Dopad Vlády a Studentské Klimatické Stávky v České Republice

Tisíce mladých lidí se sešly v centru Prahy a dalších českých městech místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Studenti se snaží vyburcovat politiky, kteří podle nich mají přejít od slov k činům, aby zmírnili dopad činnosti člověka na oteplování planety.

Studentské klimatické stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí.

Studentské protesty v Praze

Studenti v Praze vyrazili z Malostranského náměstí na průvod centrem metropole. Protestní akce navázala na podobnou z března, kterou se studenti připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future. Mladí lidé s ní od loňského září v pátečních dnech stávkují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.

Podle organizátorů se vedle pražských studentů přidali opět i středoškoláci z dalších asi 20 měst, třeba z Ostravy, Brna, Plzně, Semil či Valašského Meziříčí. Protesty studentů v březnu podpořili Hnutí Duha a Greenpeace a někteří vědci a akademici.

Čtěte také: Podpora OZE v České Republice

Zástupci studentů už dříve uvedli, že se chtějí připojit k další mezinárodní stávce iniciativy Fridays for Future. V březnu se do celosvětové stávky zapojily v Česku tisíce studentů ve více než 15 městech. Mezi 20. a 23. červnem se pak chtějí přidat také k mezinárodnímu protestu, který se uskuteční v německých Cáchách.

Klimatická koalice a Zelený kruh podporují rozhodnutí středoškolské iniciativy Fridays For Future v Česku pokračovat dalšími stávkami za ochranu klimatu. Záměr zopakovat stávky v pátek studentky a studenti oznámili na své tiskové konferenci, která se konala v pondělí, tedy na konci dvoutýdenní lhůty od první studentské stávky, během níž měli političky a politici zaručit aktivní přístup k řešení klimatické krize a projevit zájem učinit kroky, které by dnešní mladé generaci zajistily šanci na bezpečnou budoucnost.

Reakce Vlády a Politické Scény

Podle studentů politici nedělají dost pro ochranu klimatu a snižování emisí. Vláda sice v březnu po jejich první stávce informovala sněmovnu o svém postoji k těmto věcem, z jednání ale podle zástupců protestujících nevyplynulo nic konkrétního. Považují za důležité, aby politici začali klimatické změny řešit s vědci a prosazovali aktivní opatření.

Organizátorům protestu vadí mimo jiné i to, jak proběhla březnová schůze Poslanecké sněmovny. Když na téma došlo, část poslanců opustila sál. Poslanci se nedokázali shodnout, zda mají v úsilí o zmírnění klimatických změn přidat, nebo ho naopak nepřehánět.

Z jednání je zcela zřejmé, že politici dál nevnímají změny klimatu jako problém a dál ignorují nás i naši budoucnost. Debatu ani po víc než měsíci nedokončili. „Měli bychom se chovat zodpovědně a měli bychom začít utlumovat spalování fosilních paliv,“ tlumočila třeba postoj Pirátů Dana Balcarová. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) zas považuje akce za iracionální. „Nepodléhejme zelenému náboženství, dělejme skutečně racionální věci, kterými životnímu prostředí pomůžeme,“ prohlásil.

Čtěte také: Kdy vláda podává demisi?

Stávkující studenti za problémy v Česku považují třeba prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie a nesnaží se plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Iniciativa Fridays For Future ve své tiskové zprávě uvádí, že značný počet poslanců a poslankyň sál opustil ještě dřív než jednání vůbec začalo. Během samotného jednání pak zazněl především nesouhlas se stávkujícími, nebo obecné a nic neříkající proklamace. Velký nedostatek politické vůle aktivně řešit přechod České republiky na bezfosilní ekonomiku a energetiku pak krátce po studentských protestech předvedl i samotný premiér Andrej Babiš když odcestoval na jednání představitelů států EU, na kterém se aktivně postavil proti cíli evropské klimatické politiky dosáhnout do roku 2050 nulových emisí.

To, že všechny dosavadní vlády v ČR, včetně té současné, neberou hrozby spojené se změnou klimatu dostatečně vážně, dokládá i nezávislý audit české klimatické politiky, který pro potřeby uvedeného jednání Poslanecké sněmovny zveřejnila Klimatická koalice spolu se Zeleným kruhem a Českým fórem pro rozvojovou spolupráci. Z auditu jasně vyplývá, že česká vláda v ochraně klimatu zcela zaostává a vykazuje nedostatečné politické úsilí plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody. Tyto závěry bohužel potvrdila i politická reakce na studentskou stávku, v rámci které byla politická reprezentace vyzvána k poskytnutí záruk aktivního přístupu k řešení změny klimaty.

