Světelné znečištění a vládní opatření v České republice

Noční obloha bez hvězd, nepřetržitě osvětlená města a komunikace, zmatená zvířata, spánkové poruchy a zvýšené riziko rakovinotvorných nádorů. To jsou jen některé příklady negativních důsledků ztráty přirozené tmy, kterou nám vzala současná, technicky vyspělá doba.

Vláda včera schválila v pořadí druhý materiál z dílny MŽP, který má přispět ke zmírnění tzv. světelného znečištění v ČR. První dokument pro vládu komplexně problematiku popsal, nyní přichází materiál s konkrétními rezortními úkoly i termíny jejich plnění.

"My jsme se spolu s ostatními dotčenými rezorty a subjekty pustili nejenom do diskuze o světelném znečištění, ale i do přípravy konkrétních úkolů, které mají jeho negativní dopady eliminovat," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Příčiny a zdroje světelného znečištění

Světelné znečištění pochází v podstatě ze tří zdrojů.

• Za prvé svítí se zbytečně moc, to znamená bez úpravy silné intenzity v čase, kdy lidé spí.
• V druhém případě používáme lampy s nevhodným směrem světelného záření, které se rozlévá k nebi, do volné krajiny nebo do oken spících.
• Obce a města často používají nevhodné, příliš silné, ale přitom málo účinné osvětlení.

Některé evropské státy už světelné plýtvání upravily vyhláškami i zákony. ČR tuto problematiku historicky nijak komplexně neřešila, až do loňské zimy.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Podle odhadů MŽP se jen za zastaralé a nevhodně využívané veřejné osvětlení ročně utratí zhruba dvě miliardy korun z obecních rozpočtů. Zbytečně tak podle odhadů prosvítíme až dvě miliardy korun ročně.

Nové moderní lampy mají v sobě spoustu "vychytávek" - dokážou nejen svítit dolů, mít správnou teplotu světla, ale také zhasínat, když v prostoru není pohyb, nebo nastavit řízení toho světla online. Řešením by byla výměna starých lamp za nové.

Vládní opatření a role obcí

Mezirezortní skupina, kterou inicioval před rokem ministr Brabec, uchopila problematiku světelného znečištění a jeho dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, bezpečnost nebo ekonomiku a připravila první konkrétní kroky, jak omezení světelného znečištění řešit. V noci máme právo nebýt rušeni hlukem i světlem.

Ministerstvo vnitra identifikovalo jako možnou kompetenci obcí regulovat světelné znečištění na svém území formou přestupku rušení nočního klidu. Ještě během tohoto roku se zavázalo zapracovat do svého "metodického doporučení k činnosti územních samosprávných celků" do pasáže upravující místní záležitosti veřejného pořádku informaci o možnosti posouzení některých způsobů obtěžování světlem jako rušení nočního klidu. A obce si pak případné světelné přestupky budou moci řešit samy.

MPO spolu s MŽP proto chystají na výměny cílené dotační programy. Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programu EFEKT připraví nové dotační výzvy na výměny veřejného osvětlení v obcích, které zveřejní již ve druhé polovině roku 2018. Výzvy kromě požadavků na energetické úspory zahrnou i technické požadavky na instalaci takových svítidel, která snižují světelné znečištění.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Dotační výzvy v rámci Národního programu životní prostředí pro obce v CHKO a v národních parcích pak vypíše ještě letos Ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také zastřešuje činnost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který spolu s Českou agenturou pro standardizaci zkoumá možnost úprav již existujících norem, definujících osvětlení ve veřejných prostorech.

Dopady modrého světla a osvětlení budov

Snažíme se držet krok s dobou, ale málokomu dochází, že si nočním surfováním po internetu na počítači nebo telefonu ničíme zdraví. A co potom naše děti, které usínají s telefonem v ruce? Víme například, že si můžeme na přístrojích zapnout funkci "nočního režimu/night shift", které tlumí modré světlo? Ještě letos se proto Ministerstvo zdravotnictví zaměří na informační kampaň o škodlivosti modré složky světla na lidské zdraví, zejména na tzv. cirkadiální rytmy (biorytmy).

Může docházet i k narušení spánkového rytmu, což se projevuje obtížným usínáním, u těžkých spánkových deprivací se dokonce mohou dostavit halucinace, paranoia nebo jiné psychické problémy. Opakované narušování temné fáze noci světlem zvyšuje významným způsobem riziko vzniku tzv. civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence nebo obezita a zejména různé formy karcinomů.

