Valašský Betlém v Přírodě: Oslava Lidové Tradice a Umění

20.11.2025

Čtvrtý adventní víkend bude ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ve znamení předvánočního rozjímání.

Živý Betlém ve Valašském Muzeu

Lidová hra o narození Ježíše podle Evangelia sv. Matouše a z tradice tzv. vánočních pastýřských her (nazývaných též pastuši, betlemáři) bude k vidění v sobotu i v neděli 17. a 18. prosince vždy od 17 hodin v Komorním amfiteátru Dřevěného městečka.

Autorem scénáře je PhDr. Jaroslav Štika, který při jeho tvorbě vycházel z Evangelia sv. Matouše a z tradice tzv. vánočních pastýřských her (nazývaných též pastuši, betlemáři). Jde o živou alegorii Svaté rodiny v Betlémě s mnoha rozmanitými poutníky, kteří přicházejí k jesličkám s dary Ježíškovi. V roce 2011 doznal původní scénář změn.

Letos v prosinci uplyne devětadvacet let od prvního uvedení tohoto tradičního předvánočního programu ve Valašském muzeu v přírodě. Areál Dřevěného městečka, kde bude v sobotu a v neděli v podvečer Živý betlém k vidění, bude po oba dva dny otevřený od 9 do 18 hodin.

Po celý rok se ve skanzenu konají různé tematické akce. Například vánoční jarmark, živý betlém, podzimní putování s broučky a další. Informace o otevírací době a vstupném naleznete na stránkách Valašského muzea v přírodě. Automobil bez problému zaparkujete v okolí.

Čtěte také: Recyklovaný betlém: Návod krok za krokem

Informace pro rodiče s dětmi: Výlet je vhodný pro všechny věkové kategorie, nemusíte se bát vzít s sebou kočárek. Pro zvídavé děti jsou připraveny různé pracovní listy. Celé muzeum je rozdělené na několik areálů, proto je důležité si na začátku stanovit, kolik času chcete návštěvě věnovat. V sezóně tu probíhají i různé ukázky dovedností našich předků.

Valašské Muzeum v Přírodě

V Rožnově pod Radhoštěm se nachází největší a zároveň nejstarší skanzen ve střední Evropě. Dělí se na tři části: Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu a Valašskou dědinu. Každou z částí je možné navštívit zvlášť nebo si můžete prohlédnout všechny najednou. Pokud chcete vidět celý skanzen, zabere vám návštěva celý den. Mlýnskou dolinu můžete navštívit pouze s průvodcem, další dvě části i bez průvodce.

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem muzea. Narazíte tu na spoustu originálních chaloupek, do kterých můžete i nahlédnout. Dýchne na vás minulost a budete si připadat jako v pohádce. V některých chaloupkách je možné potkat třeba kováře či v kroji oblečené zaměstnance, kteří vám rádi popovídají o zajímavostech vztahujících se k danému objektu. Z Valašské dědiny se můžete vydat i k Jurkovičově rozhledně. Kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací na ní byly prováděny ručně, takže její návštěva určitě stojí za to. Na rozhlednu je samozřejmě možné se dostat i bez návštěvy skanzenu. Dětem se ve Valašské dědině nejvíce líbila domácí zvířátka.

Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea. Rozprostírá se na rovině, takže pokud kvůli dětem zvažujete, kterou část navštívit, Dřevěné městečko je ideální. Navíc tu najdete i parádní dětský koutek plný dřevěných hraček a hracích prvků. Pokud vám vyhládne, je možné se v celém areálu občerstvit u různých stánků či v restauraci. Na výběr je velké množství místních specialit. Vynikající mají například pravou valašskou kyselicu.

František Vrzalík: Mistr Valašského Betlému

V prosinci letošního roku uplyne 150 let od narození jednoho z nejvýznamnějších valašských tvůrců betlémů, lidového umělce a řezbáře Františka Vrzalíka (* 9. 12. 1872 ve Zlíně-Cigánově - † 20. 8. 1944 ve Zlíně).

