Vliv léčiv na životní prostředí: Hrozba a možnosti řešení

Znečištění světových řek léky a farmaceutickými výrobky představuje hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví. Nová zpráva vědců z University of York varuje, že ve vodních tocích byly nalezeny vysoké koncentrace paracetamolu, nikotinu, kofeinu, ale i léky proti epilepsii a cukrovce.

Zdroje a cesty léčiv do životního prostředí

Nesprávně zlikvidované léky se do životního prostředí dostávají buď formou průsaku ze skládek nebo do povrchových vod v případě spláchnutí do záchodu. Nesprávně zlikvidované léky tak znamenají významný zdroj farmak v životním prostředí.

Nejvýznamnějším zdrojem v prostředí jsou však použité léky vyloučené z těl pacientů či žen užívajících hormonální antikoncepci, tyto se do prostředí dostávají prostřednictvím čističek odpadních vod (ČOV), které nedokáží řadu z nich vůbec zachytit. Velké množství léčiv se do životního prostředí dostává i ze zdravotnických zařízení, je to mnohem více než prostřednictvím ČOV.

Léčiva a další látky jako jsou parfémy, kosmetické přípravky, čistící a hygienické přípravky bývají souhrnně označovány jako PPCPs (Pharmaceuticals and Personal Care Products). V odpadních vodách je výskyt těchto látek přímo úměrný množství, které je na daném území prodáno.

V životním prostředí byly nalezeny prakticky ve všech složkách prostředí a téměř na všech místech planety. Podstatné je, že léčivé látky mají značnou biologickou aktivitu, jsou vyráběny tak, aby postihovaly specifické systémy v organismu (receptory, enzymy apod.).

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Léčiva jsou různě odolná vůči životnímu prostředí, některé látky jsou lehce odbouratelné (např. kyselina acetylsalicylová, kterou najdeme v Aspirinu), jiné látky jsou stálejší a rozpouští se ve vodě či v tucích. Látky rozpustné v tucích (lipofilní) jsou obzvláště nebezpečné, neboť se v životním prostředí obtížně rozkládají a začleňují se do potravních řetězců.

Z různých výzkumů bylo zjištěno, že v životním prostředí z farmak nalezneme významná množství např. antibiotik nebo estrogenů z hormonální antikoncepce či ze zemědělství (estrogeny používané jako růstový hormon).

Dopady léčiv na životní prostředí a zdraví

Vliv mnoha běžných farmaceutických sloučenin v řekách je zatím z velké části neznámý. Některé studie však již prokázaly, že rozpuštěná antikoncepce může ovlivnit vývoj a reprodukci ryb.

Výzkumníci se současně obávají, že zvýšené množství antibiotik v řekách by mohlo v budoucnu omezit jejich léčivou účinnost - čím častěji se budou mikroorganismy s antibiotiky setkávat, tím snadněji a rychleji se naučí vybudovat si proti nim nějakou formu odolnosti. A tím hůře pak budou antibiotika v důsledku léčit lidi.

Tato léčiva se tak šíří životním prostředím a potravními řetězci a mohou se vyskytovat i v potravě konzumované lidmi. Naštěstí anthelmintika v takto malém množství nejsou pro vyšší živočichy a lidi jedovatá, ale při dlouhodobém požívání nelze vyloučit nežádoucí účinky.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Přítomnost anthelmintik v rostlinách, kterými se krmí hospodářská zvířata, má ještě další nežádoucí důsledek a tím je již zmíněná léková rezistence. S krmivem se dostává do organismu zvířete i stopové množství anthelmintik. Pokud jsou však zvířata nakažena parazitickými červy, dostávají se tito parazité do kontaktu s nízkou dávkou léčiva, které je neusmrtí ani nepoškodí.

Naopak si parazité v důsledku kontaktu s malou dávkou léčiva dokáží vytvořit účinnou obranu proti tomuto léčivu. Když se při léčbě zvířete následně setkají s vyšší dávkou tohoto léčiva, mají větší odolnost a mnohem vyšší šanci přežít a dále se množit. Tato skutečnost byla potvrzena jak v laboratorních podmínkách, tak i přímo v zemědělských podmínkách na farmě.

