Světové hospodářství a ekologické problémy: Příčiny, důsledky a řešení

Lidská společnost žije a rozvíjí se vždy v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje. Označujeme je jako životní prostředí. Životním prostředím člověka rozumíme soubor abiotických, biotických a socioekonomických prvků, které člověka v krajině obklopují a poskytují mu základní potřeby. Člověk je součástí přírody. Bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie.

Lidská civilizace je na začátku 21. století postavena před řadu problémů. Některé z nich přesahují svým rozměrem regionální úroveň. Jejich příčiny, důsledky nebo možnosti řešení jsou celosvětovou záležitostí. Takové problémy označujeme jako globální.

Hlavní globální ekologické problémy

Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry.

Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět.

Kromě toho je jedním z rozhodujících problémů současnosti trvající populační exploze. Přirozený přírůstek obyvatel Země je výrazně koncentrován do zemí chudého Jihu, jehož podíl na světové populaci roste. Zvětšují se tak rozdíly mezi Severem a Jihem. To souvisí s problémem výživy. Počátkem 90.let trpěla podvýživou více než miliarda lidí. Hlavně v Africe, jižně od Sahary. V současné době není světovým problémem vyprodukovat dostatek potravin, problémem je jejich regionální přebytek či nedostatek.

Čtěte také: Odpad a světová města

Další environmentální problémy:

• Skleníkový efekt
• Narušování ozónové vrstvy
• Znečištění vzduchu a nedostatek kyslíku
• Nebezpečí jaderné katastrofy a jaderný odpad
• Přelidnění Země, hladomor
• Civilizační choroby
• Nedostatek surovin

Příčiny ekologických problémů

Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů, atd. Odpady zamořují životní prostředí.

Rozvoj moderního průmyslu je nezbytný; vedle užitku však lidstvu přináší i starosti. Je jedním z hlavních zdrojů znehodnocování životního prostředí. Nejvýraznějším zásahem do krajiny bývá povrchová těžba nerostných surovin. Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo. Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší patří tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu. Odpadů, které do ovzduší vypouštějí je mnoho: popílek, prach, sloučeniny síra, uhlíku, dusíku, chlóru. Exhalace ohrožují zdraví lidí, poškozují zemědělské porosty, ničí lesy. Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Dochází zde k tvoření smogu, husté mlhy přesycené prachem a kouřovými zplodinami, jež snižuje sluneční záření a 30 - 40%.

Zemědělství změnilo ráz krajiny na mnohem větších plochách než jiná činnost lidí. Lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky. Rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů. Za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země. Vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů. Při přeměně přírodní krajiny na zemědělskou rozoráváním půd dochází k podstatným změnám v krajině.

Velký vliv na životní prostředí má také urbanizace. Přes 40% světové populace žije ve městech s 5000 a více obyvateli. Lidé tráví značnou část života v umělém prostředí, v umělém mikroklimatu svých domovů, pracovišť i dopravních prostředků. I vnější prostředí - ulice, parky jsou výtvorem člověka a mají zvláštní klimatické poměry. Vlivem nakupení průmyslu, staveb i lidí bývá ve městech poněkud tepleji než na ostatních územích. Průmyslová města trpí vytvářením smogu - směsi mlhy a kouřových zplodin.

Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů. V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů. Nejvíce je postižena oblast tropických deštných lesů v Amazonii. Stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo - dřevo. Každý den jsou odlesňovány stovky milionů km2 deštného pralesa.

Čtěte také: Globální dopady znečištění řek

Důsledky znečištění životního prostředí

Vlivem znečištění byly vyhubeny některé druhy fauny a flóry, což ohrožuje samotného člověka. Znečištění narušuje rovnováhu krajiny, která ztrácí svou přirozenou produkční schopnost. Z živočišných druhů jsou nejvíce ohroženi predátoři - druhy masožravé. Zplodiny znečišťují ovzduší. Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. Znečištění půdy vede k většímu používání chemických prostředků proti škůdců a plevele na polích.

V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na zdraví člověka. V Československu se projevovaly nemoci dýchacích cest, trávicí soustavy, nemoci kůže a podkožního vaziva. Dále se objevovaly infekční nemoci (např. žloutenka aj.) a nárůst civilizačních chorob.

Řešení ekologických problémů

Nyní nastává vzrůst popularity ekologicky šetrných metod hospodaření - hledá se cesta, jak zemědělství co nejvíce přiblížit přirozeným podmínkám přírody - hnojení chlévskou mrvou, ne průmyslovými hnojivy vyloučení používání pesticidů. Propracovanější Střídání plodin na ekofarmách tak, aby se co nejlépe využilo přirozených vlastností plodin.

Možností by určitě bylo využití větrných, vodních, slunečních, jaderných, přílivových a dalších elektráren.

Mezinárodní spolupráce

Od Stockholmské konference po přelomovou Pařížskou dohodu a uznání práva na zdravé životní prostředí Valným shromážděním OSN se celosvětová odpověď na výzvy životního prostředí rozvinula z morálních apelů v systém mezinárodního práva životního prostředí. S prohlubujícími se krizemi celosvětového rozsahu - znečištění, úbytek biodiverzity a klimatická krize - roste i porozumění, že je nemůže vyřešit žádný stát nebo aktér sám. Mezinárodní dohody, vědecký konsenzus a občanská společnost společně vytyčují křehký, ale zřetelný směr ke společnému řízení environmentálních rizik světa.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Konference vedla k založení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) jako globálního environmentálního koordinátora, neutrální platformy spojující členské státy, občanský a soukromý sektor a agentury OSN pro řešení hlavních environmentálních problémů světa. Mezi nejdůležitější patřila Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy (1985) a následný Montrealský protokol (1987), který nařídil snížení objemu látek poškozujících ozonovou vrstvu. Do roku 2010 byly freony téměř úplně vyřazeny z používání.

Novým mezníkem v mnohostranné environmentální diplomacii se stala Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 na 21. konferenci stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ve Francii. Poprvé došlo ke shodě 196 smluvních stran na společném rámci pro udržení růstu průměrné globální teploty pod 2 °C a co nejblíže k hranici 1,5 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Environmentální problémy v ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc.

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

tags: #světové #hospodářství #ekologické #problémy #příčiny #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Nový zelený úděl pro Evropu
• Příčiny úbytku ptactva
• Práce v ekologii v Praze
• Vliv prostředí na zdraví
• Ochrana přírody na známkách