Názory Václava Klause na ekologické problémy jsou všeobecně známé a jsou asi tak to jediné, co ještě dokáže české environmentalistické kruhy probudit ze samolibého uspokojení nad tím, že jejich myšlenky jsou dnes takřka hybnou silou světa.
Je potřeba říct, že Klaus se nepouští do polemiky s ekologií jako vědou. Místo toho se zaměřuje na kritiku environmentalismu.
Tyto dva pojmy je potřeba důrazně odlišovat, přestože se mnozí environmentalisté rozdíly mezi těmito dvěma slovy snaží spíš stírat. Ekolog je samozřejmě vědec, který má svoje závěry podložené výzkumem (což nutně neznamená, že jde o závěry správné).
Environmentalista však vychází z mnohem hlubších filozofických premis - z nedůvěry v lidský rozum, v lidskou schopnost racionálního jednání, z myšlenky podřízení člověka přírodě a z myšlenek o lidské přirozené zkaženosti.
Podle ekologistů je člověk jakýmsi omylem přírody, bastardem, který se přírodě vymkl z rukou, a teď působí jako ta nejhorší ničivá síla planety.
Čtěte také: Ekologické názory Václava Klause
Během dvaceti pěti let vyhráli anketu o antiekologický výrok Zelená perla nejčastěji Václav Klaus a Andrej Babiš. Anketa vznikla v roce 1995 oddělením od ankety o antiekologický čin Ropák, kterého za rok 1992 poprvé získal Július Binder za podporu výstavby vodního díla Gabčíkovo.
Václav Klaus získal Zelenu perlu za roky 1995, 2005 a 2007 a Andrej Babiš za roky 2013 a 2019.
„Václav Klaus jako předseda české vlády svým výrokem hned v prvním ročníku ankety v roce 1995 o tom, že ekologie není věda, ale ideologie, prokázal vysoce přezíravý vztah k jiným vědním oborům, než je ekonomie.
Anketa Zelená perla vznikla v roce 1995 z potřeby oddělit aktivní antiekologické činy, za které se od roku 1992 uděloval titul Ropák (s odkazem na film Jana Svěráka z roku 1988 s názvem Ropáci), od výroků, které cíleně pomlouvají, znevažují či zlehčují ochranu životního prostředí i samotné jeho ochránce.
Anketa o antiekologický výrok se první dva ročníky nazývala o nejpitomější výrok z oblasti životního prostředí, než svůj název změnila na současný.
Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause
Klausův pohled na otázky změny klimatu a ochrany přírody by se dal shrnout do věty, kterou pronesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny v únoru 2007: „Žádné ničení planety nevidím. Nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.“
Právě na ideologických, nikoli vědeckých základech vždy stavěl své odsudky vůči obraně planety před negativními následky lidské činnosti. Jakýkoliv pokus o koordinovaný postup totiž Klaus považuje za omezování lidské svobody, především jeho odvěké mantry - svobodného trhu.
„Při diskusi o podnebí nejsme svědky střetu názorů na životní prostředí, ale střetu názorů na lidskou svobodu,“ napsal prezident v odpovědi americkým kongresmanům, kteří ho v březnu 2007 požádali o jeho stanovisko k problematice.
Celosvětové snahy bojovat proti změnám klimatu prezident označuje za „zbytečné plýtvání zdrojů“ a zpravidla je připodobňuje k novodobému komunismu.
„Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciózního environmentalismu. Tato ideologie hlásá, že jí jde o ochranu Země a přírody, a pod tímto sloganem - podobně jako kdysi marxisté - chce nahradit svobodný a spontánní vývoj lidstva určitým druhem centrálního (nyní globálního) plánování celého světa,“ tvrdí český prezident.
Čtěte také: Václav Klaus ml. a globální oteplování
Globální oteplování způsobené lidmi je podle něj „nesmyslná fikce“ a oxid uhličitý není primární příčinou změny klimatu.
„Jsem naprosto přesvědčen, že ono velmi malé globální oteplení, které zažíváme, je důsledkem přirozených příčin. Je to periodický jev v dějinách Země. Úloha člověka je velmi malá, téměř zanedbatelná,“ řekl v rozhovoru pro americký server FoxNews.com v roce 2009.
Proti knize Modrá, nikoli zelená planeta, se okamžitě vyrojil bezpočet komentářů ze strany profesionálních ekologistů. Jejich reakce se jen málokdy zmohly na něco víc, než na pokusy o povýšené zesměšňování a hraný údiv nad tím, jak si někdo může vůbec dovolit zpochybňovat dogmata o lidské účasti na globálním oteplování.
Ačkoliv se Klaus v mezinárodních konzervativních kruzích díky těmto kontroverzním názorům těšil značnému obdivu, od vrcholných státníků se dočkal spíš opatrného krčení ramen a chladného přijetí při neoficiálních cestách.
Stalo se tak kupříkladu v létě 2011 v Austrálii, kam přijel přednášet svůj pohled na klimatickou debatu. Setkání s Klausem tehdy podle tamních médií odmítli jak předsedkyně australské vlády Julie Gillardová, tak premiér státu Viktorie Ted Baillieu nebo předseda vlády Západní Austrálie Colin Barnett.
tags: #vaclav #klaus #ekologie #názory