Územní systém ekologické stability, cyklostezky a projektování

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a JUDr.

Návrh na zrušení opatření obecné povahy

Navrhovatel se v návrhu na zrušení opatření obecné povahy podaném v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení Územního plánu Modlany, vydaného usnesením zastupitelstva obce Modlany č. 4/5/2022 na zasedání č. 5 konaném dne 21. 9. 2022.

Pokud by soud neshledal důvody pro zrušení územního plánu v celém rozsahu, pak eventuelním petitem navrhoval zrušení předmětného územního plánu v části týkající se pozemků navrhovatele parc. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. X.

Navrhovatel konstatoval, že je vlastníkem pozemků parc. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. X.

Na uvedených pozemcích navrhovatele byly dle původního územního plánu platného do 6. 10. 2022 vymezeny plochy Z1/R31 a Z1/R28 sloužící pro rekreační využití.

Čtěte také: Územní plánování a ÚSES

Uvedené plochy měly sloužit především ke zbudování veřejných i soukromých sportovišť s travnatým nebo vsakujícím povrchem, k využití jako plochy veřejných prostranství, nebo plochy dopravní a technické infrastruktury.

Přípustné využití u těchto ploch bylo pro sportoviště s umělým povrchem, doplňkové stavby ke sportovištím (tribuny, šatny, sociální zařízení, občerstvení) o maximální zastavěné ploše 150 m2.

Navrhovatel uvedl, že v souladu s původním územním plánem již od roku 2018 plánoval na předmětných pozemcích vybudovat „Aktivní volnočasový park Modlany“.

Záměr měl představovat komplexní sportovní, volnočasové a rekreační centrum, které mělo sloužit k využití široké veřejnosti nejen z obce Modlany.

V rámci záměru měla vzniknout venkovní umělá i zatravněná hřiště, tréninková louka, případně v rámci navazujících etap také venkovní minizoo, naučná stezka pro děti apod.

Čtěte také: Definice a význam ÚSES v ČR

Nový územní plán vymezuje funkční vymezení předmětných pozemků jako plochy NZ, plocha zemědělská.

Dále je na pozemcích vymezena plocha změny v krajině K14, v níž je přes celou šířku pozemků parc. č. XA a XC v k. ú. X vymezen lokální biokoridor LBK8.

Dle nového územního plánu lze předmětné pozemky využít jako plochy orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad, krajinné zeleně a lze na ně umístit pouze stavby a zařízení pro zemědělství a související stavby technické infrastruktury.

Navrhovatel brojil proti návrhu nového územního plánu včasnými připomínkami a po veřejném projednání uplatnil proti novému územnímu plánu včasné námitky.

Navrhovatel trval na tom, že novým územním plánem bylo zasaženo do jeho vlastnického práva.

Čtěte také: Udržitelnost krajiny skrze ÚSES

Zdůraznil, že pozemky nesloužily nikdy k zemědělským účelům, neboť sloužily v minulosti k rekultivaci jako ovocné sady.

V době přijetí nového územního plánu byly sady již dožité.

Navrhovatel trval na tom, že pokud se má jednat o zásah do vlastnického práva v mezích spravedlivé míry, musí být takový zásah činěn pouze v nezbytně nutné míře, nejšetrnějším z možných způsobů, nediskriminačním způsobem a s vyloučením jakékoliv libovůle.

Tyto limity dle jeho názoru v daném případě nebyly naplněny.

Nový územní plán nedůvodně vymezuje funkční využití navrhovatelových pozemků v rozporu s účelovým využitím, ke kterému dosud sloužily.

Dle navrhovatele mohlo dojít k naplnění sledovaného cíle i šetrnějším způsobem.

Odpůrce v důsledku nepřihlédnutí ke stávajícímu využití předmětných pozemků při tvorbě územního plánu hrubě zasáhl do legitimního očekávání navrhovatele.

Navrhovatel trval na tom, že v důsledku změny způsobu využití jeho pozemků došlo k zásahu do jeho vlastnického práva, neboť na svých pozemcích nemůže realizovat jakýkoliv stavební záměr, který nesouvisí s obhospodařováním zemědělských pozemků.

Přijetí nového územního plánu má tedy pro navrhovatele prakticky stejné důsledky jako jejich vyvlastnění.

Odpůrce přitom nemusel dle navrhovatele přistoupit k vyjmutí celé plochy pozemků navrhovatele ze zastavitelného území.

Dle navrhovatele naplnění sledovaných cílů bylo možné dosáhnout šetrněji jinými prostředky se současným zachováním možnosti navrhovatele zbudovat na jeho pozemcích plánovaný záměr.

