Vizuální smog: Studie o znečištění a jeho dopadech

Diplomová práce se zabývá přístupy řešení problematiky vizuálního smogu v České republice. Cílem práce je shrnout možnosti redukce vizuálního znečištění ve veřejném prostoru za využití opatření aplikovaných ve vybraných českých městech. Pro tento účel byl realizován výzkum založený na kombinaci rešerše, studia legislativy a hloubkových rozhovorech s odborníky v oboru.

Cílem práce je uceleně představit a zhodnotit stávající právní úpravu tzv. vizuálního smogu. V úvodní části práce bude rámcově vymezena problematika a postup v práci. Poté se práce detailně zaměří na právní úpravu vizuálního smogu v právním řádu.

Regulace vizuálního smogu v Brně a Olomouci

Další část práce představí regulaci vizuálního smogu v městské části Brno-střed, přičemž práce nastíní, zda může mít vliv na implementaci právní regulace týkající se vizuálního smogu i to, pakliže je na konkrétním území vyhlášena památková zóna.

V návaznosti na předchozí dílčí kroky města při odstraňování vizuálního smogu (například billboardy na Palachově náměstí) začala kancelář architekta města v roce 2023 kontinuálně mapovat tzv. vizuální smog na území města Olomouce, kdy je mapování zaměřeno na vytipování nevhodných, případně nepovolených, reklamních zařízení, které je vhodné odstranit.

Mapování bylo provedeno jako pilotní u budov ve vlastnictví SMOl, následně na pozemcích ve vlastnictví města, kde došlo také k odstranění doporučených reklamních zařízení. Širší mapování na vybraném území města Olomouce proběhlo díky bakalářské práci Kryštofa Richtera, jehož data průběžně doplňujeme a využíváme.

Čtěte také: Vliv vizuálního smogu na města

Mapování vizuálního smogu v Olomouci

• Proběhlo mapování reklamních zařízení na budovách v majetku města, z vypracovaného soupisu reklamních zařízení byly vybrány ty, které nesplňují zákonné podmínky a ty, které negativně ovlivňují veřejný prostor → RMO schválila dne 26. 9.
• Bc. Kryštof Richter zmapoval pro bakalářskou práci reklamní nosiče na vybraném území města Olomouc ve spolupráci s KAM (dříve Útvar hlavního architekta) - data zpracovaná pro GIS poskytl Kanceláři architekta města pro další zpracování (RICHTER, Kryštof. Vizuální znečištění urbánního prostoru: příklad Olomouce. Olomouc, 2024. bakalářská práce (Bc.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI.
• Byly zmapovány billboardy v ochranném pásmu komunikací → KAM podal podněty k prověření na příslušné silniční správní úřady → Silniční správní úřad komunikací 1. třídy - krajský úřad Olomouckého kraje 30. 7. 2024 informoval, že „od roku 2017 nevydal žádné povolení k provozování reklamního zařízení v silničním ochr. pásmu silnic I. tříd, s výjimkou označení provozoven v souladu se zákonem o pozem. komunikacích.
• KAM vyhodnotil a doporučil k odstranění z pozemků ve vlastnictví SMOl ty reklamy, které nesplňují zákonné podmínky a ty, které negativně ovlivňují veřejný prostor → RMO schválila dne 3. 12.
• KAM doporučila eliminaci reklamních panelů na sloupech veřejného osvětlení a trakčního vedení v oblasti ochranného pásma MPR Olomouc → RMO schválila dne 15. 7.
• Na pozemcích ve vlastnictví města došlo k redukci většiny billboardů.
• Podnětem na stavební úřad řešíme odstranění billboardů z pozemků města, odstraněn byl již např.

Vizuální smog v Táboře

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vizuálního smogu a reklamy ve veřejném prostoru se zaměřením na vysoce frekventovanou ulici 9. května v Táboře. Cílem práce je identifikovat zdroje vizuálního smogu ve vybrané lokalitě a na základě zjištěných dat navrhnout strategii pro jejich kultivaci. V teoretické části jsou vymezeny a definovány klíčové pojmy a následně je práce zasazuje do kontextu marketingu, urbanismu a psychologie.

