Valašské muzeum v přírodě: Živá historie Valašska

Valašské muzeum v přírodě je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě. Historie „živého muzea“ v Rožnově pod Radhoštěm sahá do roku 1925, kdy se návštěvníkům poprvé otevřely brány Dřevěného městečka. Valašské muzeum v přírodě se nachází v Rožnově pod Radhoštěm, okres Vsetín, ve Zlínském kraji. Prakticky jde o srdce Valašska respektive o jedno z valašských srdcí, protože takto můžeme označit i jiná města a obce. Jde o krásný kout Beskyd, které samy o sobě skrývají hodně lákadel. Valašské muzeum v přírodě je typickým představitelem všeho toho pestrého, co bylo zmíněno na začátku. Vězte, že tady se nudit nebudete a můžete mít přitom prima rodinný výlet.

Valašské muzeum v přírodě je oficiálně součástí Národního muzea v přírodě České republiky a rovněž je největším muzeem v přírodě v ČR. A ještě jedna důležitá zajímavost na úvod. Rožnovský skanzen, jak se taky Valašskému muzeu v přírodě říká, má bohaté sbírky národopisného charakteru, objekty lidové architektury a technického stavitelství, sbírky lidové kultury oblastí Valašska, Těšínského Slezska a Moravského Valašska. Krásně se zde snoubí folklor, zvyky, tradice, rukodělné práce.

Pro návštěvníky jsou zde připravené opravdové ukázky života a práce na Valašsku v 19. století. Můžete zažít nevšední den a vidět při práci kováře, mlynáře, vodní i větrný mlýn, tesaře, tkadlenu, sedláka, ale třeba i husopasku nebo pana učitele. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století. Typickou valašskou přírodu využívá i Valašské muzeum v přírodě, které je tvořeno souborem dřevěných lidových staveb. V prostředí městského parku můžete navštívit Dřevěné městečko a na přilehlé stráni vás okouzlí Valašská dědina a Mlýnská dolina. Na políčkách Valašské dědiny se pěstují tradiční plodiny, obyvatelé chovají drůbež a dobytek. Valašské muzeum je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě. Vzniklo v roce 1925 a ročně jej navštíví více než půl milionu návštěvníků, využívajících služeb průvodců, kteří podávají výklad ve čtyřech jazycích. Lidové umění dalo základ bohaté kulturní tradici, ve které dnes pokračují národopisné soubory, hudební tělesa, pěvecké sbory a výtvarní umělci.

Historie Vzniku Muzea

V Rožnově pod Radhoštěm vzniklo r. 1925 přičiněním bratrů Jaroňků Valašské muzeum v přírodě, které dokumentuje lidové stavitelství obrovského regionu Moravskoslezských Beskyd a okolí a současně dokládá, jak je obtížné v kterékoli době prosadit odvážnou a pokrokovou myšlenku. Dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším místům v Česku. Na začátku všeho stál Bohumír Jaroněk (22. 6. 1866 Zlín - 18. 1. 1933). Tento muž absolvoval nejdříve reálku v Novém Jičíně, pak Státní odbornou školu pro uměleckořemeslné zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. První zkušenosti s uměním získal v l. 1889-1896 v ateliéru v Pešti. V roce 1894 začal malovat akvarely. Stal se malířem a dřevorytcem krajinných krás Valašska, námětově čerpal především ze Štramberska a Rožnovska. Hodně cestoval a vedl si cestovní deník (Dubrovník, Káhira, Paříž, Budapešť, Mnichov). Klíčovým okamžikem jeho života se stal rok 1895, kdy navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, kde mj. stála "výstavní dědina" a v ní valašská osada, kterou navrhl architekt Dušan Jurkovič.

Spory mezi oběma sourozenci urovnávala jejich sestra Julie. A tak přichází rok 1908, kdy se rozhořel na stránkách místních novin na Valašsku (jmenovaly se Palacký, Pozor a Lubina) ostrý spor, který rozvířil Bohumír Jaroněk. Hodlal zachránit před demolicí rožnovskou radnici, kostel ve Velkých Karlovicích a kostel sv. Trojice ve Valašském Meziříčí. Sami rožnovští radní svoji radnici označovali za "starou chajdu" a o lidových stavbách mluví jako o "jednoduchých". Avšak Jaroněk kromě záchrany objektu jde dál a navrhuje v místnosti radnice zřídit "rožnovskou jizbu" a vybavit ji patřičným inventářem, nabádá k založení muzejního spolku a formuluje obsah sbírek (kroje, čepce, plachty, nářadí, keramika, křesadla, vyobrazení chalup). Navrhuje okolo radnice postavit zahradu a v ní usadit včelín.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

