Velká skládka odpadu: Dopad na životní prostředí

29.03.2026

Skládky odpadu vnímá mnoho z nás jako hromady různorodého odpadu a harampádí, které se nás netýkají. Je to něco, co vytvořil člověk a příroda s tím jen horko těžko bojuje - odpad. Je nutné, aby ho vznikalo tolik? A když už vznikne, jak s ním naložit, aby přírodě ublížil co nejméně?

V poslední době ale můžeme v médiích čím dál častěji postřehnout informace o požárech skládkovaného odpadu, které mají negativní vliv nejen na obyvatele v okolí, ale i na životní prostředí či ekonomiku. V České republice vznikají každoročně miliony tun odpadu.

V ideálním případě jsou vytříděny a putují k recyklaci nebo k dalšímu využití. V opačném případě končí odpad v černých popelnicích, odkud může putovat na legální skládky odpadu nebo k energetickému využití. Podle oficiálních údajů máme na našem území na 178 oficiálních skládek odpadu.

Specifickou kategorií jsou černé skládky - bohužel ani v 21. století se nejedná o memento dob minulých, kdy jsme u nás neměli propracovaný komplexní systém umožňující pohodlné třídění odpadu, a tak lidé odváželi odpadky za humna. Právě tyto skládky se navíc často stávají zdrojem požárů. Jsou totiž skladištěm odpadu bez patřičných povolení a často bez jakéhokoli zabezpečení.

Skládky představují v souladu se zákonem zařízení na likvidaci odpadů, kdy jsou odpady ukládány na zabezpečeném území, vylučujícím resp. V době výstavby mnoha skládek však byly v platnosti legislativní předpisy, které nerespektovaly některá současná specifika skládkování tuhého komunálního odpadu (TKO).

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie

Provoz skládek a životní prostředí

Znečištění životního prostředí není jen velká ekologická havárie. Může jít i o nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo stavbu bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). U znečištění životního prostředí rozhodují první kroky - kontaktujte nás včas.

Pojem životní prostředí zahrnuje vodu, ovzduší, půdu, horninové prostředí, ekosystémy i volně žijící organismy. Ochrana životního prostředí je postavena na řadě zákonů - od obecného zákona o životním prostředí přes vodní zákon až po zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA zákon).

Znečištění životního prostředí nevzniká jen úmyslně. V praxi jde velmi často o kombinaci nedbalosti, podcenění zákonných povinností a nesouladu mezi skutečným stavem a dokumentací.

Kontrola ze strany České inspekce životního prostředí následně porovnává skutečný stav s povoleními, provozní dokumentací a zákonnými požadavky. Mnoho lidí netuší, že odpovědnost může dopadnout i na vlastníka pozemku, pokud na jeho pozemku vznikne černá skládka a situaci aktivně neřeší.

V některých případech nejde jen o pokutu, ale o povinnost uhradit likvidaci, která se může vyšplhat do statisíců či milionů korun. Rizika při stavebních záměrech jsou zase typická pro developery, investory i větší podnikatele.

Čtěte také: Podnebí Velké Javořiny

Rizika spojená se skládkami

Mezi rizika spojená se skládkami patří:

Šíření povrchovým splachem - kontaminované srážkové vody tvořící povrchový splach ze skládek se infiltrují mimo ochranné prvky do horninového prostředí, resp.
Šíření podzemních stokem - určitá část skládkových vod s nízkou kvalitou, která se projevuje v prvé řadě vyšší mineralizací a nízkým či vysokým pH, se infiltruje do podloží skládky a odtud prvou (mělkou) zvodní nebo hlubšími zvodněmi migruje mimo těleso skládky.
Šíření emisemi - skládky TKO obsahují zpravidla značný podíl organické hmoty. V průběhu provozování i po uzavření skládky dochází k uvolňování tzv. skládkových plynů - zejména methanu a oxidu uhličitého.
Prachové emise - podle typu odpadů je běžné, že na řadě skládek dochází k úletu prachových částic z povrchu skládky, na jejichž povrchu bývají nasorbovány zpravidla těžké kovy.

V roce 2024 bylo evidováno téměř 500 požárů na povolených skládkách. I když má 99 % Čechů možnost třídit odpad, černé skládky stále vznikají a obsahují spoustu nevytříděných materiálů.

Příčiny požárů bývají různé - při skládkování, resp. Při rozkladu odpadu dochází k jeho zahřívání a ke vzniku různých plynů. Vlivem čím dál vyšších teplot tak častěji dochází k samovznícení skládek, příčinou ale může být i nedbale odhozený nedopalek, technické závady v zařízeních či na manipulačních strojích a v extrémních případech i úmyslné zapálení.