Praktická část kombinuje objektivní analýzu reklamního značení dle stanovené metodiky, která využívá odborného posudku, s průzkumem veřejného mínění, kterého se zúčastnilo 213 respondentů. Výsledky výzkumu prokázaly silnou korelaci mezi odborně podpořeným objektivním hodnocením a vnímáním veřejnosti. Ne základě toho byla potvrzena přítomnost vizuálního smogu, přičemž problematické prvky byly identifikovány ve všech vymezených kategoriích. Jedná se o vysoký počet výrazných barev, nevhodnou práci s písmem, neadekvátní velikost a užití polepových prvků, nesystematickou hierarchii a množství prvků i despekt k architektuře v různých podobách.

Z práce současně vyplývá, že problematika vyžaduje komplexní řešení všech problematických aspektů dohromady, nikoliv selektivně. Na základě těchto zjištění jsou pro město Tábor navrženy konkrétní nástroje kultivace založené na pozitivní motivaci.

Světelné znečištění: Další forma vizuálního smogu

Hvězdy hrály významnou roli ve starověkých kulturách, používaly se pro navigaci, v zemědělství, při rozpoznávání vzorců počasí, ale důležité byly i v náboženství a v mytologii. V moderní době jsou hvězdy čím dál méně viditelné a noční život lidí prochází hlubokou proměnou. Tato změna není zdaleka jen vizuální. Nelze popřít, že umělé světlo přineslo společnosti mnoho výhod od prodloužení produktivní doby po zvýšení bezpečnosti. Pokud je však emise světla zbytečná, nesprávně směrovaná nebo má nevhodné spektrální charakteristiky, stává se znečišťující.

Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Téměř po celou dobu existence planety Země a života na ní platilo, že v noci je tma. Pravidelnému střídání dne a noci, období světla a tmy se život během milionů let přizpůsobil a má ho zakódován hluboko v sobě.

Čtěte také: Dopady vizuálního znečištění

Většina živočichů a téměř všechny rostliny řídí svoje chování a životní aktivitu na základě množství světla v okolním prostředí. S výjimkou přechodných a relativně vzácných jevů, jako jsou sopečné erupce, požáry, blesky nebo polární záře jsou jediným přírodním zdrojem světla v nočním prostředí nebeská tělesa.

Negativní dopady světelného znečištění

Světelné znečištění se za posledních 25 let celosvětově zvýšilo alespoň o 50 %, Star Register. Některé odhady naznačují, že se světelné znečištění zvýšilo o 2,2 % ročně, zatímco novější odhady pracují s možností, že tyto studie podcenily změny a satelity nezachytily část světelných emisí. V Česku je problém se světelným znečištěním známý úřadům, které naplňují závazek tento problém řešit, a v roce 2024 vstoupila v platnost nová pravidla zaměřená na snížení světelného znečištění.

Dopady na zdraví

Existuje značné množství epidemiologických a klinických důkazů, které naznačují spojitost mezi umělým nočním osvětlením v interiéru a zdravotními problémy, Chepesiuk, 2009, Masri, Sassone-Corsi, 2018, Cao a kol. 2023, Fonken, nelson, 2016, Yao a kol., 2020. Spojování zdánlivě neškodného vyzařování světla s negativními zdravotními důsledky se může zdát přehnané, nicméně jedním z hlavních faktorů ovlivňujících cirkadiánní rytmus je právě světlo, což naznačuje spojitost mezi světelnými emisemi a zdravím.

Světlo synchronizuje biologické hodiny našeho těla, což ovlivňuje produkci hormonů, buněčnou regulaci a další biologické aktivity. Studie ukazují, že světelné znečištění je spojeno s nemocností, včetně rakoviny, diabetu, obezity a kardiovaskulárních chorob prostřednictvím svého vlivu na cirkadiánní cyklus, Chepesiuk, 2009, Heart, 2020, Cao a kol., 2023, Kyba a kol., 2017.