R. 1909 se oba bratři stěhují do Rožnova. Založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu. Mezitím se podařilo Eduardu Domluvilovi jakožto okresnímu konzervátorovi zasáhnout osobně až ve Vídni u Centrální komise pro zachování památek. Nakonec se radnice ani oba kostely nebouraly. R. 1911 oba bratři stojí při založení muzejního spolku v Rožnově a dávají si za cíl vybudování muzea v přírodě. Spolek zájmu hbitě využil a poslal žádost o subvenci na koupi stavebního místa, kterou kupodivu docela rychle v l. 1913-14 dostal vyplacenu. Podmínkou ale bylo, že radnice zůstane na náměstí.

Po skončení války radnici zabrala vojenská posádka a část sbírkových předmětů byla zničena nebo rozkradena. Město radnici spolku nevydalo ani tehdy, když se vojáci odstěhovali. Nakonec 15. 4. 1924 se na schůzi spolku dohodl postup: prodá se pozemek pod radnicí a ze získaných peněz bude hrazeno rozebrání, převezení a opětovné postavení radnice na novém místě v parku. V létě 1925 chtěli místní pořádat oslavu Valašského roku v Rožnově v nově vybudovaném muzeu v přírodě. 5. dubna 1925 se sešla komise složená ze členů městské rady, muzejního spolku a přípravného výboru Valašského roku, aby vybrala místo pro nové postavení radnice. Stal se jím městský park nedaleko dnešního tenisového hřiště. Splnil se sen bratří Jaroňků, i když stále část místních obyvatel záměr nechápala. Bratři ovšem předběhli dobu, uvědomíme-li si, že další podobná muzea začala vznikat v Československu až o 50 let později.

Když r. 1933 umírá Bohumír Jaroněk, právě se dostavovala kopie fojtství z Velkých Karlovic. Za II. světové války tesaři postavili dřevěný kostel podle zachovaných plánů, podle nichž byl původně postaven svatostánek ve Větřkovicích u Příbora. Ten vyhořel roku 1878. Tak skončila první etapa budování muzea. Vzniklý areál dnes návštěvníci znají pod pojmem Dřevěné městečko. A proč se vlastně muzeím v přírodě někdy říká skanzeny? Tento název přivezl ze své cesty po Skandinávii Alois Jaroněk, kde navštívil mj. Skansen, muzeum pod otevřeným nebem nedaleko centra Stockholmu na ostrově Djurgarden. Nejen do češtiny, ale i do jiných jazyků potom slovo skanzen vešlo poněkud nesprávně jako synonymum pro muzeum v přírodě. V 50. letech 20. století vzniká projekt Valašské dědiny, která pak na kopci zvaném místně Stráň byla postavena v 60. letech. Čítá 40 objektů. Patrně nejnáročnější byla výstavba třetího areálu - Mlýnské doliny, která byla otevřena roku 1982.

Valašsko

Vzhledem k tomu, že muzeum nese název "Valašské", je třeba vysvětlit, kdo vlastně Valaši jsou a kde Valašsko leží. Pokud kdokoli očekává přesné definice pojmů, bude zklamán. Navíc existují dvě teorie k vysvětlení faktu, kde se Valaši v dějinách objevili.

Teorie první: ve 14. až 17. století přicházeli na východní Moravu do dosud neosídlených hor lidé, o jejichž původu se vlastně moc neví. Mohli to být buď Rusíni nebo Rumuni z oblasti dnešního Rumunska. Východní Morava se stala poslední zemí, kterou tito horalé při tzv. valašské kolonizaci osídlili. Přidali se mírumilovně k dosavadním obyvatelům nížin, osídlili především horské oblasti, zejména proto, že se v horách dobře vyznali a přinesli nový typ hospodaření na salaších. S sebou hnali ovce, z jejich mléka vyráběli chutný sýr a také do místního dialektu přidali svá slova označující hospodaření v horách, např. slovo brynza. V létě žili v kopcích, v zimě se i s dobytkem sestěhovali do níže položených míst. S původním obyvatelstvem splynuli, ale měli mezi nimi natolik výrazný vliv, že velké území získalo po nich pojmenování Valašsko.

