Analýza městského klimatu a udržitelná mobilita

02.04.2026

Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP patří v rámci ČR mezi pracoviště, která se nejdéle systematicky zabývají výzkumem klimatu města. Počátek studia klimatu města představoval základní výzkum v rámci výzkumného projektu GA ČR (2009-2013), kdy byla založena do současnosti funkční Metropolitní staniční síť Olomouc (MESSO). Staniční síť poskytuje v rámci ČR aktuální informace, data o počasí a klimatologická data pro vybrané části města Olomouce. První výsledky měření v této síti umožnily vytvoření základní představy o mechanismech tvorby a projevech městského klimatu na příkladu Olomouce. V posledních letech jsme se úspěšně zabývali výzkumem místních klimatických zón (LCZ), o čemž svědčí řada publikačních výstupů v domácích i v prestižních světových časopisech. Zároveň se zabýváme povrchovou teplotou městských struktur (umělé povrchy, budovy, vegetace) a vlivem klimatu města na zdraví populace.

Současné klimatologické výzkumy

Současné klimatologické výzkumy na Geografickém ústavu pokrývají široké spektrum problémů. Ty se týkají dlouhodobé proměnlivosti klimatu v českých zemích a ve střední Evropě. Kromě novodobých meteorologických měření a pozorování se stávající výzkumy opírají o dokumentární prameny (písemné záznamy o počasí a příbuzných jevech v různých typech dokumentů) a analýzy letokruhů (jejich šířka, hustota pozdního dřeva, analýza obsahu stabilních izotopů). Na základě dokumentárních pramenů byly sestaveny také dlouhé chronologie povodní, vichřic, tornád či krupobití, které umožnily studovat jejich frekvenci, intenzitu, sezonalitu a příčiny. Ty nám umožňují analyzovat dlouhodobou proměnlivost teplot vzduchu a srážek, vyjadřující jak vliv přirozených klimatotvorných faktorů, tak vliv zesilujícího skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti.

Klima Brna

Monografie Klima Brna od autorů Dobrovolný, P. - Řezníčková, L. - Brázdil, R. - Krahula, L. - Zahradníček, P. - Hradil, M. - Doleželová, M. - Šálek, M. - Štěpánek, P. - Rožnovský, J. - Valášek, H. - Kirchner, Karel - Kolejka, Jaromír, vydaná Masarykovou univerzitou v Brně v roce 2012, se zabývá analýzou městského klimatu Brna. Studium časové a prostorové variability vybraných meteorologických prvků v prostředí města a jeho okolí. Kvantifikování rozdílů mezi městským klimatem a podmínkami v okolí. Kvantifikování možných příčin uvedených rozdílů.

K analýze byla využita standardní měření, měření v účelové síti stanic i data dálkového průzkumu (termální snímky). Největší pozornost byla věnována teplotním poměrům Brna.

Zjištění z analýzy městského klimatu Brna

Průměrné denní teploty na městských stanicích jsou ve všech ročních obdobích vyšší než na stanicích příměstských, rozdíl je největší v létě, kdy dosahuje 1,2 st. Celsia.
Minimální teploty se v jednotlivých sezónách lišily v průměru o 3,6-3,8 st. Celsia, nejvíce v zimě (4,0 st. Celsia).
Nejvyšší teploty vzduchu byly za radiačního režimu počasí zaznamenány na stanicích nacházejících se v centrech studovaných měst, která jsou charakterizována vysokou hustotou zástavby a malým podílem ploch s vegetací.

Z ostatních meteorologických prvků byly studovány: relativní vlhkost vzduchu, srážky, směr a rychlost větru, oblačnost a sluneční svit. Teplotní řada Brna vykazuje za posledních padesát roků výrazný nárůst průměrných ročních (0,35 st. Celsia/10 roků) a letních teplot vzduchu (0,49 st. Celsia/10 roků).

Čtěte také: Městské klima Brna

Mendel a meteorologická měření

Mendel měřil a pozoroval nejméně od roku 1857 současně s ním v nedalekém klášteře, případně ho v nepřítomnosti zastupoval a po jeho smrti v měřeních oficiálně pokračoval. Vše si velmi pečlivě zapisoval, doplňoval detailními poznámkami. Kromě pravidelných pozorování si Mendel všímal i extrémních jevů. Velký význam má jeho studie o tornádu, které přešlo 13. října 1870 nad starobrněnským klášterem a kterého byl očitým svědkem. Nejen že popsal průběh celé události, ale podal i fyzikální výklad celého jevu.

