Území ohrožená povodněmi v České republice

Povodně a záplavy jsou v České republice poměrně častým jevem. V některých oblastech je však riziko povodní větší než v jiných.

Povodně v České republice

Povodně patří k nejčastějším krizovým situacím v České republice, v posledních dvou desetiletích jsme s povodněmi v Česku bojovali hned několikrát. Největší povodně jsou spojeny s těmito lety:

• Rok 2002: V tomto roce voda zaplavila západočeská i jihočeská města a povodeň se týkala i středních a severních Čech. Stav nebezpečí byl vyhlášený hned v několika krajích, a sice v Praze a v Jihočeském, Středočeském, Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Škody na majetku převýšily 70 miliard korun a povodeň si vyžádala 17 lidských životů.
• Rok 2006: V roce 2006 bylo povodní nejvíce postiženo Znojmo, oblast nádrží Nové Mlýny, Olomouc, části Ústí nad Labem a Plané nad Lužnicí. Škoda na majetku při této povodni, která zaplavila stovky domů, dosáhla zhruba 5 miliard korun.
• Rok 2009: Povodeň v roce 2009 zaplavila zejména oblasti na severu Moravy, domy zaplavila na Vsetínsku, Jesenicku, Novojičínsku a Přerovsku. Živelná katastrofa si vyžádala 15 lidských životů a materiální škody přesáhly 5,5 miliard korun.
• Rok 2010: V roce 2010 udeřila v Česku povodeň hned dvakrát, a sice na střední Moravě a v Libereckém kraji. Při povodních zemřelo 6 lidí a škody se blížily 10 miliardám korun.
• Rok 2013: V roce 2013 povodeň postihla bezmála tisíc českých obcí a měst, způsobila škody v řádu desítek miliard korun a vyžádala si 15 lidských životů.
• Rok 2020: Povodeň v roce 2020 zasáhla zejména oblasti na jihu Moravy a východních Čechách. Způsobila škody na majetku v hodnotě přibližně 3 miliard korun, ale díky efektivnímu krizovému managementu a lepší připravenosti se obešla bez obětí na životech.
• Rok 2024: V letošním roce zasáhla blesková povodeň Valašské Klobouky a okolní vesnice na Zlínsku. Intenzivní deště způsobily zaplavení komunikací, sklepů a garáží, přičemž nejhorší situace byla v ulicích Jana Nerudy a Cyrilometodějská. Hasiči museli evakuovat obyvatele a odčerpávat vodu ze zatopených nemovitostí. Celkové škody se odhadují na vysoké částky, přičemž město pokračuje v likvidaci následků a preventivních opatřeních.

Většinou přírodní jevy, výjimečně poruchy vodního díla, způsobují povodně.

Čtyři povodňové zóny

Na základě rizika povodní se území Česka dělí do čtyř zón. Povodňová mapa oblasti v České republice dělí do čtyř zón, na základě toho, jaká je pravděpodobnost, že se v dané zóně vyskytne povodeň. Povodňové zóny jsou popsány následovně:

1. 1. povodňová zóna: zanedbatelné riziko výskytu povodně
2. 2. povodňová zóna: nízké riziko výskytu povodně
3. 3. povodňová zóna: střední riziko výskytu povodně
4. 4. povodňová zóna: vysoké riziko výskytu povodně

Online povodňová mapa

K určování míry rizika na konkrétní adrese a výpočtu pojistného jsou určeny povodňové mapy vytvořené Českou asociací pojišťoven.

Čtěte také: Ochrana před povodněmi

To, do které výše uvedené zóny spadá oblast, ve které máte dům, byt nebo třeba rekreační nemovitost, se odvíjí od několika parametrů. Jedná se zejména o vzdálenost od toků a jejich převýšení, údaje z dřívějších měření, sílu toku nebo přítomnost stálých protipovodňových zábran.

Pokud chcete zjistit, v jaké povodňové oblasti se nachází vaše nemovitost, jednoduše se to dozvíte díky online povodňové mapě. Nejčastějším protipovodňovým opatřením jsou ochranné valy či hrazení.

