Větrné elektrárny a jejich dopad na životní prostředí a ekologii

Dopad výroby energie na divokou přírodu se znovu dostal do centra pozornosti. Zatímco větrné farmy mohou mít určité nepříznivé účinky na místní volně žijící živočichy, fosilní paliva a jejich těžba má mnohem horší dopady, ukazují vědci.

„Fosilní paliva a jejich vliv na změnu klimatu převažují nade vším,“ říká Beth Scottová, profesorka mořské ekologie na University of Aberdeen ve Skotsku.

Vliv větrných elektráren na faunu

Větrné elektrárny, jak na souši, tak na moři, představují pro ptáky určité riziko, včetně ztráty přirozeného prostředí a srážky s turbínou nebo jejími lopatkami. Mořští ptáci mohou také trpět nepřímými účinky.Nicméně i těžaři fosilních paliv vědce aspoň v něčem potěšili. Třeba díky monitorování „naolejovaných“ ptáků v evropském Severním moři ukázalo prudký pokles úniků ropy.

Desetiletí výzkumu ovšem ukazují, že těžba ropy ovlivňuje ptáky, velryby a další volně žijící zvířata mnohem více. Hluk z těžby ropy a zemního plynu pochází hlavně ze seismických průzkumů, když těžaři vypouštějí stlačený vzduch do vody. Dělají to v hloubce přes kilometr a jde o nízké frekvence, tento zvuk se v hloubce šíří daleko a trpí tím živočichové třeba v Mexickém zálivu.

Výzkum ukázal, že pro velryby, delfíny a další mořské savce, kteří se při hledání potravy v temné a kalné vodě spoléhají na zvuk a echolokaci, může být takový hluk dezorientující. Stavba větrných elektráren také obnáší hluk, například při průzkumu a při zatloukání základů do mořského dna. Ten je však dočasný.

Čtěte také: Větrné elektrárny a klima

Ve studii z roku 2022, kterou vedla Aspen Ellisová, mezinárodní skupina vědců vyvinula proces, který umožňuje vývojářům větrných farem minimalizovat rizika pro mořské ptáky. Jde třeba o výběr lokalit, které méně překážejí známým letovým trasám nebo stanovištím mořských ptáků.

Podle četných studií a pozorování bylo zjištěno, že zvířata si na občasnou zvýšenou hlučnost časem zvyknou a nedochází k jejich časté migraci. Podobně jako na zvěř, ani na ptactvo nebyl zjištěn zásadní negativní vliv. Dochází ke střetu ptactva s lopatkami rotoru zcela výjimečně.

Zvýšené nebezpečí hrozí pouze za snížené viditelnosti (mlha, tma). Za zhoršených povětrnostních podmínkách ptáci vrtule zaznamenají opticky i mechanicky (tlaková vlna).

Vliv na krajinný ráz a okolí

Technický vývoj postupně zásadně snížil hlučnost provozu větrných elektráren. Je nutné uvádět akustické hodnoty při plném provozu elektrárny v okolí, v souvislosti na lokalitě a rychlosti větru (hluk pozadí: doprava, listí stromů, pohyb větru atd.). U větrných farem hodnota hluku příliš nenarůstá, zvedá se pouze o několik decibelů, protože hluk vycházející z jednotlivých strojů se nesčítá.

Výběr vhodné lokality je zásadním problémem při zřizování větrných elektráren. Jsou kladeny požadavky na abiotickými podmínkami, tzn. skladbou podloží, větrnými podmínkami a dostupností pro zbudování rozvodné sítě a komunikací. Současně se větrné elektrárny nesmějí zřizovat v maloplošných chráněných územích, v 1. zónách národních parků a chráněných oblastí.

Čtěte také: Tipy pro pěstování hrušní ve větrném prostředí

Moderní, stále vyšší větrníky se v krajině neschovají, naopak mnohdy se stávají její dominantou. Je třeba zvážit, zda pozitiva, které nám větrné elektrárny v podobě výroby energie přinášejí, s negativy, které se promítnou v koloritu krajiny. K jejich hlavnímu významu (výroba elektřiny) se dají přidat i dílčí klady. Mohou se využít k instalaci různých vysílačů, mohou se popř.

Nastává zejména v zimních měsících, kdy je slunce nízko nad obzorem a při otáčení listů vrtule dochází k rytmickému střídání světla a stínu. Projevuje se pouze v blízké vzdálenosti elektrárny od antény. Při dodržení dostatečné vzdálenosti okolní výstavby se odchylky v přijímačích automaticky vyrovnávají.

