Vývoj a současnost chráněných krajinných oblastí v České republice

Přibližně 12 572 km², tedy 15,9 % území České republiky, zaujímají velkoplošná zvláště chráněná území. CHKO jsou jednou z kategorií zvláště chráněných území.

Od roku 1955, kdy byl Ministerstvem kultury vydán výnos o zřízení první chráněné krajinné oblasti Český ráj, byly vyhlášeny celkem čtyři národní parky a 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO). V souvislosti s potřebou zajištění ochrany evropsky významných lokalit došlo po roce 2004 k úvahám o vyhlášení nových CHKO či rozšíření stávajících CHKO. Aktuálně jsou ve fázi zpracování návrhu na přehlášení další dvě CHKO a připravuje se vyhlášení nové CHKO Soutok. Podkladové analýzy jsou zpracovávány pro přípravu CHKO Krušné hory.

Kromě doplnění soustavy a aktualizace zřizovacích výnosů se velké úsilí soustředí na další zlepšení stavu CHKO a zkvalitňování péče o přírodu v nich.

Definice a poslání CHKO

Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje CHKO jako „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení“.

Za rozsáhlé území ve smyslu zákona se zpravidla uvažuje území větší než 80 km², neboť „praktickou ochranu krajiny nelze zajistit v území menším než 40-50 km²“ (Miko a kol. 2005). Za harmonicky utvářenou krajinu s charakteristicky utvářeným reliéfem se považují zejména horské celky, krasová území, nivy řek, území s četnými významnými geomorfologickými jevy, významnými mokřady apod. Zastoupení přirozených ekosystémů na území CHKO zpravidla zřetelně převyšuje průměr vztažený k celé České republice.

Čtěte také: Ochrana před povodněmi

CHKO jsou jedinou kategorií zvláště chráněných území, kde předmětem ochrany je i krajinný ráz včetně zachovalých sídel, kulturních památek a charakteristicky uspořádaných hospodářských systémů (Miko a kol.). Posláním CHKO je především uchování krajiny se všemi jejími přírodními hodnotami a kulturními charakteristikami jako výsledku společného a vyváženého působení přírodních sil a činnosti člověka. Přírodní hodnoty jsou v CHKO soustředěny převážně do prvních a druhých zón, často vyhlášených jako maloplošná zvláště chráněná území.

Historie a vývoj soustavy CHKO

CHKO byly od samého počátku zamýšleny jako soustava, zahrnující nejlépe zachovalé ukázky typů krajin přítomných na území našeho státu, s vysokou koncentrací jedinečných přírodních hodnot. Vyhlášení konkrétních CHKO není však jen výsledkem odborných podkladů. Nestačí, že dané území splňuje veškeré parametry být zvláště chráněným územím. Vyhlášení CHKO vždy bylo a stále více je závislé na zájmu veřejnosti a názoru politické reprezentace a pořadí vyhlášení tak významně mění míra podpory místních municipalit.

Ucelené vyhodnocení celé soustavy CHKO z hlediska reprezentativnosti proběhlo v letech 1995-1997 a bylo podkladem pro Strategii rozvoje chráněných krajinných oblastí (Pelc a kol. 1997). Hodnocen byl překryv CHKO s biocentry evropského a nadregionálního významu, biosférickými rezervacemi a mokřady Ramsarské úmluvy. Důležitým výstupem byla analýza ve vztahu k vymezení bioregionů, fytogeografickému a vegetačně geografickému členění. Soustava byla zhodnocena jako v principu vyhovující.

Byly doporučeny některé úpravy v podobě územních redukcí vybraných CHKO a doplnění soustavy o nárůst počtu, resp. plochy CHKO o přibližně 2 % území ČR. V krátkodobém a střednědobém horizontu bylo navrženo rozšířit CHKO Český ráj a Pálava (o oblast soutoku Moravy a Dyje) a vyhlásit CHKO Novohradské hory, Střední Poohří a Javořická vrchovina. V dlouhodobém horizontu vyhlásit CHKO Polabí a Poorličí. Doporučení se promítla do Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (Mlčoch, Hošek., Pelc eds. 1998), který mezi prioritní úkoly mj.

Po schválení Státního programu ochrany přírody a krajiny a Státní politiky životního prostředí ČR (1999) byla aktualizována Strategie rozvoje chráněných krajinných oblastí. Vznikl tak Program rozvoje chráněných krajinných oblastí (Pelc a kol. 2000), který kromě dvou jmenovaných strategických dokumentů zohlednil také Státní lesnickou politiku (1996), Strategii regionálního rozvoje ČR (1999) a samozřejmě nové odborné poznatky.