Aktuálně září 2024 Česká republika se potýká s rozsáhlými záplavami, místy dosahujícími úrovně více než stoletých vod. Evakuováno bylo více než dvanáct tisíc lidí. Hrozí i nebezpečí pádu stromů. Podrobné informace o povodňové situaci najdete v mapě výstrah.

Povodňové zóny a pojištění nemovitosti

Pokud chcete chránit svůj majetek proti povodním nebo záplavám, můžete si takřka u každé české pojišťovny sjednat pojištění nemovitosti a domácnosti s krytím i pro případ povodní nebo záplav.

V případě, že se vaše nemovitost nachází ve 2. či 3. povodňové zóně, může být cena za pojistku vyšší. Některé pojišťovny nemovitosti ve 3. povodňové zóně nepojistí vůbec a nemovitosti ve 4. povodňové zóně, která je spojená s vysokou pravděpodobností povodní, nepojistí většina českých pojišťoven.

Čtěte také: Povinnosti majitelů nemovitostí v záplavových oblastech Šternberka

U pojištění nemovitosti mohou být u pojišťoven velké rozdíly, jak v ceně, tak i v pojistných podmínkách. Cenu ovlivňuje i to, do jaké povodňové zóny spadáte. Přepočítejte si nezávazně vaši pojistku a zjistěte, zda nebudete moci platit méně.

Rozdíl mezi povodní a záplavou

Výše jsme zmínili, že pojišťovny dokáží pojistit nemovitost nebo domácnost proti povodním i záplavám. Tyto pojmy se velmi často zaměňují. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Jako povodeň se označuje vylití vody z břehů vodních toků nebo nádrží a následné zaplavení území.

Při záplavě dochází ke stojatému nebo proudícímu zaplavení území, například v důsledku intenzivního a dlouhotrvajícího deště nebo tání sněhu.

Zatímco povodní jsou ohroženy nemovitosti v blízkosti vodních toků, k záplavě může dojít i mimo povodňové zóny, a záplava se tak může se týkat každé nemovitosti.

Čtěte také: Kvalita ovzduší: kritické regiony

Co dělat, když hrozí povodně?

V případě hrozby povodní je klíčové jednat s rozvahou a připravit se na možnou evakuaci. Informujte se na obecním úřadě o záplavových územích a evakuačních trasách. Připravte si evakuační zavazadlo s nezbytnými věcmi, jako jsou potraviny, léky a osobní doklady. Dodržujte pokyny místních úřadů a záchranných složek. Další rady a podrobné informace najdete na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR zde.

Povodňové aktivity a orgány

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

Stupně povodňové aktivity (SPA)

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.).

• První stupeň povodňové aktivity (I.
• Druhý stupeň povodňové aktivity (II.
• Třetí stupeň povodňové aktivity (III. Vyhlašuje se při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření.

Mapy povodňového nebezpečí a rizika

Mapy povodňového nebezpečí a rizika jsou klíčové nástroje pro plánování a řízení ochrany před povodněmi. Charakterizují stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky (povodňové škody) v oblasti rozlivu. Povodňové nebezpečí lze definovat také jako „hrozbu“ události (povodně), která vyvolá např. ztráty na lidských životech, škody na majetku, přírodě a krajině.

Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hodnot charakteristik průběhu povodně. Na mapách nebezpečí je zobrazeno prostorové rozdělení charakteristik průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500).

Mapy povodňového rizika kombinují údaje o ohrožení s informacemi o zranitelnosti objektů v exponovaném území. Na základě zranitelnosti, tj. dostupných informací o využití území, jsou vymezeny třídy ploch, kterým jsou přiřazeny hodnoty tzv. maximálně přijatelného rizika.

tags: #území #ohrožení #povodněmi

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody a životního prostředí – magisterské obory
• Druhy a ceny nerezového odpadu
• Přehled ekologických soutěží
• Přehled mezinárodních smluv o ochraně přírody a krajiny
• Informace o náhradním svozu odpadu