“Vláda ani poslankyně a poslanci prozatím neslíbili žádný nový podstatný krok v reakci na studentskou stávku. Naopak běží procesy jako posuzování rozšíření těžby na velkolomu Bíilina, či prodlužování provozu uhelných elektráren. Ministerstvo průmyslu trvá na co nejmenším rozvoji obnovitelných zdrojů. Situace však není beznadějná, pokud je občanská společnost aktivní. Ministryně průmyslu musela i díky práci organizací Klimatické koalice ustoupit od obhajoby vysokých zisků uhlobaronů. „Zastaralé myšlení většiny českých politiků nemůže změnit jedna - jakkoliv silná a významná - demonstrace. Bude to běh na dlouhou trať s mnoha překážkami. Přeji studentům i všem ostatním, aby vytrvali. Studentská stávka si však zasluhuje mnohem širší podporu než je ta, kterou jí poskytují ekologické a lidskoprávní organizace.

Alternativní Pohledy a Kritika

Na Ekolistu vyšel příspěvek o Gretě Thunbergové, její aktivistické činnosti i jejích následovnících. Ten byl do značné míry reakcí na články o Gretě Thunbergové a jejích následovnících v Deníku Referendum, které reprezentují pohled jednostranně zaměřených ideologických zelených aktivistů. Proto jsem moc rád, že široký názorový rozbor umožňuje Ekolist. Ten by také mohl být i platformou umožňující střetávání a pilování pohledů studentů, kteří se případně do těchto aktivit chtějí zapojit. Protože právě takové možnosti, kde by studenti ukázali, že se o příslušné problémy zajímají a disponují potřebnými znalostmi i schopnostmi je prezentovat a diskutovat o nich, podle mého názoru, zásadně chybí.

Čtěte také: Česká republika a světelné znečištění

Po poslechnutí rozhovoru na Radiu Wave jsem však dospěl k názoru, že tuto moji podmínku aktivisté Petr Doubravský a Lucie (Lála) Myslíková nesplňují. Sami deklarují, že dané téma neznají a nemělo by se od nich čekat, že budou mít jakékoliv reálné představy, jak ke snížení dospět. Od toho jsou odborníci a politici. Na jedné straně pochopitelně nelze od mladého člověka vyžadovat nadhled a dlouholeté zkušenosti a znalosti. Na druhé straně se při svých přednáškách nebo exkurzích pro středoškoláky, které se týkají astronomie, kosmonautiky a jaderné fyziky, setkávám se studenty, kteří mě v některých oblastech svými znalostmi i přehledem strčí do kapsy.

Ovšem jejich vystoupení ukázala spíše opak. Hodně vzdálené od reality je jejich vyjádření, že vědci tvrdí toto: „Celkové oteplení planety o jeden a půl stupně Celsia může vést k nevratnému ekologickému kolapsu.“ Podle nich je jejich souhlas s výrokem Grety Thunbergové o tom, že hoří a je třeba být v panice, založen na názoru 97 % vědců a kdo je nesdílí, je demagog. To je velmi v rozporu s odbornou literaturou, kde jsou názory na velikost vlivu antropogenních emisí na klima a případné varianty průběhu změn klimatu i metody a možností, jak na ně reagovat, ve velmi širokém rozmezí.

Podle mě je obrovský problém prezentace celé akce hlavně to, že přebírá a ještě zvýrazňuje černobílé vidění dívčiny s Aspergerovým syndromem. A takové nemá s realitou moc společného, a hlavně neumožňuje najít racionální a realizovatelné řešení problémů. Dost varovné byly i jejich velmi ideologické výroky ke kapitalismu, korporacím a organizaci průmyslu a společnosti.

Pokud chce naše republika opravdu udržet alespoň současné emise nebo je dokonce snížit třeba i radikálně, tak to bez využívání jádra, a to intenzivního, nejde. Naše možnosti v oblasti obnovitelných zdrojů jsou z geografických a podnebných důvodů značně omezené. Přesto je jediná výzva k vládě v oblasti snížení emisí v návrhu na blogu, aby se nebudovaly jaderné elektrárny. Ty stávající se nechaly, jako nejnutnější pojistka, ale nezadávejme jejich opravy u Ruska. Pokud by se touto výzvou vláda řídila, tak pochopitelně musí změnit energetickou koncepci a místo jaderných bloků (stávajících a nových), které chce využít pro snížení emisí, by musela dominantně postavit fosilní zdroje (uhelné nebo plynové). Emise CO2 by se místo snížení zvýšily.

Studentské Stávky v Listopadu

Studenti několika vysokých škol od pondělí stávkují za klima. Chtějí přimět vládu Petra Fialy (ODS) k větší aktivitě v boji s globálním oteplováním a změnou klimatu. Kromě Brna protestují studenti také na některých vysokých školách v Praze.

