Vliv Emisí v Ulících na Zdraví v České Republice

Znečištění ovzduší z městské automobilové dopravy je rostoucí problém. V Česku jej ale podle odborníků účinně neřešíme. Pro kontext je dobré vědět, že pro česká města měly začít platit přísné evropské limity pro znečištění oxidem dusičitým už v roce 2010. Kvůli výjimce se podařilo odsunout termín na rok 2015. Ukazuje se ale, že limity, které mají chránit zdraví obyvatel, se například v Praze a Brně nadále překračují.

Měření Znečištění a Překračování Limitů

Nové měření provedené Centrem pro životní prostředí a zdraví zjistilo překročení povolených hodnot na 58 lokalitách z 200 míst, na nichž byly umístěny vzorkovače pro měření kvality ovzduší. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví ve středu představil aktuální projekt, který mapoval znečištění oxidem dusičitým v devíti městech ČR na 192 místech.

V Praze u křižovatky Sokolské ulice s Ječnou naměřil hodnoty, které téměř dvakrát překračují evropský limit kvality ovzduší. Problémem je především to, že zplodiny aut jsou vypouštěny přímo na ulicích v těsné blízkosti lidí, a jejich vliv na zdraví je tak enormní. V ranních hodinách, kdy se z města stává přeplněná dopravní aréna, přidává se k již znečištěnému mrazivému vzduchu jemný prach a emise z vytápění. To vše ve spojení s nízkými teplotami a nepříznivými rozptylovými podmínkami vytváří toxický koktejl.

Zdravotní Dopady Znečištění Ovzduší

Dlouhodobě jsou prokázané nepříznivé vlivy na dýchací cesty a kardiovaskulární soustavu. Nové studie prokazují i škodlivý vliv na pozornost dětí anebo souvislost s rozvojem ADHD.

„Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 µg/m3 NO2 v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO2 ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje,“ uvádí výčet nejnovějších poznatků Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. V Londýně testovali souvislost s výskytem depresivních symptomů a zvýšení rizika demence a Alzheimerovy choroby.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Nová studie českého vědeckého týmu z Akademie věd a ČVUT publikovaná v recenzovaném časopise Atmosphere varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě Praze nadále překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropské unie. Přitom i hodnoty pod limity EU a WHO negativně ovlivňují vývoj nervového systému dětí a rozvíjí neuro-degenerativní onemocnění u starších osob. Na znečištění ovzduší umírá řádově mnohem více lidí, než v pandemii covidu-19. Jen v Praze je to 561 úmrtí ročně.

Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO2 nad 40 ug/m3 zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby. Studie 8 evropských kohort (projekt ELAPSE) potvrzuje zvýšení úmrtnosti při dlouhodobém vystavení koncentracím NO2 vyšším než 20 ug/m3. Tyto výsledky dokazují, že snížit současný standard 40 ug/m3/rok je nutné,“ uvedl MUDr. Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku.

Naměřené hodnoty v Praze

Toto je přehled hodnot naměřených v Praze. Výzkum Centra pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) probíhal během června a července 2021.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu říká, že koncentrace oxidu dusičitého by neměla překročit 40 ug na metr krychlový. Od 1. ledna 2010 je směrnice závazná i pro ČR, česká města ji přesto dlouhodobě výrazně překračují. „Vysoké koncentrace NO2 naměřené v Praze ukazují, že ani 11 let poté, co limitní hodnoty vstoupily v platnost, nejsou patrně na území města dodržovány. Výsledky měření ukazují, že odpovědní politici stále nepochopili rozsah nebezpečí, které představují dieselové emise. WHO s největší pravděpodobností ve středu doporučí snížení limitu pro znečištění NO2, neboť řada studií upozorňuje na jeho škodlivé účinky i při hodnotách pod aktuálně platným limitem.

Řešení a Opatření

Řada evropských měst již opatření ke zlepšení kvality ovzduší přijala. V Evropě přitom roste počet metropolí, která ve svých centrech zavádí mýto pro vjezd nebo nízkoemisní zóny. Ukazují směr, kterým se budou zřejmě muset vydat i velká česká města.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Ve Stockholmu zavedli v roce 2006 pro vjezd do centra v časovém rozmezí 6.30 - 18:30 jednorázový poplatek. Doprava v zóně se prakticky ze dne na den snížila o 20-25 %, cestovní doba se zkrátila o 30 % času a emise se snížily o 8-9 %. Peníze z mýta byly investovány do veřejné dopravy.

