Růže (lat. Rosa) jsou právem považovány za královny květin a patří k nejkrásnějším ozdobám zahrad, balkonů i teras. K tomu, aby nám růže na zahrádce krásně rostly a hlavně kvetly, je zapotřebí dodržet pár základních zásad.
První z nich by měl být výběr správného místa tak, aby v pozdějších letech měla rostlina dostatečně prostoru a světla ke svému životu. Zvolíme vhodné stanoviště, na slunném a vzdušném místě. Obecně se dá říci, že všechny růže vyžadují slunné stanoviště, existuje několik málo výjimek, jež můžeme vysadit do mírného polostínu, ale obecně platí, že růže nebude na stinném místě prospívat, navíc jí více hrozí napadení některými chorobami.
Růže ale nemůžeme vysadit ani na místo, kde slunce svítí celodenně intenzivně a kde jsou navíc sluneční paprsky odráženy od okolí (typicky u jižní nabílené stěny), hrozí popálení listů i květů, zejména tmavých. Milují vzdušné stanoviště, proto je třeba se při výsadbě vyhnout koutům a výklenkům, které jsou špatně větratelné. V takovém prostředí se daří houbovým chorobám. Nevhodná je též výsadba pod staré mohutné stromy.
Nároky na klimatické podmínky u růží: Růžím vyhovuje stanoviště slunné, kratší část dne však uvítají zastínění, neboť sluneční úpal nemá příznivý vliv na barvu květů (popálení květů tmavších barev, vyblednutí světlejších). V úplném stínu se však růžím nedaří, neboť tvoří dlouhé, slabé, špatně vyzrávající výhony, málo kvetou a květy jsou špatně vybarveny.
Dalším předpokladem pro úspěšné vysazení růží je vhodná půda. Půda by měla být dobře propustná, humózní, písčito-hlinitá. Ta nesmí především být příliš těžká, růžím naprosto nesvědčí jílovité půdy, optimem jsou půdy hlinitopísčité, bohaté na živiny. Růže vyžadují půdu písčitohlinitou s propustnou spodní vrstvou a obsahem humusu 5 - 7%. Půdní reakci vyžadují slabě kyselou až neutrální - tedy pH 6 - 7.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Většina růží špatně snáší kyselou půdu, prospívají od mírně kyselé po středně alkalickou, na vřesovišti se jim zaručeně dařit nebude. Příliš kyselou půdu upravíme přidáním vápna ve formě mletého vápence (CaCO3), nikoliv hašeného vápna (CaO). Příliš zásaditou půdní reakci upravíme přidáním rašeliny.
Ohledně výživy je důležitý vzájemný poměr základních prvků - tedy dusíku (N), fosforu (P2O5) a draslíku (K2O). Vhodného vzájemného poměru N : P2O5 : K2O = 1 : 0,8 : 1,5 se snažíme dosáhnout vyváženým hnojením.
Nejvhodnější doba výsadby je podzim, přesněji druhá polovina října a trvá do příchodu mrazů. Též výsadba na jaře je jistě možná, jakmile půda rozmrzla, částečně oschla a nehrozí-li již opětovné zamrznutí. Obvykle to bývá od poloviny března do poloviny dubna.
Prostokořennou sazenici růže namočíme do kýble s vodou na 12 až 24 hodin. Před samotným namočením zakratíme kořeny rostliny a zkrátíme výhony seříznutím na 1-3 očka (pakliže sázíme na jaře, při podzimním sázení ponecháme samotný řez až na předjaří). V mezičase vytvoříme jámu zhruba o hloubce 60cm, jejíž dno a boky řádně prokypříme vidlemi a přidáme substrát vhodný pro růže, nebo dobře vyzrálý kompost.
Růže sázíme tak hluboko, aby byl kořenový krček 3 - 5 cm pod úrovní země. Kořenový krček, tedy místo, ze kterého vystupují výhony, je třeba zvlášť pečlivě chránit. Když totiž sazenici vložíme do správné hloubky a kořeny srovnáme do vodorovné polohy, nevyžene tolik planých výhonů (vlků). Nehledě k tomu, že je toto místo chráněné před mrazy. Poté kořeny zasypeme zemí a rukou přitlačíme, aby kořeny k zemi přilehly. Když je jáma naplněna, zem přišlápneme a rostlinu důkladně zalijeme.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Krátce po výsadbě hnojení není potřeba, obzvláště pokud jsme použili speciální substrát určený pro růže, který obsahuje základní potřebné živiny. V následujících letech je potřeba doplňovat základní prvky, jako jsou dusík, fosfor, draslík, vápník, železo, hořčík. To lze snadno učinit přidáním organických hnojiv, většinou již správně namíchaných přímo pro růže. Hnojíme převážně v předjaří.
Zálivka v případě růží je velmi podstatná - výrazně ovlivňuje nasazení a tvorbu květu a růst silných výhonů. Občasné zalití deštěm je nedostačující. Vydatnou zálivku dodáváme v průběhu vegetace (mimo hlavní sluneční úpal) zhruba jednou týdně. Správně nahrnutá zemina kolem keře by měla zajistit, aby voda neodtékala jinam. Vzhledem k tomu, že růže koření poměrně hluboce, je důležité dodat rostlině správné množství vody (až 50l na 1m2). Ve většině případů toto množství vystačí zhruba na 10 až 14 dnů. Ve velmi horkém létě interval zkrátíme. Na konci vegetace začínáme zálivku zmírňovat (zhruba od konce léta).
Pakliže nám to okolní prostor dovoluje, zkypříme ornici v okolí růže. Takto vzniklé brázdy lze vyplnit hnojem, který však nesmí přijít do styku se dřevem. Na jaře nám pak poslouží jakožto základní hnojivo. Zároveň lze použít na přikrývku mulč z listí, lesní hrabanky apod. Růže celkově přikrýváme, pakliže by měli teploty klesnout pod -10°C.
Nejpodstatnějšími chorobami jsou černá skvrnitost a padlí. Černá skvrnitost je houbovou chorobou. Ta napadá především listy a nové mladé výhony. Jejímu vzniku můžeme předcházet již při zálivce, kterou provádíme výhradně ráno, s tím, že se voda nedostane na listy, a to ani na ty spodní. Pokud i přesto máme rostlinu napadenou, odstraňujeme poškozené listy a ošetříme fungicidem Baycor, nebo Talent.
Další houbovou chorobou, kdy se na listech objevuje bělavý až šedobílý povlak je padlí růžové. Výskyt padlí zvyšuje nesprávná zálivka, uzavřený prostor, či přilišné teplotní výkyvy. Pakliže se již padlí na našich rostlinách objevilo, okamžitě odstraňujeme napadené části rostliny a použijeme k ošetření fungicid Karathane.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
tags: #vhodné #stanoviste #pro #ruze