Na sedmnácti českých fakultách probíhala od pondělí do čtvrtka okupační stávka. Studenti jdou do stávky a budou až do 17. Chtějí upozornit na problémy životního prostředí a sociální nerovnosti, které je trápí. Současně vyzývají vládu a univerzity k činnosti.Stávkující po současném kabinetu chtějí, aby řešení klimatické krize určil jako jednu ze svých priorit. Za důležité považují, aby vláda zřídila post ministra pro boj s klimatickou krizí či alespoň post vládního zmocněnce. Mezi požadavky jsou konkrétní kroky k dosažení bezemisní budoucnosti. Termín pro vypracování nového plánu energetiky stávkující stanovili do konce letošního roku. Kabinet přitom s novou energetickou koncepcí počítá až na konec roku 2023.

Po univerzitách stávkující chtějí, aby se staly do roku 2027 udržitelnými. Žádají zateplení budov a snižování spotřeby energie. Při setkání na Palachově náměstí ale studenti zdůrazňovali, že stávka nesměřuje proti vedení ani zaměstnancům fakult.

Na jednotlivých fakultách pořádají studenti besedy, přednášky a workshopy. Součástí programu je promítání filmů a čtení knih, které je mnohdy doplněné debatami s autory. Zdůrazňuje, že se věnují nejen klimatické změně, ale i jejím sociálním dopadům. Když se ptám, proč se rozhodl na univerzitě stávkovat, odpovídá, že je pro něj důležité něco dělat. Studenti si chodby univerzit zútulnili.

Na okupační stávku reagoval v pondělí večer i pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V České televizi uvedl, že je podle něj reakce politiků na klimatickou krizi dostatečná. V úterý 15. listopadu pak vyjádřila podporu protestujícím studentům na sociálních sítích Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Témata, která stávka otevírá, považuje za zásadní. Studenty pozvala ke společnému jednání.

Hnutí Univerzity za klima, které stávku organizuje, funguje bez pevně dané hierarchie. Mimo Prahu stávky proběhly v Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Pardubicích. V Praze se stávkovalo také na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě UK. Studenti stávkovali na Akademii výtvarných umění nebo Divadelní fakultě Akademie múzických umění.

Společenský Dopad a Průzkumy

Hnutí si správně vybralo adresáta svého apelu. Zásadní pro plnění klimatických cílů jsou změny ve výrobě, v dopravě, v zemědělství, které může nastavit jen stát. Svět vs.

Průzkum rovněž ukázal, že proti sobě nestojí naštvané generace mladých lidí a pohodlných seniorů; velmi blízko jsou si v názorech lidé různého věku, vzdělání, původu i majetku.

Je tu však jeden problém, na který upozornil další průzkum - z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pod vedením environmentálního psychologa Jana Krajhanzla. Jeho komentář je klíčový: „Většina věří, že bude stačit ten zápal plic nebo možná rakovinu plic, kterou máme, léčit jitrocelovým sirupem.“

A přidejme ještě jeden důležitý výsledek brněnského výzkumu: veřejnost „vnímá organizace na ochranu klimatu převážně rezervovaně, stejně jako většinu protestních akcí za ochranu klimatu.“

Od 14. do 17. listopadu probíhala celostátní stávka vysokoškoláků, pořádaná hnutím Univerzity za klima (UzK). Cílem stávky bylo upozornit na vážnost změny klimatu a vyslovit nesouhlas se současným způsobem jejího řešení.

Debaty a Diskuze

Debaty se účastní zakladatel občanské iniciativy Udržitelný Palacký Tadeáš Žďárský, spoluzakladatel nakladatelství Neklid Arnošt Novák, genderová analytička a koordinátorka v organizaci Otevřená společnost Petra Jelínková a člen platformy re-set Jakub Mácha. V komorní atmosféře konferenční místnosti debatu sleduje odhadem okolo 35 lidí, většina míst k sezení je zabrána.

Panel se shoduje, že současný systém obětování lidského života pro růst je velkým problémem, většina lidí v místnosti s tímto zhodnocením zdánlivě souhlasí.

Na otázku o univerzitách a sociální transformaci odpovídá, že podle ní univerzity spíše napomáhají udržet status quo: „Myslím, že jsou určité výjimky, ale není příliš v mainstreamu, aby se univerzity do takových debat pouštěly. Otázka je, jestli tohle vůbec je úkolem univerzit, nebo spíše jejich studentů,” říká.

