Průniková křivka ovzduší: Co to je a jak funguje?

Vzduchový filtr s aktivním uhlím je vhodným prostředkem pro adsorpci (odloučení) nečistot a pachů ze vzduchu, které mohou být škodlivé nebo nepříjemné pro člověka, faunu nebo flóru. Je využívána jeho schopnost vázat na svůj povrch toxické, chemické nebo zapáchající látky ve formě plynů nebo par.

Adsorpce a aktivní uhlí

Pro dosažení co nejlepší adsorpce je nutné, aby byla dosažena co nejdelší doba kontaktu kontaminované vzdušiny s povrchem aktivního uhlí. Doba kontaktu by měla být v rozsahu 0,1 až 5 s při rychlosti proudění 0,1 až 0,5 m/s. Čím delší je doba kontaktu vzdušiny s aktivním uhlím, tím vyšší je adsorpce škodlivin. Teplota vzdušiny by neměla přesáhnout 45 °C. Některé škodliviny standardní aktivní uhlí nedokáže adsorbovat. Proto je nutné aktivní uhlí impregnovat.

Povrch aktivního uhlí je tvořen velice jemnými trhlinkami a póry, které jsou velmi citlivé na prach. Proto je nutné před aktivní uhlí použít předfiltr s vyšší účinností (třída filtrace ePM2,5). Vhodnými typy jsou kapsové filtry (DriPak) nebo kompaktní filtry (VariCel, VariCel V). Aktivní uhlí je ovšem samo zdrojem velmi jemného prachu.

Pro zamezení zanášení povrchu granulí aktivního uhlí je třeba instalovat filtrační médium třídy ePM10, nebo ePM2,5 (dle ISO 16890). Podle prachového zatížení lze volit jednoduchý řez filtračního rouna AmerTex F30 nebo kazetový filtr AmAir nebo kapsový filtr DriPak. Každý z uvedených filtrů má jinou jímavost a fraktální odlučivost a z toho vyplývající různou životnost v konkrétním případě. Pokud je nasáván vzduch s velkým množstvím prachu nebo s aerosolem, je z hlediska provozních nákladů vhodné osadit předfiltr plně regenerovatelným kovovým filtrem typu MetaNet.

Granule aktivního uhlí jsou samy zdrojem prachu. Proto je třeba v případě vracení vzduchu do obytných nebo pracovních prostor za uhlíkový filtrační stupeň řadit tzv. koncový filtr, schopný zachytit mikroskopický uhelný prach. Jde o filtr třídy minimálně ePM1 80%, pro obytné prostory pak třídy E11 - 12.

Čtěte také: Gaussova křivka a příroda

Filtrační skříně s aktivním uhlím

Filtrační skříně KDC s aktivním uhlím řazené do vzduchotechnického potrubí se používají k odlučování nežádoucích chemických sloučenin ze vzdušiny (těkavé látky, biologické zápachy, apod.). Skříň je vyráběna v několika velikostních variantách, přičemž maximální velikost je dána čtyřmi plnými montážními rámy pro patrony s aktivním uhlím (plný rám má frontální velikost 610×610 mm). Skříň má nosnou kostru z ocelových profilů a lze ji zavěsit nebo umístit na podstavec. Přístup k filtrům zajišťují velkoplošné revizní poklopy s těsněním. U skříně s filtračními rámy vedle sebe je vhodné provedení s revizními poklopy na obou stranách. Připojovací hrdla skříně jsou tvarována dle požadavků pro kruhové nebo hranaté potrubí.

Aktivní uhlí, zajišťující odloučení chemických látek, je instalováno v klasických válcových patronách s bajonetovým upevněním do nosného montážního rámu. Pro zajištění maximální životnosti nápně je třeba zabránit zaprášení aktivního povrchu granulí. Před uhlím je proto instalován jeden nebo více stupňů předfiltrů dle prachového zatížení. V případě výskytu aerosolu (vody, tuku, parafínu, apod.) ve vzdušině, je vhodné instalovat i regenerovatelný kovový filtr.

Větší množství uhlí umožňuje zvýšit objemový průtok při zachování potřebné filtrační rychlosti (dobu kontaktu vzdušiny s aktivním povrchem granulí). Životnost uhlí, respektive doba, za kterou se nasytí odlučovanou látkou, je závislá na koncentraci této látky a na adsorpční schopnosti daného typu aktivního uhlí na zachycovanou látku. Účinnost se dá zjistit měřením a srovnáním koncentrací ve vzduchu před a za filtrem. Při zachování podobných provozních podmínek lze takto stanovit interval výměny náplní patron.

Modelování šíření znečištění v tocích

Pro modelování šíření havarijního znečištění v tocích se obvykle používají 1D modely. Jako příklady možno uvést Rhine Alarm Model (RAM), Danube Basin Alarm Model (DBAM), Poplachový model Labe (ALAMO), v USA je to například model RiverSpill, v Rusku je možno jmenovat například model řeky Tura.

Připravuje se modul umožňující odhady šíření havarijního znečištění v toku. V současné době je nedostatek podrobných údajů o vodních tocích, pro které má modul sloužit, proto se v první fázi modul omezí na metodu předběžných odhadů. Cílem je poskytovat správci toku, vodohospodářskému orgánu, hasičskému záchrannému sboru a dalším zainteresovaným složkám při řešení havarijních situací orientační informace o dobách doběhu čela mraku znečištění do jednotlivých profilů na toku.

Čtěte také: Gaussova křivka v sociálních vědách

Současná příprava modulu se zaměřuje na tři na sebe navazující kroky. Prvním krokem je predikce dotokových dob, druhým predikce maximální koncentrace v zájmovém profilu a třetím krokem predikce rozdělení koncentrací během průchodu znečištění zájmovým profilem, jinými slovy predikce průnikové křivky v zájmovém profilu.

Máme-li stanovenu maximální koncentraci Cp v zájmovém profilu ve vzdálenosti x od místa vnosu, je možno přistoupit k třetímu kroku, a tím je predikce rozdělení koncentrací během průchodu havarijního znečištění zájmovým profilem. V rámci přípravy modulu bylo hledáno takové rozdělení, které co nejvíce odpovídá skutečným hodnotám naměřeným v toku.

V rámci přípravných studií projektu NAVAROSO byl proveden pokus provést aproximaci průnikové křivky stopovače pomocí Pearsonova rozdělení III. typu. V časech t rovných nebo menších než tB předpokládáme, že profil nebude havarijním znečištěním ovlivněn. V případě, že se znečišťující látka vyskytuje v toku běžně i před havárií bude nutno rovnici (5) ještě upravit i pro tuto variantu. V případě, že znečišťující látka, která unikla při havárii je nekonzervativní, lze do rovnice (5) zavést ještě rychlostní konstantu objemových změn nebo rovnici zachovat v původním stavu ve prospěch bezpečnosti odhadu.

Čtěte také: Růst a Ekologie Rostlin

tags: #průniková #křivka #ovzduší #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Možnosti využití kuřecího odpadu
• Zvadlé květiny a kompost
• Inovace v recyklaci plastů
• Proč je škola v přírodě důležitá?
• Dopady skládek