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Jeho umělecké začátky ovlivnil řezbář - samouk Bedřich, profesí malíř pokojů, který pobýval u pekaře Vrzalíka v nájmu a přivydělával si v zimě tvorbou a prodejem sakrálních předmětů. Ten ukázal nadanému chlapci jak pracovat s nožem a později i dláty, která chlapci zakoupil jeho otec. Zlínská pokračovací škola umožnila F. Vrzalíkovi získat nejen teoretické a praktické vzdělání, ale také nahlédnout do světa umění. Ve škole měl možnost pracovat podle vzorů sakrální tvorby vídeňských mistrů, které obstaral pro školu tehdejší zlínský starosta Mikuláš Kašpárek. Vrzalík se však zpočátku věnoval především tehdy modernímu dekorativnímu nábytkářskému řezbářství. Později pracoval v Baťových závodech jako dřevomodelář a zhotovoval dřevěné modely pro výrobu odlitků ševcovských strojů. Část života strávil na Kyjovsku. Po svém návratu se usadil na Zlínských Pasekách, kde si postavil malý domek, v němž žil skromně až do konce svého života. Dvakrát se oženil a vychoval celkem šest dětí. Ve stáří trpěl hluchotou, a takového ho zde v roce 1940 našel zlínský advokát, rodák z Prahy JUDr. Ladislav Rutte (* 5. 5. 1893 v Praze - † 3. 2. 1967 ve Zlíně), nadšený folklorista, sběratel lidového umění a zakladatel Slováckého krúžku. Pro své gajdy potřeboval vyřezat kozlí hlavičku, což František Vrzalík ochotně zhotovil. Tak bylo díky této návštěvě objeveno pro širší veřejnost rozsáhlé řezbářské dílo, které zaplňovalo celý Vrzalíkův malý domek, a započala také devítiletá spolupráce při tvorbě betlémů.

Spolupráce s Dr. Rutte a Janem Kobzáněm

V bohatých sbírkách sběratele lidového umění Dr. Rutteho se nacházel m. j. Ke spolupráci přizval Dr. Rutte také, v té době již známého grafika, spisovatele a akademického malíře Jana Kobzáně (* 9. 7. 1901 v Liptále - † 10. 10. 1959 na Soláni). Ten, inspirován figurami Staroveského (a pravděpodobně i známými frenštátskými malovanými betlémy) vytvořil jednoduché, tuší provedené grafické předlohy Svaté rodiny, betlémských zvířátek a především valašských darovníků, pastýřů ovcí, zbojníků - strážců hranic Portášů a dalších postav např. muzikantů s tradičními valašskými nástroji.

Několikaletá spolupráce Dr. Rutteho motivovala lidového řezbáře Františka Vrzalíka k vytvoření velmi cenných děl především v oblasti figurální tvorby. První exemplář Valašského betléma pro Dr. Rutteho zhotovil F. V. v roce 1940 a věrně v něm dokázal řezbou v lipovém dřevě, bez polychromie, zobrazit všechny krajové prvky. Celkem 111 figur lidských postav, zvířat a další objekty vytváří velmi dokonalý soubor znázorňující narození Krista v chudé stáji. Figury o výšce okolo 25 cm jsou oděny v místním, valašském kroji.

Verze Valašského Betlému

Ve 40. letech 20. stol. vytvořil Vrzalík dle informací pamětníků, několik verzí Valašského betléma. Známé byly až do prosince 2021 pouze dvě. Již uvedený betlém se 111 objekty, které po smrti Dr. Ruteho v r. 1967 získal pro Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R. tehdejší jeho ředitel Ing. Jan Rudolf Bečák. Druhou verzi tohoto vzácného díla, obsahující 87 objektů, která vznikla pravděpodobně až po 2. svět. válce, věnoval Dr. Rutte do sbírek dnešního Muzea JV Moravy ve Zlíně. O dalších Vrzalíkových betlémech se hovořilo v odborných kruzích, avšak nikdo další dílo neviděl.