Dopady na zvířata a ekosystémy

Světelné znečištění ovlivňuje faunu i flóru. Výzkumy ukazují, že hmyz, želvy, ptáci, ryby, plazi a další druhy divoké přírody mohou trpět změnou chování a rozmnožovacích cyklů jak ve venkovských, tak v městských oblastech, Rich, Langcore, 2006. Umělé světlo v noci bylo dokonce označeno za nástroj pro rušení hmyzu a bylo považováno za jeden z faktorů vysvětlujících drastický pokles druhové rozmanitosti a biomasy hmyzu v geograficky odlišných oblastech, Owens a kol..

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Migrace druhů je další problém přisuzovaný světelnému znečištění. Umělé světlo některé druhy přitahuje a některé odpuzuje, což narušuje přirozený vzor pohybu a mění rozložení hmyzu, Degen a kol., 2016, Macgregor, 2016.

Pokud jde o flóru, studie ukazují, že stromy mohou mít problémy s přizpůsobením se sezónním změnám, což následně ovlivňuje divokou přírodu, Rich, Langcore, 2006.

Ekonomické dopady světelného znečištění

Mezi nejvýznamnější příklady patří vliv světelného znečištění na populaci mořských želv v Karibiku, které bylo odhadnuto v roce 2016 až na 288 milionů dolarů při cenové hladině v roce vydání studie. Zbytečné venkovní osvětlení v USA znamenalo v roce 2023 ztrátu odhadem až 3 miliard dolarů.

Srovnání emisí světla v Evropě

Srovnání je doplněno o roční průměrné emise světla na vybranou zemi EEA38. Zkratka nW/cm²/sr znamená nanowatty na centimetr čtvereční na steradián. Měří intenzitu světla na jednotku plochy (centimetr čtvereční - cm²) v daném směru (na steradián - sr). Hodnota nW/cm²/sr přes 0,5 je prahová hodnota, která indikuje velmi nízkou hodnotu světelné emise. Světelná emise na této úrovni je tak nízká, že je těžké ji odlišit od přirozeného světelného zdroje, jako jsou měsíc a hvězdy, Widmer a kol., 2022.

Emise začínají od nejnižší hodnoty < 0,5 nW/cm²/sr a postupně se zvyšují až na hodnoty vysokých emisí > 20 nW/cm²/sr. Při hodnotě 2 nW/cm²/sr se očekává, že světelné emise již začnou mít dopad na ekosystémy a divokou přírodu, alespoň do jisté míry.

Změny v jasu povrchu v Evropě (2014/15 - 2020/21)

Infografika znázorňuje procento plochy zemského povrchu, u něhož se mezi lety 2014/15 a 2020/21 pohyboval jas na těchto dvou hraničních hodnotách. Státy jsou seřazeny podle čistého nárůstu světelných emisí. Horní část při 0,5 nW/cm²/sr a dolní část při hodnotě 2 nW/cm²/sr.

Turecko, Polsko, Srbsko, Litva a Česko jsou země s největším čistým nárůstem jasu povrchu za sledované období. Naopak Spojené království, Island, Portugalsko, Francie a Finsko vykazují největší čisté snížení světelného znečištění. V případě Francie k poklesu světelných emisí pravděpodobně přispěl přísný právní rámec.

V Česku jsme zaznamenali malé změny na obou úrovních světelných emisí, nicméně na obou úrovních byl nárůst větší než pokles. Obecně platí, že největší nárůst umělého osvětlení nastal při nejnižší úrovni světelných emisí 0,5 nW/cm²/sr.

Infografika vpravo ukazuje roční průměrné světelné emise pro vybrané země EEA38 v letech 2000-2020. Tyto emise jsou měřeny v nW/cm²/sr a většina vybraných zemí vyzařuje relativně podobné úrovně světla s průměrem 0,66 v posledním hlášeném roce (2020). Průměrná hodnota je však zvýšena vlivem krajních hodnot, např. u Malty evidujeme 17. největší znečištění na světě. Až 89 % populace tam žije pod světelně znečištěnými oblohami, Birdlife Malta.