Nově stavěné budovy by měly naplňovat parametry pro zdraví a životní prostředí šetrného osvětlení. Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor stavebního práva a zároveň instituce zastřešující stavební úřady chce umožnit těmto úřadům stanovovat podmínky správného osvětlování při povolovacích procesech pro nové stavby.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Kompetence stavebních úřadů pro zahrnutí technických podmínek pro osvětlování v povolovacích procesech v současnosti v zákoně zakotvená není, proto při právní úpravě stavebního práva zahrne Ministerstvo pro místní rozvoj technické požadavky na správné osvětlování (resp. Ministerstvo dopravy do konce roku zmapuje, jak osvětlené dálniční křižovatky, železniční tratě nebo seřaďovací nádraží emitují nadbytečné světlo, resp. způsobují světelné znečištění, a na základě toho navrhne opatření tak, aby se nově stavěné železniční uzly nebo výměna osvětlení na křižovatkách realizovaly vzhledem ke snížení světelného znečištění správně.

Technická norma a další kroky

Změn by se mohla dočkat i metodika pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Nově by posudkáři mohli pracovat i se světelným smogem.

Ministerstvo životního prostředí, které má proces posuzování vlivů na životní prostředí na starosti, proto prověří možnost úpravy metodického pokynu pro posudkáře, tedy dle zákona autorizované osoby, zahrnující i vliv záměrů na přírodu světelným znečištěním. Kromě toho zadá MŽP výzkumný projekt řešící vliv světelného znečištění na druhy, společenstva a ekosystémy. Pro další rozhodování v omezování světelného znečištění ve vztahu k živé přírodě je totiž třeba mít k dispozici tzv.

Podle předsedy odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti Pavla Suchana vysvítíme ročně z České republiky do vesmíru, tedy do špatných směrů, zhruba 2 miliardy korun.

Zbytečné, příliš silné nebo nepřirozeně zabarvené noční osvětlení představuje stále rozsáhlejší problémem pro města i krajinu v České republice. Světelné znečištění negativně ovlivňuje nejen zdraví lidí a životní prostředí živočichů i rostlin.Nevhodně směrované a zbytečně rozsvícené světlo má negativní vliv i na spotřebu energie a rozpočty měst a obcí i soukromých vlastníků.

Proto vznikla první technická norma, která poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy. Norma vstoupila v platnost 1. 3. 2023.

„Dosud neexistovala pravidla, která by říkala, jaká maximální míra umělého osvětlení je únosná pro nás i životní prostředí se zohledněním dalších veřejných zájmů, zejména bezpečnosti. Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste, ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost a noční osvětlení je v mnoha případech zbytečně předimenzováno.

Proto Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování technické normy s jasně definovanými pravidly nejen pro města a obce, ale i pro soukromé firmy, sportoviště, architektonické památky nebo reklamní plochy. Cílem technické normy je nastartovat proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci, stanovit maximální hodnoty pro osvětlovací soustavy, snížit obtěžování nadměrným světlem a vliv na přírodu,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že omezení zbytečného svícení nebo využití úsporných a správně nastavených světel dokáže ušetřit nemalé finanční prostředky jak firmám, tak obecním rozpočtům.

Technická norma, která 1. března 2023 vstoupila v platnost, není zatím právně závazná, ale funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení. V usnesení vlády z roku 2018 se rezorty zavázaly během rekodifikace stavebního práva problém světelného znečištění řešit, a proto by během letoška měla být norma zohledněna v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj.

„Jednáme i s Ministerstvem kultury o využívání normy při osvětlování památek, stejně tak jako s Ministerstvem průmyslu o zohlednění v rámci dotačních titulů,“ doplňuje náměstek Hladík.

„Máme světelné znečištění opravdu vnímat jako problém? Přece si musíme svítit. Musíme? I v hluboké noci, kdy po vsi nikdo neprojde, ve městě je to pak pár lidí a projede jen pár aut? Neměli bychom veřejný zájem bezpečnosti lidí zvečera a ráno vyměnit v průběhu noci za veřejný zájem ochrany nočního životního prostředí? Svítit k přírodě a k našemu zdraví ohleduplně přitom umíme. Tak to udělejme. Hned! Protože při každém prodlení vznikají další instalace venkovního osvětlování s nevhodnými parametry, které kvůli jejich životnosti budou přírodu poškozovat dalších 25 let. Technologie k řešení máme, cesta je otevřená a každý krok, včetně nové normy, tomu napomáhá,“ dodává Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění, Česká astronomická společnost.

