Vliv obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Ekologická udržitelnost

Jedním z hlavních důvodů pro hledání obnovitelných zdrojů energie, je jejich ekologická udržitelnost. Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí. Využívání energie ze slunce, větru či vody výrazně snižuje emise oxidu uhličitého, což pomáhá bojovat proti globálnímu oteplování a znečištění ovzduší.

Snižování závislosti na fosilních palivech

Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí a zemní plyn. Mnoho zemí je závislých na těchto dovozních komoditách, což je činí zranitelnými vůči geopolitickým rizikům a kolísání cen na globálních trzích. Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.

Vytváření nových pracovních míst

Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie přináší také ekonomické výhody. Výstavba, údržba a provoz zařízení na výrobu obnovitelné energie vytváří nová pracovní místa. Tento trend je patrný zejména v oblastech, kde se nacházejí solární farmy, větrné elektrárny nebo zařízení na zpracování biomasy.

Dlouhodobé finanční úspory

I když počáteční náklady na instalaci obnovitelných zdrojů energie mohou být vysoké, provozní náklady jsou často nižší než u tradičních fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Decentralizace výroby energie

Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což znamená, že elektřina může být vyrobena na místě její spotřeby. Decentralizace umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Specifika obnovitelných zdrojů energie

Z dalších příznivých vlastností obnovitelných zdrojů lze uvést téměř žádnou nebo jen malou zátěž životního prostředí a také jejich plošné rozptýlení po celém světě na rozdíl od fosilních paliv. Kromě zmíněných příznivých vlastností mají obnovitelné zdroje energie množství vlastností problematických, např. u některých zdrojů velké a těžko předpověditelné krátkodobé i dlouhodobé výkyvy výkonu, předpokládající nutnost energii akumulovat. Vize týkající se využití obnovitelných zdrojů energie nutně musí vycházet z jejich vlastností. Jejich uplatnění lze spatřovat zřejmě nejprve v decentralizovaném energetickém zásobování (tzv. disperzní zdroje) komunální sféry, jež bude vybavena jinými technologiemi, a postupně i v produkčních technologiích, jejichž energetická náročnost bude v zájmu udržitelného rozvoje společnosti nutně klesat.

Využívání jednotlivých obnovitelných zdrojů energie je individuální, neboť závisí na klimatických a geografických podmínkách. Má silně regionální charakter a je limitováno ještě dalšími mezemi technickými, legislativními, ekonomickými a environmentálními (vlivu prostředí).

Současný stav a cíle v ČR

Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %). Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR. Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

Často kladené otázky k akceleračním oblastem

Tato sekce poskytuje odpovědi na nejčastější dotazy týkající se vymezování akceleračních oblastí, pravidel jejich fungování, dopadů na obce i veřejnost a postupů při povolování obnovitelných zdrojů energie.

Co jsou akcelerační oblasti a proč vznikají?

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury.

V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů. Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026. V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.

Právní rámec

Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE.

ZOZE je především právním předpisem transpozičním. Do české právní úpravy promítá související požadavky obsažené v tzv. směrnici RED III. Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Investoři v nich budou muset splnit předem stanovené podmínky vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE.

Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE.Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější. Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.

Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.

Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko. Podstata zjednodušení spočívá v posouzení území a stanovení podmínek na koncepční úrovni předem již při vymezení akcelerační oblasti - tímto způsobem má být nejen zjednodušeno povolování, ale současně bude zachována i adekvátní ochrana jiných veřejných zájmů, které mohou být dotčeny (např. ochrana přírody). Řada podmínek, které jsou běžně obsaženy až v jednotném environmentálním stanovisku, budou stanoveny předem.

Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Důležitým podkladem pro stavební úřad je mimo jiné jednotné environmentální stanovisko, které bude muset být vydáno ve lhůtě 60 dní ode dne podání úplné žádosti (s možností prodloužení o 30 dní). V procesu vedoucímu k vydání jednotného environmentálního stanoviska bude také ověřeno, zda lze pro záměr uplatnit výjimku z povinnosti provést EIA.

Pokud nejsou splněny podmínky v územním opatření, záměr pro využití OZE nemůže být v akcelerační oblasti povolen. Soulad záměru s územním opatřením bude posuzovat nejen stavební úřad, ale také orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska.

Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?

Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.

Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.

Kraje a obce, které se rozhodnou vymezit vlastní akcelerační oblasti, mohou zvolit jiný přístup k vyhledávání ploch, které by mohly být vhodné pro akcelerační oblasti, a zohlednit jiné limity. Závazné pro ně jsou pouze „červené“ limity.

Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.

Při vymezování akceleračních oblastí je nutné dodržet pravidla vyplývající ze ZOZE, např. se vyhnout tzv. „červeným“ limitům, mezi které patří zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další území stanovená nařízením vlády. Kromě toho se při vymezování akceleračních oblastí dále uplatní také pravidla vyplývající ze stavebního zákona včetně cílů a úkolů územního plánování.

Vymezení prvních akceleračních oblastí se předpokládá v druhé polovině roku 2026. Akcelerační oblasti však lze bez časového omezení vymezovat i po tomto datu. ZOZE žádný termín nestanoví.

Role obcí a krajů

Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.

Pokud jde o akcelerační oblasti vymezované vládou v územním rozvojovém plánu, významnější roli v procesu vymezení hrají kraje. Zástupci kraje mají možnost zúčastnit se společného jednání s dotčenými orgány a mohou uplatnit připomínky k návrhu (změny) územního rozvojového plánu, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zástupci obcí se mohou zúčastnit veřejného projednání a také uplatnit písemné připomínky.

V souladu s požadavky stavebního zákona mají obyvatelé dotčených obcí právo se zúčastnit veřejného projednání (změny) územně plánovací dokumentace, ve které má být akcelerační oblast vymezena. Jedná se o prezentaci návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se zajištěním odborného výkladu. Na veřejném projednání může veřejnost klást dotazy.

Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemné připomínky k návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, územním opatřením i k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Všechny připomínky budou pořizovatelem vyhodnoceny. Jejich vyhodnocení se stává mimo jiné podkladem pro vydání stanoviska SEA a mohou být důvodem pro úpravu návrhu.

Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.

Negativní dopady obnovitelných zdrojů

Při přechodu na nízkouhlíkové zdroje energie je nezbytné, aby byly správně pochopeny nejenom klady, ale i zápory každého zdroje obnovitelné energie. Zároveň také to, jaké má zařízení dopady na životní prostředí, i když se mohou ve srovnání s uhlím a plynem jevit jako zanedbatelné. Tvrdí to alespoň výzkumníci z Harvardské univerzity.

Ve dvou článcích zveřejněných v časopisech Environmental Research Letters a Joule vědci zjistili, že k přechodu na větrnou nebo solární energii v USA by bylo potřeba pětkrát až dvacetkrát více půdy, než se dosud předpokládalo. „V jakémkoliv environmentálním měřítku poráží vítr uhlí, ale to neznamená, že by dopady větrných elektráren byly zanedbatelné,“ tvrdí David Keith, profesor aplikované fyziky na Harvardské univerzitě John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences a hlavní autor článků. „Musíme rychle odejít od fosilních paliv, abychom zastavili produkci uhlíkových emisí. Přitom si vybíráme mezi různými nízkouhlíkovými technologiemi, z nichž všechny mají určité sociální a environmentální dopady,“ doplňuje.

Kolik půdy zaberou

Jedním z prvních kroků, který pomůže plně pochopit dopad obnovitelných technologií na životní prostředí, je zjistit, kolik půdy by bylo potřeba k zajištění budoucích energetických potřeb. Energetičtí experty dlouho prodiskutovávali vztah mezi rozlohou půdy a s tím související energetickou hustotu, když brali v potaz dnešní energetické požadavky.

V předchozím výzkumu profesor Keith se spoluautory vymodelovali výrobní kapacitu velkých větrných elektráren a došli k závěru, že skutečná výroba větrné energie byla nadhodnocena, jelikož nevzali v potaz interakce mezi turbínami a atmosférou. V předchozím výzkumu ale chybělo pozorování, které by modelování potvrdilo.

Geological Survey zveřejnila polohu 57 636 větrných turbín po celých Spojených státech. Pomocí tohoto souboru dat v kombinaci s několika dalšími vládními databázemi byli vědci schopni kvantifikovat hustotu výkonu 411 větrných farem a 1 150 solárních fotovoltaických elektráren, které byly v roce 2016 v USA provozovány.