Audio smog: Hlukové znečištění

Audio smogu se říká také hlukové znečištění a jde o nežádoucí nebo nadměrný hluk, který má škodlivé účinky na lidské zdraví, divokou zvěř a kvalitu životního prostředí. Hlukové znečištění běžně vzniká v průmyslových zařízeních a na pracovištích, ale pochází také z dálniční, železniční a letecké dopravy a venkovních stavebních činností.

„Audio smog ubližuje nejen lidem, ale i zvířatům. Podle americké National Park Service má hlukové znečištění obrovský dopad na životní prostředí a vážně poškozuje divokou zvěř tím, že jí narušuje cykly rozmnožování a odchovu mláďat, a dokonce urychluje vyhynutí některých druhů,“ vysvětlují členové společnosti Iberdrola zabývající se ochranou životního prostředí.

Kromě toho, že neustálý hluk poškozuje sluch (tinnitus a hluchota), může dalšími způsoby ničit lidské zdraví, zejména u velmi mladých a velmi starých lidí. „Vyvolává dušnost, zrychlený puls, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy a v případě extrémního hluku gastritidu, kolitidu, a dokonce i infarkty,“ upozorňují lékaři. Hluk nad 45 dB brání v usínání a kvalitním spánku. Podle Světové zdravotnické organizace by člověk před ulehnutím neměl být vystaven hlasitosti vyšší než 30 dB.

Územní plánování je mnohdy považováno za méně prioritní při zmírňování znečištění hlukem. Mělo by to ale být přesně naopak, protože vytyčení územního plánu může při redukci audiovizuálního smogu pomoct. „Plochu pozemku je možné rozdělit do různých zón, např. Nárazníková zóna dokáže snížit dopad hluku z průmyslových do jiných, zejména obytných zón. Na silnicích v blízkosti budov citlivých na hluk lze stavět tzv. hluchové tunely, které mohou být dokonce i esteticky příjemné.

Závěr

Na závěr je důležité poznamenat, že není smog jako smog. Například vizuální znečištění se projevuje na různých úrovních, od drobných případů, které ovlivňují jednotlivce, až po makro problémy, jež mají dopad na celou společnost. Účinky audiovizuálního smogu mívají primární příznaky, jako je rozptýlení, únava očí, pokles názorové rozmanitosti, ztráta identity, pískání v uších, hluchota. Bylo také prokázáno, že zvyšuje biologické stresové reakce a narušuje rovnováhu hormonů v těle. Jako sekundární příznak se připojuje komplexní osobnostní krize, např. mnohovrstvé obavy z toho, v jakém prostředí budeme vychovávat svoje děti, jestli nepřijde energetická a ekologická krize nebo všeobecná ruptura veřejného zdraví.

„Manažeři městských oblastí nemají kontrolu nad tím, co se na veřejných místech buduje. Zatímco podniky hledají způsoby, jak zvýšit zisky, architektura, logika a využití prostoru trpí vizuálním smogem,“ upozorňuje socioložka Elena Enacheová ve studii Visual Pollution: A New Axiological Dimension Of Marketing? Rozdíly v estetice veřejného prostoru souvisejí s rozmístěním městského mobiliáře, jako jsou stanice veřejné dopravy, popelnice, velké panely a stánky. Necitlivost správy měst je příčinou vizuálního znečištění. Špatně naplánované rozmístění budov a dopravních systémů vytváří vizuální znečištění a nepříznivou změnu vizuálních a fyzických charakteristik města, což významně snižuje osobnost daného města a „krade mu duši“.

„Vezměte si například billboardy. Odvádějí pozornost řidičů, kazí vkus veřejnosti, podporují nesmyslný a marnotratný konzum a zaplňují prostor. To samé platí pro graffiti. Vizuální smog ve veřejném prostoru: případová studie ulice 9.

tags: #vizualni #znecisteni #studie

Oblíbené příspěvky:

• Kleště na odpad: Použití
• Ekologické dopady železniční dopravy
• Dopady emisí vodních par
• Obnovitelné zdroje a Sedlák Nissan
• Evropský cíl pro rok 2040