Veganství a změna klimatu: Studie a fakta

Výroba potravin a jejich přeprava představují až čtvrtinu všech škodlivých emisí skleníkových plynů, které urychlují klimatickou krizi. Naprostá většina pochází z procesů spojených s produkcí masa a mléka. Proto by bylo lepší, kdyby se společnost více orientovala na rostlinnou stravu.

„Pokud chceme dosáhnout klimatických cílů a uživit stále větší populaci planety, musíme zásadně změnit způsob výroby a konzumace potravin,“ říká Richard Waite, odborník na potravinovou politiku v oblasti klimatu z neziskové organizace „World Resources Institute“.

Podle studie Massachusettského technologického institutu, slavného MIT, je to však těžký úkol. Nedávný experiment s preferencemi strávníků zkoumal, proč lidé odmítají potraviny, které jsou lepší pro naše zdraví i životní prostředí. Ze závěrů vyplývá, že kořeny tohoto odmítání jsou spíše psychologicko-kulturní povahy než jiného rázu.

Nedávný experiment ukázal, že když jsou potraviny výslovně označeny jako veganské, tedy že byly připraveny bez použití živočišných produktů, například vajec či másla, lidé si je vybírají méně často, i když by tím prospěli životnímu prostředí i svému zdraví více.

Sám Berke se stravuje vegetariánsky (rostlinná strava, která zahrnuje mléčné výrobky a vejce) od svých deseti let a před třemi lety přešel z „ideových důvodů“ na veganskou stravu - aby pomohl klimatu. „Nikdo, kdo se nějakou dobu stravuje vegansky nebo vegetariánsky, by překvapen nebyl,“ říká Berke. „Ví, že lidé mají vůči těmto potravinám předsudky.“

Čtěte také: Bez Odpadu, Minimalismus a Veganství: Vysvětlení

Psychologické faktory ve hře

Existuje mnoho důvodů, proč se lidé brání stravování na nižších příčkách potravinového řetězce - a proč se někteří vyhýbají veganským potravinám, pokud jsou jako takové označeny. Identita některých lidí totiž zahrnuje vnímání sebe sama coby masožravce, zejména pokud je na konzumaci masa zaměřena jejich rodina či kultura, v níž žijí, říká Susan Claytonová, odbornice na psychologii klimatických změn z „College of Wooster“ v Ohiu.

Část lidí necítí silnou motivaci ke změně způsobu stravování, protože se domnívají, že změna klimatu zatím nemá dostatečný dopad. Výzkumníci z Yaleovy univerzity tvrdí, že méně než polovina Američanů si myslí, že v současné době je někdo v zemi změnou klimatu dotčen, i když oproti roku 2015 je to více než třetina lidí.

Slovo vegan může mnohým signalizovat také mizerné veganské stravování z dob, kdy ještě neexistovaly chutné náhražky živočišných produktů. „I já sama často zažívám tuto deprivační reakci,“ říká Claytonová. „Když v kavárně nabízejí veganské muffiny, moje první reakce je - raději si dám jiné, ty s vejci a máslem, i když některé veganské chutnaly velmi dobře. Je to v nás zakořeněno.“

Anti-veganské reakce mohou vznikat také na základě toho, čemu psychologové říkají reaktance. Tento koncept, poprvé navržený v šedesátých letech 20. století a od té doby hojně studovaný, popisuje mentální a emocionální odezvu, která se může projevovat u člověka, který má pocit, že je mu omezována možnosti volby.

„Pokud je vaše svoboda omezena, objeví se motivační pohnutka,“ říká Jason Siegel, profesor psychologie z Claremont Graduate University v Kalifornii. Může jít například o prosazování nějakých omezení nebo o očerňování zdroje či zpochybňování pravdivosti informací, díky nimž se člověk cítí omezený.

Čtěte také: Seriály o ekologii a veganství

Abychom se vyhnuli spuštění takové reakce, je lepší změnu formulovat jako volbu, nikoli jako příkaz, říká Siegel. „Když řeknu: ‚Prosím, zvažte to, je to na vás‘, je to často lepší než: ‚Tohle musíš udělat, jinak jsi hrozný člověk‘.“

Dopad produkce masa na životní prostředí

Produkce hovězího masa je největším zemědělským přispěvatelem ke změně klimatu. Hlavním důvodem je, že dobytek je neefektivní při přeměně toho, co sežere, na steaky nebo sekané maso, které konzumujeme. Z každých 100 kalorií, které zvířata sežerou, vznikne pouze jedna kalorie jedlého proteinu.