„Zjistili jsme, že v případě větru byla průměrná hustota energie - tedy rychlost výroby energie dělená plochou větrné elektrárny - až 100krát nižší, než odhadují někteří přední odborníci na energetiku,“ říká Miller, který je jedním z autorů obou příspěvků. „Většina z těchto odhadů nezohlednila interakci turbíny a atmosféry. Pro izolovanou větrnou turbínu nejsou interakce vůbec důležité, ale jakmile jsou větrné farmy více než 5 až 10 kilometrů dlouhé, interakce začnou mít velký dopad na hustotu výkonu,“ doplňuje.

Vypozorovaná hustota výkonu větrné energie je zároveň mnohem nižší než odhady amerického Ministerstva energetiky a Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Průměrná hustota výkonu u solární energie (měřená ve wattech na metr čtvereční) je 10krát vyšší než u energie větrné. Stále je ale mnohem nižší, než kolik odhadovali přední odborníci na energetiku.

Jaderná energie

Jaderné elektrárny jsou významným nízkoemisním zdrojem energie. Při posouzení celého životního cyklu elektrárny (výstavba, provoz, vyřazení z provozu a včetně výroby paliva) jsou emise CO2 a dalších skleníkových plynů z jaderných zdrojů srovnatelné s emisemi z obnovitelných zdrojů, nebo dokonce nižší. Totéž platí také pro emise oxidů síry (SOx) či oxidu dusíku (NOx). Jaderné elektrárny jsou k okolnímu životnímu prostředí i v jiných aspektech velice šetrné: nevypouštějí žádné znečišťující látky nejen do vzduchu, ale ani do vody či do půdy, jejich provoz není příliš hlučný, veškeré radioaktivní odpady se skladují ve speciálních odolných kontejnerech a na bezpečném místě, které je pod mezinárodním dohledem. Okolí elektráren navíc neustále kontrolují, monitorují a vyhodnocují nejrůznější nezávislé organizace a odborníci. Data nasbíraná během desítek let provozu obou českých jaderných elektráren ukazují, že jejich provoz nemá na životní prostředí žádný negativní vliv. Vyhodnocován je rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí obou našich elektráren.

Výhodou jaderné energie je také její koncentrovanost: z malého objemu paliva dokáže vyrobit obrovské množství energie. Jaderné elektrárny v roce 2021 představovaly 20 % celkového instalovaného výkonu všech elektráren v České republice, ale vyrobily 36 % veškeré elektřiny. Díky tomu jsou jaderné elektrárny rovněž nejefektivnější, co se týče vyrobené elektřiny na zabranou plochu. Platí i tehdy, když započítáme celý životní cyklus elektráren, tedy včetně těžby materiálů na výrobu komponent či paliva. Podle studie Světového ekonomického fóra (WEF) zaberou jaderné elektrárny pro výrobu jedné jednotky elektřiny (např. Energy: How much land do energy sources use?

Na celkových provozních nákladech jaderné elektrárny se jaderné palivo podílí zhruba jednou třetinou, zatímco u uhelných elektráren tvoří cena uhlí přes 75 % nákladů a u plynu je to dokonce přes 85 %. Jaderné palivo lze navíc na rozdíl od uhlí a plynu skladovat až na několik let dopředu, čímž se elektrárny chrání před neočekávanými výpadky dodávek. Díky tomu, že má Česká republika v oblasti jádra dlouhou tradici, máme unikátní know-how od výzkumu přes výrobu komponent, úspěšný provoz až po vzdělávání v oboru a jaderný dohled. Do značné míry jsme tedy v provozu jaderných zařízení soběstační. Jaderné elektrárny tedy můžeme považovat za domácí zdroj, který zvyšuje nezávislost naší země na cizích dodavatelích.

tags: #vliv #obnovitelných #zdrojů #energie #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní list znečištění oceánu pro děti
• Výpočet daně pro ZX
• Klaus vetoval zákon o OZE
• Energetika a životní prostředí
• Kontejnery na stavební suť Kolín: Kompletní průvodce