Plánování a monitorování udržitelné městské mobility

Plánování a monitorování udržitelné městské mobility jsou klíčové činnosti pro transevropskou dopravní síť. V červenci 2024 vstoupilo v platnost revidované nařízení o TEN-T. Posiluje úlohu měst jakožto klíčových činitelů udržitelné, efektivní a multimodální dopravy. Nařízení označuje 431 evropských měst (z toho 10 českých) za městské uzly a stanoví pro ně konkrétní požadavky s cílem podpořit plynulý dopravní tok z městských uzlů, do nich a mezi nimi v rámci sítě TEN-T. Mezi tyto požadavky patří, že městské uzly by měly přijmout plán udržitelné městské mobility a shromažďovat a pravidelně předkládat Komisi údaje o indikátorech městské mobility.

Ve dnech 30. 9. - 2. 10. 2025 se konala konference Evropské konference Urban Mobility Days 2025 ve Vilniusu. Doporučení z obou akcí jsou uvedena níže.

Doporučení z konference Urban Mobility Days 2025

Přehodnocení městského prostoru: politický dialog. Města po celé Evropě přetvářejí veřejné prostory s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu, a podpořit udržitelnou mobilitu a naplnit klimatické cíle.
Přehodnocení dopadu: nové metriky pro chytřejší městskou mobilitu. Tradiční metriky již nedokážou zachytit komplexnost dnešních ekosystémů městské mobility. Tato sekce zpochybňuje současné ukazatele úspěchu a zkoumá, jak mohou veřejné orgány i soukromé subjekty přijmout širší metriky.
Budoucí mobilita: inovace, které přetrvají. Transformativní trendy, jež budou formovat dopravní systémy zítřka.
Prezentace startupů: Inkluzivní a na člověka zaměřená řešení městské mobility. Je třeba zaměřit pozornost na taková řešení mobility, která jsou zaměřená na člověka, navržená s ohledem na přístupnost, bezpečnost a pohodu.
Směrem ke konkurenceschopným a udržitelným systémům mobility. Vzhledem k přísnějším klimatickým cílům čelí sektor mobility tlaku na rychlou dekarbonizaci při zachování ekonomické životaschopnosti. Tato sekce se zabývá tím, jak může přechod k udržitelné, propojené a sdílené mobilitě - od mobility cestujících přes logistiku až po infrastrukturu - podpořit jak konkurenceschopnost, tak opatření v oblasti klimatu.
Řízení inovací - inovativní správa. Co je zapotřebí, aby inovace soukromého sektoru podporovaly, a nikoli narušovaly to, čeho chtějí místní úřady dosáhnout? Jak můžeme dospět k inovacím reagujícím na politiku, které budou přínosem jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor?
Firemní programy mobility. Jak mohou firemní programy mobility a integrované dopravní sítě vést k udržitelnější dopravě?
Cesta k inkluzi: propojení dopravy a kultury.
Efektivní využití veřejného prostoru díky lepšímu plánování městské mobility.
Prezentace startupů: Chytřejší a ekologičtější řešení pro dopravní infrastrukturu. Seznamte se s řešeními, která optimalizují městskou dopravní infrastrukturu a dopravní sítě.
Společenská připravenost služeb C-ITS. Jak lze sladit vnímanou užitečnost pro uživatele silnic a společenské přínosy, aby se urychlilo přijetí C-ITS a plně se využil jeho potenciál.
Oblast dat o mobilitě. Data o mobilitě se stala základním kamenem inteligentních dopravních systémů.
SUMP - PLÁN MĚSTSKÉ MOBILITY A NOVÉ METODY PODLE ÚČELU CESTY.
Neviditelné znečištění: řešení emisí z jiných zdrojů než výfukových plynů v městské dopravě.
Data zohledňující genderové aspekty pro urbanistické plánování.
Technologie bezpečnosti silničního provozu. Klíčová role technologie bezpečnosti silničního provozu při řešení globální krize dopravních nehod.
Předvídat - předcházet - chránit: Datově podložené poznatky pro ochranu zranitelných účastníků silničního provozu.
Řešení pro bezpečnější mobilitu ve městech.
Inovace ve veřejné dopravě pomáhají v boji proti změně klimatu.
Další stanice: Autonomní mobilita ve veřejné dopravě.
Inkluzivní Park&Ride pro cestování veřejnou dopravou.
Podpora aktivní mobility a mikromobility ve městech. Jak mohou města integrovat elektrokoloběžky, sdílenou mobilitu a cyklistickou infrastrukturu, aby vytvořila inkluzivní a efektivní dopravní systém?
Propojování bodů: flexibilní a aktivní mobilita pro příměstské a venkovské oblasti.
Strategie parkování jízdních kol.
Role cyklistického průmyslu při podpoře modální změny v dopravě.
Budoucnost e-koloběžek: Jak lze definovat jejich současné potřeby na zlepšení.
Městská logistika představuje stále větší výzvu, protože soupeření o prostor ve městech je čím dál tím naléhavější.
Inteligentní distribuce.
U-Space a technologie umožňující integraci dronů do městského prostředí.
Chytřejší logistika: mikro-huby a doručování založené na datech.
Perspektivy měst v městské distribuci nákladu.
Dopravní operace: Skutečná nákladní doprava a inteligentní smysl.
Příprava města na autonomní vozidla.
Integrace SAV do veřejných dopravních sítí.
Nasazení technologie autonomního řízení v našich městech.
Role sdílených mobilních služeb v systémech mobility.
Integrace nových kooperativních, společně vytvořených obchodních modelů sdílené mobility do SUMP.

