Velká Británie a dosažení nulových emisí: Cíle a výzvy

Velká Británie si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Tento závazek z ní činí jednu z prvních zemí skupiny G7, která se k takovému cíli zavázala. Cesta k dosažení tohoto cíle je však plná výzev a vyžaduje komplexní změny v různých odvětvích ekonomiky.

Zákaz spalovacích motorů a přechod na elektromobilitu

Podle aktuálně platných pravidel bude muset mít každé nové auto prodané ve Velké Británii od roku 2030 nulové emise. I když tento krok ještě nebyl potvrzen, je odložení zákazu nových aut se spalovacím motorem o 5 let jednou ze sedmi politických změn, které oznámí premiér Rishi Sunak v nadcházejících dnech. Některé z automobilek, které na splnění požadavku vlády vynaložily značné finanční prostředky, ale zprávu kritizují.

Například Lisa Brankin, která je ředitelkou britské pobočky Fordu, řekla deníku Evening Standard: „Potřebujeme, aby se politika zaměřila na posílení trhu s elektromobily v krátkodobém horizontu a na podporu spotřebitelů. Velkou podporu ale zatím nepociťujeme.” Na druhou stranu, někteří členové britské vlády s navrhovaným zpožděním souhlasí.

Jedním z dalších bodů, nad kterými visí ve vzduchu otazník, je budoucnost hybridních modelů. Problém je ale v tom, že nikdy nezazněla definice termínu „značná“ vzdálenost. Nikdo tedy neví, hovoříme-li o 20, 50 nebo 100 kilometrech.

Mezinárodní srovnání a plány dalších zemí

Mnoho dalších zemí, uskupení a regionů po celém světě plánuje, nebo již provádí omezení používání spalovacích motorů a přechod na elektromobilitu. Dokonce i některé země, které jsou členy EU, tento zákaz schválily dříve. Ještě než se pustíme do přehledu, je nutné dodat, že tento článek vychází z veřejně dostupných informací jednotlivých zemí a federací.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie

Od roku 2025 bude nezákonné prodávat nové benzínové nebo naftové vozy v Norsku. Čtyři hlavní politické strany v zemi dosáhly dohody o tomto radikálním opatření. Stát Kalifornie schválil ban na spalovací motory v roce 2035. Pravidlo vydané Radou pro ovzduší bude vyžadovat, aby všechna nová auta prodaná ve státě od roku 2035 byla bez emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý.

Podle klimatického plánu prezidenta Joe Bidena by polovina nových aut prodaných ve Spojených státech měla mít nulové emise v roce 2030. Do tohoto cíle jsou však zahrnuty plug-in hybridy. Británie, Izrael a Singapur plánují v roce 2030 zakázat prodej nových vozidel se spalovacími motory.

Japonsko, které je rovněž významným výrobcem automobilů, má v plánu přejít na elektrická vozidla a upřednostňuje hybridy, v nichž je Toyota mistrem světa. Čína se ujala vedení ve výrobě bateriových elektrických vozidel se stovkami společností, které nabízejí auta a štědré veřejné dotace. Hainan je první provincií v Číně, která stanovila datum vyřazení vozidel s čistě spalovacím motorem.

Energetická transformace a obnovitelné zdroje

Pokud jde o výrobu elektřiny, sází Londýn hlavně na vítr. Do roku 2030 by měly větrníky zajišťovat třetinu energie, kterou Britské ostrovy spotřebují. Spalování uhlí je naopak na ústupu. Místo uhlí vítr, méně masa i tepla v bytech. Emise z provozů, které se bez nich neobejdou, chce Londýn kompenzovat vysazováním stromů, mechem na stěnách nebo i průmyslovým čištěním vzduchu tak, jak to už dělá Island za pomoci atmosférických vysavačů.

Postup Spojeného království v oblasti klimatických politik dostal další úder. Stalo se tak v pátek 3. května, kdy nejvyšší soud vydal stanovisko, podle kterého hrozí, že nový akční plán nemůže být realizován. Důvodem je, že jednotlivé kroky není možné realizovat za využití stávajících technologií a rovněž, že ministři nebyli informování o tom, že akční plán je příliš ambiciózní a nesplnitelný.

Čtěte také: Podnebí Velké Javořiny

Rozsudek Nejvyššího soudu Spojeného království zní následovně: uhlíkové rozpočty stanovené vládou v roce 2023, za účelem splnění cíle nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050, byly údajně kalkulovány bez konkrétních postupů, které by zaručily jejich splnitelnost. Znamená to, že země bude muset již podruhé předložit nový plán.

Solární energie a kontroverze kolem obřích farem

Pokud bude na pobřeží u Favershamu skutečně otevřena obří solární farma, navíc doprovázená záložním bateriovým systémem, bude jednou z největších v Evropě a rozhodně v celé Británii. Možnost napájet 91 000 domácností čistou solární energií. To je první klad, který přislibuje 880 000 solárních panelů parku Cleve Hill. Ještě doplníme, že špičkový výkon solární farmy počítá s 350 MW.

