Vliv větrných a solárních elektráren a řepky olejky na přírodu

Přírodní zdroje energie se nejčastěji dělí na obnovitelné a neobnovitelné. Toto víceméně ekonomické dělení je však zcela zavádějící a v podstatě jen jakousi reklamou na méně využívané zdroje.

Za neobnovitelný zdroj jsou zpravidla označována fosilní paliva - ropa, zemní plyn a uhlí. Ve skutečnosti ovšem i v současnosti vznikají nová ložiska ropy u ústí tropických řek, přinášejících do moře množství organických látek. Například u ústí Orinoka vzniká nyní v moři akumulace ropy, která bude za nějakých 20 000 let těžitelným ložiskem. Podobně je to s uhlím (V. Roubíček LN 27. 2. 2008). Např. Olah et al.

Jednotlivé zdroje měly v různých etapách vývoje lidské společnosti různý význam. I když v hodnocení mohou být značné rozdíly, je zřejmé, že do konce 19. století bylo hlavním zdrojem energie pro lidstvo dříví, koncem 19. stol. nabylo na významu uhlí, ve 20. století ropa a zemní plyn a také vodní energie a od druhé poloviny 20. stol.

I když v přímé produkci znečišťujících látek jsou výrazné rozdíly, mohou ve svých důsledcích tzv. Můžeme to doložit na příkladu využívání geotermální energie na západě Spojených států. U amerických Mamutích jezer geotermální elektrárna používá přehřátou vodní páru z vrtů tak, že pára přes izobutan předává teplo, které je využíváno k výrobě elektrické energie, a pak je vháněna zpět do země. Nepřichází vůbec ke styku s atmosférou a nedochází k žádnému znečištění.

Naopak v oblasti Salton Sea několik elektráren využívá vodní páru přehřátou na 300 oC. Ta je pro potřebu výroby elektrické energie ochlazována na horkou vodu.

Čtěte také: Vliv větrných elektráren na životní prostředí

Solární energie

Tepelná energie (sálavé teplo) Slunce je využívána pomocí solárních panelů na střechách (např. na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, stejně jako na rekreačních zařízeních ve Středomoří). Nevýhodou je snižování výkonnosti v důsledku zaprášení panelů v prašném prostředí. Výhodnější je využití pomocí otáčecích zrcadel, která se nasměrují na kotel, v němž se ohřívá voda. Poměrně výkonná jsou tzv.

Zajímavé je také vyhřívání silnic (v Holandsku) pomocí systému trubek, které se zabudují do silnice, letištní či jiné plochy. Teoreticky je možné účinnost solárních panelů zvýšit i jinými způsoby.

Fotovoltaické články byly vynalezeny již před šedesáti lety, ale podíl výroby elektřiny z tohoto zdroje je dodnes nepatrný. Ze zdrojů, které vychází ze sluneční energie, jsou nejdůležitější tzv.

Biopaliva

Jako biopaliva se označují látky, v nichž je sluneční energie akumulována organizmy. Jde o odvozenou sluneční energii. K recentním biopalivům patří především topné dřevo. To bylo po dlouhou dobu hlavním zdrojem tepelné energie až do poloviny 19. Dnes se topné dřevo používá jen v domácnostech nebo na výrobu etanolu a metanolu, a to hlavně zbytkové dřevo a recyklovaný olej jako tzv.

Roste ovšem produkce energetických plodin, k nimž patří kukuřice, cukrová třtina, brambory, řepka olejka (v České republice), palmy, z nichž se získává buď rostlinný olej, nebo etanol. Roste význam travin (proso prutnaté), prérijních směsí travin a řas, které nevyžadují hnojení. Ideálním zdrojem mohou být komposty. Pokusně se zkoumá možnost vývoje baktérie, která by rozkládala skleníkové plyny a vytvářela z nich biopaliva (prof.