Na závěr se ptám i na reakci veřejnosti a médií na stávku: „Myslím si, že negativní reakce by ubyly, kdybychom dostali prostor k rozjetí diskuze o tom, co říkáme. Z té pozitivní stránky jsme povzbuzeni podporou vyučujících na našich školách. Třeba u mě na Fakultě humanitních studií byla jejich podpora obrovská, podíleli se s námi na tvorbě programu, zvaní hostů, přenechávání hodin a dva vyučující s námi ve škole dokonce přespávali.

„Nejdůležitější je vzájemná důvěra, letošní konference by mohla dopadnout špatně. Důvěra globálního jihu vůči rozvinutým státům klesá,” říká Kateřina Davidová. „Glasgow (místo konání předchozího ročníku COP, pozn.red.) mělo pozitivní nádech, letošní ročník je uzavřený a státy tam přijely bez ambicí,” tvrdí Kryštof Stupka, jenž se letošního ročníku zúčastnil jako mladý delegát do OSN.

Mikuláš Peksa hned na začátku sdílí obavy vědců, že globální oteplování pod hranicí 1,5°C již realisticky nelze udržet, Kryštof Stupka pak kritizoval způsob vyjednávání na konferencích.

Průvod a Reakce Veřejnosti na 17. Listopadu

Ve čtvrtek 17. listopadu probíhá zakončení stávky průvodem vycházejícím z náměstí Jana Palacha. Právě tam na mě čeká Remi Dzian, mluvčí hnutí Univerzity za klima. Ze začátku se ptám, co by pro hnutí vůbec bylo úspěchem. Letošní klimatická stávka není první. Ta probíhala v roce 2019 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se za tu dobu změnilo? Zásadní je tedy to, že to není jen otázka „fildy”, ale téma rezonuje mezi studenty, kterým vadí, že tohle vláda neřeší.

Říká, že na stávku přišel, protože změnu klimatu je třeba řešit okamžitě a návštěva průvodu je způsob, jak k tomu skromně přispět. A má Pavel nějakou naději na lepší zítřky? Otázka je, jestli na tu změnu už není pozdě.

Na oslavě jsou proto, aby uctily ty, kteří bojovali za demokracii. Řešení klimatu podporují, ale nelíbí se jim, že studenti k demonstraci využívají právě 17. listopad. Studenty chápu, doufám že budou aktivní a že se budou věnovat politice, protože to je jediná cesta, jak lze něco změnit,” říká Petra. „Se studenty nepůjdeme dál, protože máme jiný cíl, ale jinak se rádi přidáme,” směje se Lucka v reakci na zvolávání davu „Pojďte s námi”.

Se skandováním hesla „Vzpomínat nestačí” Jaroslav plně souhlasí: „Musíme s klimatem něco dělat, fandím Grétě!,” říká. S bojem proti klimatické změně souzní, protože „jinak nepřežijeme”. Na závěr k oslavám dne tvrdí, že „je škoda, že jsme to trochu zvorali v devadesátkách a že jsme nechali ty starý komunisty, aby se tady roztahovali.

Postarší muž obklopen skupinou přátel se představuje jako Tomáš. Ptám se ho, jestli se mu klimatický průvod nelíbí. Současná vláda podle něj a jeho přátel plní zadání někoho jiného, než českého národa, v tom s protestujícími souhlasí. „Naprosto ale nesouhlasíme s tématem klimatické krize, to si myslíme, že je naprostá hloupost. Podle nás tady bojují za dvě věci, co jdou proti sobě. Chlapci a děvčata tady mají naprostou pravdu v tom, že peníze za energie jdou nějakým bamblionářům a nám zůstává bída. Ti samí lidé na druhou stranu vytvářejí tu situaci, která souvisí s energetickou krizí,” tvrdí Tomáš.

Před jejími dveřmi pronesla proslov Anežka Lindaurová, mluvčí Univerzit za klima. „Zatímco miliony lidí řeší z čeho zaplatí účty za energie, Daniel Křetínský nakupuje zámky a fotbalové kluby. Firma EPH obchoduje s ruským plynem, vydělává na klimatické krizi a energetické chudobě,” prohlásila. V reakci na proslov část davu vykřikuje „zdanit” a část „vyvlastnit”. Nakonec ale zvítězí první pokřik. Zatímco já se na Čechově mostě odděluji, zbytek průvodu pokračuje až k úřadu vlády, kde zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové symbolicky předávají své požadavky. Končí tím čtyřdenní program plný aktivismu, vzdělávání o klimatu a hledání možných řešení.

tags: #vláda #a #studentské #klimatické #stávky #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Hrozby pro outloně
• Environmentální psychologie: Úvod
• Žlutý kontejner v Uherském Hradišti
• Rizika u dětí matek s diabetem
• Efektivní třídění odpadu doma i v kanceláři