Čtěte také: Historie Valašského muzea

Teorie druhá: obyvatelé hor východní Moravy byli "Valachy" odjakživa, žádná velká kolonizace se neuskutečnila. Jen poměrně malá část nových osadníků přišla ze slovenských hor. Původně slovo označovalo významný keltský kmen Volků, ze kterého se transformovalo slovo vlach. Tím pak ve středověku středoevropští Slované označovali obyvatele románských oblastí, např. dnešní Itálie. Samotné slovo valach vzniklo v maďarském prostředí vložením prvního „a" mezi dvě souhlásky, což je u maďarštiny běžné. Slované pak rozlišili, že Ital byl Vlach a Rumun Valach. A protože z Rumunska se šířila znalost pastevectví, začalo se pastevcům říkat valaši. Valach bylo synonymum pro pastevce, nikoli pro přistěhovalce z Rumunska. Konec druhé teorie.

Valaši v dějinách zaznamenali několikrát nesmazatelnou stopu. Během třicetileté války nemohli strpět Valdštejnovu zradu na Moravanech a neustále proti němu vedli povstání. Albrecht z Valdštejna byl totiž majitelem Vsetína. R. 1644 jich bylo na 200 ve Vsetíně popraveno. Celkem třikrát sem vpadli Turci. Při třetí "návštěvě" očekával velitel zemské obrany Ludvík de Souches (r. 1645 ubránil Brno proti Švédům) vpád přes Vlárský průsmyk, ale početné turecké vojsko přišlo přes Starý Hrozenkov, kde je čekala se zbraní hrstka 200 Valachů, kteří statečně při boji do jednoho padli. Turci pak plenili po celé Moravě.

Samozřejmě, že neexistují přesné hranice Valašska, ale obecně se za Valašsko považuje krajina v okolí měst Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín, Valašské Meziříčí, Vizovice, Valašské Klobouky. Za přechodná území se považují Zlínsko, Luhačovické Zálesí, Hostýnské Záhoří, severní úpatí Moravskoslezských Beskyd a další místa. Neexistuje národnost Valach, ale za Valacha se považuje obecně ten, kdo se jím cítí být. Mnoho osobností veřejného a kulturního života se za Valachy považuje.