Čtěte také: Větrné elektrárny a klima

K zajištění spotřeby je potřeba velkých ploch zemědělské půdy. V Evropě by např. Také kácení tropických deštných pralesů ve prospěch výsadby palmových hájů (Malajsie, Brazílie, Indonésie) přispívá k půdní erozi a ke změnám klimatu. Některá recentní paliva mají sice méně emisí skleníkových plynů a vysokou výtěžnost energie, ale mnohé jsou škodlivější než fosilní, třeba palmový olej (obr.

Přesto produkce etanolu z biopaliv výrazně roste, zejména v Brazílii a v USA.

Řepka olejka a její dopad na půdu

Pěstováním plodin pro výrobu biosložky v podobě monokultur, mezi něž patří například řepka olejka, se snižuje půdní diverzita. Radek Holomčík (Piráti) podotkl, že cílem předlohy nebylo zakázat biopaliva, ale zastavit znehodnocování zemědělské půdy pěstováním energetických plodin.

Větrná energie

Je plně odvozena z energie sluneční. V České republice v roce 2007 produkovaly větrníky 116 kW a ČEZ a. s. Z těchto důvodů jsou nyní rušeny větrné elektrárny i tam, kde je vhodné klima, tj. na pobřeží s převládajícími větrnými dny v roce (Kalifornie, obr. 88, z estetických důvodů ve Velké Británii, apod.

V České republice navíc nejsou příliš příznivé ani klimatické podmínky, vzhledem ke kontinentálnímu klimatu je na většině území vysoký podíl dnů bez větru (obr.

Čtěte také: Tipy pro pěstování hrušní ve větrném prostředí

Energie moře

Tepelná energie z mořské vody využívá rozdílů teploty při povrchu a v hloubce (rozdíl v hloubce 1000 m je v průměru 20 oC). Příznivé podmínky jsou např. na Havaji.

Vlnové elektrárny pracují na principu válce s pístem, stlačeného působením vln a zvedaného plynem, který je v něm instalován. Pohyb válce se mění na elektřinu pomocí lineárního generátoru.

Přílivové elektrárny mají největší význam. Přílivová energie byla využívána již od roku 1100 n. l. v anglických a francouzských mlýnech. Od roku 1960 pracuje v Saint Malo na SZ pobřeží Francie přílivová elektrárna s výkonem 240 MW. Další jsou v Kanadě (Bay of Fundy), v Murmansku v Ruské federaci a v Číně. Produkují asi 2,5 % celkové spotřeby energie ve světě (obr. 90, obr. 91, obr. 92).

Vodní energie

Využívají energii vodních toků, která je v podstatě energií gravitačního pole Země. Využívají jednak přírodního spádu vodních toků, jednak přehradami vytváří umělý spád.

Přírodní spád, zejména horních částí vodních toků, využívají hlavně malé vodní elektrárny, zásobující jednotlivá sídliště či malé podniky (Kořensko, Lipno II., Hněvkovice a další, vč.

Většina významných elektráren je založena na vytvoření umělého prudkého spádu vody přehradami. Příkladem našich velmi efektivních přečerpávacích vodních elektráren v provozu jsou Dalešická hydroelektrárna u Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku a hydroelektrárna Dlouhé Stráně nedaleko nejvyšší hory na Moravě Pradědu na Šumpersku.

Plánovaná je unikátní mezistátní elektrárna Lipno - Aschach (obr. 94), která má pracovat na principu výměny vody podzemním tunelem mezi Vltavou na Lipenské přehradě a Dunajem v Rakousku.

Geotermální energie

Tepelná energie Země je využívána třemi způsoby: v tzv. geotermálních elektrárnách, jako suché teplo a jako energie magmatu (obr. 95, obr. 96, obr. 97, obr. 98, obr.

První geotermální elektrárna byla spuštěna v roce 1913 v údolí řeky Pádu v sever...