Ve snaze představit betlémy Františka Vrzalíka široké veřejnosti v roce jeho jubilea narození před 150 léty, využili Betlemáři Valašska příležitost velké vánoční výstavy betlémů 2021/2022 v galerii Brillovka v Rožnově p. Radhoštěm. Vystaveny byly oba Valašské betlémy z muzejních sbírek. Organizátory výstavy však čekalo obrovské překvapení. Velmi aktivní člen SČB a jeho regionální pobočky Betlemáři Valašska, vášnivý sběratel a obdivovatel betlémů, organizátor každoroční „Betlémské cesty“ ve Štramberku Pavel Jurák poskytl do historické části výstavy také jeden z betlémů své sbírky - Historický betlém z Vizovic, datovaný do let 1882-1888. Kurátor a kustod výstavy byli od prvních okamžiků po instalaci přesvědčeni, že se jedná o třetí verzi díla Františka Vrzalíka, tentokrát čtyřicetifigurkové. To potvrdila ještě v průběhu výstavy provedená srovnávací studie všech tří děl vč. porovnání řezbářova tvarosloví v průběhu jeho tvorby i časové posloupnosti. Spolková výstava Betlemářů Valašska v Rožnově p. R. tak o Vánocích 2021 přispěla k objevení Valašského betléma, který byl dosud uváděn se zcela jiným příběhem.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Český Betlém od Dr. Rutteho a Františka Vrzalíka

Z plodné spolupráce Dr. Rutteho s Františkem Vrzalíkem vznikl ve 40. letech minulého století ještě jeden vzácný betlém. Kreslený návrh Českého betléma zhotovil sám Dr. Rutte, který také figurky vysoké do 25 cm, vyřezané z lipového dřeva mistrně Františkem Vrzalíkem barevně dozdobil akvarelem. Charakteristické jsou postavy známé z českých betlémů, řemeslníci a darovníci z české vesnice. I tento betlém mohou vidět obdivovatelé betlémů příležitostně na výstavách ve Zlínském kraji, neboť je součástí velmi rozsáhlé sbírky z tvorby Františka Vrzalíka v Muzeu JV Moravy ve Zlíně. Díky starostlivé péči etnografů a kurátorů sbírek betlémů Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R. (psáno pro časopis Betlémář (vydává Spolek českých betlemářů).

Tři známé verze Vrzalíkova Valašského betlému:

Sbírka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Sbírka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Soukromá sbírka P. Juráka

Betlémářství v Českých Zemích

V českých zemích snahy po zlidovění vyobrazení Kristova narození sahají až do pozdního středověku. Největšího rozkvětu dosáhly v projevech lidových betlémářů v 18. a zejména v 19. století.

Betlémářství se stalo v Čechách a na Moravě součástí lidového umění a vyniká neobyčejnou variabilitou. Figurky celovoskové i kombinované, kašírované, dřevěné polychromované, dvourozměrné, figurky „kalhotáči“ oblékané do prostého šatu a „kožicháči“ do hnědého kožichu. Některé betlémy se o každých vánocích stavěly vždy znovu, jiné byly tzv. skříňové. Kuriózní byly vestavěny také do láhve. Velké betlémy, které měly až několik set figurek malovaných na papíře se stavěly vždy znovu před každými Vánocemi.

Rozmanitost Betlémů

Papír je tradičním materiálem pro zhotovení betlémů. Betlém mohl být tištěný, nebo prostřihovaný a při rozevření trojrozměrný. Rusavský valašský betlém, podle návrhu arch. Kl. Madlmayera, bystřického rodáka, provedli r. 1938 bratři Kotrbové v Brně, nákladem B. Ondruškové, která tím splnila přání svého manžela. Je to kombinace vyřezávaných figurek. Chýše ve stylu valašské lidové architektury.

