Greenpeace varuje před prolomením těžebních limitů

Tématem dnešního Speciálu jsou územní limity těžby uhlí, které už více než 20 let rozdělují společnost i politiky na absolutní zastánce a neméně zaťaté odpůrce.

Vláda mimo jiné projedná další postup v aktualizaci Státní energetické koncepce. Klíčovým bodem je řešení problematiky teplárenství, které se potýká s klesajícími dodávkami uhlí.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek navrhuje, aby se po roce 2015 mohly těžební společnosti v severních Čechách dohodnout na případné těžbě uhlí za limity s majiteli dotčených pozemků.

Jak poukazují zelení, Kocourkův návrh znamená, že se napříště budou limity řešit již pouze v rámci resortu MPO.

Podle materiálů, které již z Kocourkova úřadu unikly, je zřejmé, že limity těžby jsou jen jedním z kontroverzních bodů jeho koncepce. Na rozdíl od obdobných dokumentů Evropské komise nebo jiných členských zemí EU počítá SEK například jen s velmi malým podílem obnovitelných zdrojů energie, sází extenzivně na klasické uhelné a jaderné zdroje a uvažuje i o obnovení těžby uranu.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Nestíhá totiž řešit účastnické spory o peněžní plnění, kam spadají hlavně spory o platby mezi operátory a jejich zákazníky.

Podle posledních informací, které naznačují, že vláda v demisi Jiřího Rusnoka se chystá udělat černou práci, ke které se více než 20 let neodvážil žádný politický kabinet.

Není vyloučeno, že je chce prolomit a také znovu oprašuje a zdvihá nabídku těžařů na vytvoření společné těžební firmy českého státu a soukromníků.

K tomu dnes prezident Miloš Zeman dodává: "Rozhodnutí o prolomení těžebních limitů by měla učinit až nová vláda s politickým mandátem. Rusnokův kabinet musí připravit podklady."

Musím předeslat, že Radiožurnál dnes oslovil několik zainteresovaných členů vlády v demisi, oslovili jsme je také v uplynulých dnech, oslovili jsme i samotný úřad premiéra Jiřího Rusnoka s nabídkou účasti ve Speciálu o územních limitech, ale nikdo ze současného kabinetu se k této situaci nechtěl vyjádřit.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Věra MASOPUSTOVÁ: O limitech těžby hnědého uhlí rozhodla svým usnesením v roce 1991 vláda Petra Pitharta. Usnesení definuje takzvané odepsané zásoby uhlí, které už se kvůli ochraně životního prostředí nemají těžit. Jedná se o lomy Bílina, ČSA, Nástup a Tušimice.

Těžební limity jsou silným politickým tématem už řadu let a znovu se k nim strany a hnutí vrátily před sněmovními volbami. Takto se k těžebním limitům vyjadřovali v předvolebním Speciálu Martina Veselovského zástupci hnutí ANO a TOP 09.

Romana BOCKOVÁ, hnutí ANO: V programu máme utlumení elektrické energie spalováním uhlí. Můj názor je, že uhlí je velmi cenná chemická surovina, nemělo by se to prostě házet do kotle.

Tomáš TESAŘ, strana TOP 09: My jsme, tuším, jedna z mála politických stran, které kandidují a mají na prolomení limitů přímo napsaný ve svém programu.

Limity před volbami nechtěli prolamovat ani lidovci, ODS by je otevřela jen v případě, kdyby Česko přišlo o energetickou soběstačnost. ČSSD hodlala před volbami limity zachovat v místech, kdyby případná těžba zlikvidovala Horní Jiřetín a Černice. Jediní zastánci pokračování těžby bez podmínek byli komunisté, obávali se vysoké nezaměstnanosti v regionu.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Hnutí ANO svůj postoj po volbách upřesnilo, limity podle jeho experta, poslance Richard Brabce není třeba prolamovat příští jeden až dva roky.

Prolomení limitů označil její místopředseda Miroslav Kalousek za pokus zvrátit polistopadový vývoj v zemi.

Prolomení limitů těžby by naopak uvítal prezident Miloš Zeman. Řekl to během své říjnové návštěvy Ústeckého kraje.

Na prolomení těžebních limitů v současné době tlačí odbory a zaměstnavatelé. Rusnokova vláda o nich zatím ale ještě nejednala.