Stručný popis některých objektů v muzeu

Dřevěné městečko

• Vstupní budova - Sušák: Historie Sušáku je známa od poloviny 19. století. Sloužil k textilní výrobě a zejména úpravě plátna před rozvozem. Dnes jsou v objektu soustředěny od r. 2005 pokladny pro všechny areály muzea, prodejny suvenýrů, expozice o minulosti Rožnova. V budově jsou také sály pro pořádání výstav a konferencí.
• Kostel sv. Anny z Větřkovic: Volná rekonstrukce předlohy dřevěného kostela z Větřkovic u Příbora, který byl postaven v 17. století a shořel roku 1887. Plány na výstavbu byly naštěstí zachovány a dary rožnovských občanů umožnily provést kopii stavby přes nepřízeň období II. světové války. Stavba byla budována z trámků krytých vnějším pláštěm. Slohově kostel reprezentuje doznívající gotiku, je to jednolodní stavba se zděnou sakristií přistavěnou na severní straně objektu.
• Valašský Slavín: Čestné pohřebiště významných valašských osobností. První osobností, které se dostalo cti, že její zpopelněné ostatky byly u kostela sv. Anny na Valašském Slavíně uloženy, byl muzikant Janek Pelár z Pržna.
• Billův měšťanský dům: Dřevěný městský dům, který ještě do konce 19. století byl běžný na valašských náměstích. Pochází z roku 1750, tedy z období vrcholného baroka, ale slohově nese znaky renesance. Byl přenesen z rožnovského náměstí r. 1924. Zde dříve sloužil jako obytná a hospodářská budova, kterou její majitel v době, kdy Rožnov fungoval jako klimatické lázně (s léčebnými účinky pití žinčice), v prvním patře pronajímal lázeňským hostům. Hostem v domě se tak r. 1883 stal Johann Gregor Mendel.
• Rožnovská radnice: Poschoďová roubená stavba z r. 1770 byla jako první objekt muzea přenesena z rožnovského náměstí do parku r. 1925. Dříve se v ní scházela městská rada, a jedenkrát měsíčně také společná schůze, "hromada" všech v Rožnově usedlých měšťanů. Uvnitř byly také další místnosti, například pro písaře nebo pro úředníky rakouského správního aparátu. Radnice prošla r. 2009 velkou rekonstrukcí, takže dnes je v budově umístěna expozice obchodu se smíšeným zbožím, expozice staré pošty a jsou tu také "prese" - hevery, jimiž se zdvihaly valašské dřevěnice, bylo-li třeba vyměnit spodní shnilé trámy.
• Hostinec U Vašků: Měšťanský poschoďový dům s velkým srubem pohostinské místnosti je nejstarší roubenou stavbou na Moravě. Její majitel byl měšťan s 5 hektary polností a kromě pohostinství byl i řezníkem. Kdysi se v hospodě slavily svatby, křty, pohřby (ano - slavily, protože smutek drželi jen nejbližší pozůstalí), docházelo tu k rázovitým scénám a místní měli očíslované svoje stoly.
• Kuželna: Hraní kuželek patřilo k oblíbeným zábavám našich předků. V Dřevěném městečku byla postavena kopie kuželny z Ústí u Vsetína, která na původním místě sloužila svému účelu jen krátce. Ke svému "sportovnímu" účelu se vrátil po rekonstrukci v r. 2005.
• Hospoda Na posledním groši: Název hospody použil Dušan Jurkovič na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 v Praze. Mezi valašskými chalupami tam tehdy figurovala dřevěná hospoda, kde hrála legendární Perálova muzika a odkud někteří návštěvníci výstavy prý nechtěli odcházet. Když v roce 1969 ukončila svoji existenci poslední roubená stavba na rožnovském náměstí - Žingorova chalupa, rozhodli se správci muzea, že postaví v Dřevěném městečku její kopii (chalupu z náměstí přenést pro její značnou zchátralost nebylo možné) a že do ní umístí hospodu s použitím Jurkovičova názvu. Budova byla uvedena do provozu r. 1974.

Praktické Informace Pro Návštěvníky

Návštěva Valašského muzea v přírodě chce svůj čas. V žádném případě nikam nespěchejte a plně si vše užijte. Dřevěné městečko je nejstarší částí celého areálu. Postupně sem byly přemístěny historické domy z rožnovského náměstí. Uvidíte rovněž fojtství či dřevěný kostelík svaté Anny. Mlýnská dolina vám ukáže funkční technické stavby. Valašská dědina je nejrozsáhlejší částí skanzenu. Obsahuje okolo 70 staveb. Prohlédnete si hospodářské budovy, salaše, stáje, kovárnu, větrný mlýn a součástí je rovněž chov původního valašského plemene ovcí.

Valašské muzeum v přírodě nemusíte nijak složitě hledat. Rozkládá se jen kousek od městského centra Rožnova pod Radhoštěm a vidět je už z dálky. V areálu skanzenu najdete dostatek příležitostí k občerstvení a odpočinku a věřte, že fotografové si opravdu přijdou na své. Klidně tu prožijete tři hodiny a ani nemrknete. Pokud se moc neunavíte či si naplánujete aspoň víkendový pobyt, tak se pak vypravte na nedaleký vrchol Radhošť (1 129 m n. m.) a po hřebeni se projděte až na ony pověstné Pustevny. Celkově si odnesete v srdci mnoho zážitků a vjemů.

Čtěte také: Zábava pro děti: Valašské muzeum v Rožnově

Zaparkovat lze na placeném parkovišti vedle skanzenu. Při prohlídce areálu určitě ochutnáte výbornou valašskou kyselicu, čaj od babičky, ovčí sýr, uzenou klobásu či opojnou medovinu.