Hostýnský Betlém

Významné poutní místo Hostýn s nejvýše položeným poutním chrámem na Moravě. Členitý a barvitý betlém představuje biblický výjev narození Krista. Má kolem 50 lidských a stejný počet zvířecích figurek 20 - 30 cm vysokých, vyřezaných ze dřeva, povrchově upravených polychromií. Pastýři i králové spěchají pozdravit novorozeně a složit mu k nohám dary. Nad prostým chlévem se vznáší hvězda a anděl. Stupňovité členění zobrazuje idylu betlémské krajiny. Kolorit Vánoc doplňují jehličnany, zdobené prostými ozdobami a elektrickými svíčkami. Milodary přijímá do klobouku s děkovným pokývnutím hlavy na jedné straně klasický černoušek, na straně druhé andělíček.

O každých Vánocích je na bočním oltáři v kostele Nanebevzetí Panny Marie vystaven betlém. Původní gotický farní kostel byl zasvěcen sv. Kunhutě. Kostel byl několikrát stavebně upravován a mnohokrát vyhořel (v letech 1572, 1607, několikrát za třicetileté války, 1726). V roce 1576 byla postavena nynější věž s heraldickými deskami a hodnotným renesančním portálem z roku 1581 se znaky Bernarda ze Žerotína a jeho manželky Anny Estery z Kunovic, v němž je osazena kovaná mříž z 1. poloviny 17. století. V letech 1691-1682 byla přistavěna kaple Panny Marie a zřízena žerotínská oratoř. V roce 1722 vznikla Getsemanská zahrada s dřevěnými plastikami, autorem současné z roku 1931 je olomoucký sochař Fr. Doležal. Kostel měl původně dvě věže. Druhá věž byla součástí městského opevnění. V roce 1804 byla pro zchátralost snížena a upravena jako sakristie.

Zašovský Betlém

Lidoví tvůrci rádi včleňovali do svých betlémů atributy jejich domova. Zašovský betlém patří k velmi starým. Pravidelně o každých Vánocích je vystavený na jednom z bočních oltářů místního chrámu, zasvěceného Navštívení blahoslavené Panny Marie. Zhotoven byl podle tyrolské školy v roce 1907. Jména těch, kteří jej stavěli a vyřezávali figurky se nezachovala. Na ploše dvanáct metrů čtverečních je rozmístěno osmnáct dřevěných figurek lidských postav, čtrnáct oveček, velbloud a slon. Ve chlévě u jesliček s Ježíškem stojí oslík a volek. Nad střechou poletuje anděl. Černoušek v popředí děkuje za každou vhozenou minci do klobouku pokýváním hlavy. Prostorově scénu rámuje a pozadí dotváří malba městečka Betléma. V roce 1952 byly barvy zčernalé a prachem pokryté. Renovace se ujal Alois Pobořil, malíř ze Zašové, jenž bydlel u kostela v č. 257. Nově natřel jeskyni i figurky, takže na Vánoce toho roku byl betlém jako nový.

Materiály a Nápady

Betlém ze šustí, zámek Vsetín. Mikulášská sestava z kukuřičného šustí. Kukuřičné šustí je oblíbený materiál pro zhotovování nejrůznějších figurek. Perníkový betlém Marie Pyrchalové. Ptačí betlém vyrobil František Čagánek z Nového Hrozenkova.