Milan URBAN, poslanec /ČSSD/, stínový ministr průmyslu a obchodu: Teď nerozumím úplně až vaší otázce, protože prezident dnes dal jasné stanovisko, že to má rozhodnout příští vláda, tak jsem úplně neporozuměl.

Tam je otištěna zpráva, která byla aparátem ministerstva průmyslu a obchodu připravena pro ministra a podle dostupných informací by měla být předložena příští týden na vládě, která směřuje k tomu, aby bylo přijato nějaké rozhodnutí v této oblasti. Tak měla by to vláda udělat?

Po dnešním výroku pana prezidenta Miloše Zemana si myslím, že je na 100 % jasné, že to vláda projednávat nebude.

Já myslím, že to je jasné doporučení a že vláda Jiřího Rusnoka to vyslyší.

Já myslím, že to je názor, který souvisí s tím, že jsme po volbách, je tady vláda v demisi, která by se měla starat o chod země a jestli prezident si myslí, že nemá rozhodovat v některých důležitých věcech, jako je například zrušení toho usnesení o limitech, tak to je vážné stanovisko a myslím si, že vláda ho také jako vážné bude vnímat.

Leo STEINER, regionální politik /KDUČSL/: Tak ta odpověď je celkem jednoduchá, nekývli.

Jsem přesvědčen, že pro drtivou většinu lidovců zejména místních z Ústeckého kraje ano.

Já jsem přesvědčen, že určitě ano, že ty argumenty jsou věcné a de facto neexistuje žádný vážný jiný pádný argument než peníze pro úzkou skupinu lidí.

Milan URBAN, poslanec /ČSSD/, stínový ministr průmyslu a obchodu: To je především vážná věc pro českou energetiku, pro české domácnosti, 3 miliony lidí topí uhlím a když někdo říká, že nechce používat toto uhlí, tak musí říci nějakou alternativu, jinak to jsou jenom promiňte nějaké politické úvahy nebo dokonce bych řekl plky.

Já myslím, že se na to musíme podívat skutečně s rozumem do budoucnosti a nevystavit občany, firmy, nemocnice, školy a tak dále nějakému riziku. Kdo říká, že nechce uhlí, tak zřejmě chce plyn, který přichází z Ruska nebo chce obnovitelné zdroje, které jsou mnohem dražší. Musí k tomu prostě říci b, c, aby ta debata mohla být seriozní. Pokud někdo řekne jenom mediální výrok, tak já myslím, že to pro rozhodnutí vlády, parlamentu, která nakonec má mít klíče k nerostnému bohatství, nestačí.

Leo STEINER, regionální politik /KDUČSL/: Samozřejmě těch možností je spousty. Tak první možnost, která se už částečně aplikuje, je hledat úspory, úspory energetické, je to vlastně i nosné téma Evropské unie a nejenom Evropské unie. Další je samozřejmě efektivita vůbec spalování hnědého uhlí a využívání jiných zdrojů pro energii a tam je velká parketa i pro Ústecký kraj, který díky právě povrchové těžbě má spousty volných ploch více jak 400 kilometrů čtverečních, které by se daly využít právě pro biopaliva, která by ve své podstatě šetrným způsobem dodala energii a současně zaměstnala spoustu lidí, v odborných studiích uvedeno až 2,5 tisíce nových pracovních míst v tomto segmentu.

Zbyšek SOCHOR, ředitel odboru hornictví a stavebnictví na ministerstvu průmyslu a obchodu: Ten plán v podstatě vyšel z dohody nebo z jednání se současnými vlastníky Severní energetické, kteří deklarovali ochotu vzdát se svého většinového podílu ve prospěch státu. Ty energetické efekty, z kterých vycházíme, jsou samozřejmě výhodné jak samozřejmě pro stávajícího vlastníka, tak ale především pro stát, protože je potřeba si uvědomit, že pokud skutečně seriozně a tady to v té debatě už zaznělo, se chceme podívat na využití uhlí, a to především v současné době pro teplárenství a znova připomínám, že problém územních limitů je především problém dolu Československé armády, které prioritně dodává a mělo by dodávat uhlí pro teplárenství, to znamená, nemůžeme se zde bavit, že to lze nahradit jiným, jiným typem ...