Dobytek také potřebuje hodně pastvin. „Změny ve využívání půdy, například kácení lesů pro zemědělství, jsou zodpovědné za čtvrtinu až třetinu celkového množství oxidu uhličitého, které jsme kdy vypustili,“ hned po spalování fosilních paliv, říká Waite. V posledních letech bylo kvůli pastvinám vykáceno čtyřikrát více lesní půdy zachycující uhlík než kvůli další největší zemědělské produkci: plantážím palmového oleje. Navíc skot vypouští velké množství metanu, který je až 25krát silnější než oxid uhličitý a v atmosféře zadržuje teplo.

Z těchto důvodů jsou emise skleníkových plynů z produkce potravin u lidí, kteří se stravují vegansky, o 75 procent nižší ve srovnání s těmi, kteří jedí největší množství masa.

Slepice a prasata také spotřebují více potravin, než vyprodukují, i když jsou v přeměně krmiva efektivnější než krávy. Kdyby lidé jedli přímo sójové produkty, které se pěstují pro krmení zvířat, jež nám dávají hovězí steaky a vepřové kotlety, vykácelo by se mnohem méně lesní půdy, říká Waite. „Není to tofu na našem talíři, které ‚odlesňuje Amazonii‘,“ uvádí.

Čtěte také: Dopad veganství na planetu

Přechod na rostliny je důležitý zejména ve Spojených státech, kde je spotřeba masa na obyvatele jedna z nejvyšších na světě, více než dvojnásobná oproti celosvětovému průměru. „Když budeme jíst méně masa a více rostlinných potravin, můžeme výrazně snížit dopady naší stravy na klima,“ říká Waite. Tento způsob stravování samozřejmě také zlepšuje zdraví.

Je faktem, že spotřeba živočišných produktů poněkud klesla, dvě třetiny respondentů v jednom průzkumu potvrdily, že v posledních letech jedí méně, zejména červeného masa. Jako důvod však nejčastěji uvádějí náklady a zdraví, nikoliv životní prostředí. A množství se nesnižuje dostatečně rychle. Aby bylo možné dosáhnout klimatických cílů pro rok 2050, musí státy s vysokou spotřebou, jako jsou USA, omezit spotřebu mnohem rychleji.

Malé změny, velké výsledky

Ekologové jasně říkají, že cílem není, aby se vegetariány nebo vegany stali všichni, ale abychom pokud možno zařadili více rostlinných jídel. „Pokud třetinu své spotřeby hovězího masa přesunete na fazole a sóju, snížíte dopad své stravy na klima asi o patnáct procent,“ říká Waite.

Domácí kuchaři a restaurace příliš často už z principu přistupují k vegetariánským pokrmům jako k podružné stravě, říká Berke. „Lidé přemýšlejí jen o tom, jak v pokrmech nahradit maso - například tím, že vyjmou nakrájené masa z těstovin - místo toho, aby vytvořili lahodnou variantu (k masu), která bude chutnat všem, včetně lidí, kteří maso jedí,“ uvádí.

O hledání jiných cest se v tomto ohledu snaží třeba organizace „World Resources Institute“, která poskytuje poradenství desítkám poskytovatelů stravovacích služeb - v restauracích, na univerzitách, v nemocnicích, v podnikových jídelnách a podobně -, kteří mají zájem sestavovat rostlinné jídelníčky, které budou chutné, cenově dostupné a dostatečně výhodné, aby si je mohl vybrat každý.

Posunutí položek na přední místa jídelního lístku také přiměje více lidí, aby si je objednali. A jak zjistili výzkumníci z MIT, vliv má i to, že jídelní lístky nejsou označeny výrazem „veganský“. V Berkeho ideálním světě by vegetariánské nebo veganské potraviny byly hlavní volbou a masné výrobky by mohly být označeny. Bylo totiž zjištěno, že pravděpodobnost, že si lidé vyberou rostlinná jídla, je v hypotetické restauraci vyšší, pokud je toto označení na jídelním lístku výchozí.

