Ekologie koupání na vlastní nebezpečí: Rizika a prevence


04.03.2026

V rybnících a přehradách žije kromě ryb mnoho drobných organismů, z nichž některé jsou viditelné pouhým okem, jiné pouze pod mikroskopem. Tyto drobné organismy, volně se vznášející ve vodě, se nazývají plankton. Plankton se dělí na fytoplankton (plní ve vodě stejnou úlohu jako rostliny na souši) a zooplankton (například perloočky - dafnie), který se živí fytoplanktonem. Pro vodní rekreaci je nejdůležitější přítomnost fytoplanktonu, který se skládá ze dvou hlavních skupin organismů: řas a sinic (sinice = cyanobakterie).

Řasy i sinice mají ve vodě podobnou úlohu, ale sinice jsou z hlediska vlivu na lidské zdraví mnohem nebezpečnější. Pokud je fytoplanktonu ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní vegetační zákal. I když zákal ve vodě může mít různé příčiny a nemusí nutně znamenat vyšší množství fytoplanktonu, vždy poukazuje na sníženou kvalitu vody.

Vodní květ sinic: Hrozba pro koupající se

Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září).

Zdravotní rizika spojená se sinicemi

Sinice obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. Alergické reakce mohou vyvolat i některé řasy. Sinice také mohou produkovat různé toxiny (jedovaté látky). Podle toho kolik a jakých toxinů se do těla dostane se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy.

Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody (až 1 - 2 dl) a s ní i přítomné sinice (a také toxiny, které jsou v nich obsaženy). Riziko se zvyšuje u dětí, které vody vypijí zpravidla více a jejich tělesná hmotnost je menší. Pokud sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění. U alergiků se však mohou vyskytnout přecitlivělé reakce, především různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek.

Čtěte také: Tipy pro šetření vodou

Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů (týdnů) a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit.

Jak rozpoznat sinice a řasy ve vodě?

Zda jsou ve vodě sinice nebo řasy, lze poměrně dobře rozeznat následujícím způsobem: láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné lahve od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy. Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně (aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky.

Doporučení pro koupání v přírodě

Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo oficiální koupaliště, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných metod na rozlišení řas a sinic. Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly. V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než cca 10 minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka například s věkem a nepřímo ji lze stanovit jako "rozmočenou kůži prstů", která více přijímá látky ze svého okolí.

Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.

Závěrem je třeba poznamenat, že sinice jsou pouze jedním ze zdravotních rizik při koupání v přírodě. Při výběru vodní nádrže nebo toku by se měl každý řídit vlastním rozumem a nekoupat se ve vodě na první pohled znečištěné (olejovými skvrnami na hladině, zápachem, vrstvami bahna na dně apod.).

Čtěte také: Více o ABCD Ekologii

Znečištění vody: Globální problém

Znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích. Má totiž závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout. Naše společnost však dělá pravý opak.

Hlavní příčiny znečištění vody

  • Zemědělství: Největší spotřebitel sladkovodních zdrojů a vážný znečišťovatel vody. Hnojiva, pesticidy a živočišný odpad kontaminují vodní cesty.
  • Kanalizace a odpadní vody: Více než 80 % světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí bez čištění.
  • Znečištění ropou: Spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v mořích.
  • Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad ohrožuje podzemní, povrchové a mořské zdroje.

Následky znečištění vody

  • Lidské zdraví: Znečištěná voda způsobuje nemoci a úmrtí. Vodou přenosné patogeny způsobují choleru, giardiózu a tyfus.
  • Životní prostředí: Znečištění vody narušuje ekosystémy, způsobuje eutrofizaci a vytváří "mrtvé zóny". Chemické látky a těžké kovy kontaminují vodní toky a dostávají se do potravinového řetězce.

Jak zabránit znečištění vody?

Téma ekologie je velmi složité a jednotlivec může mít pocit, že nic nezmůže. Voda je však základní tekutinou a potřebujeme ji k životu.

Pro koupání platí v ČR od r. 2004 vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb., která nahrazuje dřívější 464/2000 Sb. Další právní úprava je ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. a evropská směrnice má číslo 2006/7/ES.

Dříve, při výskytu vodního květu, byla doporučená hodnota méně než 2.000 organismů v 1 ml vody. Průhlednost vody by neměla být menší než 2 metry, nejméně však 1 metr. Biologický stav (index saprobity IS) má být nejvýše 2,5 a doporučuje se pod 2,2.

Čtěte také: Praktický průvodce úsporou vody

tags: #ekologie #koupani #na #vlastni #nebezpeci #rizika

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]