Služby

• Rezervace: možná
• Platba kartou: ano
• Fotografování, filmování: ano
• Přístup psa do areálů za poplatek (podmínkou je vodítko a náhubek). Zákaz vstupu pouze do budov a na Valašský Slavín u kostela v Dřevěném městečku.
• Sociální zařízení: ano
• Prodej: Pamětní medaile, Reklamní zápalky, Knihy o Valašsku, CD, DVD a videokazety, Upomínkové předměty - Emil Zátopek, Aktivity duchovních, Keramika, Modrotisk, Proutěné výrobky, Slivovice, Výrobky ze dřeva atd.
• Občerstvení: restaurace s tradičními pokrmy
• Pronájem prostor: Janíkova stodola, Komorní amfiteátr, Velký amfiteátr, Konferenční sál - Sušák
• Svatební obřad: předem kontaktujte muzeum pro více informací
• Úschovna: ano
• Šatna: ano
• Kouření: přísný zákaz
• Služby cyklistům: úschovna kol, nabíjecí stanice pro elektrokola

Dostupnost

• Vzdálenost vzdušnou čarou: 600 m SV směrem z centra Rožnova p.R.
• Vlakem: vlaková stanice Rožnov pod Radhoštěm cca 1,5 km
• Autobusem: autobusová zastávka rest. Rožnov U Eroplánu cca 700 m, nádraží cca 1,5 km
• Pěšky: červeně značená TZ z centra podél nábřeží Bečvy
• Na kole: dálková cyklotrasa č. 6260 Bečva
• Autem: městem prochází mezinárodní silnice E442 (Karlovy Vary - Liberec - Olomouc - Žilina (SR), příjezd povolen až k místu. Placené parkování pro návštěvníky u Mlýnské doliny.

Tipy na Výlety v Okolí

Centrum města láká k zastavení a posezení v restauracích či kavárnách. Celé město a okolí si můžete prohlédnout z Jurkovičovy rozhledny, ke které se dostanete krátkou vycházkou z parkoviště Valašského muzea po zelené turistické značce. Byla nově postavena v roce 2012 podle původních více než sto let starých nákresů Dušana Samo Jurkoviče. Díky své poloze je město vyhledáváno turisty, kteří zde najdou dobré zázemí.

K nejvíce navštěvovaným lokalitám v okolí Rožnova pod Radhoštěm patří Pustevny a hora Radhošť. Od nultého kilometru v Rožnově vedou do těchto míst značené turistické trasy. Na vrcholu Radhoště se nachází kamenná kaple s dřevěnou zvonicí, kterou obyvatelé Valašska vybudovali v 19. století. Zasvěcena je svatému Cyrilu a Metodějovi.

Další tipy na výlety:

• Toužíte po adrenalinových zážitcích? Zajeďte si do Gibon parku v Rožnově pod Radhoštěm.
• Na vrcholu Velkého Javorníku, který je svou výškou 918 m n. m.
• I z malé rozhledny se dá pohlížet do krajiny. Přesvědčíte se o tom v Zašové na Vsetínsku.
• Koupaliště, které k čištění vody vůbec nepotřebuje chemii, můžete navštívit v obci Prostřední Bečva v okrese Vsetín.
• Pustevny jsou jedním z turisticky nejatraktivnějších míst Beskyd. Areál, který byl vyhlášen v 90. letech.
• Jestli máte rádi chůzi mezi stromy a krajinu Beskyd, můžete si zajet do Trojanovic nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm.
• Severně od Velkých Karlovic na východní Moravě se nachází hora Soláň (861 m n. m.), součást Vsetínských vrchů.
• Aquapark s bazény a vodními atrakcemi najdete v centru Valašského Meziříčí, 15 km od Vsetína.
• Během letního období můžete ve Valašském Meziříčí využít letní koupaliště Valmez.
• Gotický hrad Šostýn, který pochází z konce 13. století, je označován za Lašskou bránu Beskyd.
• Bezručovu vyhlídku najdete na hřebeni Brd nad městem Kopřivnice na severní Moravě.
• Městský pivovar Štramberk na severní Moravě obnovil tradici v původním právovárečném měšťanském domě na štramberském náměstí.
• Hrad Štramberk stojí na Zámeckém kopci nad stejnojmennou obcí v podhůří Beskyd.
• Historie kopřivnické továrny Tatra sahá do roku 1850 a řadí se tím k nejstarším automobilkám světa.
• U Velkých Karlovic na vrchu Miloňová (846 m n.m.) na Valašsku objevíte pěknou dřevěnou rozhlednu.
• Zámek ze 17. století. Ve Velkých Karlovicích, okres Vsetín ve Zlínském kraji, se vaří pohádková piva.

tags: #valasske #muzeum #prirody #kaple #historie

Oblíbené příspěvky:

• Význam emisí obecních obligací
• Třídění odpadu v ČR
• Udržitelná budoucnost 3D tisku
• Kovový odpad a pneumatiky v ČR
• Recenze ekologických sprchových gelů