Energetická efektivita a zálohování

Větrná energie, podobně jako každý obnovitelný zdroj, výrazně přispívá k ochraně životního prostředí a snížení emisí v ovzduší. Nevypouští se žádné skleníkové plyny, toxické emise, radioaktivní látky ani sloučeniny, které jsou příčinou kyselých dešťů. Tím se chrání zdraví živočichů i rostlin. Větrné elektrárny šetří energii.

Zastánci jaderné energie a obnovitelných zdrojů argumentují tím, že vzhledem k nestálým povětrnostním podmínkám je potřeba tyto zdroje zálohovat, a tím se prodražují. Princip zálohování spočívá v instalaci jiného energetického zdroje, který je na činnosti větrné elektrárny nezávislý, a který v případě poruchy, nebo odstávky zajišťuje náhradní dodávku elektrické energie.

Nicméně, každá elektrárna nikdy nepracuje bez odstávky a je třeba ji zálohovat. Vzhledem k tomu, že každá elektrárna nikdy nepracuje bez odstávky a je třeba ji zálohovat, není zálohování tohoto zdroje problémem. Větrné elektrárny se navíc mohou zálohovat navzájem. U větrných elektráren je také výhodou to, že vítr fouká častěji v zimě, kdy je elektřiny potřeba nejvíce.

Čtěte také: Řepka olejka a životní prostředí

Dlouhodobý vliv na ekosystémy

Rotory větrníků čas od času "sundají" z oblohy nějakého ptáka či netopýra. Posouzení vlivu větrných elektráren na životní prostředí se dosud omezovalo jen na sledování krátkodobých efektů jejich přítomnosti. Indičtí badatelé si ale tentokrát dali na čas a vypozorovali jednu dosud netušenou záležitost.

Dravých ptáků s postupem let v okolí větrníků ubývalo. Ano, dílem proto, že končili po srážce zabití na zemi. Ale mnohem více se jich jen přesunulo jinam. Změnili své letové trasy a posunuli svá teritoria, dále od zrádných větrných elektráren.

V posledních letech se začaly tyhle ještěrky stahovat do vyšších poloh hor, jako z udělání zrovna do míst, které kryly větrné elektrárny. Dnes už se tu vyskytují v nápadně početnějších populacích. Aby ne. Dravci se sem za nimi neodváží. „Lidmi vytvořené větrné elektrárny tedy v přírodním společenstvu sehrály úlohu vrcholového predátora, podobně jako by dokázali na souši tygři nebo v moři žraloci,“ říká Thakerová.

Jenže větrná elektrárna, která odežene dravce a dá prostor ještěrkám, z terénu nikam nezmizí. Zůstane tu, a bude nepřetržitě chránit ještěrky před jejich tradičními predátory. K čemu to může vést? To už jsou spíše spekulace: lokální přemnožení ještěrek může vést k přelovení hmyzu v oblasti, nebo třeba propuknutí nějaké parazitární infekce mezi přehuštěnými ještěrkami.

„Zda k tomu může skutečně dojít, zatím netušíme,“ říká Thakerová. „Nikdo totiž dosud nepozoroval život pod větrnými elektrárnami tak dlouho. Dosavadní studie o vlivu větrných elektráren na životní prostředí si luxus dlouhodobého sledování nemohly dovolit.

Problémy s prosazováním výstavby a fámy

Po obnovitelných zdrojích je u nás dlouhodobě vysoká politická i společenská poptávka a já bohužel musím říct, že ani jeden z těch tří záměrů, které jsem hodnotila a které jsem upravila tak, aby byly z hlediska ekologie přijatelné, nebyly schváleny na krajské úrovni. Tato informace mě vždycky zamrzí, protože my nemáme tolik možností, z čeho vyrábět elektrickou energii. V současné době je extrémně obtížné prosadit výstavbu obnovitelných elektráren a je to bohužel i kvůli tomu, že jak na úřadech, tak i mezi veřejností při projednávání těchto záměrů stále přetrvávají tyto fámy.

Zelená energetika představuje určité kompromisy, každá ze staveb samozřejmě s sebou nese určité zásahy do přírody a krajiny, ale jako u všech typů staveb i v těchto případech lze sáhnout po nepřeberném množství opatření, která se dají aplikovat tak, aby tyto zásahy byly minimální, případně se dají i nějak kompenzovat. Asi si všichni dovedeme představit, že investor, který má prostředky na to, aby postavil takovou elektrárnu, dokáže zajistit i potřebná kompenzační opatření jako u jakéhokoli jiného záměru.

Jak vidíte, řešení existují a všechny typy obnovitelných elektráren lze stavět tak, aby neměly negativní vliv na přírodu a krajinu. Přijde mi velmi důležité hovořit o tom, že máme varianty, jak udělat tuto zelenou energii ještě šetrnější z hlediska ochrany přírody a krajiny. Mrzí mě, když tyto předsudky má nejen veřejnost, ale i úřady, které zabraňují jejich výstavbám. Myslím si, že do budoucna to není udržitelný přístup, a byla bych moc ráda, kdyby se toto změnilo.

