Vědecké dokumentární filmy o obnovitelných zdrojích

Z obnovitelných zdrojů energie je k výrobě tepla využívána biomasa, energie prostředí (tepelná čerpadla), bioplyn a energie slunce (fototermika).

Biomasa

Na výrobě tepla má v České republice z obnovitelných zdrojů energie dominantní podíl biomasa (brikety, pelety, palivové dřevo, dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě, celulózové výluhy atd.).

• Definice pojmu biomasa - ust. § 2 odst. 1 písm. b) zák. č.
• Účinnost biomasy při využití pro produkci tepla = cca 90 %, při kombinované výrobě elektřiny a tepla = 50 až 90 %
• Nutno dbát na kvalitu (certifikace paliva), vliv na výhřevnost paliva nebo např. zařízení na výrobu.

S ohledem na obsáhlost tématu a vývoj cen jednotlivých druhů biomasy nelze přesně uvést relevantní informace. Možnost využití dotačních titulů.

Bioplyn

• Definice pojmu bioplyn - ust. § 2 odst. 1 písm. c) zák. č.
• Bioplyn vzniká v provozu bioplynových stanic, komunálních či průmyslových ČOV, příp. vyrobená tepelná energie je využívána především pro vlastní potřebu v místě vzniku, může být dodávána i jiným odběratelům (vytápění např.

S ohledem na obsáhlost tématu, složitost technologických zařízení (použitá technologie, potřebný výkon apod.) nelze přesně uvést relevantní informace.

Pravidelná kontrola dílčích částí systému, odborné revize, ověřování funkčnosti monitorovacího systému, pravidelné servisní prohlídky dle typu zařízení atd. v souladu s doporučením výrobce zařízení, příp.

Čtěte také: Databáze pro ekologický výzkum

Za další možný obnovitelný zdroj tepelné energie je považována geotermální energie, kdy přímé využívání této energie není v současné době v naší republice realizováno.

Pro snadnější orientaci v nabídce dotačních podpor uvádíme výzvy napříč dotačními tituly, ze kterých je možné zobrazené opatření finančně podpořit. Závazná kritéria přijatelnosti opatření jsou součástí konkrétních výzev.

Pořad ukazuje, jak fungují solární panely, a seznamuje s jejich použitím.

Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů - slunce a vody.

Životní prostředí a zemědělství

Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné.

Čtěte také: Elektroauta a Ekologie v ČR

Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.

Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů.

A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.

Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem.

Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?

Čtěte také: Řešení klimatické krize

V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná.

Jak zastavit pokles biodiverzity v české krajině? Stát připravuje nové záchranné programy, které mají pomoci ohroženým druhům hub, rostlin a živočichů. Úbytek biodiverzity je povětšinou způsobený tím, že je krajina buď příliš intenzivně obhospodařovaná, nebo je naopak ponechána ladem tam, kde byla dříve citlivě kultivována. Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.

Osobní svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. S kouřem z vašeho komína je to stejné. To, čím doma topíme, ovlivňuje kvalitu vzduchu v širokém okolí. Pouhá pětina domácností v ČR je zodpovědná za více než polovinu všech emisí prachových částic v ovzduší. Ty škodí našemu zdraví. I malé komíny mohou hodně škodit. Proto topte tak, jak chcete, aby topili vaši sousedé.

Kyslík je nutný pro spalování hořlaviny obsažené v palivu, např. uhlíku, vodíku nebo síry. Při nedostatečném přívodu vzduchu do kamen se oheň dusí a dochází k nedokonalému spalování, což je doprovázeno sazením, dehtováním a viditelným kouřem. Naopak při zbytečně velkém přívodu vzduchu se snižuje míra využití energie paliva, takže topíme tzv. „Pánu Bohu do oken“.

Čerstvé dřevo je nevhodné ke spalování, protože obsahuje více než 50 % vody. Pokud tedy do kamen přiložíme 1 kg dřeva, dáme do ohniště půl kilogramu dřevní hmoty a půl litru (půl kilogramu) vody. Protože voda nehoří, nejdříve se ohřeje a potom se začne v ohništi vypařovat. Následkem je nižší teplota v ohništi, horší kvalita spalování a více kouře. Dřevo je proto nutné nejdříve nechat vysušit. Jak dlouho?

V listopadu 2021 probíhala ve skotském městě Glasgow Klimatická konference o změnách klimatu. Konferenci známou pod anglickou zkratkou COP26 pořádá Organizace spojených národů.

Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými.

Dněpropetrovská oblast patří k regionům silně postiženým válkou a zároveň k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu a těžby na Ukrajině. Válečný konflikt zde prohlubuje již existující environmentální problémy, k historickým ekologickým zátěžím přibývají nové kontaminace způsobené bombardováním průmyslových zařízení a haváriemi infrastruktury. Na řešení těchto problémů se podílejí i čeští odborníci. Video také ukazuje, jak občanská společnost může přispívat k řešení problémů.

Videa vznikla v rámci řešení projektu LIFE IP - Zlepšení kvality ovzduší (LIFE18 IPE/SK/000010), který podpořila Evropská unie v rámci programu LIFE. Projekt je také spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR.

tags: #vědecké #dokumentární #filmy #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Pád civilizací: Pohled z ekologické perspektivy
• Skládka Vysoká: Informace
• Informace o vlakovém stanovišti Bukovno
• Mediální reprezentace ekologické agendy
• Horní hranice lesa a ekologie