Pokaždé užasneme, když ve staletí využívaném námětu se při jeho zpracování objeví nová realizace. Betlém v ořechové skořápce. Při tvorbě betlémů není o nápady nouze. Autor Miroslav Valenta, podnikatel ze Starého Města u Uherského Hradiště. Betlém v podobě křídlového oltáře je práce z let 1990-1991 z lipového dřeva, jasanu, smrku a ořechu. Betlém je napuštěn bezbarvým lakem a přeleštěn. Bohatá ornamentální výzdoba. Pryšinger Leoš - betlém jako hodiny času. Stěny stojacích hodin jsou vyřezané jako poloplastické postavy tří králů, svaté Rodiny, osla a volka. Autor Leoš Pryšinger. Řezbářství se věnuje ze záliby. Pracuje a žije ve Dvoře Králové.

Keramický betlém. Autor František Juračka. Tvůrce unikátního keramického betléma, který nemá obdoby v betlémářské tvorbě domácí a ani v tvorbě zahraniční. Žije v Holicích v Čechách. Z jeho dílny vyšly dva moderní kruhové keramické betlémy. Jeden betlém je v podobě kruhu asi 1 m v průměru, umístěný na železném pojízdném stojanu. Po obvodu je zlatým písmem uveden citát z bible. Na fotografii je betlém jako hodiny. Přes sklo je vidět na hodinový stroj. Závaží tvoří dvě velké keramické nádoby. Hodiny jsou funkční.

Betlém v chrámu sv. Jakuba v Brně je jako působivá plastika znázorněn na vnějším plášti kazatelny. Bartoš J. Betlém, olej na plátně - r. 1934. Detail. Horečka František - Frenštátský betlém, kopie dle předlohy ze 2. poloviny 19. století. Olej na plátně.

Třebechovický Betlém

Třebechovický betlém se 400 vyřezávanými pohyblivými figurkami vznikl kolem roku 1890. Tvůrci Josef Probošt a Josef Kapucín toto dílo lidského umu a fantazie, píle a dovednosti tvořili, doplňovali a zdokonalovali plných 40 let! Kromě náboženských výjevů vyobrazuje betlém také každodenní život obyvatel a vedle biblického příběhu je zachycen také život městečka na sklonku 19. století. Betlém je 7 metrů dlouhý, 3 metry široký a 2 metry vysoký. Figurky jsou vysoké 10 - 15 cm. Celkem 51 pohyblivých figurek věrně znázorňuje pohyby člověka. Dalších 120 figurek je upevněno na pohybujících se pásech, ostatních 180 figur je bez pohybu. V betlému je také 1531 ostatních předmětů, jako stromy, keře, tráva, hudební nástroje, obydlí a hospodářská stavení, mlýn, ovčín, pohádkové hrady a 1525 dřevěných ozubených koleček. Celkem je v betlému 2034 dílů vyřezaných ze dřeva.

V závěru života Josefa Probošta byl betlém uložen ve vlhké kůlně. Po jeho smrti v roce 1926 ředitel školy František Skřivan betlém za vypůjčené peníze koupil a tím ho zachránil před prodejem potulným umělcům, i před plísní a červotočem, znovu jej celý sestavil. Po skončení války byl betlém vrácen řediteli Františku Skřivanovi. Trvalo však dalších dvacet let, než byl Proboštův betlém pro svět znovu objeven. O Vánocích roku 1965 byl betlém vystaven a zprávy o něm proběhly tiskem i v televizi. Na světové výstavě v Montrealu roku 1967 byl obdivován. Také však v Nizozemí. V Anglii ho obdivovala královská rodina. O Vánocích roku 1969 byl vystaven na pražském hradě.

Slovenský Betlém

Monumentální řezbářské dílo Slovenský betlém je dílo mistra Jozefa Pekary z Rajeckých Teplic. Betlém je umístěn ve starobylém poutním místě v Rajecké Lesné. Dílo je dlouhé 8,5 m, široké 2,5 m a vysoké 3 m. Je v něm rozmístěno více jak 170 krojovaných postav, znázorněných při práci i zábavě. Řezbářské dílo mistra Jozefa Pekary vznikalo přibližně 15 let. Větší část jeho postaviček je v pohybu. Betlém posvětil 26. 11.