Podle studie zveřejněné loni v lékařském časopise Appetite se přátele či příbuzné dařilo přesvědčit ke snížení konzumace masa spíše zdůrazňováním zdravotních výhod takového rozhodnutí než upozorňováním na dopady na životní prostředí nebo na otázky dobrých životních podmínek zvířat. Vliv mělo také vyvracení obav z přípravy bezmasých jídel či z obtížného shánění náhražek masa.

Při domácím vaření může omezení masa znamenat, že hlavní roli v pokrmu bude hrát zelenina, která je základem mnoha oblíbených jídel, jako hranolků, vydatných salátů a mnoha zapékaných jídel, nebo že bude k masitým pokrmům přidáváno více zeleniny. Waite například doporučuje přimíchat do hovězího karbanátku 25 procent hub, které mu dodají bohatou chuť umami.

Zvyk je silným prediktorem toho, co lidé jedí, což je důvod, proč vytvoření konkrétního plánu - ve stylu: „Pokud budu zítra jíst v kantýně v kanceláři, zamířím nejprve do oddělení salátů“ - má vliv, zjistili vědci.

Berke běžně snídá ovesné vločky, během dne svačí ořechy a do burritos si dává spíše fazole než hovězí maso nebo sýr. „Lidé si myslí, že to bude těžší, než to je,“ říká.

Pomoc životnímu prostředí však nevyžaduje, aby se každý stravoval stejně jako Berke. „Výzkum se nesnaží nikomu říct, že musí striktně přejít na tuto stravu, aby to mělo nějaký dopad,“ říká. „Jde o to, aby se lidé stravovali udržitelněji a častěji a co můžeme udělat, abychom je k těmto postupům vedli.“

Dnešní společnost je přemasovaná, je škoda nevyužívat potenciál rostlinných bílkovin. Jednalo by se úpravu jídelníčku, nikoliv přechod na sojovou monodietu, jak si tu soudruzi demagogové s nadšením podsouvají. Si představte jedno rostlinné maso týdně, a už to se významně podepíše na snížení spotřeby masa.

Živočišný průmysl je často významnější v produkci skleníkových plynů či spotřebě vody ve srovnání s rostlinnou výrobou. Výzkum zahrnoval posouzení životního cyklu několika jídel z italské, asijské a indické kuchyně, přičemž výsledky ukázaly, že masové pokrmy měly až čtrnáct krát větší negativní dopad ve srovnání s vegetariánskými a veganskými pokrmy.

Více jak jedna třetina celosvětových emisí skleníkových plynů je přisuzována potravinovému sektoru. V roce 2015 tvořila největší část emisí v potravinovém sektoru (až 71 %) zemědělská činnost a činnosti související s využíváním půdy či změnami ve využívání půdy.

FAO ve svém výhledu do roku 2030 zmiňuje cesty, díky kterým by bylo možné snížit emise skleníkových plynů z masného průmyslu, a to především zaváděním nových krmných doplňků společně s krmením mořskými řasami, které jsou však momentálně hůře dostupné.

Mezi největší konzumenty masa, pokud uvažujeme také mořské plody, patří Hong Kong, Island, následuje Macao, Nauru a USA.

Podle zprávy časopisu Science z roku 2018 (podložená průzkumem na téměř 4000 farmách ve 119 zemích) maso, ryby, vejce a mléčné výrobky potřebují 83 % světové zemědělské půdy. Což znamená, že výroba pouhých 5 % spotřebovaných kalorií vytváří 40 % celosvětové ekologické zátěže. I produkty živočišného původu s nejmenším dopadem překračují průměrné dopady rostlinných alternativ.

Podle odhadů Global Citizen až 700 milionů tun potravin, které by mohli konzumovat lidé, připadne každý rok ke krmení hospodářských zvířat. A s populací, která má do roku 2050 dosáhnout téměř 10 miliard obyvatel, je při současném tempu růstu nepravděpodobné, že na planetě zůstane dost půdy k chovu hospodářských zvířat pro živočišnou výrobu. Větší důraz na rostlinnou produkci je proto udržitelnějším řešením.

Kromě ohromné spotřeby vody způsobuje navíc živočišná výroba její další znečištění, protože zvířecí odpad je vypouštěn do vodních toků. Zpráva OSN s názvem Livestock's Long Shadow ukazuje, že ve většině rozvojových zemí nezpracovaný hnůj prostupuje do vody používané lidmi k pití, mytí a koupání. Navíc obsahuje množství pesticidů, antibiotik a hormonů, které mohou zabíjet ryby a řasy, což dále ohrožuje sladkovodní toky. Omezení živočišného zemědělství a zvýšení poptávky po rostlinných produktech proto může ovlivnit i zlepšení stavu světových vodních zdrojů.

