní dopravní systémy a aplikace IoT (internetových věcí) pro zefektivnění městských služeb. Děčín a další města se zaměřují na chytré odpadové systémy s čipováním nádob, které umožňují efektivnější sběr a recyklaci odpadů. V Lounech a Teplicích se zavádí inteligentní veřejné osvětlení s LED, které nejen snižuje spotřebu energie, ale také zlepšuje noční bezpečnost.

Kraj nezůstává pozadu ani v oblasti vzdělávání a komunitních aktivit. Chomutovské naučné stezky, akce typu „Ukliďme Česko“ (jichž se účastní např. Teplice) a ústecké mykologické výlety jsou příkladem toho, jak lze kombinovat rekreaci s ekologickým vzděláváním a komunitním zapojením. Rok 2025 přinese do Ústeckého kraje další vlnu transformačních projektů, které posunou region ještě dál na cestu k udržitelnosti a modernizaci.

Ústecký kraj stojí na prahu velkých změn, které přinášejí do regionu novou dynamiku a moderní vizi. Projekty v oblasti zeleně, odpadového hospodářství a chytrých technologií činí z kraje činí příkladný model pro udržitelný rozvoj. Rok 2025 slibuje být milníkem na cestě k zelenější, bezpečnější a inteligentnější budoucnosti, která bude přínosem nejen pro současné obyvatele, ale i pro budoucí generaci.

tags: #ustecky #kraj #environmentalni #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Vzor měsíčního hlášení o odpadech
• Tipy pro využití zbytků ze šťavňovače
• Jak snížit spotřebu vody pračky
• Ochrana přírody na Vysočině
• Inspirace pro moderní bydlení