Madrid zavedl od listopadu 2018 v části města nízkoemisní zónu. Prvních několik měsíců město řidiče na zavedení nových pravidel upozorňovalo, od dubna 2019 umožnilo vjezd jen vozům s potřebnou plaketou. Ti nakonec omezení u soudu uhájili.

Zkušenosti z evropských měst ukazují, že klíčem k úspěšnému snížení emisí je velikost zóny, ve které omezení platí, kontrola a vymáhání dodržování nových pravidel, malé množství udělených výjimek a také komunikace s veřejností. Ve Stockholmu a Milánu o zavedení nízkoemisních zón dokonce proběhlo referendum. Protože se města zaměřila na diskutování problematiky s občany a nízkoemisní zóny zavedli na zkoušku před referendem, lidé si vybrali, že dopravní omezení chtějí.

Prof. Ing. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze vidí dva směry rychlého řešení: „Buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit, provoz vozidel s nadměrnými emisemi NOx, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy. Řada západoevropských měst v souvislosti s pandemií koronaviru rozšiřuje infrastrukturu pro ty, kteří se vydají pěšky nebo na kole. “

Kontroly a Sankce

Čtvrtina vytipovaných aut v pražském provozu nesplnila při neplánované kontrole emisní limity, které přitom plnit měla. Nejčastějšími prohřešky byl špatný stav výfukového vedení nebo kouřivost motoru, která ukazuje na nedostatečnou údržbu vozidel se spalovacím motorem.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky všechna vozidla, u kterých kontrola objevila závady, musí do 30 dní projít novu technickou prohlídkou kontrolující odstranění zjištěných nedostatků, je jim na tu dobu pozastavena technická způsobilost.

Jaké sankce hrozí při odhalení neplnění emisní normy? Obecně se jedná o porušení běžného přestupku za technický stav. Jedná se zpravidla o naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. Popřípadě jsou splněny podmínky k projednání v řízení na místě je možné uložit pokutu do 2 000 Kč podle § 125c odst. 7 písm. a) citovaného zákona č.

Další faktory ovlivňující kvalitu ovzduší

Z látek znečišťujících ovzduší se zatím vždycky zkoumaly jen drobné částice nebo oxidy dusíku, zatímco zdravotním dopadům oxidu uhličitého se věnovala mnohem menší pozornost. Autoři nejnovější studie však tvrdí, že stále víc vědeckých důkazů naznačuje přítomnost vysoké hladiny oxidu uhličitého v ložnicích, školních učebnách a kancelářích. Tyto vysoké koncentrace mohou závažně poškodit lidský organismus a ovlivnit kognitivní výkonnost. Podle spoluautora studie, doktora Michaela Hernkeho z americké Wisconsinské univerzity v Madisonu, už existuje dost důkazů, které by měly vyvolávat znepokojení. Je ovšem zapotřebí dalšího zkoumání.

Gary Fuller, odborník na znečištění ovzduší z londýnské King’s College, se svým týmem v posledních deseti letech měřil hladinu oxidu uhličitého v britské metropoli. I když málokdy dosahovala 1 000 ppm, na rušných ulicích byla často vyšší než 750.

Praha osvětluje ulice, parky či mosty více než 137 tisíci lampami veřejného osvětlení. Mnohé z nich jsou staršího data a svítí směrem mimo určený prostor - často do oken domů nebo na oblohu. Město se ale snaží svůj „lampový park“ modernizovat, naposledy vyměnili technici Technologií hlavního města Prahy tři tisíce úspornějších LED světel na místa původních žárovek.

Jako polétavý prach nebo prachové částice jsou obvykle označovány tuhé pevné částice unášené vzduchem s průměrem pod 10 µm. Jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Polétavému prachu je člověk vystaven zejména vdechováním znečištěného ovzduší. Ukládání částic v dýchacím ústrojí je závislé jak na jejich velikosti, tak i na způsobu dýchání. Částečky v rozsahu 5 až 10 µm se usazují v jemných dýchacích cestách.

tags: #vliv #emisi #v #ulicich #na #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení zdraví při práci
• Současnost a budoucnost českého a moravského lesa
• Informace o Odpadu v Otesicích
• Srovnání Sběračů Odpadků Trash-picker a LEVIOR
• Kvalita ovzduší v ČR