Podíl obnovitelných zdrojů energie

Podíl obnovitelných energií: Eurostat představuje nová dostupná data týkající se podílu obnovitelných energií v jednotlivých evropských zemí. Přeborníci jsou v této oblasti stále Švédi, protože v jejich zemi se podíl pohybuje vysoko nad 50 % (a nad cílem pro rok 2020). Nad 40 % se nachází podíl ve Finsku, mírně pod touto úrovní v Lotyšsku. V České republice se podíl pohybuje kolem 15 % s tím, že již bylo dosaženo cíle pro rok 2020. Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů naopak nalézáme v zemích jako je Lucembursko, či Nizozemí a Belgie.

Obnovitelné zdroje, tedy elektrárny získávající energii ze slunce, větru a biomasy, hydroelektrárny a geotermální zdroje, se na světovém energetickém mixu podílejí 27 procenty. Na sluneční elektrárny připadají 2 procenta.

V roce 2030 by v Česku z obnovitelných zdrojů energie (OZE) mohlo pocházet dvakrát více elektřiny než dnes, tedy asi 28 procent ( v roce 2016 to bylo 13,6%). "V roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude (vláda schválila investici cca 250 miliard, investorem dceřiné firmy ČEZ). Pokud se podíváme na cenu, za kterou dokáží energii vyrábět, jsou větrné a fotovoltaické elektrárny nejlevnějším zdrojem vůbec.

Realistický scénář je modelován na cílový stav devíti gigawattů (GW) výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren.

Požadavek Evropské unie, aby se podíl obnovitelných zdrojů energie v Česku do roku 2030 zvýšil na 23,8 procenta. Základní scénář Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), přitom počítá s podílem 20,8 procenta.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Německu dosáhl v prvním pololetí 2019 rekordních 44 procent. (před rokem to bylo pouze 39 procent). Zvládne to však přenosová soustava (vybudováno pouze 8% potřebné délky)? Nestačí pouze připojovat k síti obnovitelné zdroje energie, chce to celkový jasný plán pro transformaci trhu s energiemi a plynem.

Nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobily v Německu v prvním pololetí větrné turbíny. Meziročně zaznamenaly. Větrné turbíny, díky větrnému počasí nárůst o 18 procent na 55,8 miliardy kilowatthodin.Fotovoltaické systémy dodaly 24 miliard kilowatthodin, což je také nový rekord. Ostatní obnovitelné zdroje - biomasa a vodní elektrárny - vyrobily 36,7 miliardy kilowatthodin.

Produkce energie z obnovitelných zdrojů v letošním prvním pololetí pokrývala více než polovinu spotřeby elektřiny v Německu.

Celosvětová kapacita obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vzrostla o rekordních 295 gigawattů (GW), tedy 9,6 procenta, na 3372 GW. Uvedla to Mezinárodní agentura pro obnovitelné energie (IRENA). Upozornila ale, že pro omezení globálního oteplování by bylo potřeba zvýšit kapacitu třikrát rychleji (ČTK)6.12.2022 Celosvětová kapacita obnovitelných zdrojů energie se v příštích 5 letech zdvojnásobí, růst podpoří zejména obavy o energetickou bezpečnost po ruské invazi na Ukrajinu. Ve své dnešní zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA) (ČTK) Do roku 2027 by se tak celková kapacita mohla zvýšit na 5640 gigawattů (GW). Byl by to nárůst o 2400 GW, což odpovídá dnešní celkové energetické kapacitě Číny.

Vloni se kapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle IEA zvýšila o rekordních 295 gigawattů, a to navzdory problémům v dodavatelských řetězcích a rostoucím cenám surovin. V letošním roce pak organizace počítá s nárůstem o 320 gigawattů.

Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU jsou přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla v pondělí agentura Reuters.

Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.

V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což byl nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla.

tags: #větrné #elektrárny #solární #řepka #olejka #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Ocel jako klíčový prvek oběhového hospodářství
• Jem Bendell a klimatická tragédie
• Protokol o předání
• Škola v přírodě: Vysvětlení vyšších nákladů a tipy na financování
• Měsíční klima Vsetín