Vliv na ceny nemovitostí

Přítomnost větrných elektráren v obcích nemá negativní vliv na ceny nemovitostí - ukazuje první systematická analýza realizovaných prodejů domů v Česku za posledních deset let. V lokalitách s větrnými elektrárnami i bez nich rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů srovnatelným způsobem. Nikde nedošlo k poklesu.

Ceny nemovitostí jsou v průměru v obcích s větrnými elektrárnami dokonce o 5 % vyšší, než v těch bez nich. Výsledky tak vyvracejí obavy veřejnosti z negativního vlivu větrných elektráren na jejich nemovitosti.

„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Ceny jsou spíše ovlivněny geografickými, ekonomickými a sociálními faktory daných regionů než přítomností větrných elektráren,“ řekl David Slavata, z Ústavu oceňování majetku na Ekonomické fakultě VŠB - Technické univerzitě Ostrava.

„Obava ze snížení hodnoty nemovitostí patří společně s obavami z hluku a vizuální změny krajiny k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím postoje obyvatel k plánovaným projektům. Naše dlouholeté výzkumy ovšem ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, dochází k tzv. efektu familiarizace. Díky osobní zkušenosti obyvatel s elektrárnami dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů, zvyknutí si na elektrárny jako na běžnou součást krajiny a převažuje vnímání jejich pozitivních přínosů pro místní rozvoj,” řekl Bohumil Frantál z Oddělení environmentální geografie na Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

Větrné elektrárny mohou významně přispět k rozvoji venkovských oblastí: vytvořením pracovních míst či přímými benefity. Tedy například finančními odměnami, které provozovatelé elektráren vyplácejí obcím, v nichž se tyto zdroje nacházejí. Tyto příjmy obce investují do zlepšení infrastruktury a služeb pro své obyvatele, což vede k lepšímu zázemí a kvalitě života. Některé projekty navíc umožňují i přímé finanční benefity či slevy pro místní obyvatele.

Nově schválený zákon, který minulý týden prošel Poslaneckou sněmovnou, tento rozvoj podporuje zavedením povinného poplatku z elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Cílem nového poplatku je ochrana trhu a podpora obcí a investorů při jednáních o spolupráci včetně finančních kompenzací, které vyvažují zásah větrné elektrárny do okolní krajiny. Tento přístup má stabilizovat vztahy mezi investory a obcemi a motivovat obce k aktivní spolupráci na rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Kontroverze a kritika

NASA varuje před působením VTEVlivem VTE dochází k přesunu mořských sedimentů ve velkém množství. Z textu vyplývá, že vlivy nejsou zdaleka domyšleny, prozkoumány a teprve k tomu vědci vybízejí. Není znám vliv na pohyb ryb a mořské proudy.

VTE zabíjí obrovský počet ptáků ve světě i v České republice, čímž se u nás nikdo nezabývá. Nikdo to neřeší, žádný úřad nepostupuje proti instalaci větrných elektráren.

Tyto díly jsou opotřebované a momentálně je nelze efektivně recyklovat. Takhle dnes funguje výroba "zelené energie".

Ve dvou článcích zveřejněných v časopisech Environmental Research Letters a Joule vědci zjistili, že k přechodu na větrnou nebo solární energii v USA by bylo potřeba pětkrát až dvacetkrát více půdy, než se dosud předpokládalo. V případě, že by byly velké větrné farmy skutečně postaveny, zvýší se povrchová teplota nad kontinentálními Spojenými státy o 0,24 stupně Celsia.

„Zjistili jsme, že v případě větru byla průměrná hustota energie - tedy rychlost výroby energie dělená plochou větrné elektrárny - až 100krát nižší, než odhadují někteří přední odborníci na energetiku,“ říká Miller, který je jedním z autorů obou příspěvků. „Většina z těchto odhadů nezohlednila interakci turbíny a atmosféry. Pro izolovanou větrnou turbínu nejsou interakce vůbec důležité, ale jakmile jsou větrné farmy více než 5 až 10 kilometrů dlouhé, interakce začnou mít velký dopad na hustotu výkonu,“ doplňuje.

Průměrná hustota výkonu u solární energie (měřená ve wattech na metr čtvereční) je 10krát vyšší než u energie větrné. Stále je ale mnohem nižší, než kolik odhadovali přední odborníci na energetiku.

tags: #větrné #elektrárny #ekologie #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Dům Veronica – ekologické bydlení
• Technologie monobloků v odpadovém hospodářství
• Přečtěte si více o "Příroda Uzdravuje"
• Úspora za svoz odpadu: rady a tipy
• Jak na ideální kurník?