Výzva pro členské státy

Nové plánování musí rozvíjet podmínky:

Politika pro obecné blahoVeřejné orgány by měly jednat v zájmu veřejného blaha a zajišťovat služby a infrastrukturu ve prospěch všech. Tato infrastruktura a služby by měly být inkluzivní, cenově dostupné, bezpečné a přístupné pro všechny, včetně nejslabších a nejzranitelnějších skupin obyvatel, zejména těch, kteří žijí ve městech v odlehlých a smršťujících se oblastech.
Všechny oblasti městské politiky je nutné koordinovat v prostoru, čase a mezi sektory. Integrovaný přístup se opírá o spravedlivé a simultánní zvážení všech obav a zájmů souvisejících s rozvojem měst. Proto by měl sdružovat a vyvažovat různé, částečně protichůdné zájmy, ale i vzájemné účinky různých zásahů.
Každá úroveň veřejné správy - místní, regionální, metropolitní, národní, evropská i celosvětová - má na základě zásad subsidiarity a proporcionality specifickou odpovědnost za budoucnost našich měst. Složité výzvy by měly být řešeny společně na všech úrovních městské a územní politiky. To vyžaduje spolupráci všech aktérů ve společnosti, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru. Za referenční body pro integrovaný horizontální a vertikální přístup by měla být považována konkrétní místa či lokality.
Městské strategie a nástroje městského financování by měly být založeny na důkladné analýze konkrétní místní situace, zejména potenciálních přínosů a rizik, zúčastněných stran a omezení, a zároveň by se měly zaměřit na místně podmíněný rozvoj. To umožní endogenní městskou transformaci a sníží místní socioekonomické nerovnosti.
Městská doprava a systémy mobility by měly být efektivní, uhlíkově neutrální, bezpečné a multimodální. Chceme podporovat aktivní a nízkouhlíkové formy mobility a logistiky, včetně přechodu na veřejnou dopravu, která by měla být pro všechny přístupná, cenově dostupná, čistá, bezpečná a atraktivní. Je třeba podporovat chůzi, kdy je kladen důraz na zajištění bezpečných a bezbariérových přístupů k důležitým zdrojům a cílům cest a také k infrastruktuře mobility (zastávky veřejné hromadné dopravy apod.). Je třeba podporovat jízdu na kole, kdy cílem je vytvořit podmínky, ve kterých si občané dobrovolně zvolí kolo jako běžný dopravní prostředek, kdy vznikne promyšlená, propojená, bezpečná infrastruktura. Je třeba: podporovat sdílenou mobilitu, řešit logistiku a dopravu lidí a zboží v obcích, městech a regionech, zejména tzv.
Aby se snížily potřeby v oblasti dopravy a mobility, měla by být polycentrická struktura osídlení co nejkompaktnější a nejhustší a podporovat polyfunkční zóny, které zahrnuji např. Oblast čisté mobility vytváří organizační, právní a technické podmínky pro zvýšení odolnosti a udržitelnosti dopravních a energetických systémů. Pro každý z výše uvedených pilířů existují specializované indikátory nebo mezinárodní standardy, podle kterých je možno posoudit, jak si daný dopravní či s ním související energetický systém stojí.
Prioritní oblast 1. Spolehlivá, efektivní a inkluzivní veřejná doprava je předpokladem pro udržitelnou městskou mobilitu. Upřednostnění veřejné dopravy v (větších) městských oblastech je klíčem k poskytování plynulých multimodálních řešení pro všechny, včetně dojíždějících. Jak mohou úřady zlepšit dostupnost, řešit nedostatek pracovních sil a urychlit dekarbonizaci?
1.1. Sítě veřejné dopravy v předměstských oblastech čelí řadě jedinečných výzev, pokud jde o uspokojování potřeb obyvatel a dojíždějících, kteří žijí v okrajových městských oblastech. Patří mezi ně omezené pokrytí sítě, nižší...

Čtěte také: Analýza městského klimatu

Čtěte také: Městské klima Brna

tags: #viceurovnova #analyza #mestskeho #klimatu #nakup