Výsledky monitoringu léčiv v pitné vodě v ČR

V roce 2022 provedla společnost ALS Czech Republic ve 21 vybraných českých městech monitoring výskytu léčiv a jejich metabolitů v pitné vodě. Průměrná sumární koncentrace léčiv v testovaných vodách byla 0,36 µg/l, přičemž nejvyšší koncentrace ve vzorku byla 1,64 µg/l.

V průměru bylo v každé vodě detekováno 5 léčiv, nejvíce pak 12 léčiv ve vzorku. 7 vzorků vykazovalo koncentrací pod 0,05 mg/l. Nejčastěji detekovaným léčivem byl metformin, který by nalezen v 18 z 21 testovaných vod. Tato léčivá látka se využívá při terapii diabetu.

Tabulka: Nejčastěji detekovaná léčiva v pitné vodě v ČR (2022)

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Možnosti omezení PPCPs v životním prostředí

Jaké jsou vyhlídky omezení PPCPs z životního prostředí? Nabízí se možnosti tyto látky zachycovat a likvidovat v ČOV. V současné době známe několik technologií, nicméně jsou relativně drahé a nedokáží zachytit úplně všechny látky.

Velký zdroj farmak - nemocnice by mohly zavést separátní odběr moči pacientů a farmaka zachycovat pomocí membránové separace. Omezení plýtvání léky by v praxi znamenalo snížit množství předepisovaných léčiv a zamezit tak jejich nadužívání.

Ohledně správné likvidace léčiv je třeba působit osvětově na širokou veřejnost, která kromě nebezpečí antibiotik a hormonů v životním prostředí je o problematice málo informována.

Role zdravotnictví a udržitelný přístup

Dopady zdravotnictví na životní prostředí jsou srovnatelné s celou řadou jiných oborů, jen ve zdravotnictví ten vliv není tak patrný na první pohled. Vliv to však bude určitě obrovský, stačí se zaměřit třeba jen na transport pacientů, personálu nebo zdravotnického materiálu, zdravotnických výrobků a surovin pro výrobu léčiv.

Plasty začaly hrát významnou roli ve zdravotnictví někdy zhruba před sto lety, kdy se poprvé dostaly do zdravotnictví např. ve formě hadiček, kanyl apod. Tehdy byly samozřejmě obrovským přínosem například kontejnery a jednorázové prostředky, týkalo se to ale i otázky balení léčiv. Z odborného pohledu je opravdu třeba přiznat, že plasty přinesly obrovský pokrok v medicíně, i co se týče výkonů a pacientů.

Každé léčivo znamená několik chemických substancí, které zatěžují životní prostředí. Ať už v počátcích, při výrobě, kdy vzniká celá řada odpadů, nebo ve formě nespotřebovaných hotových léčiv.

Nemocnice a jejich managementy by měly o tématu mluvit a otevřeně komunikovat s personálem i veřejností. Vytvořit organizační struktury, které budou schopné zachytávat nápady na zlepšení. Klíčem je nápady generovat. Může jít třeba o zefektivnění dopravy - pacientů, personálu nebo třeba materiálu. Snažit se balancovat mezi efektivitou a dopady na životní prostředí.

Když se třeba zaměříme na problematiku katetrizace, je to přesně oblast péče, která produkuje obrovské množství plastového odpadu…Opět musím zopakovat, že je nutno se zamyslet. Třeba nad tím, že používám-li nějakou kompenzační pomůcku, léčivo apod., jsou to věci, které znečišťují životní prostředí, protože se v jeden moment promění v odpad. Zamyslet se, jak ten svůj vlastní odpad mohu snížit. Vrátit nevyužité léčivo do lékárny, nakládat správně s kompenzačními pomůckami.

tags: #vliv #léčiv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ovzduší na Ostravsku: soudní spor
• Povinnosti Zástupce Ohledně Komunálního Odpadu
• Škoda Octavia 1 a Euro emise
• Poplatky za komunální odpad
• Architektura ekologických domů