Při hoření skládkovaného odpadu dochází k uvolňování toxických látek i prachových částic - samozřejmě v závislosti na druhu odpadu (při hoření plastů budou vznikat jiné látky než při hoření textilu či bioodpadu). Do vzduchu se tak mohou dostávat i plynné zplodiny včetně těkavých organických látek, saze obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť, arsen).

Účinným řešením je proto důsledné a správné třídění odpadu, kterým snižujeme množství odpadu na skládkách. Pro snížení rizika požárů nestačí jen spoléhat na to, že to za nás ostatní vyřeší.

Čtěte také: Fakta a příběhy o Matce Přírodě

Legislativa a skládky

Dle legislativy by měly v roce 2030 vstoupit v platnost právní předpisy zpřísňující skládkování využitelných odpadů. V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy.

Jedním z nástrojů nový odpadový legislativy je například postupný zvyšování poplatku za skládkování odpadu, který poputuje na skládku. Pro občany to bude znamenat změnu tzv. skládkovacího poplatku, který se bude odvíjet od hospodaření obce s odpady.

Každá skládka musí mít územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas a buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí).

Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění sládky přímo ovlivnit.

Možnosti minimalizace odpadu

Snížení množství odpadu končícího na skládkách může ovlivnit přístup každýho z nás! Představte si takovou pěknou odpadkovou pyramidu otočenou vzhůru nohama:

Předcházení vzniku odpadu: Je dobré si promyslet, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?).
Příprava odpadů k opětovnému využití: Tohle zná podle dlouhodobých statistik nejmíň přes 70 % Čechů a není tím myšleno nic jinýho než třídění odpadu.
Recyklace odpadu: Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních!
Skládkování odpadu: No a to je ta poslední možnost, kam by měl směsný komunální odpad směřovat. Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Česko bohužel nevyjímaje. U každého nákupu bysme si měli dobře rozmyslet, jestli daný výrobek potřebujeme a opravdu ho využijeme. A také: jestli než ho vyhodíme, nemůžeme ho, nebo alespoň jeho část, ještě na něco použít (například znovu využít skleničku po vyhořelé svíčce či např. marmeládě). Nevyužité oblečení a boty je možné dát do sběrného koše na textil, u kterého je napsáno, že jeho obsah poputuje např. do Klokánků či Charitě.

Příklady skládek v České republice

Skládka v Ďáblicích

Největší pražská skládka má nadále růst, a to i přesto, že městští urbanisté v roce 2008 počítali s tím, že se nejpozději v roce 2013 uzavře. Pokud půjde vše podle plánu společnosti A.S.A., která skládku provozuje, hora smetí u okraje Prahy nabobtná o další jeden a půl milionu tun a zabere dalších deset hektarů polí. Už nyní je mezi Ďáblicemi a Březiněvsí uloženo přes pět milionů tun odpadu. Hlavním cílem je rozšíření skládky západním směrem do katastru obce Březiněves.

Rozšíření skládky v Čáslavi

Palčivým tématem pro Čáslavské jsou nyní plány na rozšiřování provozu. A byť závazné stanovisko EIA nepředstavuje povolení záměru, ale je důležitým podkladem pro vydávání dalších rozhodnutí, vyvolalo v Čáslavi značný rozruch. Včetně úvah o tom, kdo by se proti němu měl (anebo mohl) odvolat.

Skládka v Lišově

Veřejným projednáním posudku a dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí pro záměr společnosti A.S.A. České Budějovice, bude završen veřejný proces posuzování kontroverzní stavby skládky v Lišově. Provozovatel skládky, společnost A.S.A. České Budějovice usiluje v průběhu deseti let již o třetí rozšíření skládky s tím, že pokaždé je veřejnost ubezpečována, že se jedná o konečnou fázi před celkovou rekultivací.

Skládky ve světě

Indonésie

Indonésie je známá svými běloskvoucími písečnými plážemi, exotickou kuchyní a neklidnými sopkami. Co ovšem turisté běžně neuvidí jsou hory odpadu a malé „sopky“ v podobě provozů pálících nejen plastový odpad. Město Bekasi se nachází vedle Jakarty, hlavního města Indonésie, odkud do Bekasi proudí komunální odpad, který se sem posledních 30 let dovážel na obří skládku. Skládka Bantar Gebang má rozlohu jako 200 fotbalových hřišť a je víc než 45 metrů vysoká, což z ní dělá jednu z největších asijských skládek.