Víceúrovňová analýza městského klimatu

Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP patří v rámci ČR mezi pracoviště, která se nejdéle systematicky zabývají výzkumem klimatu města. Počátek studia klimatu města představoval základní výzkum v rámci výzkumného projektu GA ČR (2009-2013), kdy byla založena do současnosti funkční Metropolitní staniční síť Olomouc (MESSO). Staniční síť poskytuje v rámci ČR aktuální informace, data o počasí a klimatologická data pro vybrané části města Olomouce.

První výsledky měření v této síti umožnily vytvoření základní představy o mechanismech tvorby a projevech městského klimatu na příkladu Olomouce. V posledních letech jsme se úspěšně zabývali výzkumem místních klimatických zón (LCZ), o čemž svědčí řada publikačních výstupů v domácích i v prestižních světových časopisech. Zároveň se zabýváme povrchovou teplotou městských struktur (umělé povrchy, budovy, vegetace) a vlivem klimatu města na zdraví populace.

Současné klimatologické výzkumy

Současné klimatologické výzkumy na Geografickém ústavu pokrývají široké spektrum problémů. Ty se týkají dlouhodobé proměnlivosti klimatu v českých zemích a ve střední Evropě.

Kromě novodobých meteorologických měření a pozorování se stávající výzkumy opírají o dokumentární prameny (písemné záznamy o počasí a příbuzných jevech v různých typech dokumentů) a analýzy letokruhů (jejich šířka, hustota pozdního dřeva, analýza obsahu stabilních izotopů). Na základě dokumentárních pramenů byly sestaveny také dlouhé chronologie povodní, vichřic, tornád či krupobití, které umožnily studovat jejich frekvenci, intenzitu, sezonalitu a příčiny.

Klima Brna

Monografie Klima Brna od autorů Dobrovolný, P. - Řezníčková, L. - Brázdil, R. - Krahula, L. - Zahradníček, P. - Hradil, M. - Doleželová, M. - Šálek, M. - Štěpánek, P. - Rožnovský, J. - Valášek, H. - Kirchner, Karel - Kolejka, Jaromír, vydaná Masarykovou univerzitou v Brně v roce 2012, se zabývá analýzou městského klimatu Brna. Publikace shrnuje výsledky řešení grantu GAČR (GA205/09/1297), jehož hlavní cíle byly:

Čtěte také: Městské klima Brna

• Studium časové a prostorové variability vybraných meteorologických prvků v prostředí města a jeho okolí.
• Kvantifikování rozdílů mezi městským klimatem a podmínkami v okolí.
• Kvantifikování možných příčin uvedených rozdílů.

K analýze byla využita standardní měření, měření v účelové síti stanic i data dálkového průzkumu (termální snímky). Největší pozornost byla věnována teplotním poměrům Brna.

Zjištění z analýzy městského klimatu Brna

Průměrné denní teploty na městských stanicích jsou ve všech ročních obdobích vyšší než na stanicích příměstských, rozdíl je největší v létě, kdy dosahuje 1,2 st. Celsia. Minimální teploty se v jednotlivých sezónách lišily v průměru o 3,6-3,8 st. Celsia, nejvíce v zimě (4,0 st. Celsia).

Nejvyšší teploty vzduchu byly za radiačního režimu počasí zaznamenány na stanicích nacházejících se v centrech studovaných měst, která jsou charakterizována vysokou hustotou zástavby a malým podílem ploch s vegetací. Z ostatních meteorologických prvků byly studovány: relativní vlhkost vzduchu, srážky, směr a rychlost větru, oblačnost a sluneční svit.

Teplotní řada Brna vykazuje za posledních padesát roků výrazný nárůst průměrných ročních (0,35 st. Celsia/10 roků) a letních teplot vzduchu (0,49 st. Celsia/10 roků).

Mendel a meteorologická měření

Mendel měřil a pozoroval nejméně od roku 1857 současně s ním v nedalekém klášteře, případně ho v nepřítomnosti zastupoval a po jeho smrti v měřeních oficiálně pokračoval. Vše si velmi pečlivě zapisoval, doplňoval detailními poznámkami. Výsledky svých i Olexíkových měření publikoval v tehdejším tisku, záznamy měření a pozorování posílal do Ústředního metodologického ústavu ve Vídni.

Čtěte také: Klimatické změny ve městech

Kromě pravidelných pozorování si Mendel všímal i extrémních jevů. Velký význam má jeho studie o tornádu, které přešlo 13. října 1870 nad starobrněnským klášterem a kterého byl očitým svědkem. Nejen že popsal průběh celé události, ale podal i fyzikální výklad celého jevu.

Ty nám umožňují analyzovat dlouhodobou proměnlivost teplot vzduchu a srážek, vyjadřující jak vliv přirozených klimatotvorných faktorů, tak vliv zesilujícího skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti. Významně také přispěl svojí činností k popularizaci meteorologických měření a jejich rozšíření na Moravě a ve Slezsku.

Čtěte také: Městské klima Brna

tags: #viceúrovňová #analýza #městského #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Čestné prohlášení zhotovitele – vzor
• Zkušenosti s CK Topinka a školami v přírodě
• Ekosystém stepi a jeho využití
• Fototapety s motivem přírody
• Problém oceánských ostrovů odpadků