Svět každoročně kvůli odlesňování ztrácí lesní porost na rozloze zhruba velikosti Panamy, což zvyšuje rychlost změny klimatu. Lesy totiž pohlcují až 45 % uhlíku rostlinami nad zemí (stromy, keře, byliny), v úrovni země (spadané listí a mrtvé dřevo) i pod zemí (kořeny rostlin a půda). Velká část odlesňování je přímým důsledkem chovu hospodářských zvířat. Společnost Carbon Brief informovala o nedávné studii, podle které vysázení dalších druhů stromů do monokulturních plantáží zlepšuje pohlcování uhlíku až o 6,4 %.

Emise ze zemědělství, které produkuje metan, tvoří mezi 14,5 a 18 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Podle Eco Watch je přitom metan v procesu oteplování planety až 23krát nebezpečnější.

Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN s názvem Tackling Climate Change Through Livestock produkce hovězího masa a mléka způsobuje nejvyšší podíl emisí (20 %). Existuje přímá souvislost mezi intenzitou emisí skleníkových plynů a mírou, v jaké zemědělci využívají přírodní zdroje. To znamená, že zmírnění klimatické krize přímo závisí na postupech šetrných k životnímu prostředí. Další studie zaměřená na živočišné zemědělství v Americe jde ještě dále a naznačuje, že pokud by živočišná produkce zcela vymizela, emise zemědělských skleníkových plynů by klesly o 28 procent.

Podle Philipa Lymberyho z organizace Farmaggeddon domácnosti vyhodí každoročně přibližně 570 000 tun čerstvého masa. Což obnáší 50 milionů kuřat, 1,5 milionů prasat a 100 000 kusů hovězího dobytka. Celosvětově se tak doslova plýtvá životy až 12 miliard zvířat. Rozhodnutí vzdát se masa může mít mnoho příčin, ať už jde o snižování odpadu a udržitelnost, nebo etické otázky zacházení se zvířaty či péči o životní prostředí.

Výzkumníci uvedli, že Velká Británie by měla zavést politiku, která by lidem pomohla snížit množství konzumovaného masa, aby splnila národní klimatické cíle.

Profesor Peter Scarborough z Oxfordské univerzity, který vedl výzkum publikovaný v časopise Nature Food, uvedl:"Naše volba stravy má velký dopad na planetu. Snížení množství masa a mléčných výrobků v jídelníčku může mít velký vliv na naši stravovací stopu."

Globální potravinový systém má na planetu obrovský dopad, protože vypouští celou třetinu celkových emisí skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Spotřebovává také 70 % světové sladké vody a způsobuje 80 % znečištění řek a jezer. Přibližně 75 % půdy na Zemi je využíváno lidmi, převážně pro zemědělství, a ničení lesů je hlavní příčinou obrovských ztrát v biologické rozmanitosti.

Studie rovněž ukázala, že strava s nízkým obsahem masa - méně než 50 g denně - má poloviční dopad na emise skleníkových plynů, znečištění vody a využívání půdy než strava s vysokým obsahem masa. Rozdíly mezi nízkotučnou, pescetariánskou (obsahující ryby) a vegetariánskou stravou však byly poměrně malé.

Vědci, kteří novou studii provedli, uvedli, že strama umožňující udržitelnou globální produkci potravin by znamenala, že lidé v bohatých zemích "radikálně" sníží spotřebu masa a mléčných výrobků.

Největší rozdíl byl ve studii zaznamenán u emisí metanu, silného skleníkového plynu produkovaného skotem a ovcemi, které byly u veganské stravy o 93 % nižší než u stravy s vysokým obsahem masa.

Britská Aliance pro zdraví v oblasti změny klimatu v roce 2020 doporučila, aby byla udržitelná strava podpořena povinným environmentálním označováním potravin, regulací propagace a zdaněním potravin s vysokým obsahem uhlíku.

Spotřeba masa a emise skleníkových plynů

tags: #veganství #a #změna #klimatu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Dopady Klimatické Změny
• Neuspokojivé emise
• Co je to Ekologická Nika?
• Kysané zelí a kompost: Proč to nejde dohromady?
• Charakteristika lyrických básní o přírodě