Čtěte také: Historie Věstníku státní péče

Další hodnocení a projekty

V dalším období probíhalo více dílčích hodnocení soustavy velkoplošných zvláště chráněných území. Projekt komplexního vyhodnocení potenciálu krajiny České republiky z hlediska možného dalšího územního rozvoje v chráněných krajinných oblastech ČR byl realizován v letech 2003-2004. Cílem projektu bylo vyhodnotit stávající soustavu CHKO z hlediska unikátnosti, reprezentativnosti, zastoupení krajinných typů ČR, dochovanosti krajinného rázu, podílu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, zachovalosti přírodního stavu území a rekreačního potenciálu atd.

Druhým cílem projektu bylo shromáždění a vyhodnocení potenciálu krajiny ČR z hlediska zajištění ochrany jednotlivých typů krajinných celků a zpracování návrhu dobudování soustavy CHKO. Projekt se také zabýval optimalizací hranic stávajících CHKO s cílem vyloučit okrajová silně urbanizovaná a intenzívně využívaná území. Soustava CHKO dle dosažených výsledků projektu ne zcela reprezentuje celou škálu abiotických podmínek, bioty a typů krajiny ČR, a proto autoři doporučili její systematické doplňování.

Bylo vymezeno 23 dosud nechráněných krajinných celků na území ČR a zhodnoceny jejich přírodní a kulturní hodnoty (podle shodné metodiky užité i pro hodnocení CHKO). K doplnění do soustavy CHKO byly nakonec vybrány dva krajinné celky s evropským významem: Dolní Pomoraví a Doupovské hory. Dále se ve všech variantách hodnocení objevuje ustálená skupina vysoko hodnocených krajinných celků navržených k ochraně, kterou tvoří: Střední Poohří, Západní Krušné hory, Střední Povltaví, Středomoravské Karpaty, Novobystřicko a Králický Sněžník (Bínová a kol.

V roce 2008 bylo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR provedeno vyhodnocení navrhovaných území pro velkoplošnou ochranu z hlediska zajištění ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 (Pešout 2010a). V národním seznamu tehdy bylo uvedeno zajištění ochrany formou vyhlášení (či rozšíření) CHKO u těchto evropsky významných lokalit (či jejich částí): Soutok-Podluží, Niva Dyje, Klínovecké Krušnohoří, Doupovské hory a Jestřebsko-Dokesko. Dále byla hodnocena území, kde jsou vymezeny plošně rozsáhlé evropsky významné lokality, nebo kde je jich blízko sebe soustředěno více (Dort a Vítek 2008).

Po projednání a následných úpravách byl v roce 2008 ministrem životního prostředí schválen materiál „Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000“. Návrhy na doplnění soustavy CHKO byly rozděleny do tří skupin. Mezi území s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou, kde evropsky významné lokality pokrývají 60-90 % jejich plochy, byla zařazena tři území: Jestřebsko-Dokesko (rozšíření CHKO Kokořínsko), Dolní Morava (vyhlášení CHKO Soutok) a Doupovské hory (vyhlášení CHKO Doupovské hory včetně Středního Poohří).

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Do druhé skupiny - území s vysokou přírodní i krajinnou hodnotou, z hlediska ochrany evropsky významných lokalit se střední naléhavostí vyhlášení, byla zařazena tři území: Krušné hory (vyhlášení CHKO Krušné hory), Rychlebské hory (rozšíření CHKO Jeseníky) a Chřiby a Ždánický les (vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty). Do třetí skupiny byla vybrána ostatní území s nadprůměrnou přírodní a krajinnou hodnotou v měřítku ČR, kde však ochranu evropsky významných lokalit lze zajistit i soustavou maloplošných zvláště chráněných území.

Schválený materiál „Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000“ ukládal zajistit zpracování podkladů pro vyhlášení chráněných krajinných oblastí z první skupiny.