Omezení světelného znečištění bylo také jednou z priorit českého předsednictví EU. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce na loňském setkání v brněnské hvězdárně označili jako jednu z cest, jak se s tímto novým druhem znečištění vypořádat, právě využití technických norem.

„České předsednictví vůbec poprvé zvedlo téma světelného znečištění na evropskou úroveň. Česká technická norma je tak v tuto chvíli nejambicióznější z existujících evropských norem. To ale neznamená, že máme hotovo. Jednak přibývá dalších vědeckých studí zpřesňující informace o negativních účincích umělého světla v noci, zároveň na trhu přibývá šetrnějších řešení, proto počítáme s tím, že požadavky této normy budou procházet pravidelnou revizí,“ vysvětluje Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP.

Vedle umělého jasu oblohy nad městy zatěžují prostředí i příliš silná světla, která způsobují oslnění, neúměrná intenzita osvětlení objektů nebo i interiérů a světelný přesah do nevhodných prostor. V České republice najdeme už jen pár míst, kde lze hovořit o přirozené noční tmě. Jedním z míst jsou například Beskydy, kde aktuálně slaví 10 let od založení Beskydské tmavé oblohy.

„Když se Štefánikova hvězdárna otevřela v roce 1929 veřejnosti, nacházela se na okraji Prahy. Dnes, téměř po 100 letech, se nachází na okraji centra našeho hlavního města, které produkuje výrazné světelné znečištění limitující využití klasických optických přístrojů hvězdárny. Pozorování slabých objektů hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, může hvězdárna od loňského roku návštěvníkům znovu nabídnout v nebývalé kvalitě, ale jen díky pořízení nového a unikátního elektronického dalekohledu, který vychází z principů digitální astrofotografie a umožňuje světelné znečištění pražské oblohy částečně obejít,“ dodává Tomáš Prosecký, ředitel Štefánikovy hvězdárny.

Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě dotačně podporuje modernizaci soustav veřejného osvětlení se zaměřením na obce v národních parcích, v minulosti i pro obce v CHKO částkou cca 30 milionů korun ročně. Během jara 2023 bude MŽP aktualizovat podmínky pro dotace na výměnu veřejného osvětlení pro obce v národních parcích, které převezmou parametry nové normy.

Oblasti tmavé oblohy v ČR

Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti. Vyhlašovány jsou v lokalitách, které se i přes masivní nárůst umělého osvětlení v Evropě stále ještě vyznačují zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou.

Všechny dosavadní oblasti tmavé oblohy v ČR byly založeny na základě memoranda zúčastněných institucí, kde se zavazují dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním.

Na mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).

Doporučení pro obce a veřejnost

„Sviťme jen tehdy, kdy je potřeba, pouze tolik, kolik je potřeba, a jen tam, kam je potřeba. Sviťme na zem, ne do nebe a ostatním do očí,“ je zdůrazněno na webu. Důležité je ovšem také využívat vhodný typ svítidel a omezit večer a v noci modré světlo o krátkých vlnových délkách.

Obce by proto podle ministerstva měly preferovat nižší stožáry a osvětlení u země. „Design pouličního svítidla musí co nejvíc eliminovat svícení vzhůru i vodorovně a je potřeba hlídat intenzitu osvětlení a udržovat ji na nezbytně nutné úrovni kvůli odraženému světlu, které má největší podíl na výsledné kontaminaci ovzduší umělým světlem, a to převážně kvůli matným povrchům komunikací a budov, na kterých se světlo odráží všemi směry,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.

U běžného osvětlení komunikací by podle webu svetelneznecisteni.cz měla být osvětlena zejména samotná komunikace a její bezprostřední okolí. Úroveň osvětlení by měla odpovídat typu a hustotě provozu. Používána by neměla být dekorativní svítidla bez účinné směrové optiky, jako jsou třeba válce, koule či lucerny.

tags: #světelné #znečištění #vláda #opatření

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky odpadů ČR
• Odpad v Ouběnicích u Dobříše
• Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší
• Zákon č. 56/2001 Sb. a emise
• Zbavte se krtka v zahradě