To, co je otištěno, ty 3 stránky textu, který měl být připraven pro jednání vlády a pro ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialu. To je autentický materiál?

Já myslím, že ten materiál zcela vystihuje tu podstatu.

To znamená, to je materiál, který připravili lidé z ministerstva průmyslu a obchodu?

Ano.

Záleží na rozhodnutí vlády, zda bude chtít tento materiál projednávat.

Materiál je v tuto chvíli připraven, to znamená, jsou tam samozřejmě popsány výhody, které by případně mohl vznik tohoto těžebního podniku s majoritou státu přinést, to znamená, jak pro stát, tak pro region. A je skutečně rozhodnutí, zda současná vláda se tím bude chtít zabývat.

Když se dívám na hospodářské výsledky Severočeské energetické za minulý rok, tak tam je obrat zhruba ve výši 4 miliard korun, zisk někde na úrovni 700 milionů korun. Z jakého důvodu majitelé takto ziskové společnosti chtějí nabídnout státu většinový podíl?

Domnívám se, že to je především z toho důvodu, že stávající vlastníci v té majetkové struktuře tak, jak je společnost rozložena, by velmi obtížně hledali podporu jak u státu, tak u /nesrozumitelné/ v kraji, to znamená, to, po čem se v kraji volá, je především větší možnost rozdělení zisku této společnosti v kraji, rozhodování o tom, jak uhlí bude využito, a to lze jedině v případě, že stát bude tím garantem, tím většinovým vlastníkem.

Severní energetická je vlastněna ze 40 % Pavlem Tykačem, ze 30 % Janem Dienstlem a ze 30 % Tomášem Fohlerem. Tak co je v nepořádku s touto vlastnickou strukturou tak, aby firma dál mohla fungovat a těžit uhlí v lomu Československé armády?

Především si myslím, že je problém s vypořádáním střetu zájmů, které jsou pro budoucí těžbu nezbytné.

Kde je v této oblasti střet zájmů, který je možno vyřešit tím, že vstoupí většinově jako vlastník do této společnosti stát?

Většinový vstup vlastníka do této společnosti by byl projevem zájmu státu na budoucí těžbě a na zajištění dostatečného množství paliva ...

Aktualizace Státní energetické koncepce je výrazným krokem vpřed k nízkoemisní a bezpečné energetice, která splňuje požadavky pro energetiku 21. století. Počítá se snížením energetické náročnosti české ekonomiky o 70 % do roku 2050. Zároveň dojde ke snížení emisí CO2 o více než 50 % a také k výraznému snížení emisí dalších zdraví škodlivých plynů NOx a SO2.

Není správné redukovat aktualizaci Státní energetické koncepce pouze na otázku prolomení těžebních limitů, jak to činí environmentální organizace. Aktualizace je mnohem komplexnější a týká se jak zdrojové základny, tak energetických sítí, životního prostředí a vzdělávání.

Aktualizace skutečně označuje těžební limity za nesystémový prvek, který by měl být zrušen. Nicméně zrušení těžebních limitů v žádném případě neznamená automatické zahájení těžby.

Stále platí ustanovení horního zákona a další legislativy, že těžbu je možné zahájit, pokud se těžebním společnostem podaří vyřešit střet zájmů s obyvateli obcí.

Veřejné diskusi o energetické koncepci se MPO v žádném případě nebrání. Návrh aktualizace byl veřejně prezentován na tiskové konferenci a zpřístupněn na webových stránkách www.mpo.cz. MPO průběžně přijímá podněty od veřejnosti a jeho odborníci aktivně vystupují na seminářích a konferencích s touto tématikou.

Pokud by se vytěžily a spálily všechny zásoby pod Horním Jiřetínem nebo v těsném sousedství Litvínova, škody na lidském zdraví by kvůli exhalacím v ovzduší dosáhly 374,8 miliardy korun.

"Veřejnost i odborníci spojují otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství.

"Naše studie není normativní - neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat. Pouze popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu.

tags: #greenpeace #prolomeni #tezebnich #limitu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Více o vestavných koších
• Kovové obaly a recyklace
• Environmentální význam lesa
• Průvodce financováním
• Vývoj klimatu v Jihomoravském kraji