Jako hlavní důvod vymezení pozemků navrhovatele jako zemědělských ploch uvedl odpůrce v odůvodnění nového územního plánu skutečnost, že část pozemků se nachází v II. třídě ochrany dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“).

Tato skutečnost však dle navrhovatele neodůvodňuje vynětí celé plochy předmětných pozemků ze zastavitelného území.

Pozemek parc. č. XA v k. ú. X, na němž byla původně vymezena plocha k rekreaci Z1/R31, je zařazen zčásti do IV. třídy ochrany.

Špatná kvalita pozemků je dána především důlní činností, která probíhala v minulosti v blízkosti Modlan.

Navrhovatel hodlal svým záměrem dopomoci revitalizaci dané krajiny.

Navrhovatel rovněž trval na tom, že možnosti a limity využití pozemků s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu měly být předmětem posouzení orgánem ochrany zemědělského půdního fondu v případném řízení o udělení souhlasu o odnětí ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Dle navrhovatele s ohledem na nízké procento zastavěné plochy nelze vyloučit, že by záměr byl povolen.

Navrhovatel trval na tom, že odpůrce není oprávněn presumovat, zda by byly případné podmínky odnětí půdy naplněny a na základě toho činit rozhodnutí o regulaci území územním plánem.

Takové posouzení může provést dle navrhovatele pouze orgán ochrany zemědělského půdního fondu v režimu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Navrhovatel trval na tom, že z projektové dokumentace zamýšleného záměru vyplývá, že značná část pozemků v části, která se nachází v II. stupni ochrany zemědělského půdního fondu, by nebyla případnou realizací záměru dotčena a byla by ponechána jako volná plocha nebo jako volná tréninková plocha.

Realizace záměru by dle navrhovatele nemusela vyloučit budoucí možné využití pozemků k zemědělským účelům v části, ve které by se záměr pozemků nedotýkal.

Navrhovatel zdůraznil, že v důsledku úpravy obsažené v novém územním plánu nelze záměr realizovat ani na části pozemků zařazené do IV. třídy ochrany zemědělského půdního fondu, přestože jejich blokace k využití k čistě zemědělským účelům není nezbytná.

Navrhovatel rovněž podotkl, že z hlavního výkresu nového územního plánu vyplývá, že na řešeném území se nachází značné množství zemědělských pozemků v různé kvalitě, včetně pozemků I.

Navrhovatel rovněž trval na tom, že důvodem pro změnu využití jeho pozemků nemůže být ani ochrana výhradního ložiska.

Limity výstavby v souvislosti s výskytem výhradního ložiska by opět posuzoval k tomu příslušný orgán - báňský úřad.

Odpůrce k tomu dle navrhovatele není kompetentní.

Navrhovatel si pro svůj záměr nechal v roce 2019 zpracovat báňský znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že předmětné pozemky byly po detailním posouzení hodnoceny jako způsobilé k realizaci záměru.

V předmětném území se dobývalo v letech 1890-1961 a ke konsolidaci případného staveniště tak došlo již více než 4x.

Ve vztahu ke zřízení lokálního biokoridoru navrhovatel uvedl, že jeho zřízení považuje za nezákonné.

I pokud by byl lokální biokoridor vymezen v souladu se zákonem, pak jeho existence nezakládá nemožnost na pozemcích navrhovatele realizovat stavební činnost.

Navrhovatel trval na tom, že veškeré prvky Územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“), které nový územní plán nově vymezuje, jsou nezákonné.

Navrhovatel poukázal na skutečnost, že přes jeho pozemky nikdy regionální ani lokální biokoridor veden nebyl.

Situace v území je dle jeho názoru neměnná a nevznikla tedy potřeba založit nové prvky ÚSES.

Rovněž zdůraznil, že k založení nových prvků ÚSES musí dojít v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „zákon o ochraně přírody“).

Poukázal na skutečnost, že v novém územním plánu je ÚSES vymezen na základě následujících podkladů: Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Teplice, Územní plán sídelního útvaru Modlany (původní územní plán), územně plánovací dokumentace sousedních obcí pro účely koordinace návrhu ÚSES a terénní průzkum zpracovatele územního plánu.

tags: #uzemni #system #ekologicke #stability #cyklostezka #projektovani

Oblíbené příspěvky:

• OPŽP: Cíle a priority
• Likvidace odpadu v Kunštátě
• Strategie udržitelného rozvoje Klatov
• Informace z Nového Boru a okolí
• Důraz na třídění odpadu v obcích