Realizované změny a současný stav

Do současné doby se od poloviny devadesátých let, kdy proběhlo první vyhodnocení reprezentativnosti soustavy CHKO v České republice, podařilo v roce 2002 rozšířit CHKO Český ráj, díky mimořádné podpoře místních obcí a Plzeňského kraje v roce 2005 vyhlásit CHKO Český les (Peckert a Nováková 2016) a s významnou podporou města Doksy rozšířit CHKO Kokořínsko o oblast Jestřebsko-Dokeska (2014), resp. zřídit novou CHKO Kokořínsko-Máchův kraj (Pořízek 2014). Poněkud „nad plán“ byla v roce 2016 vyhlášena CHKO Brdy (Fišer a Obermajer 2016).

Ochrana vnitrozemského horského masivu Brd nepatřila ve výše uvedených analýzách mezi priority, avšak se zrušením vojenského újezdu a po opuštění území armádou se situace rychle změnila a i díky snaze krajů a obcí se zde podařilo vyhlásit CHKO. V roce 2017 byla nově vyhlášena CHKO Poodří vč. upravené zonace (Klečka, Kneblová a kol. 2017). Hlavním důvodem bylo zajištění ochrany stejnojmenné evropsky významné lokality, která místy přesahovala tehdejší hranice chráněného území. Další přehlášenou CHKO se v roce 2019 stal Moravský kras (Štefka 2019).

Její původní rozloha z roku 1956 se rozšířila o šest kilometrů čtverečních nového území, tvořeného zejména částmi evropsky významné lokality Moravský kras, nacházejícími se do té doby mimo CHKO. I zde byla aktualizována zonace, místy zásadně, když zohlednila nové poznání o výskytu jeskynních systémů v podzemí. Poslední nově vyhlášenou CHKO je v letošním roce Blanský les, kde důvodem potřeby nového zřizovacího výnosu byla především nutnost změny zonace. Podařilo se mj. šestinásobně rozšířit rozlohu I. zóny a téměř o 40 % navýšit plochu II.

AOPK ČR připravila v roce 2009 podklady pro vyhlášení CHKO Doupovské hory (mj. v souvislosti s tehdy uvažovaným zrušením vojenského újezdu) a CHKO Soutok (Pešout 2000b). V roce 2008 AOPK ČR na základě úkolu MŽP (vyplýval z tehdy platného státního programu ochrany přírody a krajiny) vyhodnotila území Krušných hor z hlediska potenciálu pro velkoplošnou ochranu se závěrem doporučujícím vyhlášení CHKO a znovu v roce 2021 (AOPK ČR 2021).

Problémy a výzvy

Jak je z výše uvedeného patrné, i když významná část návrhů vyplývajících z hodnocení byla zrealizována, mnohem větší bohužel nikoli. Za čtvrtstoletí se nepodařilo ochránit v analýzách opakovaně vyhodnocované území Doupovských a Krušných hor (Melichar a Krása 2009), Středomoravských Karpat, Soutoku a další mimořádně hodnotné krajinné celky (Pešout 2015). Bohužel základní strategický dokument ochrany přírody - aktuální státní program ochrany přírody na období 2020-2025 (Mach, Pešout, Rolfová a Chocholoušková 2020) je méně ambiciózní než jeho předchůdci a v oblasti velkoplošných zvláště chráněných území formuluje pouze nekonkrétní obecná opatření „Vyhodnocení stávajícího stavu soustavy velkoplošných zvláště chráněných území a vyhodnocení potenciálu krajiny ČR z hlediska jejího možného doplnění a úprav“ (č. 1.2.2.1.), „Zajištění adekvátní ochrany lokalit soustavy Natura 2000“ (č. 1.2.2.3.) a „Obnova zřizovací dokumentace již existujících ZCHÚ z důvodu zastaralosti zřizovacích předpisů a uvedení do souladu s platným právním řádem“ (č.

Mnohem konkrétnější je prohlášení současné vlády, které obsahuje mj. závazek ochránit oblast Soutoku v tomto volebním období. Zároveň narůstá společenská objednávka v Karlovarském i Ústeckém kraji po ochraně přírody a krajiny Krušných hor. V červnu 2022 porada vedení MŽP projednala a schválila materiál „Informace ve věci připravovaných záměrů na vyhlášení CHKO, aktuálního stavu zajištění ochrany lokality Soutok pomocí ZCHÚ a uvažovaného návrhu CHKO Krušné hory“.