Náklady na stavbu jsou zatím odhadovány na 450 milionů liber (na koruny vynásobte zhruba třiceti, je to ohromné číslo) a je schopno je plně zadotovat Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslových strategií, které projekt již schválilo. Rady okresů Kent a Swale, na jejichž pozemcích by se solární farma Cleve Hill měla nacházet, by dostávaly příspěvek 1 milionu liber do rozpočtu ročně, po celou dobu životnosti farmy. A k tomu ještě pozitivní zpráva, že solární park zajistí zvýšení biodiverzity o 65 %, protože část dosud intenzivně zemědělsky obdělávané půdy, kterou překryje, převede na louky, živé ploty, remízky, oddělené mezemi.

Výhrady proti projektu tentokrát mají organizace obnovitelné zdroje obvykle propagující. Například Greenpeace. Stěžují si i členové Královské společnosti pro ochranu ptactva, pozemkový trust z Kentu a nově vytvořená Kampaň za ochranu venkovské Anglie. Parcely solární farmy těsně sousedí do tří chráněných oblastí (mezinárodně významného mokřadu chráněného Ramsarskou úmluvou, příbřežních porostů se statutem Ptačí oblasti a oblastí spadající do chráněné zóny mořské rezervace). Bateriové systémy totiž tu a tam explodují nebo shoří. A výbušný potenciál obřího bateriového úložiště na Cleve Hill by činil ekvivalent 602 tun TNT.

Závazky společností k nulové spotřebě

Přijali jsme velký závazek dosáhnout do roku 2050 nulové spotřeby a následujících deset let bude klíčových. Zavazujeme se, že do roku 2030 snížíme emise skleníkových plynů na výrobek o 50 % oproti roku 2021 a do roku 2050 chceme dosáhnout nulových emisí.

Čtěte také: Fakta a příběhy o Matce Přírodě

V našem závazku k nulové spotřebě se připojujeme k 5 232 podnikům, 1 049 městům, 67 regionům, 441 největším investorům a 1 039 vysokoškolským institucím v dosud největší alianci, která se zavázala k nulové spotřebě do roku 2050. Do konce letošního roku budou všechny naše přípravky pro osobní hygienu z 90 % tvořeny složkami přírodního původu.

Uzavření poslední uhelné elektrárny

Velká Británie v září uzavře poslední uhelnou elektrárnu. Plnohodnotná náhrada za uhlí je však zatím v nedohlednu. Elektrárna Ratcliffe-on-Soar přitom není žádný prcek, ale pořádný macek s instalovaným výkonem 2000 MW. V září 2024 Velká Británie definitivně přestane vyrábět elektřinu z uhlí.

Když se podíváme na graf s vývojem od roku 1920, zjistíme, že Spojené království dlouhé desítky let vyrábělo z uhlí přibližně čtyři pětiny elektřiny. V roce 2013 zavedli Britové uhlíkovou daň ve výši 9 liber za tunu CO2 (nad rámec unijní emisí povolenky!) a to odstartovalo několik zásadních tendencí, které sledujeme dodnes. Za prvé, výroba z uhlí se dramaticky propadla. Za druhé, po krátkodobém poklesu opět narostl podíl plynu. Za třetí, nastal boom obnovitelných zdrojů energie. A konečně za čtvrté, některé velké uhelné elektrárny přešly na biomasu.

Čím se tedy Britové snaží (zatím poněkud marně) nahradit všechny ty desítky vypnutých uhelných elektráren? Za prvé biomasou! Nejslavnějším (i když vpravdě spíš poněkud neslavným) příkladem je elektrárna Drax, která původně spalovala uhlí a s výkonem 4000 MW byla největší v zemi. Co naopak vypadá jako skvělý nápad, je rozvoj větrné energetiky na britských ostrovech (na souši i v moři). Britové jsou si toho dobře vědomi, a proto už zvládli postavit ve větrnících úctyhodných 26,9 GW, což jim vloni vygenerovalo skoro 30 % veškeré elektřiny. Co tam máme dál? Zemní plyn, hodně moc plynu, a to dokonce domácího, takže to zní opět relativně rozumně. Druhým pilířem je bezpochyby jádro.

Renomovaný think-tank Public First přiznává, že velmi bídně. Ve studii Mind the Gap: Exploring Britain’s energy crunch předpovídá, že už v roce 2028 se může britská síť dostat na hranu. Odhaduje, že špičková spotřeba by mohla být až o 7,5 GW vyšší, než kolik mohou v danou chvíli dodat řiditelné a baseloadové zdroje. Značnou roli v tom samozřejmě hraje zpoždění ve výstavbě Hinkley Point, politici však volají především po obnově a doplnění plynové flotily. Stárnoucí flotila plynových zdrojů si podle ministryně vyžádá náhradu o celkovém výkonu 5 GW v podobě nových nebo renovovaných elektráren. Potíž je v tom, že tyto zdroje už by měly být připraveny na provoz v režimu čistých nulových emisí, tedy musí být schopné spalovat vodík nebo využívat technologii CCS.

tags: #velká #británie #nulové #emise #do #kdy

Oblíbené příspěvky:

• Recenze úklidových firem s ohledem na ekologii
• Mimoškolní aktivity a ekologické hry
• Hora Odpadu: Umělecká interpretace
• Idealizace přírody v matematice
• Použití papírových odpadkových pytlů