Materiál ukládá pokračovat v procesech přehlašování (nového vyhlášení) CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Bílé Karpaty. V obou případech jde o nahrazení zastaralých zřizovacích předpisů, u Litovelského Pomoraví by navíc mělo dojít k rozšíření o oblast v nivě řeky Moravy mezi Zábřehem na Moravě a dnešní hranicí CHKO, která je součástí EVL Litovelské Pomoraví a v současné době leží mimo zvláště chráněné území. Návrh nového zřizovacího předpisu CHKO Bílé Karpaty je v současnosti ve fázi zpracování prvních verzí nezbytných podkladů (vymezení hranice, vymezení zón, návrh předmětů ochrany a bližších ochranných podmínek). V závislosti na průběhu vyhlašování NP Křivoklátsko, jehož proces byl zahájen oznámením záměru dne 27.

Důležitým rozhodnutím je zvolení formy velkoplošné ochrany oblasti soutoku Moravy a Dyje. V citovaném materiálu MŽP schválilo ochranu území prostřednictvím CHKO. AOPK ČR dostala za úkol připravit do konce roku 2022 kompletní záměr na vyhlášení CHKO Soutok a návrh vymezení zón ochrany přírody v souladu s požadavky vyhlášky č. 45/2018 Sb. včetně podkladů pro zpracování hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA (zejména vyhodnocení ekonomických i administrativních dopadů na místní obyvatele, vlastníky nemovitostí, samosprávy, hospodařící subjekty či návštěvníky a samozřejmě požadavky na státní rozpočet - na zřízení a provoz regionálního pracoviště AOPK ČR včetně personálních a mzdových nákladů či nákladů na management území či odhad finančních újem za ztížení hospodaření, nákladů na označení území apod.).

Byť jde o krátký termín, AOPK ČR jej splní, jelikož v návrhu vychází ze svých starších návrhů (z r. 2009 až 2010 a 2020) a socioekonomické analýzy hodnotící dopady vyhlášení CHKO Soutok, zadané AOPK ČR v roce 2021 (Melichar a kol. Schválený materiál zároveň uložil do 31. 12. 2024 připravit podklady pro vyhlášení CHKO Krušné hory včetně komunikace AOPK ČR v této věci se zástupci regionu (zejména samosprávy a významných hospodařících subjektů).

Plány péče o CHKO

Dokončení vymezení soustavy CHKO je zásadní úkol, ale ještě důležitější je zabezpečit péči o území dnes již chráněná. Zpracovávání plánů péče o CHKO probíhá od vydání zákona č. 114/1992 Sb. a stále se vyvíjí a zkvalitňuje. První metodický pokyn MŽP, upravující způsob zpracování plánů péče o CHKO a jejich obsah, vyšel ve Věstníku MŽP v červnu 2004, a v osnově již bylo uvedeno rozdělení plánu péče o CHKO na rozborovou a návrhovou část. Další úpravy obsahu plánu péče byly provedeny zejména v souvislosti se soustavou Natura 2000 a zakotveny v metodickém pokynu MŽP z prosince 2007. V tomto pokynu bylo zachováno hlavní rozdělení rozborových a návrhových kapitol, nově byla sjednocena struktura kapitol návrhové části (stručná charakteristika problematiky, dlouhodobý cíl, případně dílčí cíle, navrhovaná opatření).

Postupně se staly nezbytným podkladem pro plán péče o CHKO preventivní hodnocení krajinného rázu a souhrny doporučených opatření pro EVL a ptačí oblasti. Trvalý nárůst rekreačního zatížení CHKO vedl AOPK ČR k rozhodnutí pro jednotlivé CHKO zpracovávat a při plánování využívat tzv. K významným změnám v pojetí a obsahu plánů péče o CHKO došlo zejména po vydání vyhlášky MŽP č. 45/2018 Sb., které se následně promítly do metodického pokynu MŽP z ledna 2019. Zásadní posun spočívá v jednoznačném zaměření plánu péče na předměty ochrany CHKO, mezi něž vždy patří krajinný ráz a přírodní funkce krajiny (ekologická stabilita, retence vody, migrační prostupnost), a dále přírodní hodnoty pro danou CHKO charakteristické, zejména typické či z hlediska biodiverzity významné ekosystémy, příp. druhy a geomorfolog...

Tabulka: Přehled prioritních území pro velkoplošnou ochranu (2008)

tags: #vestnik #statni #pece #o #ochranu #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Jak zaplatit za odpad ve Znojmě
• Definice ekologie
• Odolné odpadkové koše pro parky a ulice
• Znečištění přírody těžbou
• Znečištění životního prostředí velkochovy